Tak jsem se konečně odhodlal k vytvoření vlastního příspěvku. Přiznám se, že určitou motivací k tomuto činu byl nedávný článek Strach, psycho, panika, i když tento můj příspěvek s ním přímo nesouvisí.
Rozhodně se nepovažuji za žádného hrdinu, který by skolil mamuta bez mrknutí oka, rozsekal sedmihlavou saň, nebo vyřídil pár vostrejch hochů z Východu. Ve všech těchto situacích bych zcela jistě jednal stejně – vzal nohy na ramena a mazal co nejrychleji někam do bezpečí.
Proč? Protože kurva můj život byl ohroženej, reálně ohroženej.
Strach je něco co se aktivuje v každém z nás ve vypjatých neznámých situacích, nebo v situacích podobných těm nebezpečným, které jsme již prožili. Krom toho člověk nemá strach rád, dá se říct, že ho přímo nesnáší. Je-li to možné zdroj strachu prostě zlikviduje (medvěda a vlka u nás najdete v podstatě už jenom v ZOO) anebo alespoň dodržováním určitých pravidel a používáním různých nástrojů se snaží riziko minimalizovat. Potud je vše v pořádku.
Ovšem už na počátku civilizace si kdosi všiml, říkejme mu třeba Zmrd I., že by se strachu dalo dobře využít k ovládání druhých a šíření vlastní pravdy. Jedním z velmi osvědčených nástrojů ke strašení se stalo vytvoření fiktivní postavy, která každého potrestá v případě, že nesplní jeden z mnoha každodenních úkolů. Naopak bude-li plnit všechny požadované úkoly pečlivě, dostane se mu velké odměny (přirozeně až po smrti).
Tato forma strachu byla používána úspěšně na většinovou společnost dlouhá staletí a v řadě zemí funguje dodnes. S pokrokem, který se i přes veškeré zmrdí úsilí nepodařilo zastavit, došlo k objasnění řady dříve nevysvětlitelných jevů, které velmi účinně fungovaly jako strašáci (zatmění slunce, nemoci, neúroda apod.).
Následovalo nevyhnutelné – následníky původního Zmrda I. musel vystřídat Zmrd Nové doby. Než k tomu došlo prošel si svět poměrně bouřlivým vývojem předávání moci v podobě mnohých revolucí, završené dvěma světovými válkami. Za zmínku stojí i pro nás nezapomenutelný pokus o vytvoření šťastné rovnoprávné společnosti, ve které se budou mít všichni “stejně“ na pytel.
V průběhu válek, které jsou k pokroku vždy velmi velkorysé, se mimo jiné zdokonalil a především rozšířil nový a zcela převratný nástroj umožňující sdělit obrovskému množství lidí jakoukoliv informaci v podstatě v reálném čase. Rozhlas a televize se okamžitě staly neocenitelnými pomocníky Zmrda Nové doby k šíření strachu a nových vlastních pravd. Druh strachu však doznal zcela zásadní změny. Dřívější strach z něčeho nadpřirozeného vystřídala prezentace strachu z reálného nebezpečí, které působí velmi efektivně i na lidi s racionálním uvažováním a znalostí základních reálií. I přesto, že se v mnohých případech jedná o nebezpečí velmi ojedinělá nebo se nás bezprostředně netýkají (existují například na druhém konci světa), daří se každodenním připomínáním těchto nebezpečí významným způsobem zkreslovat vnímání reality lidí.
Jako ukázkové příklady lze uvést paniku, která vznikla kolem ptačí chřipky nebo paniku okolo nemoci šílených krav. Masivní kampaň médií dokázala během velmi krátké doby zmanipulovat neuvěřitelné množství lidí, kteří skoupili vakcíny proti běžné chřipce, přestože proti té ptačí nemá podstatných účinků. Došlo i ke krátkodobému, byť podstatnému poklesu prodeje drůbežího resp. hovězího masa v případě BSE, přestože po dostatečném tepelném zpracování riziko nákazy nehrozí. V Rumunsku a Turecku dokonce došlo k vybíjení ohrožených druhů ptáků. Přitom se na našem území vyskytují jiné nebezpečné onemocnění jako třeba TBC nebo Hepatitida A a přesto drtivá většina obyvatel nenosí roušky, ani se v občanském styku nepoužívají gumové rukavice.
Dalším v současné době velmi oblíbeným strašákem je terorismus. Jeho existenci a nebezpečnost v žádném případě nechci zlehčovat, přesto prezentace této problematiky je v mnohých směrech hnána daleko za hranici reality.
Lze s tímto podsouváním strachu bojovat? Myslím, že do značné míry ano. Na jedné straně sice stojí složitý globální svět s tolika aspekty, že není v lidských silách vždy odlišit skutečné nebezpečí od účelově smyšleného. Na druhé straně však stojí naše vlastní pohodlnost a nezájem, které dávají zbytečně velký prostor k různým způsobům zastrašování či jiné manipulace s každým z nás. Bohužel některým lidem se zdá natolik komplikované přejít ze zcela pasivní roviny příjmu informací k vlastní snaze o jejich ověření a ke snaze přijít k nějakým informacím cestou vlastního poznání, že se o to ani nepokouší.
Přiznám se, že je mi dost smutno, když několikrát ročně použiji MHD a vidím stále stejný obrázek – drtivá většina lidí hltá informace z novodobých Biblí v podobě Blesku či Aha obsahující tak zásadní a ověřené informace, že díky nim zajisté i pan Krampol bude moci svoje vzdělání završit maturitou.
Dovětek autora:
Tento článek nemá za cíl nikterak snižovat pozitivní význam hromadných sdělovacích prostředků, ani spekulovat o nezbytné roli přiměřeného strachu ze skutečného nebezpečí.
(Zatím nikdo nehlasoval)