Stazione di servicio IT style - zpět na článek

komentářů 336

  1. Jako laik bych zdejší čtenáře poprosil, zda by někdo neměl vysvětlení k tomu, co se mi nedávno v autě přihodilo. Jel jsem po dálnici v totálním vedru cca 150, v autě 4 osoby, klima jela skoro naplno. Protože jede člověk pořád na nejvyšší stupeň, zjistil jsem až po sjezdu z ní, že je spojka nejspíš řádně rozpálená. Skoro ani nešlo řadit, pedál totálně gumovej. Nechal jsem auto chvíli odpočinout, tím se situace zlepšila a s trochou snažení a vyrovnáváním otáček jsem dojel na místo. Kuriózní je, že na spojce mám najeto cca 10k, rozhodně ji nijak nebrousím. Pravda, motor točím a po okreskách si to valím ostřejším tempem, ale nijak ji netrápím, nevysedávám na ní, prostě normálka. Auto chladlo 2 dny a když jsem ho zkusil projet, bylo to ok. Odložil jsem řešení závady tedy do příští výměny oleje, kterou mám teď před sebou s tím, že s autem stejně moc jezdit nebudu, stejně jsem byl cca 1500 km od termínu a že budu jezdit jenom krátký trasy mírnějším tempem. Všechno se tvářilo ok, ale co čert nechtěl, minulej týden v těch strašných vedrech jsem jel cca na 20 km vzdálenej písák se koupat. A to samý nanovo, v půlce cesty tam. No pomalu a bez šlapání na plyn jsem dojel a při parkování potřeboval dát zpátečku. Nechtělo se jí, pak ji to ale natáhlo a s ošklivým křoupnutím tam padla (ještě se mi z toho zvuku ježej vlasy). Najednou, jak když přepne vypínač, spojka se tvářila naprosto ok. Pedál reaguje normálně, není ani trochu gumovej, řazení hladký, drží i pod plným plynem, jako by byla čerstvě nová.

    Hlava mi to nebere. Myslel jsem si, že je to nejspíš vadnej díl, nebo dokonce špatná verze pro slabší motorizaci, kterou jsem právě svižnou jízdou postupně zabíjel. Ale neumím si vysvětlit to okamžitý zlepšení po tom, co tam s křoupnutím vplula zpátečka. Koncem týdne jedu na ten olej, nemá někdo tušení, čím to může být a po čem jim mám říct, že mají pátrat? Nemá pro to někdo vysvětlení? Každopádně díky za reakce.

    1. S tímhle jsem se ještě nesetkal, ale vzhledem k tomu, že se dá uvařit téměř všechno, i olej v kotoučových brzdách horáka, …. a ještě dotaz, spojka je ovládaná mechanicky (lankem) nebo hydraulicky?
      Zní to totiž jako uvařená kapalina ovládání spojky.

      1. Hydraulicky. Je to Puma 1.7 VCT. Ale cestou na ten písák jsem ujel asi jenom 10 km, než to začlo dělat. Po rovince, v městským provozu. Po nájezdu na rychlodráhu jsem dal plnej, abych se zařadil do pruhu a to spojka naprosto regulérně klouzala. Hned jsem šel z plynu a to další zařazení bylo fakt dost tuhý. Takhle rychle se to nemůže uvařit, pokud není problém ještě někde jinde. Si tedy myslím, říkám, jsem laik.

        1. Pokud to chapu, tak je nova spojka. Neni nahodou mozny, ze se tam neco posralo pri instalaci, dlouhou dobu to vydrzelo a ted je lamela zasrana?

          1. Ano, je prakticky nová. Kupoval jsem s (údajně) 150k na tachometru a byla naprosto v háji. Vyměněno za novej díl, teď jsem na 161k a tohle se děje. Nerad bych, aby se z ní ještě něco odlomilo a dostal se bordel do převodovky. Představa, že se rozštípe ještě ta, mě docela děsí. Na druhou stranu se spojkou je oser, tahat motor ven kvůli třeba banalitě, co má logický vysvětlení. Asi bych si neměl zahrávat se štěstím, co?

            1. Začal bych odvzdušněním a tím i výměnou kapaliny (160k km už nějaký ten rok bude a jestli tam není dnes spíš už „zubní pasta“ místo kapaliny) a pak pokud se to nevyřeší kontrolou hadice (dokáže zpuchřet zevnitř ale to se většinou nevrací pedál) a obou válečků.

          2. Spojka nevystavuje, že by byla horkem a něčím slepená?

    2. Istu dobu skuste presne sledovat stav v nadrzke na brzdovu kvapalinu (predpokladam, ze je spojka zivena tiez DOT-kou). Taktiez si dajte pozor na to, ci na spodku prevodovky, resp. spoja prevodovka-motor nie su stopy vytecenej kvapaliny.

      Ak pri vymene lamely nebol robeny repas spojkoveho valca, je mozne ze pri roznych manipulaciach valec, resp. tesnenia okolo neho prisli k miernej ujme. Stretol som sa s tym, ze podobna zavada moze byt iba obcasne sa ukazujuca, v zavislosti od toho, ci netesnost je prave zapchata nejakou drobnou necistotou. Najhorsie to byvalo, ked clovek skakal po pedali ako besny (musel som sa rychlo otocit asi na 8x v stiesnenom priestore), pri poslednych dvoch zaradeniach uz bolo treba ist na pedal pomaly a pomahat mu zdvihnut sa, inak clovek ratal zuby.

      Zacal by som podobne ako ostatni, vymenit kvapalinu, odvzdusnit, dalej sledovat.

      1. Ok, díky za komenty.
        Ad. koberečky dole – ne, tím to fakt není. Pedálu nic nepřekáží.

    3. Před x léty jsem pracoval několik let v servisu, jako přijímací technik. Ani si nedokážete představit, kolik stížností na špatně vypínající spojku vyřešilo vyndání dodatečně zákazníkem nacpaných různých koberečků do prostoru pod nohy. Je to jednoduché, pedál prostě nemá dostatečně dlouhý krok. Řada z nich jména ověnčená akad. titulem. Před pár dny jsem to po dlouhé době náhodou vyřešil jednomu známému zase. A to u auta s nově vyměněnou spojkou. Zase si tam pod nohy nasral jakousi gumovou rohožku, která si jezdila dopředu pod pedál, případně zpět. Prostě, jak se vyhrabal, nebo zalezl z auta. Hlavně, že mu vyměnili spojku.

    4. Nějak se vzpříčil ten spojkový mechanismus, co vysunuje lamelu. Jestli se dá do spojky podívat (na skříni je někdy inspekční otvor), podíval bych se, jak lamela „chodí“ a zda není něčím kontaminovaná (olej ze skříně, z motoru, kapalina z válce). Dál bych odzdušnil spojkový válec a sledoval to dál.

    5. S tím jsem se setkal. U žigula ještě za sociku. Něco blokovalo lamelu a nikdy spojka úplně nedocvakla. Takže něco podobného, co blokuje dosednutí lamely s dostatečnou silou. Může byt i bublinka v potrubí.

      1. Díky, i d-fensovi nahoře. Auto jsem už předal. Slíbil mi, že mrkne na kapalinu, odvzdušní to a když nic, tak holt budeme rozebírat. Tipnul si prasklou pružinku na spojce, která se nejspíš při tom hnusným kousnutí vzpříčila a tak to teď zase drží. Prý už se s tím setkal, tak uvidím a dám pro zajímavost vědět.

        1. Ahoj, pak napiš, zajímá mě, jak to dopadne(a držím palec ať dobře a co nejmíň nákladně…).

          1. No, tak ji mám zpátky. Kapalina zavzdušněná nebyla a inspekční otvor na převodovce bohužel není. Prý to bude nějakej uštíplej kus pružinky, co je na přítlačným válci spojky, že už se s tím párkrát setkal. Nejspíš se nějak blbě šprajcnul, proto nedolíhal přítlačnej válec a to vedlo k popisovaným potížím. S tím ošklivým křupnutím se nejspíš uvolnil, nebo dal do polohy, kde nezavází. Do převodovky se dokodrcat nemůže a že jestli to teď drží (což drží, včera jsem jel řádně otestovat), tak by to neřešil. Jsou to zas další peníze a nemyslí si, že by bylo ekonomický do toho vrtat. Pravda je, že to auto spolykalo na svoji tržní hodnotu už dost, ale holt to jsou osobní preference. Tak jsem mu poděkoval a vzal ho za slovo. Já jsem na něj dostal kontakt na doporučení a zatím naprostá spokojenost. I za práci si účtuje krásný peníze (z pohledu platícího) a všechno ok. Reklamace taky nebyl problém, když po pár dnech vytekl novej tlumič. Druhej den mi volal, že ten zmetek vyhodil, mám tam novej a můžu si přijet. Tak uvidíme, snad to bude držet.

  2. cyklista:
    Ty hydrauliky na kole se dají uvařit i u nás, nebo jen v červenci v alpách po 2km převýšení?
    To je docela radost když vám přestanou zabírat v nějaké ostré zatáčce s několikasetmetrovým srázem.

    Já vím moc dobře proč jsem si nenechal vyměnit staré bowdenové kotoučovky (nad kterými se frikulín v servisu šklebil) za jedovaté nespolehlivé hydrauliky.

    1. já jsem nikdy olej v hydraulice na bicyklu neuvařil, vždycky jsem dřív rozpálil kotouč natolik, že se zkroutil a začal odporně škrundat, a protože nejsem závodník, tak jsem holt zastavil a nechal stydnout, nebo jsem v mírnějším chvíli brzdil jen jedno kolo a druhé větral. co to kdo proboha máte za kotouč že se nezkroutí? nějakej kilovej?

    2. V Alpách jsem jednou chladil v potoce ještě ráfkové brzdy, gumičky byly jak žvýkačka, kapalinu v kotoučích jsem uvařil na Šumavě. Ale seřizovat lankové kotoučové brzdy by mě fakt nebavilo, nehledě na vytahování lanka.

      1. ráfkovky jsem nikdy neupálil že by přestaly brzdit, zasmrděly, to zas jo. ale zato jsem prodřel ráfek naskrz během Malé Mohelky, ale tamní jemné brusné jílovito-písčité blátíčko je vyhlášené.

        1. Jednou jsem v lese našel jakýsi odložený vrak bicyklu, který měl prodřený plášť na zadním kole. Zřejmě ho probrzdil při jízdě z kopce.

          1. prodřít plášť je ovšem známkou velmi punkového přístupu je stroji. a jaké to musí vydávat odpudivé zvuky a smrad, ta guma o gumu, a následně po upálení špalíku prodírání pláště „tím kovovým základem“ špalíku.

            1. To odpovídá. Celé to kolo bylo takové punkové.

            2. Teď koukám, žes to blbě pochopil, bylo to jinak – plášť byl prodřený o zem.

              1. no to je taky známka punku. oboje dvoje, jak to nechat postupně zteřet a prodřít všude po obvodě, nebo to probrousit lokálně na jednom místě zuřivým zašlajfováním a usurfovat to a nešvihnout sebou (ale jak si vzpomínám, jako haranti osmi-desetiletí na těch eskách a sobi20 a podobnejch strojích s kašírovanou přední brzdou a torpédem vzadu jsme si docela vyhráli s brzděním smykem)

  3. Autoservis v CR je takova stara dobra jistota, ze nedostanete to, co platite. S chirurgickou presnosti dokazou zkurvit i nezkurvitelne. Ale posledni funny story byla ve Ford serisu na Melniku (ulice Ceskolipska). Se zarazenim zpatecky mi zadni senzor indikoval prekazku bez ohledu na to, zda tam nejaka byla.
    No inu trosku sem podlehl tomu, ze az budu mit cestu kolem, tak to tam hodim, protoze se s tim nehodlam srat. Takovou vec uz preci museli resit Xkrat, kdyz to mam na aute z roku 2005, bude nejaka servisni zkusenost. CHYBA. Ozvalo se klasicke „dame to na diagnostiku“. Jakoze kurva to je poprve, co sem s timto nekdo prisel? No ok teda. Hele diagnostika u nas stoji litr, ja to vezmu ven a domluvime se na 300. V tuto chvili citim, ze sem se nechal kolouskovsky ojebat. Tak sak ok prijimaci technik to navrhl. Pripojil si kablik k notebooku, kablik k autu. Chvilku tak smrdla touchpad. Klikad po menu a hleda … Po chvilce rika, no me diagnostika neukazuje senzory, ty mate origo? Rikam mam je origo, co by to melo bejt jineho. No ja to tady nevidim a to znamena, ze to auto o nich nevi a tedy nic nezjistime a nemuzu urcit co se s tim stalo. (jako ty vole dyt je to parkovaci senzor a ne kurva space x, tak to snad zvladne nejakej troglodyt i bez pocitace ne?). Takze sem v tom byl za 300 a odesel sem s neporizenou. Vrta mi to v hlave. Doma kontroluji WIN. Original vcetne tazneho (jo to na me zkousel taky, ze ani taze neni origo). Pisu mail, ze sakra ukazuje mi to tady mate printscreen, ze je to origo. CARent melnik uz se nikdy neozval s nicim a to ani s klasickou nabidkou servisnich akci. Takze sem sel do garaze, sundal plast a nejakej koberec. Vsechno sem to na hovado rozpojil, zapojil a vse funguje. Takze … kdybych ten postup uplne otocil, tak sem to sem vlatne nemusel psat. :)

    1. Mezi senzorem a nárazníkem je taková mezírka, která musí být pravidelná. Stane se, že tam něco uvízne. Jsou dvě možnosti: slabým špendlíkem prostě tu mezeru vyčistit, ale nejlépe je ten senzor zezadu z nárazníku vycvaknout, odpojit a vše pečlivě očistit. Diagnostika to není schopná zjistit, ta pouze ukazuje, že je senzor funkční.

  4. Jaký olej proboha do t-jetu nalili a kde to bylo (kdyžtak do mailu, jestli to je tajné)? Abych se tomu vyhnul. Ale koukám, že nejlepší bude na servisní prohlídky jezdit každý léto v rámci dovolené do itošky :-) Vloni jsem zrovna chtěl vzít Rakousko, Itálie, Slovinsko a tak nějak. Naneštěstí mě julča vypekla a rozpadla se před odjezdem, takže z toho nic nebylo. Tak trochu jsem se bál že v servisech v zahraničí, ač jich bude dostatek, to bude za patřičně jiné ceny. Zřejmě si to naplánuju někdy kolem toho „tvého“ servisu :D

    1. Total já nevím co 0W-30. Patří tam Selenia 5W-40.

      Teoreticky je 0W-30 OK, protože pro M-AIR je předepsaný a M_AIR je stejný motor, jen má jinou hlavu. Ale nasralo mě to z principu, takže jsem jim to vpálil z pedagogických důvodů.

      Ona je vůbec otázka, kam s A-R jezdit, protože co slyším, tak je to peklo všude.

      1. Vidíš a já mam pro multiair předepsaný 5W-40, ale četl jsem na netu, že někdy po faceliftu specifikaci oleje pro multiair změnili (existuje vůbec 0W-30 pro multiair?), ale nikdo neví přesně proč. Snad je to ale jen kvůli Euro6 normě :-/ a tak tam pořád leju Selenii 5W-40 StAR P.E.

    2. „Naneštěstí mě julča vypekla a rozpadla se před odjezdem, takže z toho nic nebylo“
      Můžu poprosit o více podrobností (co se stalo a jak bylo řešeno)? Jen tak pro sběr informací, klidně mejdlem, díky moc).

      1. Odešlo mi turbo. Respektive šroub se sítkem před turbem, které má zabránit tomu, aby se dostal bordel do turba, tak se rozpadlo, turbo ho vcuclo a bylo to.

  5. HAhaha, fakt se bavim, stejne zkusenosti s autorizaky, popravde spis horsi, dosel jsem k podobnemu zaveru – bud novy auto nebo operak na rok, kdy to do servisu nemusi. Ale dobry, ze konecne je videt, ze si to nevymyslim.

    1. Ja mam teda video z Hyundai nove butovice, kde s tim borec zkousi burnout, a pak nejaky ten hyundai u Zdib, tam to znicili definitivne, ale pred burnouty si vzdy kameru vypli, nicmene po jejich zasahu jsem auto prodal, koupit si 26 let starou mazdu a jsem statnejsi.

  6. Oprava pak byla věcí okamžiku. Mechanik prostě ukousané konce spojil, tam, kde myš sežrala kus drátu, drát nastavil kusem jiného drátu a spoje proletoval.

    Zeptám se zkušenějších, nebylo by vhodnější krimpování?

    1. Som elektrikár, ale na toto neexistuje jednoznačná odpoveď. Jedni prisahajú na spájkovaný spoj, druhý na krimpovaný a tretí na stočené drôty obalené izolačkou (tzv. šmatľavá spojka). Ja na aute a dokonca aj motorke všetko spájkujem (tenké drôty) a cez to ide zmršťovacia bužírka a keď je to viac žíl či drôtov tak ešte celý balík ide do zmršťovacej bužírky. A doteraz sa ani jeden spoj nevyklepal. Ak by spájkovanie bolo také kazové tak by boli všade krimpované a nasúvacie spoje na kábloch či drôtoch v aute – bavíme sa o tenkých drôtoch a nie o drôte od baterky ku štartéru. Inak už som zobral aj výkonovú pájkovačku (tvrdá spájka) aj na odpadnutý plusový pól moto-baterky a drží doteraz.

    2. Proč by mělo být vhodnější? Podle mě je to OK. Páječku má kdekdo a spojit s ní dráty jde jednoduše a i na místech, kam by se člověk krimpovacíma kleštěma nedostal.

      Pájený spoj je i mechanicky pevný. Krimpovaný taky. Ale stočené dráty omotané izolačkou sice elektricky OK, ale mechanicky horší.

      1. protoze pajka je tvrda a draty se maji tendenci odlomit a uklepat pred a za spojem, taky se s ni blbe sachuje nekde ve svazku, abys neco nahodou nenatavil, co nechces… Kdyz se to udela spravne a prekryje smrstovaci buzirkou, tak OK, ale kazdopadne krimpovani je rychlejsi a tim padem i pouzivanejsi.

        1. Krimpování nevěřím. Resp. jo ještě klidně něčemu dělanýmu na mašině s trochu jiným přítlakem, než rukou, tomu rukou ne. A tenký drátky už vůbec, to při větším tahu může i z konektoru vypadnout, dyž to není ideální. Navíc konektory mají určitě horší přechodovej odpor než pájení.

          V neposlední řadě dát tam další dva přechody stejně znamená že se musí použít izolovaný konektory, nebo to obalit bužírkou. Nebo myslíte všichni že jako rovnou vyměnit kabel v konektoru? No je sice hezký, že velká část automotive konektorů jsou jenom převlečený fastony, ale zkuste si to z toho pouzdra někdy vyndat. Zkoušel sem když sem likvidoval starší devítitisícovku, no pak sem to začal kuchat kleštěma :D Doufám, že naostro to nikdá nebudu potřebovat vyndávat…

          1. Pokud se použije odpovídající dutinka / faston / kabelové oko na konkrétní průřez drátu, není důvod krimpování nevěřit. Problém je, když máte tenký drát a tlustou dutinku / faston / kabelové oko. To po zakrimpování vypadne i samo nebo to vytáhnete rukou bez použití síly.

          2. Ja osobne taky radeji pajim, ale musim uznat, ze krimpovani, pokud je opravdu dobre udelane, ma jednu vyhodu: nemeni se v case. Pajene spoje totiz malokdo cisti od tavidla a casem se to na spojich projevi. Zasadni nevyhodou krimpovani ovsem je, ze clovek na vagon typu konektoru potrebuje vagon typu klesti, coz v pripade qalitniho vercajku leze kurevsky do penez. Dobra pajka staci jen jedna.

            1. Co používám kalafunu, tak to jenom oškrábu a je to cajk.

              1. Kalafuna ma tu vyhodu, ze kyseliny v ni se uvolnuji az zahratim. Ja osobne lihovy roztok kalafuny pouzivam skoro 40 let a na valnou vetsinu veci je neprekonatelny. Kde nestaci, tam pak mam specialni lektvary, ale ty se musi umyvat, bohuzel. Jsou schopny sezrat medeny drat do roka.

          3. Krimpujeme ručne spoje na mašinách keďže používam mäkké (lankové) káble či jednožily. Krimpujeme dutinky, očká a občas aj fastony. Ak sa k danému prierezu vodiča použije odpovedajúca dutinka/očko/faston a správne kliešte tak to proste drží. Takto mi držia očká na motorových svorkách aj na vysokotlakových (hydraulických) pumpách ktoré sú osadené na silentblokoch kvôli vibráciám. Ale zažil som aj to, že som skrimpovanú žilu vytiahol z dutinky dvomi prstami – nesprávna dutinka použitá….A je tu samozrejme to čo spomínal Sysop – treba na to celé portfólio kliešti a na nich sa neoplatí šetriť. Elektrikársky vercajg čo mám na firme má ozaj svoju vysokú cenu – a to nemám ani osciloscop či true rms multimeter či megmet či mostík na meranie malých odporov.

        2. Pájení je nevhodné do chladných podmínek. Historicky: tzv. cínový mor. Laicky: cín v mrazu krystalizuje a rozpadá se na prach. Odborně: mění formu z bílé na šedou, to nastává při dlouhodobých teplotách pod cca 13*C.

          1. Od toho sa tam pridava olovo, ci snad nie?

            1. Presne tak. Je to jeden z duvodu. U nas delame elektroniku v military temp range a zasadne pouzivame olovnate pajky. Vsechno slape, jak ma. Jen da docela praci shanet nektere soucastky v olovnatem fujfuj provedeni.

              1. Někde jsem narazil na info (ještě před bezolovnatým šílenstvím), že Apollo mělo spoje tzv. ovíjené. Taky military je používalo pro větší spolehlivost než pájení. Nikde jsem ale nenašel, co je ovíjené spoje vlastně nahradilo.

                1. Jeden muj pribuzny delal jako civil u radaru a kdyz se inovovalo, tak mne zasoboval. Co si vzpominam, tak ta elektronika mela spoje delane tak, ze byla mala spiralka z dratu, neco jako duta civka, prumer snad pul centaku, do toho strcene draty z obou stran a vyplnene cinem. Ve finale pak prelakovane silnou vrstvou laku. Vyroba tusim 60. leta.

            2. Ano. Ale dneska sehnat olovnatou pájku je umění. Bezolovnaté zase mají rychlejší vývoj „fousů“, jak je to u nich s tou krystalizací bůh suď. Ale že olovnaté mají stále výjimku pro medicínské přístroje je docela indikativní.

              1. Uz se to tady jednou pretrasalo, ze bezolovnate pajky jsou krehke, takze spolehlivost elektroniky jde kam, Halik? U spotrebni elektroniky je to samozrejme zadouci, ale u mil spec a lekarskych aparatu zcela jiste ne, protoze co kdyby treba proboha se podelal dejchak zrovna Junckerovi na odvykacce? To by pak byl vetsi pruser, nez po smrti Stalina.

                1. To je jasné. Nějak jsem ale nikde nenarazil na hodnocení té krystalizace. Ale ta křehkost bude asi svázána s krystalizací, kdyz se projevuje při stárnutí (i umělém).

                  1. Uprimne… metalurgie je pro mn veda na urovni kamene mudrcu. Stailo mi dostat do palice bibli odlevacu olovenych strel (Lyman) a od te doby vim, ze o tom nic nevim. Staci strasne malo nejakeho kovu do slitiny a vsechno je jinak. Viz treba pridani antimonu, ktery se neroztavi, ale rozpusti (nizka teplota taveniny pro tani cisteho antimonu) a nasledne pridani bratru 2 % cinu zabrani antimonu vytvaret ostre krystaly. Pripadne kov pana Wooda je kapitola sama pro sebe.

                    1. Jen jsem cítil šanci ukojit svou zvědavost. Metalurgii sice taky nechápu, ale že přes velké zelené proklamace jde vlastně o průser jsem pochopil celkem ihned. Širší otázkou je, jak moc dnešní zákony a ojronařízení ignorují fyzikální a chemické procesy.

              2. Kukol som sa na spajku co pouzivam a ktoru som kupil v beznom obchode so suciastkami. 63% Sn, 37% Pb. Newark ponuka doslova desiatky druhov olovnatej spajky od 40/60 po 63/37, plus este nejake s malymi pridavkami striebra ci medi.
                Olovnate spajky bezne dostat aj v obchodoch so stavebnymi potrebami. Pravda, vodovodne rurky by som olovnatou spajkou nespajkoval. Ale mam ju doma pre pripad keby som potreboval nieco spravit na starsom odpadovom potrubi v dome.

                1. V juesej je hej, tam jim olovo v pájce žíly nerve. Zato je serou diesely v osobácích, zejména pokud jsou zdraví škodlivé.

              3. Ach jo, dalsi kdo siri tyhle nesmysly o „totalnim zakazu“ olovnatych pajek. Zajimalo by mne, jestli je to poza nebo skutecna neznalost. Kazdopadne jeste jednou: olovnate pajky se v EU zcela bezne a legalne prodavaji, pouze se nesmeji pouzivat v masove vyrabene spotrebni elektronice. Muzete je koupit v KAZDEM ceskem soucastkovem obchode, viz treba:

                https://www.gme.cz/cinove-pajky?tech_par%5B601%5D%5B%5D=7684&showFilter=601&page=1#products
                https://www.ges.cz/cz/naradi-pajeni/pajeni/olovnate-pajky/SK1B.html
                http://www.tme.eu/cz/katalog/pajky_112707/#id_category=100482&page=1&s_field=niski_prog&s_order=ASC

                Stejne tak se zcela bezne prodavaji i olovnate pajeci pasty, napriklad kdyz na uzemi EU nekdo vyrabi medicinskou elektroniku. A je naprosto bezne, ze vetsi osazovaci firmy maji samostatnou linku (vlnu) pro olovnate pajeni.

  7. Minulý týden jsem taky jel na dovolenou, shodou okolností rovněž do Julských Alp, akorát cíl bylo Slovinsko.

    Před jízdou jsem se svojí C4 zajel do autorizovaného servisu Citroën, ať na to mrknou – už se stejně blížila doba pro pravidelný servis. Auto si vyzvednu, hezky umyté, technik říká, co vše na tom kontrolovali, spravili a jak je auto absolutně v pořádku. Mimo jiné zmiňuje, že se jim zdály trochu zatuhlé zadní brzdy, tak že je promazali. Nutno říct, že nic takového jsem po nich nechtěl a že jsem u zadních brzd žádné problémy nepozoroval. Spokojeně si vůz převezmu a jedu asi 60 kilometrů domů. Když jsem po zaparkování vystoupil, cítím kolem auta smrad, podobný tomu ze spálené spojky. Jdu po čichu a identifikuju jako zdroj zadní brzdy, na dotek rozpálené jak prase.

    Obratem volám do servisu, abych je zpravil a výsledcích jejich kvalitní práce, načež mi bylo řečeno, ať se stavím. Ok, jsem na to poslední dobou zvyklý, že jezdit do servisu je podobné jako najmout si na práci řemeslníka – poté, co vám řekne, že je hotovo, rovnou se ptáte, kdy to přijde spravit. Druhý den přijedu a asi za půl hodiny si mě volají do dílny a ukazují mi kotouče, které jsou „jak žiletky“ a ohnutou brzdovou trubičku u levého brzdiče. Toho si kurva nevšimli u té strašně důkladné servisní prohlídky? No nic, dávám vyměnit kotouče, mezitím se naseru, že inženýři v Citroënu vymysleli fajn řešení v podobě ložiska integrovaného do kotouče, který díky tomu stojí 4 litry jeden a taky tu hadičku.

    Druhý den telefonát, že kotouče vyměněné, ale že to furt nemůžou pořádně rozchodit, několikrát to měli rozdělané, čistili, mazali a furt to dře. Prý by ještě vyměnili třmeny a takové ty vodící tyčinky, dohromady za bratru 12 tisíc bez práce. S tím jsem je už poslal do prdele, ať to složí a už na to nesahají. Po příjezdu domů už se smrad nekonal, avšak brzdy stále hřály – ruka nešla udržet déle než dvě tři vteřiny. Kola jsem si pro jistotu vyheveroval a zkusil zatočit – šlo to trochu ztuha, ale dle mého opět v normě. Ještě před odjezdem jsem se zastavil v jiném servisu a sdělí mi svůj názor – v pohodě.

    Odjel jsem tedy na dovolenou, ale raději co 150-200 kilometrů brzdy kontroloval, kdyby náhodou. Menší problémy začaly až cestou zpátky, kdy po delší jízdě se začalo od zadních brzd ozývat šmrdlání kotouče o destičky. Zpočátku jen při zatáčení doprava, později i při jízdě rovně. Po přibrzdění zvuk ustal a byl klid ještě několik vteřin po puštění pedálu. Poté nanovo.

    Nyní tedy ve zbytku své dovolené, kterou plánovaně trávím doma, místo odpočinku řeším pořád sračky s brzdama, které byly nejdříve naprosto v pořádku, dokud se je servis nerozhodl „opravit“. Toť tedy má nejčerstvější zkušenost. Smutně vzpomínám na doby, kdy jsem ještě jezdil k místnímu garážníkovi. Dojel jsem jednou za rok, omrknul to, co bylo třeba se opravilo a neznal jsem problémy s autem i když jezdím takovou hroznou mrdkou, jakou je podle všech francouzské auto. Ta pravá zábava začala, až kvůli věku pověsil řemeslo na hřebík a já musel začít dávat auto do rukou nekompetentních píčusů.

    1. Hele nevím přesně jak je to u C4 udělaný a taky ty jednou píšeš „ohlá brzdová trubička“ a podruhé mluvíš o vyměněné hadičce, ale právě hadičky se dokážou roztřepit dovnitř a zabraňují poklesu tlaku ve třmenu, tam to pochopitelně posilovač procpe, zpět to jde hůř a brzdy se víc hřejí a opotřebovávají … tak jestli se hadičky neměnili, můžou být pachatelem.

      1. Pardon, správně je trubička.

    2. Nemal by som robit diagnozy poruch na dialku, ale z popisu to vyzera jednoznacne. Naprv sa kvoli nedostatku udrzby pridreli strmene na stiftoch (tie kurvy skutocne treba cistit a mazat raz rocne a z nejakeho dovodu sa skor zaseru zadne brzdy). Nasledne sa zvysilo opotrebenie dosticiek kotucov a kvoli tomu sa piestiky museli vysuvat viac. Ked su vysunute, su viac nachylne na pridratie – a asi sa to aj stalo. Pokial sa nada na tie strmene kupit servisna sada, budu musiet prec. Mimochodom, co stoji na posratom strmeni na zadne brzdy 6kKc za kus? To uz europske automobilky naozaj nevedia co by zapytali za diely? Nedaju sa kupit repasovane?

      1. Nevím, jak moc můžu servisu věřit, že se tak dělo, ale brzdy jsem dával čistit pravidelně. V minulosti byly i poměrně často rozebírané. Před rokem a půl byl přidřený pravý zadní pístek. Vyřešeno vyčištěním a opravnou sadou. Letos v únoru se dávaly nové desky, v dubnu se měnilo pravé zadní ložisko (solo bez kotouče), teď v červenci nové kotouče. Při všech těchto příležitostech byly brzdy (údajně) vyčištěny a promazány.

        V onom servisu, kde se mi na to před odjezdem dívali, říkali, že to povoluje dobře. Po povolení ruční brzdy auto bez náznaku odporu hned jede i z mírného kopečka, když si kolo zvednu na heveru, jde s ním bez většího odporu otáčet. Fakt mi to přijde jako honění duchů…

        Po ceně třmenů jsem se zatím nepídil, nicméně to je cena za originální díl Citroën. Tedy žádný div, že to je za pálku.

        1. Aka je tam rucna brzda? Pouziva kotucovu brzdu alebo je to brzda v brzde?

        2. viděno zdálky a přes obrazovku a dle mých skoupých subjektivních zkušeností s úplně jinými citroeny a peugeoty je problém v přidřených bowdenech ruční brzdy, které se někdy vrátí a někdy ne a většinou se vrátí jen tak trošku že to vůbec nebrzdí ale furtpyč brousí a hřeje. naprostej standard, nové destičky, nové brzdiče, ještě jednou, tisíce létají vzduchem, a vono stačí vyndat bowdeny, prolít, promazat a vrátit(anebo vyměnit). zvládne strejda garážista během oběda.

          1. Stejná zkušenost – často zarezávají lana ruční brzdy, která pak neustále brzdí a servisy řeší výměy třmenů a podobně.
            Diagnostika je sice velmi jednoduchá, jenomže dvoujchlapová (jeden musí být v autě a hýbat pákou ruční brzdy), což je pro značkový servis, který účtuje 500 Kč/hod bez DPH neřešitelný problém (museli by za tuto sazbu platit dva lidi a nezbylo by jim na splátky za ty megapaláce a v nich hromady zmrdů v kravatách).

            1. ono stačí si projet nějakou tu diskusi nějakého toho klubu fandů značky, u citroenů a peugeotů jsou furt dokola dvě témata – přidřená ručka a deplution + likvidace filtru pevných částic

              1. Takze rucna brzda pouziva kotucovu brzdu?

        3. Este k tym opravam; vzhladom k tomu ze som rozmaznany cenami dielov na tejto strane Atlantiku, uz nemenim dosky bez kotucov a ked za mi nepozdava strmen, ide aj ten. Jednoducho mi to nestoji za strateny cas – aj ked pravda je ze dnes uz tieto veci nerobim. Robi ich syn. Predtym som robil taketo bezne servisne ukony pre siroky okruh kamaratov.

  8. Co mě nepřekvapilo:
    – že v ČR je kvalita servisů bídná
    – že v severní Itálii je kvalita servisů podobná Německu či Rakousku (výlet na jih Itálie by dopadl hůř)
    Co mě překvapilo:
    – že Alfa v roce 2015 spíná klimakompresor spojkou
    – podmínka běžícího ventilátoru pro sepnutí klimakompresoru, jelikož ventilátory jsou většinou spínány obyčejným relé nezávislým na řídicích jednotkách
    – myš má u Alfy přístup do motorové pojistkové skříně

    1. Spojka umožňuje vypnutí celého kompresoru. U Julči ve výbavě Distinctive je chaotický komfortní systém Delphi známý již ze 147 a ten umožňuje nejen vypnout klimu, ale také odppojit kompresor a dokonce deaktivovat celý komfortní systém.

      Ventilátor musí běžet minimálně na low speed (jinak by to při stání v koloně brzy přestalo klimatizovat). Větráky si nahazuje komfortní systém přes relátko v pojistkové skříňce.

      1. Aha, Gulietta zdělila tuto část techniky po 147, to pak jo, tehdy byly spojky standardem.

  9. Alfu nebo Lancii si člověk prostě musí spravovat buď sám, nebo na náročnější věci musí mít kamarády či známé, kteří to umí.
    Provozovatel italského automobilu odkázaný na autorizovaný servis má obvykle tu zkušenost, že italský auta se prostě furt serou.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017