Stav justice v Čechách

Featured Image

Když mi někdo řekl, nebo jsem četl, jak dlouho trvají celkem banální spory, tak jsem nevěřil jak se s tím mohou soudy takto dlouho babrat, ovšem až do chvíle, než jsem měl tu čest se tohoto osobně zúčastnit. Dospěl jsem do stavu, kdy mám chuť se o své zážitky podělit.

Můj případ trvá již 11 let a možná ještě chvíli bude. O co jde? O náhradu škody. Popíši Vám ve stěžejních bodech moji cestu k vyvrcholení soudní masturbace. Budu se snažit popsat průběh tak, jak je, bez osobního komentáře a  nezkresleně.

Píše se únor roku 2004

Jsem zaměstnán u jedné velké strojírenské firmy jako obráběč kovů, jedno dne mám provádět obrábění na rozměrném obrobku, jenže jak už to u starých strojů bývá, najdou se nějaké ty mouchy.

Oznamuji tedy svému nadřízenému, že nemohu dále pokračovat v práci, jelikož stroj vykazuje závadu a mohlo by dojít k poškození stroje. Nadřízený toto vzal na vědomi a nařídil pokračovat v práci i přes riziko, a jak už to bývá, k poškození stroje došlo. Zaměstnavatel tedy stroj během několika dnů opravil, já mezi tím pracoval na jiném stroji a po opravě jsem se na něj vrátil.  Zaměstnavatel se k tomu postavil jak jsem očekával, nic se nesepisovalo, nedokumentovalo, nepodepisovalo, zaměstnavatel si tedy byl zřejmě plně vědom jak k poškození došlo. Po půl roce jsem od zaměstnavatele odešel, pří odchodu se konala klasická podpisová akce, jejíž výsledkem byl papír a na něm, že nemám vůči zaměstnavateli žádné závazky. O dva měsíce později mi přijde obsílka od soudu a z ní se dozvídám, že bývalý zaměstnavatel po mně požaduje náhradu škody za poškozený stroj, kde celkovou škodu vyčíslil na 90000 Kč a po mne požaduje 4,5 násobek mzdy, tedy 52000 Kč.

Městský soud

Soudu přednesu jak co bylo, je proveden výslech mého nadřízeného, který potvrdil, že jsem nahlásil  poruchu a on on mi nařídil dále pokračovat.

Rozsudek: Žalovaný je povinen uhradit požadovanou částku, včetně nákladů řízení. Podávám odvolání.

Krajský soud

Zopakuji to samé, navrch pro jistotu doplním, že nebyl proveden záznam o škodě, nebyl jsem informován, že jsem za škodu zodpovědný, nebyl zdokumentován rozsah poškození, dokládat výši škody pouze fakturami není zrovna košér, podepsat mi, že nemám zavazky a pak něco chtít rovněž.

Rozsudek: Žalovaný není povinen žalobci uhradit škodu, protože za ni není zodpovědný a to z důvodu, že nebyl prokazatelně seznámen s návodem ke stroji. Žalobce podává dovolání.

Nejvyšší soud

Žalobce podává dovolání, uvádí že má právo na na náhradu škody, protože jsem vyučen a mám praxi nepotřebuji návod k obsluze. Ve vyjádřeni se po třetí opakuji. Nejvyšší soud rozsudek krajského soudu zrušil a vrátil zpět. Rozhodl, že byly splněny všechny podmínky pro vznik zodpovědnosti a že jsem tedy povinen uhradit „jen tu škodu, kterou jsem skutečně způsobil.“

Věc krajský soud předává městskému k došetření, začíná boj o skutečnou výši škody.

Městský soud 2

Výše škody je složena ze dvou položek
1. za použité náhradní díly – doloženo fakturami za nákup
2. za mzdy zaměstnanců údržby – opravu prováděli v pěti lidech celkem 442h

Zde nechávám vypracovat znalecký posudek na rozsah poškození. Výsledek znaleckého posudku je následující:
– z důvodu neexistence poškozených dílů a dokumentace rozsahu poškození, není možné provést exaktní zkoumání, bude tedy nutné to odhadnout
– znalec zjišťuje, že některé díly, které žalobce měnil nemohli být havárií poškozeny
– ostatní díly mohly být poškozeny všechny, nebo jen některé

 Po čtvrté se zopakuji. Rozsudek: Žalovaný je povinen uhradit díly které mohly byt poškozeny, není povinen uhradit mzdy zaměstnanců, jelikož by svoji mzdu dostali i kdyby stroj neopravovali, žádný z účastníků nemá nárok na náklady řízení. Žalobce podává odvolání, požaduje i náklady za mzdy.

Krajský soud 2

Po čtvrté se zopakuji, vysvětluji výsledek znaleckého posudku a navrch rozporuji počet odpracovaných hodin a navrhuji oslovit servisní firmu výrobce stroje o vyjádření k délce opravy maximálního možného poškození dle znaleckého posudku. Firma se vyjádřila následovně: rozsah opravy kterou žalobce prováděl by nám ve dvou lidech trvala 70h z čehož 30h by trvala výměna dílů, které nemohly být poškozeny. Dále i udává cenu opravy jejich firmou cca 60 000. K tomuto žalobce tvrdí, že počet hodin není podstatný, protože vyplacená mzda za 442h je v podstatě stejná, jaká by se zaplatila firmě.

Rozsudek: Žalovaný je povinen uhradit cenu poškozených dílů a náklady na mzdy zaměstnanců, včetně úroků z prodlení a nákladů řízení.

Píše se rok 2015

Nyní je podáno dovoláni, kde se po páté opakuji, zdůrazňuji, že nebylo postupováno dle zákoníku práce, včetně dokladu, že nemám vůči žalobci závazky, celkový postup a časové rozpětí, vyčíslení výše škody, tedy celou věc v rozporu s dobrými mravy.

Výsledný elaborát nejvyššího soudu, ať bude jakýkoliv, bude zajímavý na všech úrovních. Samozřejmě že budu rád dopadne-li ať už jakkoliv v můj prospěch, ale dokonce i v můj neprospěch.

Nejvyšší soud totiž zde musí říct, zda-li je v pořádku škodu neoznámit, nezdokumentovat, jen prokázat že se to mohlo stát, donést faktury a chtít zaplatit, pokud toto soud posvětí, budou mít pojišťovny krušné chvíle.


17.05.2015 t-i-t-a-n-i-k(at)email.cz

12345 (4x hodnoceno, průměr: 3,00 z 5)
239x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:51
D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!