Nějakou náhodou jsem se proklikal k celosvětovému výzkumu silniční dopravy, kde jsou mimo jiné vedeny poměrně zajímavé údaje ohledně nehodovosti a úmrtí na silnicích. Jelikož jsme často krmeni různě zavádějícími statistikami, rozhodl jsem se o zpracovaná data podělit. Komplexní závěry nechť si každý udělá sám.
Do výzkumu přispívá třicítka zemí z celého světa, většina těch evropských, pak také Japonsko, Korea a USA (ty se na počtech nehod podílí téměř polovinou, tedy aby bylo vidět, jak statistické údaje olivňují, uvádím i údaje odsud) a další. Bohužel data jsou z některých zemí neúplná, každý člen se podílí hodnotami, které sám eviduje. Pokud není řečeno jinak, porovnávána jsou data za rok 2008 (pokud nebyla data dané země dostupná, pak za rok 2007, pokud ani ta, země nebyla zahrnuta), u Českých statistik za rok 2009. (Procenta jsou u všech údajů matematicky zaokrouhlována – tedy při součtu se budou hodnoty v desetinnách lišit.) Statistiky obsahují mraky neužitečných dat a balastu, nicméně dovolím si vytrhnout některé údaje z kontextu. (A abych předešel zbytečným dotazům – Slovensko se výzkumu neúčastní.)
Například zajímavá porovnání úmrtí na silnicích na základě věku (nikoliv řidiče).
| země | všechny (průměr) | USA | ČR |
| úmrtí celkem | |
37261 | 1076 |
| 0-14 let | |
3,6%
|
1,8%
|
| 15-17 let | |
4,3%
|
1,3%
|
| 18-20 let | |
8,6%
|
7,7%
|
| 21-24 let | |
10,6%
|
10,2%
|
| 25-64 let | |
57,9% |
60%
|
| 65 a více let | |
14,8%
|
17,3%
|
Z údajů lze vyčíst, že USA jsou zemí neomezených možností, především jak zemřít. Zatímco se populačně podíleli necelou třetinou (305M) ze všech kalkulovaných zemí (950M), naplnili 44% plastových pytlů. Těžko usuzovat, jelikož nejsou dostupné statistiky věku řidičů, nicméně geronti jsou pravděpodobně množstvím vytlačeni těmi mladšími. V našich statistikách jsou patrné především velmi nízké hodnoty úmrtí dětí, nižší hodnoty mají jen Švédsko a Portugalsko, nicméně druhé věkové rozmezí mají naopak vyšší. Při součtu obou sloupců mezi hodnocenými zeměmi dominujeme s 3,1%. Dalšími jsou zmíněné Portugalsko se Švédskem s 3,2 resp. 4,8% a mezi ně se ještě vklínilo Japonsko s 4,6%. USA se na dětských ztrátách podílí 7,9% a dominující je Nový Zéland se 14,2% (zde je nicméně statistika zkreslena pouze 366 mrtvými). Celkově se děti podílely 7,1%.
Druhou zajímavostí je dlouhodobá statistika. Celková filozofie silniční dopravy je stále zvyšující se komfort, kvalita a bezpečnost vozidel, která by tak měla pokrývat neustále zvyšující se počet řidičů. Dlouhodobá statistika (za posledních třicet let) ukazuje především snižující se počet úmrtí na silnicích. Místy jsou zřetelné drobné výkyvy.
Nejexotičtější jsou data především z Řecka, které v osmdesátých letech zvýšilo počet mrtvých na silnicích o téměř 40% a přestože následuje klesající tendence, dodnes se snaží pod tyto hodnoty neúspěšně dostat. Při pátrání po možné příčině jsem objevil, že v Řecku je 37,7% registrovaných vozidel jednostopých a na základě subjektivních pozorování (na dovolených) odhaduji, že dost nehod na těchto vehiklech bude fatálních, jelikož jsem snad nezažil posádku s přilbou. Zde je naopak zajímavé, že například v Itálii je jednostopých 22,7% a zde se naopak počet spotřebovaného dřeva na rakve úspěšně rok od roku snižuje (za zmíněných 30 let o více než 40%).
Celosvětově se počet úmrtí na silnicích snížilo o téměř 42%, nejhůře je na tom zmíněné Řecko, kde jsou ještě o 11,5% v plusu. Ztráty se pak snižují od nejnižších: Israel (3,1%), Korea (9%), Polsko (9,4%) a Česká Republika (14,7%, nyní sice výrazně snižujeme, ale taktéž jsme v 80. letech šli s úmrtností hodně nahoru, takže dlouhodobě je číslo nižší). Další je pak USA (27,1%) a hodnota stoupá až ke Švýcarsku (70,5%). Většina těch nejhorších států se nachází mezi 40. a 50. rovnoběžkou, kde klima nabízí široké spektrum teplot a povětrnostních podmínek, které se projevují na kvalitě silniční sítě a taktéž na nutnosti údržby vozidel. Bohužel ale ve stejném podnebí se nachází i ty nejlepší: Švýcarsko (70,5%), Německo (70,3%), Francie (68,3%), Rakousko a Nizozemí (obě 66,1%). Vysvětlení by tak mohla nabídnout detailní analýza pravidel provozu, kvality údržby sítě, způsobů prevence a restrikcí v daných zemích.
Další kapitolou je rozdělení úmrtí na chodce (18%) / cyklisty (4,9%) / motocyklisty (15,8%) a automobilisty (41,5%). Z tabulkových 83875 úmrtí se celkem 16566 do žádné zmíněné kolonky nevešlo, což však úřad nijak nekomentuje.
Nejkritičtější pro chodce je situace v Korei (37,4%), Polsku (35%), Japonsku (32,8%) a Israeli (32,5%). Česká Republika (22,1%) se řadí ještě za Anglii (22,5%) a Maďarsko (25,2%). Nejméně lumíků má Nizozemí (8,3%), Nový Zéland (8,5%), Belgie (9,7%), Švédsko (11,3%) a USA (11,8%).
Na kole se asi příliš nevyplatí vyrazit v Nizozemí (21,4%), Japonsku (16,1%) a Dánsku (13,3%). Nejlepší situace je v Řecku (1%) a špatně na tom není ani USA (2%). V ČR se cyklisté plní 8,6% uren.
Nejvíce dárců orgánů produkuje Řecko (29,1%) a Švýcarsko (25,8%). Zajímavý stav je ve Francii, kde motocyklisté tvoří 25,4% mrtvých na silnicích, přestože pouze 6,7% registrovaných vozidel je jednostopých (průměr je 7,4%). Vysvětlením může být pravděpodobná oblíbenost Francie zahraničními motocyklisty jako The Final Destination. Nejlepší situace je v Polsku (4,9%, přitom i penetrace motorek je pouze 4,2%) a v Kanadě (7,3% při 2,7% registrací). USA motorkáři plní 14,2% pytlů, při poměru pouze 2,8% registrací. ČR si jako jedna z mála zemí drží podprůměr (11,4%), přestože registrací máme více než dvojnásobek průměru (15,6%).
Až na Koreu a Japonsko (kde vládnou pohřbům chodci) je poměrně nejvíce mrtvých rekrutováno z posádek dvoustopých vozidel. Vedou Nový Zéland (70,5%), Austrálie (68%) a Irsko (66,7%). Nejméně zmíněné Japonsko (21%) a Korea (23,9%). USA má 39,2% a ČR 53,3%.
Tabulek a údajů ke zpracování je mnohem více, nicméně úřad se bohužel baví jen s vyhlášenějšími organizacemi a zájmové skupiny, nedejbože jednotlivce, ignoruje. Tedy vytěžit by se dalo pravděpodobně mnohem více zajímavých informací, nicméně budeme si muset dále vystačit pouze s českými statistikami publikovanými na ministerstvu buzerace.
Zdroje dat sice opět nejsou veřejnosti k dispozici, nicméně na ministerstvu se někteří evidentně nudí více, takže údajů lze z tabulek a reportů vyčíst poměrně dost. První zajímavé údaje jsem našel již částečně zpracované. Kategorizuje automobily do pětiletek a uvádí počet nehod a úmrtí v roce 2009. Přidal jsem sloupec poměru úmrtí k počtu nehod, což vyjadřuje „šanci na přežití“. Zajímalo mne též, jak si vedou řidiči starších aut poměrově ku počtu registrací, přidal jsem i tento údaj.
| Rok výroby | nehod | úmrtí | % úmrtí | registrací | % nehod |
| 05-09 |
11538
|
93
|
0,81%
|
672013
|
1,72%
|
| 00-04 | 10604 |
110
|
1,04%
|
999415
|
1,06%
|
| 95-99 | 13243 |
218
|
1,65%
|
1320760
|
1,00%
|
| 90-94 |
5868
|
82
|
1,40%
|
609786
|
0,96%
|
| 85-89 |
2042
|
35
|
1,71%
|
366169
|
0,56%
|
| 80-84 |
256
|
6
|
2,34%
|
125182
|
0,20%
|
| před 80 |
222
|
7
|
3,15%
|
311730
|
0,07%
|
Ve statistice ministerstva se uvádí zatřídění podle data první registrace. Údaj je nicméně pouze pro zajímavost, jelikož do nehod se započítávají i nákladní a užitkové vozy a především zde figurují i zahraniční majitelé. V tabulce jsou tedy uvedeny pouze osobní automobily. U těch, díky krizi klesl počet registrací téměř na polovinu, oproti roku 2008. Oproti tomu starší auta obsahují též mnoho historických kousků, které však v mnoha případech vyjedou na silnici jednou za rok. Zřejmé je, že čím novější werk (až na jeden exces), tím je nižší šance zemřít, ale větší šance havarovat. To souvisí pravděpodobně s faktem, že nové auto si koupí člověk, který bude jezdit často, případně firma ze stejného důvodu, zatímco rodinné auto na nákupy bude staršího data a většinu doby stát v garáži.
Další zajímavé je porovnání nehodovosti osobních automobilů vůči objemovým třídám. Z údajů nelze zjistit, zda je řidič daného vozu vinen, nicméně opět lze vyčíst pravděpodobnost přežití.
| Obsah motoru | nehod | úmrtí | % úmrtí | registrací | % havárie |
| do 1 l |
1176
|
20
|
1,70%
|
259949
|
0,45%
|
| 1,1-1,4 l |
15940
|
178
|
1,12%
|
2012913
|
0,79%
|
| 1,5-1,9 l | 18068 |
232
|
1,28%
|
1457803
|
1,24%
|
| 2-3 l |
8399
|
122
|
1,45%
|
640237
|
1,31%
|
| nad 3 l |
594
|
7
|
1,18%
|
38606
|
1,54%
|
Tabulka byla zavádějící, jelikož porovnávala poměr usmrcených s celkovým počtem úmrtí, sloupec jsem tedy upravil pro určení poměru nehod vůči počtu úmrtí. Nízkým počtem nehod a úmrtí navozovala iluzi, že jsou malá auta bezpečná, nicméně vyjádřením poměru úmrtí vůči počtu nehod získáváme přesně opačný efekt. Nízkou pravděpodobnost nutnosti zpopelnění u motorizace do 1,4 l lze přisuzovat nižšímu výkonu, tedy nižší rychlosti a méně fatálním následkům. Opačný efekt lze pozorovat u vyšších obsahů. Nad 3 l půjde ve většině případů o luxusnější auta, firemní limuzíny a offroady, kde pravděpodobně nepůjde o rizikové havárie. Dodatečně jsem provedl analýzu výstupních dat a spočítal počet registrovaných osobních aut pro jednotlivé obsahy (přesné intervaly jsou 0-999, 1000-1399, 1400-1899, 1900-2999 a 3000+). Údaje jsou i pro mne překvapující, tedy čím větší kubatura, tím větší šance to někde srolovat. Opět, na haváriích se podílí i cizinci, tedy čísla mohou být zavádějící.
Narozdíl od celosvětových statistik, u nás se vede statistika úmrtí dle věku řidiče – viníka. Tabulka je nicméně velmi vyrovnaná, nižší čísla má pouze u řidičů do 20 let a pak v rozmezí 35-44 let. Nejhorší číslo lze pozorovat u řidičů nad 64 let, kde každá 44. nehoda končí smrtí.
Taktéž se vedou oddělené statistiky pro úmrtí chodců. Zatímco jich pod koly zemřelo 16 vinou řidičů (nedání přednosti na přechodě) z 949 pokusů (zbytek byla lehká nebo těžká zranění), 32 chodců zemřelo vlastní vinou (nedání přednosti, špatný odhad situace či rychlosti) z celkem 1304 nehod. U druhého ukazatele je též sledován alkohol v krvi chodců, který byl zjištěn v každém šestém případě. V obou případech šlo o snížení oproti předchozím rokům.
Opět, statistiky obsahují spoustu nezajímavého balastu, zmatečné jsou údaje o „nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky“ (4454 nehod, 144 fatálních, 3,23%) a „nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky“ (7683 nehod, 90 fatálních, 1,17%) – je v tom vůbec nějaký rozdíl?! Vysoká úspěšnost (té s kosou) je při vjetí do protisměru (a otáčení) – 3,4%. Zajímavý údaj je porovnání počtu nehod ve městě (52421 ks, 295 pytlů, 0,56%), mimo město (22394 ks, 537 fatalit a 2,4%) a na dálnici (2008 ks, 24 mrtvých, tedy 1,2%).
zdroje dat: IRTAD, MVCR
(Zatím nikdo nehlasoval)