Stařec a hůl

Featured Image

Poslední dobou mi nějak moc píší cyklističtí zmrdi.

Tak třeba:

From: František Bogar [mailto:duk.b@seznam.cz]
Sent: Wednesday, June 15, 2005 9:00 PM
To: dfens9@seznam.cz
Subject:

Ses asi ten nejvetsi debil kteryho znam. Ten tvuj clanek o cyklistech i jiy clanky jsou ta nejvetsi jsou nejvetsi debilita co sem kdy slysel tolik arogance a blbejch napadu jsem jeste asi nevidel. Pral bych ti, aby ti nekdy nejakej ten cyklista poradne rozbil hubu aby ses trochu vzpamatoval.   s pozdravem DܡK

From: Roman Tošnar [mailto:roman.tosnar@post.cz]
Sent: Wednesday, June 15, 2005 8:11 PM
To: dfens9@seznam.cz
Subject: cyklistika

cau gumo, jezdis nekdy na kole? hele a kde ti stoji auto? ja jen
tak abych ti ho mohl krasne skouknout………

From: info pc [mailto:pc.info@seznam.cz]
Sent: Wednesday, June 15, 2005 3:22 PM
To: dfens9@seznam.cz
Subject:

co ty ses ale za debila????ty tvoje stranky proti boji s cyklisty se mi moc nelibi protoze jsem jeden znich…..ale poradim ti vis co je dobry proti ricicovi co jede proti tobe autem???jet prostredkem a cekat ze pri jeho prasacke jizde chytne krajnici:-)))

Kromě vybraného slohu a citu pro pravopis hodného inteligence brouka mají jedno společné, totiž používání slova debil a extrémní vystupování. Jeden estét dokonce explicitně prohlásil, že se mu moje stránky moc nelíbí, na což bych jinak nebyl přišel. Druhej přizdisráč bude asi nějaký rachitický zakrslík, který předpokládá, že by se mu asi nepodařilo dát mi přes hubu, tak se hodlá ukájet na mém autě. Všechny zprávy byly ejakulovány v jeden zmrdiden a protože jsou si hodně podobné, možná je v rámci kurzu používání elektronické pošty pro dementy edituje nějaká centrální instituce, třeba vrchní sestra v Bohnicích, a nechává je posílat svěřence. Kromě toho, cyklisté asi postrádají smysl pro humor a nesmí se divit, že i já ho někdy ztrácím a nemyslím si o nich zrovna to nejlepší. Tak do toho. Dáme si zase něco extrémního.

Téma: Arogance.

Kdyby se všichni řidiči chovali tak prasácky jako cyklisté, zavánělo by to genocidou. Neochota, neschopnost a hlavně nezájem dodržovat elementární pravidla na straně šlapálků je tak zřejmá, že se už dávno nejená o náhodu, ale úmysl. Stejně jako zavání úmyslem neochota policie cyklisty za ty jejich prasárničky trestat. Ještě jsem neviděl, že by jel ožralý řidič autem po chodníku nebo řidič bez světel prostředkem silnice, případně řidič autem po přechodu pro chodce. Moje vnímání práva se odlišuje od evropského v jediné věci: evropská legislativa přiznává člověku plná práva v jakémkoli okamžiku, tedy i tehdy, kdy sám jedná protiprávně. D-FENSův právní systém stojí na tom, že ten, kdo právě porušuje právo, v té chvíli sám žádná práva nemá, protože na ně sám dobrovolně rezignoval. Není tedy účasten právního systému a když na něj dopadne něčí hůl, nesmí se tomu divit. Stal se totiž pouze objektem pokračujícího procesu, který sám vyvolal.


 

 V tisku jsem narazil na tuto zprávu.

Převyprávěno lidským jazykem, bylo to asi takto. Cyklistický zmrd jel na kole po chodníku, což není nic nového. Gerontní terorista s holí se rozhodl, že si trochu zaprudí. Přetáhl jedoucího zmrda holí a ten spadl z kola dolů. Nicméně kvůli souhrnu chyb v taktice, kterých se dědek dopustil, byl cyklista ještě schopný vrazit mu jednu přes držku a nakopal mu prdel, v důsledku čehož vyšel dědek z bitky jako poražený. Článek sice naznačuje cosi o trestní odpovědnosti, ale myslím si, že je to úvaha nepodložená a předčasná, především proto, že v první fázi akce cyklista útoku nepochybně čelil a postupoval v rámci nutné obrany, přičemž je nutno ještě zvážit, že útočník měl zbraň (hool). V druhé fázi sice přešel cyklista do protiútoku, ale myslím, že i průměrný advokát uhraje tuto kauzu na zproštění.

Asi nám něco v podvědomí říká, že to nebylo úplně přesně takhle. Pokud u dědka senilita ještě zcela nepřeprala pud sebezáchovy, určitě by svévolně a zničeho nic neatakoval holí fyzicky zdatného mladého cyklistu. Na místě se muselo odehrát ještě něco dalšího a hluboce lidského, co se už nikdy nedozvíme. Třeba že se ti dva znali, třeba děda kdysi píchal cyklistovu babičku. A nebo že by na něj ten hulvát najel?

Není naším cílem dopouštět se právních a genealogických analýz, ale rozebrat celou událost po praktické stránce. Oprostíme se nyní od toho, kdo byl v právu (podle mně nikdo) a kdo byl v právu více (podle mně dědek).

Zásada: Když někdo něco dělá, má to udělat hned napoprvé pořádně.

Dědek v první fázi postupoval správně. Vědom si zřejmě textu písně skupiny Orlík (“…a že si slabší, tak na to ser, předměty různý do ruky ber!”) použil hole jako zbraně a cyklistu udeřil, zřejmě úspěšně, protože ten poté spadnul. Až potud nelze mít k dědkovu postupu vážných výhrad. Byl to sice počin beze stop fantazie (co takhle použít držadla hole jako háku, případně vrazit hool zmrdovi do drátů a dál nechat konat Newtona a jeho zákony?), ale počin nadějný.

Od té chvíle se však akce otočila píčou ke zdi. Dědek zřejmě poslouchal jen Moravanku a podobný hardcore, takže neslyšel písničku celou. Stálo tam: “ukaž mu názorně, že ho máš dost, urazil tě, měj na něj zlost”. Dědek si nesprávně myslel, že taranováním cyklozmrda celá záležitost skončila. Omyl – tím to celé začalo. Když se dědek rozhodl útočit, měl v útoku pokračovat. Případná zranění, která by mamrdovi přivodil, mohou být přiřazena k pádu na zem a těžko by ho za ně někdo stíhal, pokud se ovšem na místě činu nepohybovali další svědci nebo pokud by mu nezpůsobil zranění, která jsou s pádem na zem neslučitelná. Pohádce, že mu zrovna vypadl samurajský meč a kolozmrd na něj upadl a rozčtvrtil se, asi nebuden státní zástupce tak docela připraven uvěřit. Navíc pro tuto druhou fázi akce byl dědek špatně a amatérsky vybaven.

Použití běžné hole jako úderného nástroje je sice dlouhodobě populární (viz např. historicky osvědčený trest 25x holí přes záda, který k velké škodě slušných lidí vyčlenili humanističtí myslitelé z našeho práva), ale nepříliš praktické. Hodí se maximálně na statické objekty. Dál není hool jako hool. Chodecká hool, kterou používal dědek, je příliš dlouhá, podobně jako neupravená hool baseballová. Nedá se s ní pořádně ohnat ani dobře trefit. Dovedu si dále představit, že dědek hool pouze zvedl nad hlavu a silou jedné ruky udeřil, což je naprosto nevhodná technika, použitelná snad jen pro vyklepávání matrací.  Jak si mám vysvětlit, že se cyklista po úderu byl schopen pohnout, aniž by se bolestí pomočil. Do úderu holí je nutno investovat sílu nejen obou rukou, ale celé horní poloviny těla, čímž hool nabere větší kinetickou energii a rána dostane teprve ten správný šmak a právě pořádnou ránu přes obě ruce na řidítkách bych v takovém případě chápal jako naprosté sociální minimum. Kromě intenzity úderu sehrál roli i jeho timing: Geront ukončil akci v nevhodnou chvíli. Místo co by zmrdovi dopřál několik osvěžujících ran holí, dokud ležel na zemi, případně mu dupnul na záda a omlátil mu držku o asfalt, nechal ho postavit a na sebe zaútočit. Lze tedy vysledovat tři dědkovy taktické chyby: Špatná zbraň, nesprávná technika a málo ran.

Bezprostředně po pádu z kola je cyklozmrdovi nutno vysvětlit, jaké chyby se dopustil. Jen tak přinese vynaložené úsilí pedagogický efekt a vyvolá proces “lessons learned”, tedy například “nejezdi příště po chodníku”. K vyvolání žádoucí sebereflexe je k očistným ranám zapotřebí přidat několik ponižujících nadávek, například “pytle hoven”. Dále je třeba připojit jisté poselství pro budoucnost, tedy například “nebo tě zase zmydlím”. Celá věta pak zní “nejezdi příště po chodníku, pytle hoven, prase, atd. nebo tě zase zmydlím“. Zdá se, že k této fázi dědek vůbec neměl příležitost přistoupit. Je zde tudíž chyba čtvrtá, a to sice chybějící výsledek. Je vidět, že i celkem jednoduchá akce se dá slušně zpackat.

Vyčerpávající lekci na téma použití hole, tentokrát baseballové, najdeme v našem oblíbeném filmu. William D-FENS Foster v něm používá také hool, ale zkrácenou na nějaké dvě a půl stopy délky. V okamžiku, kdy mlátí do 6-packu buchet, použil hool stejně jako náš dědek, ale v okamžiku, kdy uklízel Číňanovu prodejnu, již pracoval s holí zcela profesionálně.

Jak známo, cyklistická verbež jezdí po chodnících a to mnohdy tak agresívním způsobem, že chodce ohrožují. Způsob, jakým si prorážejí cestu mezi chodci, připomíná mnohdy cestu zmrdů životem – prostě očekávají, že jim vy ve vaší nekonečné slušnosti uhnete a oni budou mít cestu volnou. Někdy asi před pěti lety porazil jeden takový mamrd moji matku a ještě jí sprostě vynadal, pak vylezl na to svoje zasrané kolo a odjel, zatímco se matka s několika pohmožděninami a tržnou ranou na noze potácela domů. Tehdy jsem se zařekl, že té pakáži nic nedaruji a skutečně – už mám na kontě čtyři kousky, které jsem spíše méně než více profesionálním způsobem na chodníku s kola sundal.

Osobně používám jinou techniku shazování cyklistů. Je zapotřebí mít nějaký předmět a použít ho jako nárazník, jinak to svinsky bolí. Prvního cyklozmrda jsem srazil na Lannově třídě deskami, které by bylo možno nazvat manažerskými. Druhého jsem zasáhl 250W ATX zdrojem od počítače, i když v tu chvíli asi jeho elektrický výkon nebyl tak rozhodující, jako jeho hybnost. Mamrd spadl v podstatě sám v důsledku slastné bolesti po zásahu kovovou skříňkou. Obojí jsou pro tento účel dost sporné nástroje. Vidle, kosa nebo motorová pila by jistě fungovaly podstatně lépe. Ani v jednom případě jsem nemusel přistoupit k dobíjení padlého cyklisty, protože nejevili naprosto žádné známky agrese a intenzívně zpytovali svědomí. Další dva cyklisté spadli sami v důsledku nevhodného způsobu jízdy krátce poté, co jsem jim nehodlal uhnout a oni ve své nekonečné zbabělosti se na poslední chvíli začali vyhýbat manévrem, který bych nazval losím testem.

Jak se stalo dobrý zvykem, nakonec poznámka na téma zmrdství v každodenním životě. Devět z deseti cyklistů jezdí spořádaně při pravém okraji silnice, po cyklostezkách nebo v nejhorším po chodnících tam, kde nikomu nevadí. Jeden vychcaný hajzlík si to pádí mezi chodci hlava nehlava, jen aby měl cestu o pár metrů kratší. Co je tady špatně? Chodníky? Chodci? Nee. Cyklista, protože je zmrd. A co se musí dělat se zmrdama?


19.6.2005 D-FENS

12345 (Zatím žádné známkování)
181x přečteno
Updatováno: 28.11.2015 — 0:07
D-FENS © 2016