Dnes to nebude úplně plnotučný článek, ale spíše krátká úvaha.
Napadla mě, když jsem viděl ve městě jakousi ženu se dvěmi malými dětmi, kterak jdou podélně po silnici ve vzdálenosti asi dva metry od obrubníku. Kráčeli si po silnici, protože nějaká stavba sežrala přilehlý chodník. Nebezpečnému místu se sice dalo vyhnout, ale s tím si ženská hlavu nelámala a volila nejkratší cestu. Kolem se míhala auta a ona byla úplně v klidu. Toto jednání mě natolik šokovalo, že jsem nebyl schopen vyslovit otázku, zda se prochází uprostřed frekventované silnice běžně. Můj šok pramenil z toho, že ta žena se SPOLÉHALA, že ji všichni řidiči uvidí a uhnou.
Pak mi došlo, že spousta z nás se furt na něco spoléhá. Nemyslím teď spoléhání v tom smyslu, že s někým uzavřu smlouvu a předpokládám, že druhá strana ji bude plnit. Mám na mysli spoléhání bez přiměřených důvodů. V právnické hantýrce se tomu říká vědomá nedbalost a spočívá v tom, že člověk ví, že dělá něco, co zavání průserem, ale doufá, že zrovna jemu se ten průser nestane.
Dnes a denně kolem sebe vídám motoristy, kteří sviští po městě stovkou a spoléhají se na to, že přecházejícího chodce včas uvidí. Důchodce, kteří lezou do silnice pod auto a spoléhající se na dobrý postřeh a brzdy řidiče. Ochlastu, který usedá za volant a spoléhá se, že je to jen pár kilometrů.
Když se pak nějaký průser stane, spoléhálci se obvykle hrozně diví a před soudem vypouští z huby perly typu: „Když já sem myslel, že to stihnůů.“
Společným jmenovatelem je zde chybějící pocit odpovědnosti. Ten by měl člověku zabraňovat, aby se choval jako úplnej dement a aby si předtím než něco zrealizuje řádně rozmyslel důsledky své činnosti. Ideální by bylo, kdyby pocit odpovědnosti vyplýval morálního přesvědčení. Tohoto ideálního stavu bohužel není možno dosáhnout, a tak leckdy pocit odpovědnosti musí vyvolávat strach z právního postihu. A někdy ani ten není co platný. Spoléhálci jsou přesvědčeni, že se vždycky najde někdo či něco, co nebezpečnost jejich zhovadilého jednání eliminuje.
Slibme si, my všichni kluci a holky, co chodíme na tenhle web, že si dáme novoroční předsevzetí chovat se odpovědně. Můžeme začít už o silvestrovské noci tím, že nevyjdeme bez ochrany. Takže až budete odpalovat rachejtle, vezměte si přinejmenším pracovní rukavice. Tonda nebude řezat vánoční stromek v lese, Čenda už nebude vyhazovat starou ledničku na smeťák a Zilvar z chudobince si jehly vždycky vyvaří.
To bude ten příští rok krásný!
(Zatím nikdo nehlasoval)