clovek by mozno aj stravil cely ten ekohumbuk keby sa na to znizovanie islo rozumne, ale ked nemci nahradzaju jadro hnedym uhlim, u nas sa hnede uhlie tiez cerstvo zadotovalo na 15 rokov, vyrabaju sa biopaliva ktore okrem toho ze su neekonomicke tak su aj neekologicke atd atd tak ja s takymto ekoaktivizmom nebudem suhlasit aj keby hned zajtra malo zatoit holandsko. Skoda len ze nesuhlasit je tak vsetko co mozem robit. A este to cele platit.
Alan.Cox
Jenom k té noze a vyššímu tlaku. Tělo má velmi malou rezervu ve výkonu kardiovaskulárního systému, co se týká kapacity přenosu kyslíku. V zásadě reguluje v rozsahu 1:5. V případě dlouhodobě vyšší potřeby dodávky kyslíku do tkání nemá moc mechanismů, jak dodávku kyslíku do tkání příliš zvýšit. A ono každé zranění, každá jizva, operační rána, se v zásadě chová jako dodatečný lidský orgán a další dodatečnou potřebou na zvýšení potřeby dodávky kyslíku.
Mnoho lidí dokonce nepřežije operace proto, že jejich tělo už nemá rezervu tuto dodatečnou dodávku kyslíku pokrýt.
chlemsd
Lidé a zvířata se umí docela dobře adaptovat na různé koncentrace kyslíku. Když bude kyslíku málo spustí tvorbu červených krvinek, což se dnes využívá hlavně ve sportu ve výstupech na osmitisícovky, nebo ve sportu již zakázaným hormonem erytrocytopoetinem. S vyšším obsahem kyslíku si tělo poradí ještě lépe, zpomalením tvorby čer.krvinek.V delším čas horizontu třeba i zmenšením plic.
Alan.Cox
Tak ještě jednou a pomaleji: Tělo reguluje přenosovou kapacitu kyslíku v krvi (třeba za minutu) pouze v regulačním poměru 1:5. Proto člověk poměrně reaguje na cokoli, co mu zvýší možnosti zvětšit možnosti – třeba i zvýšením tlaku. Nic jiného jsem nepsal. Nepsal jsem dokonce ani jak se adaptuje.
V jakém regulačním rozpětí může člověk měnit počet červených krvinek? Moc to nebude, že ne?
Storch
EPO prý dokáže zvýšit hematokrit (podíl červených krvinek v krvi) z cca 40 procent na cca 50 procent tj. o 25 procent. Na Tour de France to rozdíl pár míst udělá.
Pobyt ve velké výšce udělá prý až 10 procent navýšení počtu červených krvinek. Podle nějakých pokusů pobyt ve velké nadmořské výšce přidá tolik krvinek, že po návratu dolů běžec v průměru zkrátí čas na pět kilometrů o čtvrt minuty.
IAAF rozlišuje, zda bylo výkonu dosaženo ve výšce nad 1000 m. n. m. Pro sprintery a skokany je to výhodné, protože je tam nižší odpor vzduchu, pro vytrvalce naopak nevýhodné, protože je tam míň kyslíku.
Alan.Cox
Děkuji, hodně jsem se poučil, a jsou to pro mě novinky. Ve sportu stačí zlepšení o pár procent, a může z toho být nový světový rekord.
Ale základním limitem pro zásobení tkání kyslíkem je schopnost krve nést kyslík. To se z 99 % děje hemoglobinem (tedy červenými krvinkami) a z 1 % rozpuštěním kyslíku v krevní plazmě. Tedy je to v zásadě součin (množství hemoglobinu v jednotce krve) × (množství přečerpané krve za jednotku času). Množství hemoglobinu/erytrocytů se příliš měnit nemůže, jak jste sám napsal.
Čistě teoreticky tlak kyslíku by neměl mít vliv, ale hemoglobin je ochotnější přenášet kyslík, pokud už je částečně nasycený kyslíkem. Za normálních okolností člověk spotřebuje asi jen 1/4 saturace krve kyslíkem, takže hemoglobin dobře nasává kyslík.
Při odvodu oxidu uhličitého je tomu přesně naopak. Naprostá většina se přenese rozpuštěný v krevní plazmě, a dokonce je hladina oxidu uhličitého součástí jednoho ze systémů řízení pH v těle (dokonce existuje enzym, který bleskově rozpustí oxid uhličitý v krvi a disociuje jej za vnizku hydrogenuhličitanového aniontu). Hemoglobin dokáže také přenášet oxid uhličitý, ale je to minoritní, a spíše jako rezerva pro vyšší zátěž.
Mimochodem, hemoglobin dokáže přenášet kyslík i oxid uhličitý zároveň, protože kyslík se váže na struktury hemu, zatímco oxid uhličitý na konkrétní aminokyslinu v bílkovině globinu. Tedy kyslík a oxid uhličitý si překážejí méně, než by se zdálo.
Storch
S Tour de France to byl spíš vtip, vypadl mi smajlík. Bez EPA se tam asi ani nemá cenu hlásit.
Podpořit se dá i obě – vasodilatans na roztažení cév, stimulanty na srdíčko. Na steroidech zase posílíme svaly a bránici a hned se nám lépe dýchá.
A hlavně nezapomenout na psychiku, tu je třeba trošku oblafnout, aby si sportovec zbytečně nevšímal, že mu tělo říká, že už nemůže.
gogan
Prima článek, díky za něj.
Jen by mě zajímalo odkud jsou ty data o rychlosti tyranosaurů? Odhad na základě fyziologické stavby?
ygorek
Přesně tak, prima článek.
Jenom ten pravopis by trochu vypilovat neškodilo, aby nebyl čtenář rozptylován a mohl se smát nerušeně.
Rychlost běhu tyranosaurů badatelé odhadují od „0“ (tedy běh žádný, pouze chůze)do 70 km/h s tím, že nejvíce se jich přiklání k 40 km/h.
Otázkou je, k čemu by tyranosaurus takovou rychlost potřeboval.
Podle některých badatelů se živil hlavně mršinami, které stíhat netřeba.
jizlivec
Přece aby byl u té mršiny první…
ygorek
Děkuji, tento aspekt jsem do své úvahy zapomněl zahrnout,
přestože se od mršniny obvykle snažím vzdálit
veden obyčejnou xenofobií – obavou z potenciální blízkosti tyranosaurovy.
Alan.Cox
Ano, průnik všech 4 souřadnic polohy s polohou tyranosaura má obvykle fatální následky.
Michal Lenc
Už před drahnou dobou se opustily názvy jako kysličník apod. A k prvku se přidává koncovka -id. Jako sulfid, OXID. Takže pokud je autor mladší čtyřiceti let, tak už ve škole se musel učit že CO2 je oxid uhličitý. A pokud chce jen být mermomocí cool nebo hipster, tak to já zase od něj nechci číst článek.
Strávil jsem teď čtvrt hodiny hledáním kdy konkrétně proběhla tato reforma chemického názvosloví, zatím jsem to určil že nejpozději v sedmdesátých létech, možná dříve.
...
Ono proklate slovicko se vyskytuje uz v perexu, takze je videt z titulky. Pokud z kyslicniku chytate koprivku, nikdo vas to nenutil otvirat, cist to, reagovat na to ani o tom neco ctvrt hodiny hledat.
ygorek
Když jsme u té titulky, tak spiritus snad je maskulinum?
Nebo jak to je?
———— …forms by fermentation and by burning of charcoal, under the name of spiritus silvestris, is attributed to Jan Baptista (or Baptist) van Helmont, a man of medicine…
jizlivec
Nezjistil jste při tom hledání náhodou také, kdy se změnil oxyd na oxid?
Alan.Cox
Změna z oxyd na oxid proběhla změnou ve školních pravidlech pravopisu v roce 1964. Oxyd s tvrdým y totiž používal v němčině a francoužstině, odkud se to převzalo. O 10 let dříve ale němčina ve všech německy mluvících státech dohodla změnu na měkké i, a tak jsme to převzali i my do češtiny.
Nicméně kysličník je zcela správně, a není důvod jej nepoužívat. Tento název je pouze zastaralý nikoli neplatný.
Je zvláštní, jaká je averze vůči něčemu, co se před cca 25 lety ještě běžně používalo a často ještě dodnes používá. Zatímco nikdo neprotestuje třeba proti tomu, že ačkoli máme mnohem déle soustavu jednotek SI, stále více se v USA dominují a rozšiřují jakési inče a libry. Dokonce i to zastaralé Rusko už opustilo versty a sáhy.
Takže název kysličník je někomu trnem v oku, ale bez mrknutí oka si přečte teplotu tání ve Fahrenheitech. Ačkoli je to zastaralé jak Metuzalém.
Sprosty Podezrely
Dost lidi zuri, kdyz nekdo pouziva palce, libry a tu zhuverilou stupnici, ktera vznikla stanovenim tehdy nejnizsi zname teploty a prumerne teploty lidskeho tela, chybne zmerene. V USA ale technicky vzdelani lide maji prehled o metrickem systemu a nemaji problem s nim pracovat. Co me osobne ale neskutecne vadi je silne se rozsirujici moda uvadeni delky a plochy v jednotkach fotbalovych hrist, vahy v osobnich automobilech a rychlosti v lety tryskace.
Jinak takova perlicka, v zemi, kde ziju, se tankuje v litrech, ale spotreba se pocita v milich na galon. Tak jsem se ptal lidi, jestli vi, kolik ma galon litru. Skoro nikdo nemel tuseni.
Takze rict „kyslicnik“ (coz stari chemici pouzivali a clovek to od nich mohl pochytit) je v tomto svetla v poradku a dokonce i kdyby to nekdo nakonec zrusil, asi by to nebyl zas tak velky prohresek. Jine je to s vterinou, jako jednotkou casu, ta uz neni a to proto, aby se odlisila od uhlove vteriny.
Alan.Cox
Problém je opačný. Díky reklamní a propagační aktivitě USA (což se v USA učí všichni a od malička) prosakují imperiální jednotky do zbytku světa. V elektronice jsou rozteče všeho v mils. Ve fyzice pronikají USA jednotky do všech oborů, apod. Například v elektromagnetismu USA pracuje s Gaussy a Oerstedy, namísto standardními SI jednotkami.
Začíná to být problém,a přiznám se, že při mezinárodních debatách jsem schválně Američanům přepočítal délky na versty a s gustem poslal kdykoli ve vědeckých problémech uhli od jednotek SI. Nebyl jsem nucen sáhnout k sáhům a loktům, moje narážka byla vždy rychle pochopena.
Byl to jen můj příspěvek, že mi vždy přijde, jak někdo puntičkářsky trvá na tom, že 20 let staré věci jsou zastaralé, ale máme zde na Zemi stát, ve kterém se používají staletí staré věci a nikdo je za nic na světě nedonutí ani trochu modernizovat. A namísto hromadných stížností to naopak přebíráme jako pokrok.
ygorek
Ano, reklamní a propagační aktivita USA, jak tomu říkáte, je znát.
Byl jsem zvyklý měřit tlak v galuskách v atmosférách, zvykl jsem si na megapascaly. Od nástupu t.zv.horských kol se nedoměřím, než v PSI. Výhodu mi o ale nepřineslo žádnou.
Wildcat
Tie pomiesane jednotky zazivame aj tu. Bavime sa o mileage, ale myslime tym kilometre. Spotreba sa udava v mpg. Teda, v milach na imperialny galon (4.56 l) Ludia su stastni, lebo si myslia ze ide o mile na US galon (3.78 l). ked sa niekoho opytate ze aka je teplota vzduchu, odpovie vam v celziach. Ked sa ho opytate na teplotu vody v bazene, odpovie vam vo fahrenheitoch. Miesane to mame aj v praci. Standardna tretinkova flasa ma 341 ml, pretoze to bolo povodne 12 uncii. Plechovky su americke, tiez 12 uncii. To je ale 355 ml, pretoze americka uncia je vacsia. A ked idete na pivo, mozete dostat 473, 500 alebo 568 ml. To prve cislo je US pinta a to posledne imperialna pinta. V obchodoch mate ceny za libru velkym cislom a k tomu malickym cislom zakonnu cenu za kilogram. Napodiv jedina obchodna siet co dosledne dodrziava zakon je americka – Costco. Tam su vsetky ceny za kilogram. A to najkrajsie nakoniec – povestny two-by-four meria 1.5 krat 3.5 palca.
zrusavpt
Jezis, to je tak blbe krasny! :) Bavime se o Kanade?
Wildcat
Ano, bavime sa o Kanade. Aby som bol presnejsi, hlavne o anglofonnych provinciach. Quebec je o nieco menej zmateny, ale aj tam ten mix existuje.
MS
Oh. Ano, 2×4 je 1.5×3.5″. Dozvedel som sa to uplne nahodou z redditu asi pred tyzdnom a odvtedy totalne nechapem tie tvrdenia, ze sa stavbarom jednoduchsie mysli v imperialnom rezime ked si vsetko pekne delia na tucty a stvrtiny a neviem co vsetko dalsie.
Doprdele, ked si kupim dva kusy dreva oznaceneho 2×4, clovek by sprosto cakal, ze aspon ten pomer stran 1:2 bude zachovany.
A po rychlom googleni ma dorazilo este toto: one-inch piece of stock will typically measure 7/8″ if it is surfaced on one side, but 13/16″ if surfaced on two (opposite) sides.
Wildcat
No jo. Dobre sa bavim ked mi niekto s uplne vazne zacne tvrdit ze metricky system je tak zlozity. Ako keby 12 palcov do stopy a 3 stopy do yardu bolo jednodussie ako nasobenie a delenie desiatimi. Najzabavnejsie je ze kde treba velku presnost sa zacne pouzivat tau. Tau je tisicina palca a pouziva sa ako normalna metricka jednotka.
Co je ale smutne je fakt ze ani mladi ludia nemaju predstavu ako metricky system funguje aj ked sa to ucia. Raz som si dal vyrobit skrinku na reprosustavu a miery som zadal v milimetroch. Chlapcisko ktory bral objednavku bol z toho uplne vedla. Musel som mu to prepocitat na palce. Vyzivne su aj renovacie v dome ked nieco obkladate a chcete skombinovat europske a severoamericke obkladacky. Jedna ma stranu dlhu 30 cm a druha jednu stopu…
JJ
Oni u těch rámových konstrukcích používají vzdálenosti center-to-center, takže tloušťka prvku je jim víceméně wurst.
Před časem jsme s pár Američany cosi stavěli v CZ podle jejich návrhu. Jako substituci pro 2×4 používali 4×10 cm a moc se s tím nepatlali. Když jsme pak stavěli dřevník a nějaké další věci v Sudetech, tak jsme to celé zmodifikovali na 4 x 12 cm, protože jednak nám přišel rozumný ten poměr 3:1 a za druhé u těch silnějších profilů se dá používat výrazně větší rozteč. V US je běžné 16″, u tohoto se dá použít jako zákald 60 cm a s diagonální výztuhou klidně dvojnásobek.
Wildcat
Hrubka prvku wurst nie je, pretoze vsetko co do tej steny/stropu/strechy ide je rozmerovo prisposobene hrubke laty 1.5″
JJ
Mně asi něco uniká. Při platform framing se přece „studs“ dávají delší osou průřezu kolmo na rovinu stěny, ne? Takže prostor ve zdi je daný tím druhým rozměrem pokud jde o tloušťku a rotečí, pokud jde o šířku. Tloušťka prvku je pak důležitá „jen“ pro nosnost a dejme tomu nějaké průchodky či kování – to musí samozřejmě být uděláno na skutečný rozměr toho „2×4“.
Primárně jsem ale měl na mysli to, že ani ten podivný rozměr 1.5″ nikterak nebrání v tom, aby se rozteče prvků počítaly relativně rozumně na stopy a palce, resp. jejich snesitelné zlomky (např těch 16″ neboli 1-1/2′)
Wildcat
Ide instalacie v stenach, okna normovanych rozmerov, etc. Takisto izolacia sa predava narezana na prislusny stud (dreveny ci kovovy). V pripade tensich studov by nosnost steny nemusela byt dostatocna, hrubsie by sice zvysili nosnost ale pridali na pracnosti a stratach.
JJ
Pořád moc nerozumím. Dejme tomu, že mám okno, které má včetně rámu šířku 20″. Pokud budu mít tloušťku prvku 1.5″, tak otvor pro okno vyrobím snadno tak, že dám prvky 21-1/2″ od sebe (c-t-c). Pokud bych měl prvky o tloušťce 2″, tak je dám prostě 22″ od sebe, díra pro okno bude stejná a já ho v pohodě osadím. Podobně pokud budu mít různé šířky isolačních pásů nebo velikosti OSB desek, kterými to pak pobiju (od těch je předpokládám odvozen ten standardní rastr 16″).
Chápal bych to samozřejmě v případě toho druhého rozměru, který určuje tloušťku stěny. Ale zrovna tam se, pokud vím, větší rozměry poměrně běžně používají (minimálně 2×6 jsem viděl na vlastní oči).
Wildcat
Ano, oknam sa konstrukcia steny da prisposobit. Ale aj tak je dobre ak zodpovedaju standardnemu rastru – je to jednodussie. Co sa tyka izolacie, ta je narezana tak aby presne vyplnila priestor v standardnom rastri (16″ alebo 24″). Obvodovy material ci uz vnutorny alebo vonkajsi ma stale sirku 48″.
Druhy rozmer je urceny poziadavkami na pevnost a v pripade obvodovych stien poziadavkami na tepelnu izolaciu. Napriklad v Ontariu (neviem ci to plati pre celu Kanadu) su 2 x 6 na obvodovych stenach povinne uz nejaku dobu.
ygorek
Neopustily, pouze se více používá angličtina i tam, kde je to zbytečné. Z jakého důvody by se měl v jednom textu míchat kyslík a oxid?
Michal Lenc
Já vrznu tu odpověď třeba sem. Předem bych chtěl říct, že jsem tzv. klimaskeptik, též jinak popírač globálního oteplování způsobeného člověkem. Ten článek je celej špatně na několika frontách. (Mimochodem je od autora, který si celé léto četl o počasí, tak se rozhodl něco napsat o klimatických změnách).
Chápu, že spoustě lidí přijde oxid jako nějaký sprostý americký imperialistický výraz. A tudíž je apriori špatně. Já kdybych, takovouto práci odevzdal ve škole, tak mi to vrátí, ať všechny kysličníky přepíšu na oxid. Ok, přejděme používání kysličníku jako zbytečný anachronismus.
Co to je „látkovou výměnou O2 za CO2 skrz H2O“ nějak nemůžu rozkódovat co tím autor chtěl říct, určitě se to netýká obratlovců, tam se o tuto látkovou výměnu stará hemoglobin. U hmyzu kyslík zase prostupuje přímo do tkání. Pěkně je to popsáno na wiki. Možná chápu co se snažil autor říct, ale celé je to tak nešikovně a s chybami popsané, že by to bylo lepší škrtnout.
Celá část, kde se autor snaží popsat obsah CO2 v atmosféře v ppm je prostě špatně. Kdyby místo samotného slova kysličník, použil zkratku CO2, tak by to bylo o velký kus lepší. Sice stále špatně napsané, ale ne tolik do očí bijící.
Ta část o extrakci uhlovodíků z rostlin? Snažil se autor popsat Fischer-Tropschovu syntézu? To ale spíše předpokládá nějaké fosilní palivo. Už dnes umíme extrahovat palivo z rostlin, jmenuje se to bionafta a biolíh, ale tohle asi autor nemyslel.
Autor pak, asi v zájmu toho aby příliš neopakoval slova, často vynechává slovo molekula. Jenže pak je třeba popsaná rovnice fotosyntézy špatně. Výsledkem je šest MOLEKUL kyslíku, která se skládá ze dvanácti atomů kyslíku. Tak jak to napsal, se výraz používá hovorově, když mluvíme o atomech.
Zkrátka, tam je tolik chyb, že aby z toho vykřesal rozumný článek, tak by bylo jednodušší jej celý napsat znovu. Nemluvě o tom, že se tam snaží míchat několik nesouvisejících témat dohromady.
Pat Bateman
Milý pane Lenc, možná, že článek je špatně, možná, že tématu rozumítu opravdu dobře, možná, že jste moc chytrý člověk, ale to co jste na psal je totální blábol, ze kterého nikdo nic nepochopí. Tak nevím..
ygorek
Jádro pudla jste vyklepl hned v prvním odstavci, není to poněkud neužilé?
Autor, jak napsal v předchozím článku, sjížděl celé léto Internet.
Jak vidno, sjížděl ho i celý podzim a ovoce této činnosti nám nyní předkládá.
Působnost autorova je dokladem toho, jakou paseku nadělá sjíždění Internetu v mysli člověka nevybaveného základními znalostmi, přičemž na oboru vůbec nezáleží.
marcusant
Na které, škole smím-li se zeptat, učili takoví hnidopišští ignoranti? Na SPŠCH, kde jsem studoval (a maturitní vysvědčení sroloval, do futrálu ho schoval a dělám … něco jiného) takoví opruzáci moc nebyli, zvláště ne ti, co měli titul Ing. a pedagogické minimum.
Určit složení atmosféry za dinosaurů pomocí bublinek v jantaru mi na celém článku přijde nejpofidernější, představa že jantar něco zakonzervuje dostatečně přesně na 60 mil. let?! no to musel bejt vskutku pěknej jantar, co to vymyslel. Jinak dílčí chyby v článku jistě jsou, ale nebylo to zase tak hrozné. Že se atomy plynných prvků (vyjma vzácných plynů) za běžných podmínek párují do molekul, s tím se snad tak nějak počítá.
Michal Lenc
Odpovídám sem, protože to padne pod ty tři komentáře. Já nejsem chemik ani biolog, ačkoliv jsem to studoval na střední. Možná jsem zmlsaný z osel.cz, kde píší dobře, čtivě a prezentují skutečnou vědu. Tady autor prezentuje svoje domněnky a dle hodnocení mu to lidi žerou. A já se snažím nějak opatrně, tak abych neurazil autora napsat, že to je fakt k ničemu. Například já bych si takovýto článek ani napsat netroufl, protože buď by to bylo nošení dříví do lesa, to v případě, že bych jen parafrázoval české články. Nebo by to byl překlad něčeho zajímavého z angličtiny, ale v tom případě je lepší vůbec nepřidávat nějakou svou invenci. Nebo bych se musel na dlouhé desítky hodiny ponořit do vědeckých prací a pak z nich učinit nějaký závěr. Já se obávám, že to co jsme četli není ani jedno z toho.
Tohle není jako recenze auta, nebo nějaká zmrdologie. Tady se hraje na populární vědu a dotyčný by si to měl od někoho nechat zrecenzovat. Nebo z toho vyleze to, co vylezlo. Není tu někdo, kdo utrpěl vysokoškolské vzdělání z chemie aby se k tomu vyjádřil? Ať nejsem za blbce?
No a k další části vašich příspěvků. Můžete prosím konkrétně vypíchnout co je blábol, abych to mohl buď nějak korigovat nebo dovysvětlit? Mě přijde, že v poslední době lidi hrozně trpí tím, že si hrajou na Kunderu zkříženého s Havlem a Klusem a pro samé aforismy, bonmoty a jinotaje nejde odhalit skutečný význam příspěvku. A pak si ještě pochvalně zabroukají, jak vám to nandali.
Takže, snad ke konkrétním dotazu, studoval jsem Analýzu potravin, tady v Budějcích. Nemyslím si, že by naši učitelé byli pedanti, ale o používání kysličníku v názvosloví, se pouze vyjádřili, že někdy kolem jejich studia se to měnilo a dle současného názvosloví se používá oxid.
ygorek
Nejedná se jen o autorovu neznalost biologie a chemie. Pokud si přečtete některé z odkazů, které v předmětném článku (stejně jako v tom minulém) laskavě poskytl, zjistíte, že i jeho výklad cizojazyčného textu je svérázný.
Tanguero
Fajn článek, ale tato problematika už je pasé. Byla totiž v roce 2015 vyřešena. Bylo totiž DOKÁZÁNO, že globální oteplování existuje a že za to může člověk svým jednáním. Tento triumf lidského génia se odehrál na klimatické konferenci v Paříži, za jednoznačného konsensu všech zúčastněných. Díky skvělé akceschopnosti nejlepších mozků lidstva, jež se zde zkoncentrovali, byl také okamžitě nalezen lék a tento naordinován všem ostatním na planetě. Zachránci světa se poté svorně chytli kolem pasu a za zpěvu oslavných písní hodovali a pili až do rána. Závidím si, že můžu žít v této době, pod vedením nejosvícenějších hlav a ještě více závidím svým potomkům, kteří to celé zaplatí.
dd
I don’t want to live on this planet any more :(
Alan.Cox
Ano, bylo to totiž VĚDECKY dokázáno. Slovo „důkaz“ totiž nabyla podoby jako „osobní názor“, ve kterém ji v této pokleslé a subjektivní formě převzal i Urza při důkazu svých dogmat.
Pat Bateman
Omyl, byl pouze nalezen nový typ vědeckého důkazu a byl nazván „vědecký konsenzus“, což znamená, že si na konferenci pozveme všechny, co s námi souhlasí (ti, co jsou placeni z grantů určených na podporu tohoto názoru), a vesele si to za peníze daňových poplatníků odhlasujeme. Proč se namáhat s daty a statistikou, když to jde tak snadno!
Vám stále leží v žaludku, že jsem si dovolil poukázat na to, že rozebíráte a hodnotíte obsah knihy, kterou jste nečetl, takže máte nutkavou potřebu se k tomu vracet?
A já si naivně myslel, že to skončilo výkřiky o tom, jak si mě dáváte do ignore listu, následnými mraky příspěvků a ve finále i řečmi o fyzickém násilí vůči mé osobě xD
Ignore listy byly restartovány s novým RS, ne? :D Se připravte na repete :D
Cernysip
Skvělý článek, doufám, že bude pokračování. Rád bych se někde konečně dočkal shrnutí argumentace alarmistů i popíračů, pokud možno co nejméně zaneřáděné ideologií. Autor by to, myslím, s přehledem zvládl. FAktem je, že my bylo letos v létě fakt horko. Co z toho plyne? A plyne z toho vůbec něco? Mám si ve svém pražském bytě nechat instalovat klimatizaci? V létě je Praha v posledních letech neobyvatelná (byty orientované na jižní se vyhřejí na 50+ a n noci se zchladí tak na 33). Mám si pořídit klimatizaci ve svém letním sídle? Letos se to přehřívalo i tam… Mám začít pěstovat melouny a víno jako za Otce vlasti v končícím středověkém klimatickém optimu ? Nebo de mám připravit na vše, koupit klimatizaci i topení, all in one?
ygorek
Promiňte, u někerých diskutující se mi stává, že se spletu.
Ale váš příspěvek snad je ironie?
Hmm, takze jinymi slovy, ty miliardy a miliardy tun sracek, ktere kazdorocne vypoustime do vzduchu, do vody, a nove pod vysokym tlakem i pod zem vlastne nemaji zadny vliv a mozna jsou i prospesne. A to se docteme na serveru v zemi, kde neni problem dodnes videt holiny po kyselych destich, kde kvuli ubytku ozonu musime pouzivat 10x silnejsi opalovaci kremy nez pred 30 lety, kdy pro nase rodice byla vzacnost videt jineho ptaka nez holuba, vranu nebo vrabce a ve vodnich tocich jakykoliv zivot krome hnusnych dlouhych zelenych ras a pijavic.
Celkem hezky paradox, uvazime-li, ze zdejsi core s oblibou rika (nejen) o politicich, ze jsou odtrzeni od reality…
mhi
Treba ty kysele deste maji s CO2 co spolecneho? Neni prave soucasna klimatologie odtrzena od reality, ze resi v podstate jen CO2 (ci jine „nesmysly“) ?
Ze se resi bezolovnate pajky, ktere zpusobuji nutnost zvysene vyroby elektroniky?
Ze resi snizovani spotreby el. energie vyrobou „kompaktnich zarivek“ s rtuti?
Ze preferuje udrzitelne zdroje, ktere nejsou vubec udrzitelne a jsou mene ekologicke nez ty „neudriztelne“ ?
etc etc etc etc Ekologove a klimatologove dnes povetsinou delaji jen uzitecne blbe tem, co se na tom napakuji.
clovek by mozno aj stravil cely ten ekohumbuk keby sa na to znizovanie islo rozumne, ale ked nemci nahradzaju jadro hnedym uhlim, u nas sa hnede uhlie tiez cerstvo zadotovalo na 15 rokov, vyrabaju sa biopaliva ktore okrem toho ze su neekonomicke tak su aj neekologicke atd atd tak ja s takymto ekoaktivizmom nebudem suhlasit aj keby hned zajtra malo zatoit holandsko. Skoda len ze nesuhlasit je tak vsetko co mozem robit. A este to cele platit.
Jenom k té noze a vyššímu tlaku. Tělo má velmi malou rezervu ve výkonu kardiovaskulárního systému, co se týká kapacity přenosu kyslíku. V zásadě reguluje v rozsahu 1:5. V případě dlouhodobě vyšší potřeby dodávky kyslíku do tkání nemá moc mechanismů, jak dodávku kyslíku do tkání příliš zvýšit. A ono každé zranění, každá jizva, operační rána, se v zásadě chová jako dodatečný lidský orgán a další dodatečnou potřebou na zvýšení potřeby dodávky kyslíku.
Mnoho lidí dokonce nepřežije operace proto, že jejich tělo už nemá rezervu tuto dodatečnou dodávku kyslíku pokrýt.
Lidé a zvířata se umí docela dobře adaptovat na různé koncentrace kyslíku. Když bude kyslíku málo spustí tvorbu červených krvinek, což se dnes využívá hlavně ve sportu ve výstupech na osmitisícovky, nebo ve sportu již zakázaným hormonem erytrocytopoetinem. S vyšším obsahem kyslíku si tělo poradí ještě lépe, zpomalením tvorby čer.krvinek.V delším čas horizontu třeba i zmenšením plic.
Tak ještě jednou a pomaleji: Tělo reguluje přenosovou kapacitu kyslíku v krvi (třeba za minutu) pouze v regulačním poměru 1:5. Proto člověk poměrně reaguje na cokoli, co mu zvýší možnosti zvětšit možnosti – třeba i zvýšením tlaku. Nic jiného jsem nepsal. Nepsal jsem dokonce ani jak se adaptuje.
V jakém regulačním rozpětí může člověk měnit počet červených krvinek? Moc to nebude, že ne?
EPO prý dokáže zvýšit hematokrit (podíl červených krvinek v krvi) z cca 40 procent na cca 50 procent tj. o 25 procent. Na Tour de France to rozdíl pár míst udělá.
Pobyt ve velké výšce udělá prý až 10 procent navýšení počtu červených krvinek. Podle nějakých pokusů pobyt ve velké nadmořské výšce přidá tolik krvinek, že po návratu dolů běžec v průměru zkrátí čas na pět kilometrů o čtvrt minuty.
IAAF rozlišuje, zda bylo výkonu dosaženo ve výšce nad 1000 m. n. m. Pro sprintery a skokany je to výhodné, protože je tam nižší odpor vzduchu, pro vytrvalce naopak nevýhodné, protože je tam míň kyslíku.
Děkuji, hodně jsem se poučil, a jsou to pro mě novinky. Ve sportu stačí zlepšení o pár procent, a může z toho být nový světový rekord.
Ale základním limitem pro zásobení tkání kyslíkem je schopnost krve nést kyslík. To se z 99 % děje hemoglobinem (tedy červenými krvinkami) a z 1 % rozpuštěním kyslíku v krevní plazmě. Tedy je to v zásadě součin (množství hemoglobinu v jednotce krve) × (množství přečerpané krve za jednotku času). Množství hemoglobinu/erytrocytů se příliš měnit nemůže, jak jste sám napsal.
Čistě teoreticky tlak kyslíku by neměl mít vliv, ale hemoglobin je ochotnější přenášet kyslík, pokud už je částečně nasycený kyslíkem. Za normálních okolností člověk spotřebuje asi jen 1/4 saturace krve kyslíkem, takže hemoglobin dobře nasává kyslík.
Při odvodu oxidu uhličitého je tomu přesně naopak. Naprostá většina se přenese rozpuštěný v krevní plazmě, a dokonce je hladina oxidu uhličitého součástí jednoho ze systémů řízení pH v těle (dokonce existuje enzym, který bleskově rozpustí oxid uhličitý v krvi a disociuje jej za vnizku hydrogenuhličitanového aniontu). Hemoglobin dokáže také přenášet oxid uhličitý, ale je to minoritní, a spíše jako rezerva pro vyšší zátěž.
Mimochodem, hemoglobin dokáže přenášet kyslík i oxid uhličitý zároveň, protože kyslík se váže na struktury hemu, zatímco oxid uhličitý na konkrétní aminokyslinu v bílkovině globinu. Tedy kyslík a oxid uhličitý si překážejí méně, než by se zdálo.
S Tour de France to byl spíš vtip, vypadl mi smajlík. Bez EPA se tam asi ani nemá cenu hlásit.
Podpořit se dá i obě – vasodilatans na roztažení cév, stimulanty na srdíčko. Na steroidech zase posílíme svaly a bránici a hned se nám lépe dýchá.
A hlavně nezapomenout na psychiku, tu je třeba trošku oblafnout, aby si sportovec zbytečně nevšímal, že mu tělo říká, že už nemůže.
Prima článek, díky za něj.
Jen by mě zajímalo odkud jsou ty data o rychlosti tyranosaurů? Odhad na základě fyziologické stavby?
Přesně tak, prima článek.
Jenom ten pravopis by trochu vypilovat neškodilo, aby nebyl čtenář rozptylován a mohl se smát nerušeně.
Rychlost běhu tyranosaurů badatelé odhadují od „0“ (tedy běh žádný, pouze chůze)do 70 km/h s tím, že nejvíce se jich přiklání k 40 km/h.
Otázkou je, k čemu by tyranosaurus takovou rychlost potřeboval.
Podle některých badatelů se živil hlavně mršinami, které stíhat netřeba.
Přece aby byl u té mršiny první…
Děkuji, tento aspekt jsem do své úvahy zapomněl zahrnout,
přestože se od mršniny obvykle snažím vzdálit
veden obyčejnou xenofobií – obavou z potenciální blízkosti tyranosaurovy.
Ano, průnik všech 4 souřadnic polohy s polohou tyranosaura má obvykle fatální následky.
Už před drahnou dobou se opustily názvy jako kysličník apod. A k prvku se přidává koncovka -id. Jako sulfid, OXID. Takže pokud je autor mladší čtyřiceti let, tak už ve škole se musel učit že CO2 je oxid uhličitý. A pokud chce jen být mermomocí cool nebo hipster, tak to já zase od něj nechci číst článek.
Strávil jsem teď čtvrt hodiny hledáním kdy konkrétně proběhla tato reforma chemického názvosloví, zatím jsem to určil že nejpozději v sedmdesátých létech, možná dříve.
Ono proklate slovicko se vyskytuje uz v perexu, takze je videt z titulky. Pokud z kyslicniku chytate koprivku, nikdo vas to nenutil otvirat, cist to, reagovat na to ani o tom neco ctvrt hodiny hledat.
Když jsme u té titulky, tak spiritus snad je maskulinum?
Nebo jak to je?
————
…forms by fermentation and by burning of charcoal, under the name of spiritus silvestris, is attributed to Jan Baptista (or Baptist) van Helmont, a man of medicine…
Nezjistil jste při tom hledání náhodou také, kdy se změnil oxyd na oxid?
Změna z oxyd na oxid proběhla změnou ve školních pravidlech pravopisu v roce 1964. Oxyd s tvrdým y totiž používal v němčině a francoužstině, odkud se to převzalo. O 10 let dříve ale němčina ve všech německy mluvících státech dohodla změnu na měkké i, a tak jsme to převzali i my do češtiny.
Nicméně kysličník je zcela správně, a není důvod jej nepoužívat. Tento název je pouze zastaralý nikoli neplatný.
Je zvláštní, jaká je averze vůči něčemu, co se před cca 25 lety ještě běžně používalo a často ještě dodnes používá. Zatímco nikdo neprotestuje třeba proti tomu, že ačkoli máme mnohem déle soustavu jednotek SI, stále více se v USA dominují a rozšiřují jakési inče a libry. Dokonce i to zastaralé Rusko už opustilo versty a sáhy.
Takže název kysličník je někomu trnem v oku, ale bez mrknutí oka si přečte teplotu tání ve Fahrenheitech. Ačkoli je to zastaralé jak Metuzalém.
Dost lidi zuri, kdyz nekdo pouziva palce, libry a tu zhuverilou stupnici, ktera vznikla stanovenim tehdy nejnizsi zname teploty a prumerne teploty lidskeho tela, chybne zmerene. V USA ale technicky vzdelani lide maji prehled o metrickem systemu a nemaji problem s nim pracovat. Co me osobne ale neskutecne vadi je silne se rozsirujici moda uvadeni delky a plochy v jednotkach fotbalovych hrist, vahy v osobnich automobilech a rychlosti v lety tryskace.
Jinak takova perlicka, v zemi, kde ziju, se tankuje v litrech, ale spotreba se pocita v milich na galon. Tak jsem se ptal lidi, jestli vi, kolik ma galon litru. Skoro nikdo nemel tuseni.
Takze rict „kyslicnik“ (coz stari chemici pouzivali a clovek to od nich mohl pochytit) je v tomto svetla v poradku a dokonce i kdyby to nekdo nakonec zrusil, asi by to nebyl zas tak velky prohresek. Jine je to s vterinou, jako jednotkou casu, ta uz neni a to proto, aby se odlisila od uhlove vteriny.
Problém je opačný. Díky reklamní a propagační aktivitě USA (což se v USA učí všichni a od malička) prosakují imperiální jednotky do zbytku světa. V elektronice jsou rozteče všeho v mils. Ve fyzice pronikají USA jednotky do všech oborů, apod. Například v elektromagnetismu USA pracuje s Gaussy a Oerstedy, namísto standardními SI jednotkami.
Začíná to být problém,a přiznám se, že při mezinárodních debatách jsem schválně Američanům přepočítal délky na versty a s gustem poslal kdykoli ve vědeckých problémech uhli od jednotek SI. Nebyl jsem nucen sáhnout k sáhům a loktům, moje narážka byla vždy rychle pochopena.
Byl to jen můj příspěvek, že mi vždy přijde, jak někdo puntičkářsky trvá na tom, že 20 let staré věci jsou zastaralé, ale máme zde na Zemi stát, ve kterém se používají staletí staré věci a nikdo je za nic na světě nedonutí ani trochu modernizovat. A namísto hromadných stížností to naopak přebíráme jako pokrok.
Ano, reklamní a propagační aktivita USA, jak tomu říkáte, je znát.
Byl jsem zvyklý měřit tlak v galuskách v atmosférách, zvykl jsem si na megapascaly. Od nástupu t.zv.horských kol se nedoměřím, než v PSI. Výhodu mi o ale nepřineslo žádnou.
Tie pomiesane jednotky zazivame aj tu. Bavime sa o mileage, ale myslime tym kilometre. Spotreba sa udava v mpg. Teda, v milach na imperialny galon (4.56 l) Ludia su stastni, lebo si myslia ze ide o mile na US galon (3.78 l). ked sa niekoho opytate ze aka je teplota vzduchu, odpovie vam v celziach. Ked sa ho opytate na teplotu vody v bazene, odpovie vam vo fahrenheitoch. Miesane to mame aj v praci. Standardna tretinkova flasa ma 341 ml, pretoze to bolo povodne 12 uncii. Plechovky su americke, tiez 12 uncii. To je ale 355 ml, pretoze americka uncia je vacsia. A ked idete na pivo, mozete dostat 473, 500 alebo 568 ml. To prve cislo je US pinta a to posledne imperialna pinta. V obchodoch mate ceny za libru velkym cislom a k tomu malickym cislom zakonnu cenu za kilogram. Napodiv jedina obchodna siet co dosledne dodrziava zakon je americka – Costco. Tam su vsetky ceny za kilogram. A to najkrajsie nakoniec – povestny two-by-four meria 1.5 krat 3.5 palca.
Jezis, to je tak blbe krasny! :) Bavime se o Kanade?
Ano, bavime sa o Kanade. Aby som bol presnejsi, hlavne o anglofonnych provinciach. Quebec je o nieco menej zmateny, ale aj tam ten mix existuje.
Oh. Ano, 2×4 je 1.5×3.5″. Dozvedel som sa to uplne nahodou z redditu asi pred tyzdnom a odvtedy totalne nechapem tie tvrdenia, ze sa stavbarom jednoduchsie mysli v imperialnom rezime ked si vsetko pekne delia na tucty a stvrtiny a neviem co vsetko dalsie.
Doprdele, ked si kupim dva kusy dreva oznaceneho 2×4, clovek by sprosto cakal, ze aspon ten pomer stran 1:2 bude zachovany.
A po rychlom googleni ma dorazilo este toto: one-inch piece of stock will typically measure 7/8″ if it is surfaced on one side, but 13/16″ if surfaced on two (opposite) sides.
No jo. Dobre sa bavim ked mi niekto s uplne vazne zacne tvrdit ze metricky system je tak zlozity. Ako keby 12 palcov do stopy a 3 stopy do yardu bolo jednodussie ako nasobenie a delenie desiatimi. Najzabavnejsie je ze kde treba velku presnost sa zacne pouzivat tau. Tau je tisicina palca a pouziva sa ako normalna metricka jednotka.
Co je ale smutne je fakt ze ani mladi ludia nemaju predstavu ako metricky system funguje aj ked sa to ucia. Raz som si dal vyrobit skrinku na reprosustavu a miery som zadal v milimetroch. Chlapcisko ktory bral objednavku bol z toho uplne vedla. Musel som mu to prepocitat na palce. Vyzivne su aj renovacie v dome ked nieco obkladate a chcete skombinovat europske a severoamericke obkladacky. Jedna ma stranu dlhu 30 cm a druha jednu stopu…
Oni u těch rámových konstrukcích používají vzdálenosti center-to-center, takže tloušťka prvku je jim víceméně wurst.
Před časem jsme s pár Američany cosi stavěli v CZ podle jejich návrhu. Jako substituci pro 2×4 používali 4×10 cm a moc se s tím nepatlali. Když jsme pak stavěli dřevník a nějaké další věci v Sudetech, tak jsme to celé zmodifikovali na 4 x 12 cm, protože jednak nám přišel rozumný ten poměr 3:1 a za druhé u těch silnějších profilů se dá používat výrazně větší rozteč. V US je běžné 16″, u tohoto se dá použít jako zákald 60 cm a s diagonální výztuhou klidně dvojnásobek.
Hrubka prvku wurst nie je, pretoze vsetko co do tej steny/stropu/strechy ide je rozmerovo prisposobene hrubke laty 1.5″
Mně asi něco uniká. Při platform framing se přece „studs“ dávají delší osou průřezu kolmo na rovinu stěny, ne? Takže prostor ve zdi je daný tím druhým rozměrem pokud jde o tloušťku a rotečí, pokud jde o šířku. Tloušťka prvku je pak důležitá „jen“ pro nosnost a dejme tomu nějaké průchodky či kování – to musí samozřejmě být uděláno na skutečný rozměr toho „2×4“.
Primárně jsem ale měl na mysli to, že ani ten podivný rozměr 1.5″ nikterak nebrání v tom, aby se rozteče prvků počítaly relativně rozumně na stopy a palce, resp. jejich snesitelné zlomky (např těch 16″ neboli 1-1/2′)
Ide instalacie v stenach, okna normovanych rozmerov, etc. Takisto izolacia sa predava narezana na prislusny stud (dreveny ci kovovy). V pripade tensich studov by nosnost steny nemusela byt dostatocna, hrubsie by sice zvysili nosnost ale pridali na pracnosti a stratach.
Pořád moc nerozumím. Dejme tomu, že mám okno, které má včetně rámu šířku 20″. Pokud budu mít tloušťku prvku 1.5″, tak otvor pro okno vyrobím snadno tak, že dám prvky 21-1/2″ od sebe (c-t-c). Pokud bych měl prvky o tloušťce 2″, tak je dám prostě 22″ od sebe, díra pro okno bude stejná a já ho v pohodě osadím. Podobně pokud budu mít různé šířky isolačních pásů nebo velikosti OSB desek, kterými to pak pobiju (od těch je předpokládám odvozen ten standardní rastr 16″).
Chápal bych to samozřejmě v případě toho druhého rozměru, který určuje tloušťku stěny. Ale zrovna tam se, pokud vím, větší rozměry poměrně běžně používají (minimálně 2×6 jsem viděl na vlastní oči).
Ano, oknam sa konstrukcia steny da prisposobit. Ale aj tak je dobre ak zodpovedaju standardnemu rastru – je to jednodussie. Co sa tyka izolacie, ta je narezana tak aby presne vyplnila priestor v standardnom rastri (16″ alebo 24″). Obvodovy material ci uz vnutorny alebo vonkajsi ma stale sirku 48″.
Druhy rozmer je urceny poziadavkami na pevnost a v pripade obvodovych stien poziadavkami na tepelnu izolaciu. Napriklad v Ontariu (neviem ci to plati pre celu Kanadu) su 2 x 6 na obvodovych stenach povinne uz nejaku dobu.
Neopustily, pouze se více používá angličtina i tam, kde je to zbytečné. Z jakého důvody by se měl v jednom textu míchat kyslík a oxid?
Já vrznu tu odpověď třeba sem. Předem bych chtěl říct, že jsem tzv. klimaskeptik, též jinak popírač globálního oteplování způsobeného člověkem. Ten článek je celej špatně na několika frontách. (Mimochodem je od autora, který si celé léto četl o počasí, tak se rozhodl něco napsat o klimatických změnách).
Chápu, že spoustě lidí přijde oxid jako nějaký sprostý americký imperialistický výraz. A tudíž je apriori špatně. Já kdybych, takovouto práci odevzdal ve škole, tak mi to vrátí, ať všechny kysličníky přepíšu na oxid. Ok, přejděme používání kysličníku jako zbytečný anachronismus.
Co to je „látkovou výměnou O2 za CO2 skrz H2O“ nějak nemůžu rozkódovat co tím autor chtěl říct, určitě se to netýká obratlovců, tam se o tuto látkovou výměnu stará hemoglobin. U hmyzu kyslík zase prostupuje přímo do tkání. Pěkně je to popsáno na wiki. Možná chápu co se snažil autor říct, ale celé je to tak nešikovně a s chybami popsané, že by to bylo lepší škrtnout.
Celá část, kde se autor snaží popsat obsah CO2 v atmosféře v ppm je prostě špatně. Kdyby místo samotného slova kysličník, použil zkratku CO2, tak by to bylo o velký kus lepší. Sice stále špatně napsané, ale ne tolik do očí bijící.
Ta část o extrakci uhlovodíků z rostlin? Snažil se autor popsat Fischer-Tropschovu syntézu? To ale spíše předpokládá nějaké fosilní palivo. Už dnes umíme extrahovat palivo z rostlin, jmenuje se to bionafta a biolíh, ale tohle asi autor nemyslel.
Autor pak, asi v zájmu toho aby příliš neopakoval slova, často vynechává slovo molekula. Jenže pak je třeba popsaná rovnice fotosyntézy špatně. Výsledkem je šest MOLEKUL kyslíku, která se skládá ze dvanácti atomů kyslíku. Tak jak to napsal, se výraz používá hovorově, když mluvíme o atomech.
Zkrátka, tam je tolik chyb, že aby z toho vykřesal rozumný článek, tak by bylo jednodušší jej celý napsat znovu. Nemluvě o tom, že se tam snaží míchat několik nesouvisejících témat dohromady.
Milý pane Lenc, možná, že článek je špatně, možná, že tématu rozumítu opravdu dobře, možná, že jste moc chytrý člověk, ale to co jste na psal je totální blábol, ze kterého nikdo nic nepochopí. Tak nevím..
Jádro pudla jste vyklepl hned v prvním odstavci, není to poněkud neužilé?
Autor, jak napsal v předchozím článku, sjížděl celé léto Internet.
Jak vidno, sjížděl ho i celý podzim a ovoce této činnosti nám nyní předkládá.
Působnost autorova je dokladem toho, jakou paseku nadělá sjíždění Internetu v mysli člověka nevybaveného základními znalostmi, přičemž na oboru vůbec nezáleží.
Na které, škole smím-li se zeptat, učili takoví hnidopišští ignoranti? Na SPŠCH, kde jsem studoval (a maturitní vysvědčení sroloval, do futrálu ho schoval a dělám … něco jiného) takoví opruzáci moc nebyli, zvláště ne ti, co měli titul Ing. a pedagogické minimum.
Určit složení atmosféry za dinosaurů pomocí bublinek v jantaru mi na celém článku přijde nejpofidernější, představa že jantar něco zakonzervuje dostatečně přesně na 60 mil. let?! no to musel bejt vskutku pěknej jantar, co to vymyslel. Jinak dílčí chyby v článku jistě jsou, ale nebylo to zase tak hrozné. Že se atomy plynných prvků (vyjma vzácných plynů) za běžných podmínek párují do molekul, s tím se snad tak nějak počítá.
Odpovídám sem, protože to padne pod ty tři komentáře. Já nejsem chemik ani biolog, ačkoliv jsem to studoval na střední. Možná jsem zmlsaný z osel.cz, kde píší dobře, čtivě a prezentují skutečnou vědu. Tady autor prezentuje svoje domněnky a dle hodnocení mu to lidi žerou. A já se snažím nějak opatrně, tak abych neurazil autora napsat, že to je fakt k ničemu. Například já bych si takovýto článek ani napsat netroufl, protože buď by to bylo nošení dříví do lesa, to v případě, že bych jen parafrázoval české články. Nebo by to byl překlad něčeho zajímavého z angličtiny, ale v tom případě je lepší vůbec nepřidávat nějakou svou invenci. Nebo bych se musel na dlouhé desítky hodiny ponořit do vědeckých prací a pak z nich učinit nějaký závěr. Já se obávám, že to co jsme četli není ani jedno z toho.
Tohle není jako recenze auta, nebo nějaká zmrdologie. Tady se hraje na populární vědu a dotyčný by si to měl od někoho nechat zrecenzovat. Nebo z toho vyleze to, co vylezlo. Není tu někdo, kdo utrpěl vysokoškolské vzdělání z chemie aby se k tomu vyjádřil? Ať nejsem za blbce?
No a k další části vašich příspěvků. Můžete prosím konkrétně vypíchnout co je blábol, abych to mohl buď nějak korigovat nebo dovysvětlit? Mě přijde, že v poslední době lidi hrozně trpí tím, že si hrajou na Kunderu zkříženého s Havlem a Klusem a pro samé aforismy, bonmoty a jinotaje nejde odhalit skutečný význam příspěvku. A pak si ještě pochvalně zabroukají, jak vám to nandali.
Takže, snad ke konkrétním dotazu, studoval jsem Analýzu potravin, tady v Budějcích. Nemyslím si, že by naši učitelé byli pedanti, ale o používání kysličníku v názvosloví, se pouze vyjádřili, že někdy kolem jejich studia se to měnilo a dle současného názvosloví se používá oxid.
Nejedná se jen o autorovu neznalost biologie a chemie. Pokud si přečtete některé z odkazů, které v předmětném článku (stejně jako v tom minulém) laskavě poskytl, zjistíte, že i jeho výklad cizojazyčného textu je svérázný.
Fajn článek, ale tato problematika už je pasé. Byla totiž v roce 2015 vyřešena. Bylo totiž DOKÁZÁNO, že globální oteplování existuje a že za to může člověk svým jednáním. Tento triumf lidského génia se odehrál na klimatické konferenci v Paříži, za jednoznačného konsensu všech zúčastněných. Díky skvělé akceschopnosti nejlepších mozků lidstva, jež se zde zkoncentrovali, byl také okamžitě nalezen lék a tento naordinován všem ostatním na planetě. Zachránci světa se poté svorně chytli kolem pasu a za zpěvu oslavných písní hodovali a pili až do rána. Závidím si, že můžu žít v této době, pod vedením nejosvícenějších hlav a ještě více závidím svým potomkům, kteří to celé zaplatí.
I don’t want to live on this planet any more :(
Ano, bylo to totiž VĚDECKY dokázáno. Slovo „důkaz“ totiž nabyla podoby jako „osobní názor“, ve kterém ji v této pokleslé a subjektivní formě převzal i Urza při důkazu svých dogmat.
Omyl, byl pouze nalezen nový typ vědeckého důkazu a byl nazván „vědecký konsenzus“, což znamená, že si na konferenci pozveme všechny, co s námi souhlasí (ti, co jsou placeni z grantů určených na podporu tohoto názoru), a vesele si to za peníze daňových poplatníků odhlasujeme. Proč se namáhat s daty a statistikou, když to jde tak snadno!
Vám stále leží v žaludku, že jsem si dovolil poukázat na to, že rozebíráte a hodnotíte obsah knihy, kterou jste nečetl, takže máte nutkavou potřebu se k tomu vracet?
A já si naivně myslel, že to skončilo výkřiky o tom, jak si mě dáváte do ignore listu, následnými mraky příspěvků a ve finále i řečmi o fyzickém násilí vůči mé osobě xD
Ignore listy byly restartovány s novým RS, ne? :D Se připravte na repete :D
Skvělý článek, doufám, že bude pokračování. Rád bych se někde konečně dočkal shrnutí argumentace alarmistů i popíračů, pokud možno co nejméně zaneřáděné ideologií. Autor by to, myslím, s přehledem zvládl. FAktem je, že my bylo letos v létě fakt horko. Co z toho plyne? A plyne z toho vůbec něco? Mám si ve svém pražském bytě nechat instalovat klimatizaci? V létě je Praha v posledních letech neobyvatelná (byty orientované na jižní se vyhřejí na 50+ a n noci se zchladí tak na 33). Mám si pořídit klimatizaci ve svém letním sídle? Letos se to přehřívalo i tam… Mám začít pěstovat melouny a víno jako za Otce vlasti v končícím středověkém klimatickém optimu ? Nebo de mám připravit na vše, koupit klimatizaci i topení, all in one?
Promiňte, u někerých diskutující se mi stává, že se spletu.
Ale váš příspěvek snad je ironie?
Na podobné téma jsem nedávno četl přednášku zakladatele Greenpeace: http://www.breitbart.com/london/2015/10/15/greenpeace-founder-lets-celebrate-co2/ – je z ní hezky vidět, jaký je rozdíl mezi ekologem a ekologistou. A taky že fanatici nakonec nevyhnutelně umírněné a rozumné ze svého středu vyloučí nebo vyštípou.
Hmm, takze jinymi slovy, ty miliardy a miliardy tun sracek, ktere kazdorocne vypoustime do vzduchu, do vody, a nove pod vysokym tlakem i pod zem vlastne nemaji zadny vliv a mozna jsou i prospesne. A to se docteme na serveru v zemi, kde neni problem dodnes videt holiny po kyselych destich, kde kvuli ubytku ozonu musime pouzivat 10x silnejsi opalovaci kremy nez pred 30 lety, kdy pro nase rodice byla vzacnost videt jineho ptaka nez holuba, vranu nebo vrabce a ve vodnich tocich jakykoliv zivot krome hnusnych dlouhych zelenych ras a pijavic.
Celkem hezky paradox, uvazime-li, ze zdejsi core s oblibou rika (nejen) o politicich, ze jsou odtrzeni od reality…
Treba ty kysele deste maji s CO2 co spolecneho? Neni prave soucasna klimatologie odtrzena od reality, ze resi v podstate jen CO2 (ci jine „nesmysly“) ?
Ze se resi bezolovnate pajky, ktere zpusobuji nutnost zvysene vyroby elektroniky?
Ze resi snizovani spotreby el. energie vyrobou „kompaktnich zarivek“ s rtuti?
Ze preferuje udrzitelne zdroje, ktere nejsou vubec udrzitelne a jsou mene ekologicke nez ty „neudriztelne“ ?
etc etc etc etc Ekologove a klimatologove dnes povetsinou delaji jen uzitecne blbe tem, co se na tom napakuji.
V teto souvislosti mne vzdy napadne https://youtu.be/10ZtkWcsJu4?t=1401