Speciál Světa motorů: Fabia I time machine - zpět na článek

Počet komentářů: 264

  1. Též jsem sobě zakoupil leč zatim ani neprolistoval.
    Pamatuju si jak v ABC vyšel obsáhlej článek na několik dvoustran jde se představila chystaná fabie. Tehdy bylo ve gře snad 15 jarosářských variant.
    K tomu chovu. Nejen nejvyšší specifikace budou ceněný. Teda pokud v budoucnu vůbec bude legální vlastnit automobil s normálním motorem. Ale právě verze Junior a Sedan jsou věci dnes tak opovrhovaný že málokoho napadne si to schovat do budoucna.
    Kolik teď potkáte favoritů pick-up nebo škodovek 105S ?

  2. Proč mám čímdáltím větší pocit, že dobře už bylo a stále víc starejch předmětů, na který se podívám, je jak Corneliovy zlatý hodinky? Zase tak starej eště nejsem…

    1. Castecne je to pravda, castecne je to i vekem. Clovek se na nove veci diva s predsudky, protoze je na rozdil od tech starsich nezna. Chce to zachovat si zdravy rozum, nepodlehat panice a nove veci si zkouset na vlastni kuzi s otevrenou mysli.

      1. Řadu novejch věcí netřeba ani zkoušet, vidím na první pohled (opticky i do specifikací – jestli vůbec dneska nějaký najdeš, protože módou je parametry skrývat, abys náhodou nezjistil, co to je za shit už dopředu), že hlavní změna je, že to je plný hipsterštějších píčovin počínaje vzhledem, na úkor funkcí. To se neboj, to je právě tím, že z tím mám zkušenosti, dá se říct, z oboru, že k tomu mám odpor.

        Sorry jako, ale nevidím žádnou inovaci v tom, když u novějšího výrobku užitečný funkce vyndají. Prostě jak psal Kubáč, vrchol produktivity je dávno za náma, teď už se lidem cpou strakatý blikající sračky vrchem spodem, jenom aby to nepadlo na držku, i když to nemá vůbec žádnou přidanou hodnotu proti tomu, co mají teď v ruce. Typickej případ sou třeba ty šmatlací placky – telefon to dávno není, čímdálvíc lidí přišlo na to, že nosit s sebou prkýnko na maso není ani praktický, ani pohodlný, furt to praská, droid plnej sraček je nestabilní a restartuje se (takže ve výsledku se s tím nedá už ani volat), takže naštěstí konečně začínají prodeje padat (talety sou dneska mimo hračky pro děcka v podstatě mrtvej segment), ale přesto je skupina, co musí mít furt novejnovejnejnovější i když 90 % potenciálu/funkcí toho ne že nepoužijí, ani to neumí použít. A to co by uměli (třeba blbá LED baterka :D) už to obvykle v rámci mezigenerační inovace nemá.

        1. K těm tabletům – prodeje 137M kusů v tomto roce, celková penetrace světové populace kolem 16% (tj. 1,2 miliardy lidí), ale jo, v podstatě mrtvý segment.

          1. Jo, předvýdané půl miliardy loni (kolem roku 2013 byly projekce v miliardách kusů, že to je totální píčovina sem říkal už tenkrát) to nikdy nedosáhlo a už to jenom klesá (o 10 % každej rok), takže pro výrobce velká studená sprcha, většina těch no-name výrobních fabrik časem zavře krám a velký brandy se zas budou potit až na prdeli, aby ty divize vůbec byly ziskový, pže doby, kdy prodali cokoli, co vyjelo z fabriky, už se nevrátí. Většina lidí si to vošahala a buď to dojeli ke smrti, nebo někal založili, ale už to nepoužívají a další kupovat nebudou. Teď to táhnou hlavně prodeje děckám, který to dycky rozmlátí a ujezdí k smrti, a pak něco mááálo do zemí druhýho a třetího světa.

            Jenže jelikož na takovým krámu se seriózní práce dělat nedala, nedá a nebude dát dělat (výjimky se najdou, ale ty to fakt nevytrhnou, to sou procenta lidí), časem to skončí na nějakejch desítkách milionů skutečně jako modernější obdoba jednoduchejch herních gadgetů z 90. let (gejmboje a podobný).

            1. V práci používám notebook s windows, jelikož Siemens a ABB a další molochy, ale doma jedu čistě na tabletu a jsem spokojenej. Pravda, doma nepracuju, resp. neživím se prací na tabletu, ale fotky v Affinity Photo nejsou problém jednou za čas, video z dovolený v Luma Fusion, dopisování s úřadem na HW klávesnici těžká pohoda, 4k60Hz výstup na monitor/televizi (tady je ještě prostor pro zlepšení)… Zkrátka ty domácí kraviny to zvládá bez zaváhání a ztráty pohodlí, spíš naopak. Nemusím čekat až se to vypne nebo zapne, vydrží to na baterku neskutečně, netopí to, větrák nehlučí. Nemám důvod na tyhle úlohy používat notebook, kterej se dneska v 11″ s tímhle výkonem ani nedá sehnat, nebo nedejbože desktop.

            2. Tam ide o to, že tablety majú pomerne dlhú životnosť, takže kto ho chcel, už ho má, a nepotrebuje ho hneď obmieňať. Nemôžeme očakávať predaje ako v špičke, keď takýto typ zariadenia bolo novinkou.

              1. Právě že děckám vydrží hovno, ty to rozmlátí eště během záruky několikrát a po záruce to znamená hned novej. To je dneska to, co táhne prodeje.

                A že vydrží? Rozbitý displeje, vylámaný konektory a mrtvý (fabricky obvykle tak, že neměnitelný/nejsou originální nový, u číňana se dá po dlouhým přehrabování nějakej novej velikostně vhodnej no-name sehnat) akumulátory určitě víc, jak u šmatlafounů.

                1. Tohle pisu na tabletu, sony xperia sgp321. Mam ho od roku 2013. Zatim drzi. Je fakt, ze se k nemu chovam slusne, na druhou stranu je prakticky kazdodenne pouzivan. Takze 7 let asi dobry, i kdyz na nokii 6300 jeste nema :)

            3. ale fuj, *předvídané :D

              1. No proto!

            4. Tak to těm 40M dětí přejte, ty nové iPady (a Applu ty rostoucí prodeje hraček pro děti ;-p)
              https://appleinsider.com/articles/19/08/06/growth-of-ipad-market-share-defies-shrinking-tablet-shipments

            5. Tak na jedné straně jsou prodeje úplně jinde, než byly původní nafouknuté odhady.

              Přesto, na druhé straně to číslo je srovnatelné s prodeji notebooků, takže zase tak málo to taky není.
              (Navíc malé tablety se přesunuly do kategorie smartphonů, zařízení s 6,3″ obrazovkou by tehdy byl tablet, dneska je to smartphone, dokonce ani ne velký smartphone.)

            6. iPad jako nový koncept tabletu byl r. 2010 uvedený na trh jako levné, jednoúčelové sofa device, tj. zařízení na konzumování obsahu, čtení webu, knížek a sledování videa. Z nějakého důvodu se začali rojit lidé, jako vy, poukazující na to, že na zařízení navrženém na pasivní konzumování nelze seriózně pracovat. Ano, to jste objevil nový světadíl.

              1. Protože se začala objevovat spousta jinejch, co tvrdí, jak je to hrozně mnohoúčelový a proto se oplatí za ten krám k ničemu dát deset litrů, i víc.

                Není na sledování videí ze sófa lepší třeba televízor, nebo projektor?

                1. Zalezi na tom ze ako, kedy a kde. Doma je urcite lepsi ten TV (teraz sa ozvu virtue signalisti s hlaskami typu „ja nemam TV uz 5285 rokov“). Inde je to uz nie je tak jednoznacne. Napriklad na nemocnicnej posteli. Noci v nemocnici vedia byt kurva dlhe. Netflix a crave ich naozaj pomohli prekonat. Spolu s web strankami ako je aj tato. Ano, mohol som podporit LHSC a prenajat si TV nad postelou od nich, ale naozaj som nemal chut na TV stanice s reklamami kazdu chvilu.

                  1. Mám bůček, nevidím smysl v nějakejch krámech co nejsou x86 a po všech stránkách to má samý omezení a limity. I na staré plečce si zahraju spoooustu věcí na fakt dlouho (Baldur’s Gate ságá je na dva měsíce intenzivního hraní) a pustím cokoli. Asi zas něco dělám blbě :o)

                    A idiotbox nemám, nepočítám teda ty na servis/sešrotování.

        2. „Typickej případ sou třeba ty šmatlací placky – telefon to dávno není“

          Ano, tam v podstatě jen z historických důvodů zůstal termín „telefon“.
          Podle mě by bylo mnohem přesnější místo „chytré telefony“ říkat „kapesní počítače“ a tím způsobem o nich přemýšlet.

          Tomu odpovídá i způsob použití, pro většinu uživatelů není primární využití jako telefon, ale jako počítač.

          „naštěstí konečně začínají prodeje padat“

          Možná by se spíš dalo říct, že prodeje už nemají moc kam růst.
          Na světě nejspíš bude 6,něco miliardy lidí, kterým by se teoreticky dal prodat smartphone (7,7 miliardy mínus malé děti a extrémně chudí).

          Takže pokud si průměrný člověk (za celý svět) koupí jeden nový smartphone zhruba za čtyři roky a loni se jich prodalo ~1,4 miliardy, prostě se jich už o moc víc prodávat nemůže, protože není komu.

        3. Co maj proti tabletům? Pro mě je to jednoznačně príma věc. Čtu si na něm po večerech pdfka, d-fense, manuály, odbornou literaturu… v posteli, u televize, venku, na hajzlu. Super věc!

          1. No, prave to je aj tienista stranka tabletov. Daju sa pouzit vsade, ergo sa na nich da pracovat vsade. Ja som tak na svojom pracoval pocas dovolenky. A na dovolenke sa nema co, Kefalin? Na dovolenke sa nema pracovat.

            1. Wildcat: za to ale jaksi nemůže ten tablet, že ne?

              1. Nie, ten tablet za to skutocne nemoze. Pokial to teda neberieme tak ze kombinacia prenosnej vypoctovej techniky s internetom v dovolenkovych centrach viedol umoznila pracu pocas dovolenky v nejakej karibskej prdeli.

                1. Wildcat: tak to brát pochopitelně nelze, protože technika nemůže za to, že jste se rozhodl si ji do té karbiské prdele vzít s sebou a když už, že jste si nevypnul sync firemního mailu (nedělám jen o dovolené, ale svého času jsem to dělal i o víkendech). O dovolené není problém mi poslat sms a počkat, až budu mít čas zavolat zpět.

                  1. Samozrejme ze som len tak kecal. Ono mi to vtedy vyslo tak ze som vedel ze budem musiet pracovat. Mimo ine som vtedy spravoval CAPEX pre labaky a financne, ktore nam dovtedy nedovolilo minut ani cent, odrazu chcelo aby sme mali vygenerovane objednavky do tyzdna. Mail prisiel den pred odletom. Tak som si k tabletu pribalil modrozubovu klavesnicu a mys. Na plazi bolo prilis jasno pre moj lacny cinsky tablet, tak som si sadol v hotelovej lobby, spravil som si pracovisko, objednal som si Brugal s ladom a vygeneroval som prislusne dokumenty. Casnicka mi ten Brugal doplnala. Ludia co sa motali v lobby len tak cumeli na SAP na tablete…
                    Doma som sice maily nekontroloval, ale telefon som dvihal vzdy. Hlavne kym som nedokupil extra akcolyzery pre kazdu prevadzku.

            2. Tak on se dá používat i ve stoje a při chůzi ;-)

            3. Mno, a proč by měla práce během dovolené být paušálně nějaká strašná tragédie?

              I na dovolené jsou „plonkové chvíle“, například let letadlem nebo cesta autobusem, nebo prostě doba, kdy se člověk jen tak poflakuje.
              Takže pokud se občas vyskytnou třeba 2 hodiny, které by dotyčný jinak strávil čučením na Internet, přijde mi skoro lepší čučet na Internet za peníze.

          2. Já si jako první v té šmatlací mánii koupil tablet. Neměl jsem jediný důvod kupovat telefonovací nesmysl s mrňavou obrazovkou, co nevydrží ani 2 dny, když tlačítkáč vydrží 10 dní. Pak mi šmatlafon po letech někdo vnutil na vánoce.
            Podle mě je 8″ tablet s poměrem stran 4:3 zcela ideální. Trochu nepříjemná je ale jeho hmotnost, těch cca 400g je už docela poznat.

            Moc se těším na ohebné skládací obrazovky, to se složí tablet skoro do velikosti šmatlafonu. Bohužel, zatím stojí cca 50 000 a mějaký ten rok potrvá než to spadne na polovinu (a i to je pořád hodně).

        4. Tablety jsou tuhy segment hlavne z toho duvodu, ze telefony narostly do velikosti tabletu.
          Pouzival jsem sedmipalcovy Nexus 7 2013 s centimetr tlustyma okrajema.
          Ted mam 6.5 palce telefon prakticky bez okraju – ten pulpalec to vazne nezachrani.

          Tablet mame jeste porad doma v 10″ variance pro decka na Krtecka a Pata a Mata. Staci k tomu koupit penovy ochranny obal (cca 1 cm gumove peny na kazdou stranu plus pevne madlo) a je to prakticky nerozbitne, s tim se da driblovat.

      2. jenyk: do značné míry s Vámi nemohu souhlasit. Ještě když byl syn na střední technické škole (pravda, technici jsou minoritní generační obraz), vedl jsem s ním a jeho spolužáky v jedné z hodin diskusi na téma „po jakých autech touží (a proč)“. Pro mne trochu šokující bylo zjištění, že současná generace touží vlastně po úplně stejných autech, po jakých toužila generace moje. Jenomže zatímco tehdy ta auta byla beznadějně nová a tudíž pro nás finančně nedostupná, dnes už jsou beznadějně stará, a tudíž pro ně opět finančně nedostupná.
        Ono celkově, podívejte na fascinaci pokrokem, kterou lidé trpěli během 19. a 20. století. Povšimněte si, jakou sledovnost měly jednotlivé vědecké objevy nebo přistání na Měsíci. Dnes je technika nebo kosmický výzkum 99 % lidstva naprosto fuk, média o těch dnes již drobných krůčcích pokroku informují sporadicky, pokud vůbec, protože cílovka je velmi malá.
        Kdyby generaci našich prarodičů někdo dával něco zadarmo, považovali by za ponížení to přijmout. Dnešní generace to má přesně opačně – vymýlší jen, kde by k čemu přišla zadarmo a co zadarmo není, to jí nezajímá a bez toho se raději obejde. Nebo si z toho v rámci kyselých hroznů rovnou vytvoří třídního nepřítele.
        Ona ta sofistikovaná auta, po nichž jsme toužili jak my, tak i (některé) naše děti, byla prostě vývojově i výrobně drahá a musel jste hodně makat a ledacos si odříkat pro to, abyste si je mohl pořídit (přepočet jedné Delty Integrale na počet dovolených vychází krutě v neprospěch ryze nepraktického povozu). Mnozí současníci raději pracovat nikdy nebudou a sofistikované auto si raději odřeknou. Nepotřebují jej, tedy ne za cenu toho, že by museli pracovat. Kdyby bylo zadarmo, to by možná byla jiná, to by z drahého (myslím vývojově a výrobně drahého) auta možná nebyl třídní nepřítel.
        Svět se mění a vývojem neprochází jen technika, ale zejména lidé.

  3. K tomu podvozku teda nevím. Najezdil jsem dost v F1 1.2 HTP 40kW Junior bez posilovače (strašně gumové, při otočení volantem doprava nejdřív následoval náklon doleva a po chvíli se přidalo i zatočení), pak F1 1.4 55kW (lepší hlavně motoricky ale to lépe sedělo ve vyšších rychlostech) a nakonec v F2 1.2 TSI 63kW, která byla podvozkově jasně nejlepší z těch 3 aut. Ve vyšších rychlostech seděla (v porovnání s předcházejícími), při tvrdším přibrždění na dálnici nezačala jančit jako předchozí dvě (Junior na tom byl nejhůř).

    1. Junior se naklanel, protoze v ramci uspor nemontovali ani predni stabilizator (ze by proto aby pripominal nejlevnejsi Felicie?)

      Co ja mam zkusenost s F2, prijde mi, ze ma prilis tvrdy stabilizator – pri jizde po nerovnostech neprijemne cuka do stran. Asi zalezi na motorizaci.

      1. Ci to skor nebolo pouzitym obutim. Junior mal standartne R13 s vysokym profilom. Zvysok Fabii bol na 185/65R14 alebo 165/70R14 a male percento na R15.
        Ja som mal 44kW MPi s 185/65/R14 a ta sedela dobre. na Zimnych 165/70R14 to bolo o dost horsie…

        1. Obuti urcite melo taky vliv, vim, co s Felicii udelalo i prezuti standartnich 165/70 na sirsi rafky z Pickupa. Ale naklon karoserie je spis vec stabilizatoru

    2. Juniora má děda. Najezdil jsem s tim tisíce kiláků. Ale dělají to ty kola. Jsou malý vysoký a úzký takže se auto chová jako by jelo pytlíkách hrachu. Svezl jsem se v juniorce obutý na standartních zakladních R14 (teď nevim rozměr) co se jinak sypaly,na všechny fabky a to auto se chovalo úplně jinak.
      Ze všech fábií mi nejvíc dává smysl obyč 14 osmiventil. Nenáročná přesto udělá dobrou službu.

    3. Kdyz uz je rec o tom podvozku: da se dnes vubec koupit nejake konfekcni auto (tj. rekneme do 1 milionu Kc vcetne DPH), ktere by melo opravdu dobry nebo alespon vyrazne nadprumerny podvozek?

      1. Kdyz uz je rec o tom podvozku: da se dnes vubec koupit nejake konfekcni auto (tj. rekneme do 1 milionu Kc vcetne DPH), ktere by melo opravdu dobry nebo alespon vyrazne nadprumerny podvozek?
        Civic Type R..

        1. Zajimave. Obycejne Civicy maji podvozek horsi nez Type R?

          1. Caleb: co je na tom zajímavého? Myslíte, že obyčejná 320d má stejný podvozek jako M3? I ta blbá Octavia RS má podvozek o dost lepší než nějaká obyč verze.

            Nicméně i ten běžný Civic (s 1.5 turbem) má podvozek „opravdu dobrý“. A stojí o dost míň než Type R, který je ale ještě o třídu jinde (magnetické adaptivní tlumiče jsou jedním z důvodů, proč je aktuální generace na ringu ještě o něco rychlejší než ta minulá). Mezi běžnou konfekcí nic lepšího neexistuje, ne do milionu.

            Hledat lze ale také mezi auty podstatně méně konfekčními a zabrousit k Toyotě nebo Subaru (86, BRZ), případně k Mazdě (MX-5). Do milionu je v pohodě všechno.

            1. V konfekci třeba ještě Impreza nebo Levorg.

              1. Levnej a zábavnej je ford focus 2. generace. Jako jediný auto v týhle kategorii má nezávislý zavešení zadní nápravy a ten podvozek je fakt hodně hravej. Vzadu kotouče, brzdí velmi pěkně. S motorama je to horší, ale když sou šikovný ruce, tak 100 – 140 koní stačí. Se šikovnejma rukama se dá vyblbnout i s felicií :)

                1. Jo, ja jsem Focus II par let mel, to je taky hlavni duvod, proc jsem se ptal. Jeho dalsi vyhoda byla, ze nemel tak nechutne preposilovane rizeni jako vetsina modernich verglu, takze bylo zavcas citit, ze predni kola ztraceji adhezi.

                  1. Jo no to řízení je taky super, ideální. Sem s tím dost spokojenej, koupil sem ho před rokem od otce s 1.6. 74kw a je to fajn. Hlavně to auto znám. Naftu bych stejně nechtěl a na delší cesty to zase tolik nežere. Letos sme byli v Burgundsku, najel sem za týden asi 2500, zpátky 1000 v kuse s 2ma pauzama a doma sem nebyl vůbec rozlámanej a šel na pivo. S felicií co sem měl předtím, byl výkon doject s Plzně po starej do Jihlavy, to bylo na moje záda strop…

                2. „ford focus 2. generace. Jako jediný auto v týhle kategorii má nezávislý zavešení zadní nápravy“ EP, EP, EP, EP…
                  1. Nezávislé zavěšení zřejmě v tom smyslu, který míníte, měla i první generace Focusu. Druhá vycházela ze stejné konstrukce, ale s dílčími úpravami.
                  2. Nezávislé zavěšení zřejmě v tom smyslu, který míníte, mělo dost aut dávno před tím. Nechci lhát, nevím to jistě, ale myslím si, že používání víceprvkových závěsů v této třídě odstartoval vůz roku 1980. Ale je možné, že nějaká menší automobilka to dělala u malých aut i dříve, jen o tom nevím (a spíš bych se vsadil, že ano). Dnes je to trochu jinak, protože nějaká náprava nikoho nezajímá a tak výrobci v rámci snižování nákladů používají lehké tuhé nápravy, které jsou však mnohdy provozně lepší než mizerné víceprvkové konstrukce.

                  Do milionu Kč se určitě vejdete při pořízení Hyundai i30N (té dražší, levnější se fakt nevyplatí). Honda Type-R stojí už lehce nad mega. Můžete vyzkoušet i Giuliettu Veloce nebo levněji i MultiAir, ale pouze s podvozkem Sportiva (poznáte podle čtyřpístkových brzd, co má jednopístky stojí za vyližprdel). Podvozek z onoho vozu roku 1980 má Fiat 500X, ale to je spíš taková hračka než normální auto. Zkusit můžete i 308 GTi.

                  1. Myslel jsem to tak, že v letech 2008 – 2012 měl vzadu víceprvek jenom Focus(a asi i Golf), ale odborník na nápravy nejsem. Když to srovnám s Fabii, 307 – 308, Astrou, prostě ostatníma autama z tohohle segmentu té doby, tak vzadu byla tyč a na ní chycený kola. Jak to je přesně nevím, tak mě poučte a jízlivost si strčte za klobouk, vím, že autům rozumíte.

                    1. Třeba Ochcávka, Lancer, Cee’d…

                    2. Jestli mé kecy budí dojem poučování, tak se omlouvám, to není mým cílem.
                      Samozřejmě sarkasmus jako reakci na nepravdivé tvrzení v plánu byl, ale to se zlobte, jak chcete, o to jste si řekl.
                      Obecně u japoců můžete i u malých aut čekat sofistikovanější nápravy (jak píše Ice cream Civic, Almera/Primera, Lancer/Carisma a jejich klony), dále VAG používal také víceprvkovou nápravu a moc mě toho už nenapadá.
                      Nicméně ona základní otázka je, zda samotný fakt složitější konstrukce přináší a priori i lepší jízdní vlastnosti? Třeba ty Miciny či Hondy mají kinematicky nápravu slušnou, ale uložené jsou v poměrně velkých a měkkých silentblocích, které pak neudrží jednotlivá ramena v pevné pozici a výsledek není nic moc. Řešením je změna původního uložení do silonu a výsledek je pak dobrý, ale je to takové domanico-delanico.
                      Ještě horší to bylo u VW, kde vodicí ramena byla z oceli (a ocel je pružná a v čase čím dál pružnější), zatímco vymezovací rameno bylo tlakově odlité z hliníkové slitiny, která není pružná ani trochu. Už od nového auta jste díky tomu mohl sledovat, jak na nerovnostech auto „hází zadkem“ do strany, což se časem ještě zhoršovalo. Výsledek byl tedy příšerný a auto životu nebezpečné, protože přibrždění v oblouku na nerovnostech se rovnalo sebevraždě. Takže pak i auta s mnohem jednodušší lehkou tuhou nápravou či H-příčkou vykazovala při dobrém odladění lepší výsledek, než tato dražší a prostorově náročnější řešení.
                      Ještě abych neopomněl ten Fiat 500X, to je vlastně také malé auto a odvozek na jedničku. Ale jinak coby auto pro denní ježdění… slovy klasika… „je takovej divnej“.
                      Ono zísadní otázkou je, jestli to vlastně vůbec někoho zajímá. Podle mých osobních zkušeností to v době fascinace technickou a vývojem lidi zajímalo a dneska je to každému šumák, protože dnes je podstatnější připojení mobilu, odpadkový koš a pětilitrový kanystr v kapse dveří (které pak zaberou tolik jalového prostoru, že auta musí zvenku neustále růst, aby vevnitř byla neustále jen o něco menší, než dříve).

                    3. Já netuším, jak to funguje u ostatních aut, ale u toho Focusu je to auto fakt dobře ovladatelné, čitelné a zadek krásně pomáhá vykrajovat zatáčky. Rád si zajezdím na okreskách. Ok, tak to možná není tím, že je tam víceprvek, ale opravdu sem různě četl, že v té době kolem 2006 – 2012 jich ve třídě hatchback moc nebylo(víceprvků). Co si pamatuju, tak kolem roku 2008 se dělaly hodně testy tzv. hothatch a obvykle se tam vzal obyčejnej focus 1.6. co mam já, právě kvůli tomu dobrýmu podvozku. Jako přesná data samozřejmě nemám, prostě s tím jen jezdím.

                    4. Ale s tím souhlasím, ten podvozek je opravdu výborný. A RS k tomu měl ještě samosvor a čtyřpístková Bremba, v poslední generaci pak dokonce i dost sofistikovaný pohon všech kol. Naprostá bomba!
                      Akorát už taky nejde koupit…

      2. Zalezi na tom, co myslite nadprumernym. Sportovni? Viz odpovedi tady. Pohodlny? Nenasel jsem nic.

        1. Alfa Romeo Giulia, dvoulitr je do mega, zadní náhon a už v základu fajnovosti jako třeba karbonový kardan. Váha 1500kg a 200hp taky není špatný.

          1. Rozdíl mezi 200k a 280 je jen v mapách ŘJ… tedy každá 200 k verze může mít 280 k…
            Ale Giulii reálně do mega myslím nepořídíte, byť se nechci přít.

            1. Jj, u základního dvoulitru je stejný agregát jak u Veloce s 280, cenu jsem z placu nevěděl tak jsem se na nové podíval na autoscoutu.

              1. Jasně, ale tam máte ty 0 km předváděčky a podobně, tedy nabídky, které u nás nejsou.
                V normální ČR distribuci startuje Giulia na teoretických 990 500 Kč v základu, ale reálnější cena variantry Super je kolem 1,1 milionu.
                A to už se blížíme tomu Civicu Type-R.

                1. Podle konfigurátoru SUPERka od 912 500 Kč do 1 032 500 Kč. Osobně by mě ale německá předváděčka nevadila, pokud jen stála na showroomu.
                  Civic Type-R má sice větší výkon, ale je to předokolka a navíc už zas tak moc „konfekční“ není, ta Alfa s klidem zapadne i firemní flotily.

                  1. Spíš bych ten konec viděl jako zásadní, protože Giulia je manažesrká limuzína a nikoli sportovní automobil. Což ale nevíme, co tazatel původně žádal. Podvozkově je Gilulia dobrá, ale není to Alfa už minimáně kvůli tomu osmistupňovému automatu ZF.

                    1. Ta Calebova kritéria byla takováto:
                      Kdyz uz je rec o tom podvozku: da se dnes vubec koupit nejake konfekcni auto (tj. rekneme do 1 milionu Kc vcetne DPH), ktere by melo opravdu dobry nebo alespon vyrazne nadprumerny podvozek?
                      Proto mě napadlo že by Giulia mohla vyhovovat. To že chybí model s manuálem a 2l naladěným na 280hp považuji za marketingovou chybu, QV by to stejně nekonkurovalo.

                    2. Mam za to ze Giulia mala byt kluc pre navrat AR do severnej ameriky. Preto sa nikto nestaral o tak prizemne veci ako manualna prevodovka. Tu ju nema ani QV.
                      Ale zas aspon nemusim spekulovat ze ako kupit auto za 90k bez dane…

  4. Jeden kousek ve výbavě Ambiente vlastní můj otec. Původem služební auto, kde to řidič nestihl dojebat. Tátovi může sloužit možná už 15 let. Je pravda, že to auto většinu času prostojí v garáži. Když se podívá do světa, tak na nákup, na chatu a o svátcích za hranice okresu na návštěvu příbuzenstva. Ale i tak tu Fábku obdivuju za to, jakej je to držák. V podstatě se tomu nic nekurví (asi proto, že oproti moderním autům se tam nemá co kurvit). Obávám se, že Fábka tátu přežije (samozřejmě bych byl radši kdyby to bylo obráceně). Tomu autu fakt po těch letech v podstatě nic není. Teda až na to, že ho beztak v budoucnu nějaký eko-zkurvysyn zakáže.
    Jinak mi to připomíná auto co má kamarád v rodině. Postarší Peugeot 306, sedan v tyrkysové barvě. Opět garážovaný kousek, který slouží na občasné výlety a dovolenou. Auto dojíždí na jedinou věc. Na standardní benál to už nechce jezdit, protože je v tom moc řepky. Jezdí jenom na fortifikovanější paliva (ale zase mu chutnají:-).

    1. > Na standardní benál to už nechce jezdit, protože je v tom moc řepky.

      V benzínu je řepka?

      1. Kukuruza (nepichajte do hnidy).

  5. Dneska ráno som odovzdal takmer nového firemného T-Rexa (Ssangyong Rexton Sports XL) do servisu (Renault), lebo mu budú montovať ťažné zariadenie a hádam opravia uzamykanie dekľa nádrže a posunú dkryt na korbe tak aby zadné dvere tesnili. Ale nie toto som chcel.
    Kým som čakal na odvoz tak na predajnej ploche plnej nových Renaultov ma zaujali dve staré auta. Jedno som nedokázal identifikovať (tak dobre sa v starých autách nevyznám) a druhé bol Renault Alpine. Normálne som mal hneď krajšie zasnežené ráno – radosť pozrieť na tie ladné krivky a tú jednoznačnosť ktorá z nich vyžarovala. Prvé čo ma napadlo, keď som pohľadom prebehol z tých dvoch starcov na tie ostatné fungľovky bolo:“Kurva, prečo sa také parádne a krásne autá už nevyrábajú.“. Veď v tej novej produkcii sa ani nevyznám, lebo jedno auto je ako druhé. Žiadna jedinečnosť, žiaden dizajn, žiadna radosť pri pohľade na auto. Nič, len pocit obyčajnej nudy a pachute.

    1. „… radosť pozrieť na tie ladné krivky a tú jednoznačnosť … prečo sa také parádne a krásne autá už nevyrábajú…“
      – – –
      Lebo autá už nevymýšlajú odborníci, ale zasratí marketingoví chujovija.

    2. Je to vec vkusu každého súdruha. Podľa mňa boli v drvivej väčšine staré autá rovnaké hranaté krabice na jedno kopyto. Dnes má dizajn aut veľa rôznych možností (hoc je obmedzený aerodynamikou, predpismi na ochranu chodcov a pod.). Stačí pohľad v kompaktnej triede na novú mazdu 3 a nový golf. Dva rôzne svety.

      1. Pathy:
        Jo, věc vkusu. Někomu se ten hnus líbí.
        Mazda 3…?
        Zpředu vytuzenina, z boku jak bouraný, náznak Hofmeisterovy křivky (…vopičárna, už není co vymyslet…).
        Na ten Golf se ještě podívám…

      2. … tak Golf: patvary předních světel taky podle ulítlých marketingových kreativců, zrcátka stále stejně nesmyslná jak u předchozí řady.
        Ono totiž už bylo skoro všechno vymyšleno, co se ergonomie týká, ale tihle potrhlíci od kšeftu bohužel nutí konstruktéry do nesmyslů.

        1. Vyborne. A teraz zober lubovolne dva kompakty z 80-tych rokov a napis mi v com sa dizajnovo odlisuju. Vsetci rovnake hranate svetla, obdlznikova maska chladica, rovnaka vodorvna hrana okien hore aj dole a stvorcove dvere.

          1. Pathy:
            Co to je „kompakt“?

            1. Fotoaparát. ;-)

            2. VW Golf, Opel Kadett, Mazda 323, Toyota Corolla, Datsun Sunny. Len aby som spomenul nejake priklady kompaktov z 80. rokov. Ale zas tu musim povedat ze Opel Kadett E uvedeny na trh roku 1985 rozhodne nebol hranata krabica.

              1. Myslíte Daewoo Racer?

                1. Myslim Opel Kadett E. Ale mozme spomenut aj jeho lokalizovane formy. Vauxhall Astra, Asuna GT, Asuna SE, Daewoo 1.5i, Daewoo Fantasy, Daewoo Pointer, Daewoo Racer, Passport Optima a Pontiac LeMans, Chevrolet Kadett, Chevrolet Ipanema.

                  1. Bozemoj to kolkokrat predali tu istu vyrobnu linku? Nie vazne, to sa fakt robilo v tolkych variantach, ako dlho to bolo? Vzdy som si myslel, ze Daewoo Racer prisiel az ked sa Kadett uz nevyrabal v originale…

                    1. Racer zacali robit roku 1986, dva roky po spusteni vyroby Kadettu. Kadett sa robil do roku 1991. Korejske verzie dlhsie. Vauxhall mal pravostranne riadenie a robili ho v UK. Asuna, Daewoo a Passport boli vyrabane v Korei. Myslim ze aj Pontiac Le Mans. Asuna a Passport boli len extra obchodne znacky, podobne ako Geo a spolu s Pontiacom Le Mans ich GM predavali v severnej Amerike. Pod znackou Chevrolet to predavali v Brazilii. Ale nemam sajnu ze kde boli auta pre Braziliu vyrabane. Ze dokedy sa presne vyrabali neviem, ale faceliftovana verzia sa pod nazvom Daewoo Nexia predavala na Slovensku este v polovici 90. rokov. A zda sa mi ze nejaka verzia sa robi dodnes. Ze kde presne neviem.

                    2. Dakujem za upresnenie, pamatam si, ze sa donedavna v Irane vyrabal klon Peugeotu 405 a to je tiez poriadne stare auto, posledny sa v Europe vyrobil v roku 1995, potoom ho zastupila 406tka. Aj ked musim povedat, ze 405ka sa mi paci dodnes a vsetci cio sa v tom viezli si ju pochvalovali.

                    3. Takych prikladov by bolo viacej. Povodny hitlerov Chrobak sa robil v Mexiku do roku 2003, Golf prvej generacie sa vyrabal do roku 2009 v JAR.

              2. Ale jo, klidně. Alfa Romeo Sprint, nebo GTV 6.

                1. Ze sklonku 80.let se mi líbila Calibra.
                  Co se Golf třídy týče, tak Mazda 323F s vyklápěcími světly.

              3. Jo tááák, „kompakt“ je tratar nižsí třídy. Ahá.
                Golf měl kulatý světla, v generaci I. a II.
                Kadett D byla hnusná obluda, bez kouska citu práce na tý kastli.
                Mazda 323 byl toho času hatchback se zaoblenými hranami.
                Corolla se lišila na první pohled, vypadala líp. Nissan Datsun Sunny vzhledem nic moc.
                Ale všechny jsem je ropzlišil na první pohled.
                O třídu výše byla vidět propracovanost, Mercedes W201, BMW E30.

                1. To s tum porovnavanim zacal sice Pathy, ale prosim:
                  Corolla sa v 80. rokoch lisila hlavne tym ze bola k dispozicii aj ako sedan a liftback. Inak mala hrany na ktorych sa dalo porezat.
                  Mazda 323 stvrtej generacie, co je model paralelny s Kadettom D je aj rovnako hnusna ako Kadett D. Skaredsi je uz len Talbot Sunbeam.
                  Golf sice okruhle svetla mal, inak to bola takisto krabica.
                  Co sa tyka rozlisenia na pohlad, dali sa rozlisit prave tak ako tie dnesne.

                  Mercedes a BMW su v tejto teme irelevantne. Ide o inu triedu.

          2. Golf, Uno, Fiesta a Civic. Ešte aj ja ich rozoznám bez toho aby som čumel na znak….

      3. Podľa mňa je PREVAŽNÁ VÄČŠINA dnešných nových áut tiež na jedno kopyto. Oblé spuchliny s malými okienkami…

      4. Hele je to blbost. V každý dekádě byly auta „stejný“ podle toho jak velela móda. V 80. to byly podobný brabice dnes jsou to zas podobný bloby se spoustou křivek….

      5. Suseda nafasovala nový golf kombi GTD a tak to teda radšej nejaký starý hranatý vergel. Ja osobne od 4-tej generácie golfu nevidím na tom aute žiadne optické rozdiely – unifikovaný priemer typickej nemeckej školy dizajnu.
        Novú 3-kovú mazdu si neviem vybaviť, ale posledné roky čo stretám mazdy na ceste tak tiež spadajú u mňa tak nejak do toho šedého dizajnového priemeru.

        1. Pokial tvoja suseda ten Golf naozaj nafasovala, na vyzor sere pes.

          1. Kurde, som sa zle vyjadril. Kúpili si ho s jej drahým do rodiny ako rodinné auto pre konfiguráciu 2+2. A samozrejme v nafte, bo sused nič iné nepozná.

            1. To je ine. Ale zas co by si chcel od kompaktu? Teda, hovorim kompakt ale dnesna Octavia je vacsia ako Passat B4.

              1. Chráň ma sám náčelník pekelný, ja nechcem od kompaktu vôbec nič. Teda ak sa bavíme o autách. U foťáku by som v AUTO režime požadoval normálne fotky. To je asi tak všetko.
                Ja som len s tým Golfom chcel poukázať na to ako ja vnímam moderné auto – proste unifikovaný tvar, unifikovaná výplň….

    3. I ty staré auta byly jedno jako druhé a nezajímavé, ale ty samozřejmě nikdo nezachoval a nevystavuje, takže člověk pak na srazu veteránů získá velmi nereálný pocit, že dřív se dělaly jen úžasný káry.
      Za třicet let budete mít stejný pocit ze současné produkce, protože neuvidíte Octavie a Golfy, ale zachovalé ne-tuctovky jako třeba Subaru BRZ, Fiat 124 Spider a podobně.

      1. Ak beriem pod pojmom staré autá produkcia z rokov 80-tých či 90-tých tak tam to bolo podľa mňa o dosť rozmanitejšie ako teraz – proste dalo sa tak nejak auto podľa obrysov a nejakých častí priradiť k výrobcovi. Teraz kukneš z boku a nevieš či to je ford, kia, hyundai abo škodofka.

        1. Z dálky (že nevidíš znak) to nepoznáš ani zepředu, ani zezadu a nepoznáš ani modely mezi sebou.

          A vo těch veteránech je to kravina, zachovaný jsou všechny modely, i ty obyčejný (ostatně, ty vidíš pořád i v běžný provozu, nějaký vzácnější kusy vidíš párkrát do roka), a elegantnější to stále víc lidem příde všechno. Vono furt platí, že v jednoduchosti je síla, akorát poslední dobou to jde úplně opačným směrem a může poděkovat i uhniji s těma jejich píčovinama.

          1. No nevím, Škoda 105/120, Dacia 1300, Oltcit, Moskvič, Žigul, Maluch. Všechno pamatuju z dětství jako běžná auta a rozhodně je nevídám v běžném provozu a ani na těch srazech veteránů.
            Rozpoznatelnost modelů bych spíše přisuzoval jejich mnohem menšímu počtu.

            1. Žigulíky se ještě najdou ( byť možná novější). Spíš mám na mysli auta, co k něčemu ještě jsou, tzn. cokoli ze západu. Todle samozřejmě používá málokdo a to hlavně proto, že to sou tragický střepy bez čehokoli, takový základní věci jako topení, posilovač, elektrický stěrače, pásy je tam mnohdy, jak známo, velkej problém. Když mluvím o jednoduchosti, tak ale mám na mysli aspoň nějakej minimální základ, bez kterýho už je to v dnešní době sebemrskačství.

              Západní auta z té doby, různý starý fiaty, renaulty, fordy, to se eště dá potkat. Není jich moc hlavně proto, že už to taky většinou shnilo.

            2. Žigulíka sem tam zahlédnu i v provozu (případně Nivu 1600), Žigulíky a Moskviče pak v docela hojné míře na srazu.

              1. Šlo hlavně o to, že nejčastěji dnes ze starých aut vidíme ty top modely, sporťáky, raritky. Proto se pak zdá, že dřív se dělaly jen super káry. Kdybychom dnes měli denní zkušenost s produkcí třeba British Leyland (když už vynecháme východní blok), tak by ten názor byl trochu jiný.

                1. To je pak na filozofickou debatu o tom, čím se vlastně stává kára tou „super“.

                  1. Pro mnoho lidí jenom věkem. Když vidím na srazech historiků ty nostalgický výlevy nad Škodou 1000, 100, 120… tak bych zvracel. Nechápu, jak v tom někdo může vidět cokoli úžasnýho. Jasně, možná mu to připomíná, že byl kdysi také mladý a krásný, možná v tom měl první sex, možná se mu s tím pojí vzpomínky na Bůh ví co, ale já vidím jen zoufalou technickou zaostalost a nebetyčnou ostudu. Vždycky jsem se v těchto dobách styděl za to, že jsem Čech, a tyhle „poklady“ byly jednou z příčin.
                    Fakt jsem rád, že jsou tyhle křápy dávno pryč a že se dneska stydět nemusím!

        2. SatanOkkY: ale no tak. Vážně nepoznáte ochtlu od fikuse? Co taková Kuga, pletete si ji s kaďákem nebo karokem? Tucson je stejnej? Já teda nevím, ale přijde mi, že je to pořád stejné – v 80. a 90. byla taky hromada aut dost podobná, navíc automobilky uplatňovaly více než dnes systém „matrjoška“, takže takové pažouty 309-405-605 pomalu nešlo rozeznat a bylo třeba to vidět aspoň z boku kvůli délce nebo přijít blíž. Nejhorší byl ne tak dávno Mercedes, poznat od sebe zezadu C a S prakticky nešlo na více než 15 metrů (až jsem si na křižovatce přečetl, co je tam napsané – nevím, proč si to pamatuju).

          Prostě jsou nějaké trendy, mrkněte na lidi v těch 80. a 90. co se nosilo. Dnes k vyšší unifikaci siluet přispívají omezení daná bezpečností, ale Mazdu 3 od Corolly nebo Octavie poznám stejně bezpečně jako před 20 lety AR 156 od BMW 3.

          Spíš mi přijde, že spousta lidí – především těch, co jezdí starými vraždami – má potřebu si ty střepy idealizovat a hanění všeho nového-lepšího je jen způsob, jak z té své nouze vyrazit taky nějakou tu ctnost.

          Vy jste mi jako takovej dědek nikdy nepřipadal, musím říct.

          1. Vďaka za kompliment. Bol som kuknúť do zrkadla a opticky to ešte so mnou nevyzerá tak, že by som mal nacvičovať skok do truhly.
            Keď sa tak nad tým zamyslím tak je pravda, že sa takmer vôbec nevenujem modernej auto-produkcii, lebo ma to proste nebaví. Takže mi to celé potom tak nejak splýva.
            U motoriek mám ešte aký taký prehľad hoci už tiež pár rockov nekupujem žiadny časopis s moto-tématikou.

            1. SatanOkkY: a co mentálně? Líp už bylo, všichni všechno šidí, jsou dementi, jenom Vy jste krásnej, chytrej, vůbec ne blbej?

              I tak si myslím, že oktávku od fikuse ještě dáte, přehled-nepřehled.

              1. Ak sa bavíme o tok Fikuse bez kufra tak to dám. A rozoznal by som aj fikus u Fantozziho v kancelárii.
                Mentálne? Na to čo musí v dnešnej dobe pracujúci biely heterosexuálny otec živiteľ rodiny zvládnuť sa mám ozaj dobre. V určitých aspektoch bolo lepšie minulý rock, ale to má súvis skôr len individuálne a vôbec nie globálne. Všetci všetko nekurvia, vždy sa dá nájsť kvalitný produkt, len treba hľadať. Dementov stretávam priebežne zhruba taký istý počet ako kedysi takže tu je to fifty-fifty so starými časmi.
                A ja nie som len krásny a chytrý ale široko-ďaleko som najkrajší a najchytrejší a najšikovnejší – aby bolo jasné.

                1. SatanOkkY: ještě jste zapomněl „nejskromnější“, teprve teď je výčet Vašich kvalit kompletní :-)

                  To já jen tak, jasný, že server o zmrdech je primárně o negativistech, kteří za vším vidí spiknutí (ne, že bych chtěl vyvolávat krále všech trollů, ale kde je asi zrg1? Chybí mi tu postavičky z jeho příspěvků – strejda Sereš, majitel sedmi transplantovaných srdcí Ročild, židobolševická klika orlů z volstrýtu a další ze sbírky zvadlejch superhrdinů).

                  Nicméně místy už je to tady na mě moc – připadám si jak mezi dědky, pořád je všechno na houby, líp už bylo a tak. Je tedy fajn vidět, že někdo ještě ten život vidí když ne růžově, tak aspoň ne tak hloupě.

      2. Ad Redguy:
        I ta stará auta…

        1. ta taky :)

    4. Protože jak řekl CEO Ford Europe, „o designu aut dnes nerozhoduje výrobce, nýbrž EU svým ‚safety designem‘. Výrobcům je povoleno pouze dotvořit drobné detaily.“

      EU nařídila že nad motorem pod kapotou musí být několik cm volného prostoru, nařídila jak mají být A-sloupky, nařídila jak vysoký a částečně tvarovaný musí být čumák – to vše ve jménu „ochrany chodců“. Lobboval za to Mercedes – vysloveně ve své příručce psal, že „Mercedes je oddán ochraně chodců a přivítá, pokud se povinné asistenty a konstrukční prvky pro ochranu chodců stanou součástí příštích směrnic EU“.

      1. Hej, už to tu niekto spomínal, že už o tom nerozhodujú erudovaný odborníci ale kokot s pečiatkou v ruke.
        Ešte by ma zaujímalo, prečo skáču chodci autám pod kolesá, že ich treba chrániť viac ako posádku.

        1. To jako myslíte vážně, že chodce někdo chce chránit VÍC než posádku?

          1. No minimálne nárazový test chce viac chrániť chodca ako posádku.

            1. Už ste niekedy študovali výsledky nárazových testov? asi nie… V priemere to vychádza cca takto: ochrana posádky vpredu 95%, ochrana chodcov 70%.

              1. Myslím, že je logické očakávať u auta lepšiu ochranu pasažiera, ktorý je pripútený ako nejakej blbej prekážky ktorá mu padne na auto.
                Ja som skôr narážal na to aký veľký podiel má ochrana chodcov na celkovom hodnotení bezpečnosti vozidla. A ak som to dobre porátal, tak ochrana chodca má vyšší percentuálny podiel na celkovom hodnotení ako ochrana dospelého pasažiera vo vozidle.

                1. SatanOkkY: ENCAP je nepoužitelná sračka od doby, co bylo možné mít více hvězd u auta narvaného elektronickými hovadinami než u auta, které obstálo lépe v tom skutečně podstatném, tedy kvalitě deformačních zón. Je to přitom už pěkně dávno, co se takhle tuším Renault prsil s nějakou svou kraksnou a až detailní rozbor ukázal, že vyšší hodnocení má přestože je méně bezpečný. Od té doby už jsem se na to nikdy nedíval jinak, než jen na konkrétní detaily konkrétních aut a hipsterské blbosti ignoroval zcela.

                  Tím pádem ani nevím, že ochrana chodců je teď tak důležitá, ale vysvětluje to, proč jsou v autě další a další kurvítka (vyskakovací kapota).

                  1. Samozrejme, že ide aj o tie podiely jednotlivých položiek (pasažier dospelý, pasažier dieťa, chodec, elektronika), ktoré určia záverečné hodnotenie, ale ide aj o to, že je ten test štandardizovaný. T.j. vieš to ojebať celé tak aby si z testu vyšiel s plným počtom bodov (teoreticky), ale v reále bude tvoj vehikel pomerne nebezpečný. Dokonca to aj preblesklo kedysi na internete, že to nejaký výrobca ojebal tak, že kvôli testu čelného nárazu s 40% prekrytím mal jednu polku auta „silnejšiu“ a deformácie prenášal do druhej polovice. A Q7-čke boli kedysi vyčítané výstuhy v dverách, lebo vraj zabíjajú chudobných vo Fiate 500, ktorý do nich vrazí zboku. A pritom tam tie výstuhy boli kvôli tomu predpísanému testu. A čítal som o crash teste Navary (ale neviem či D40, alebo D22), že v prvom teste prepadla a dostala len 1,5 hviezdy či koľko. Dôvody prepadnutia boli dve – airbagy vystrelili neskoro a figurína si privodila veľké bibi no a druhá „drobnosť“ bola tá, že do priestoru pedálov a šoférových nôh sa dostala nejaká výztuž z rámu a to nebolo celkom dobre. Na druhý pokus to už Navara zvládla za 4,5 bodu sa mi zdá a dokázala to vďaka….zmene softvéru čo ovláda airbag. Problém s tou výztužou ostal, ale to už sa akosi neriešilo.
                    Hlavne, že blbečci budú prisahať na tie EURO NCAP testy. Podobne ma „vyhnal“ z obchodu mladý iniciatívny predavač keď som išiel zakúpiť vysávač – vraj:“Pane tuto na štítok pozerajte a podľa toho vyberajte, lebo keď je tam napísané A tak je to najsuper vysávač.“. Som mu povedal, že si môže tie štítky strčiť za klobúk a šiel som preč. V druhom obchode som už mal tiež namále keď ma ženská tlačila do kúpy bezsáčkoveho vysávača – ale po druhom zvýšenom nesúhlase pochopila ukázala mi čo som chcel: najväčší sáčkový vysávač s najväčšou spotrebou čo tam mali.


      2. Protože jak řekl CEO Ford Europe, „o designu aut dnes nerozhoduje výrobce, nýbrž EU svým ‚safety designem‘. Výrobcům je povoleno pouze dotvořit drobné detaily.“

        EU nařídila že nad motorem pod kapotou musí být několik cm volného prostoru, nařídila jak mají být A-sloupky, nařídila jak vysoký a částečně tvarovaný musí být čumák – to vše ve jménu „ochrany chodců“. Lobboval za to Mercedes – vysloveně ve své příručce psal, že „Mercedes je oddán ochraně chodců a přivítá, pokud se povinné asistenty a konstrukční prvky pro ochranu chodců stanou součástí příštích směrnic EU“.
        Ono je nutné si uvědomit kontext. CEO Fordu to rekl v dusledku klesajicich prodeju, aby si zachranil krk.
        Neco podobneho, kdyz Cech nadava na Brusel, ale dotacni cecek z EU saje plnymi dousky.

        1. Hej hej my vieme – Brusel a EU je to najlepšie čo na svete jesto. Nasrať a rozmazať.
          Bežný čech čo nadáva na Brusel a EU nieže si ani len nelizol ten dotačný cecek, ale ho v živote ani len nevidel.

          1. Bežný čech čo nadáva na Brusel a EU nieže si ani len nelizol ten dotačný cecek, ale ho v živote ani len nevidel.
            Takže ten běžný Čech např. nejezdí po silnicích a železnicích postavených z dotací z EU, aní nevyužívá vlaky zakoupené z dotací EU?..:-)

            1. Patrně ano, má jinou možnost? Jde o míru. Osobně nevěřím, že jsme v EU v pozici příjemce a nikoli dárce. Tedy jistě, v součtu vydaného vs přijatého můžeme být příjemce, ale nemalou částí se na tom podílí právě zmrdí sádlo ve formě všelijakých firem které z žijí jen z toho, že propojují dotaci samotnou a příjemce za nemalý poplatek, generují cedulky „financováno EU“ a podobně.

              Řečeno jinak, toho „běžného Čecha“ by to patrně vyšlo celé o dost levněji, kdyby na to žádná dotace nebyla, a ty peníze mu zůstaly v kapse.

              1. Patrně ano, má jinou možnost?
                Takže jsme se shodli, že využívá…

                Jde o míru. Osobně nevěřím, že jsme v EU v pozici příjemce a nikoli dárce. Tedy jistě, v součtu vydaného vs přijatého můžeme být příjemce, ale nemalou částí se na tom podílí právě zmrdí sádlo ve formě všelijakých firem které z žijí jen z toho, že propojují dotaci samotnou a příjemce za nemalý poplatek, generují cedulky „financováno EU“ a podobně.

                Řečeno jinak, toho „běžného Čecha“ by to patrně vyšlo celé o dost levněji, kdyby na to žádná dotace nebyla, a ty peníze mu zůstaly v kapse.
                Já jsem o Češích mluvil jako o celku a dle mého názoru jenom jejich chybou, že si toho spoustu „odkloní“.

                1. To je zcestný argument. I za předpokladu že využívá, na rozdíl od dotačních es je plátce, nikoli příjemce. Protože o to přijde buď skrze daně, nebo inflaci.

                  1. I za předpokladu že využívá, na rozdíl od dotačních es je plátce
                    Velmi se mi líbí vaše matematika. Tedy, když sem do ČR Brusel pošle prachy. Češí jich polovinu odkloní, tak tuto polovinu počítat nebude. Budeme tedy počítat tedy jenom tu polovinu, kterou si Češi pošlou na výstavu nových stupidních cyklozek místo nových dálnic. Po započítání této poloviny jsou pak plátci.

                    1. Jedete slušné argumentační fauly. To co tvrdíte vy jsem nikde netvrdil. Mám na mysli
                      * všemožné poradenské agentury které mají byznys založený na tom, že za nemalou provizi vše vyřídí, alternativně mají nějaký ten e-learningový program kde vás „naučí“ jak čerpat, přičemž obvykle při vývoji systému celkem nepokrytě dávají najevo, že ten e-learning je vlastně nezvládnutelný, ale mají dotace i na ten – takže prodají nejdřív e-learning za cash, a pak za samotnou žádost. Tohle je čistě zmrdí sádlo – z toho ten „běžný Čech“ nemá opravdu naprosto nic
                      * různé dotace, kde přínos není ani nulový ale rovnou záporný. Ie dotujeme Babišovi řepku. Co z toho má „běžný Čech“? Z negativ, opravy auta kvůli biopalivu, sem tam nestartující auto a sem tam záplavy. Z pozitiv nic, protože se ví že to nefunguje. Něco podobného jsou OZE – teoretický přínos kladný, nebereme-li v potaz že když nesvítí a nefouká, je třeba tu výrobu zasuplovat… tepelnou. A balancovat síť. Běžný Čech na tomhle fakt nevydělá
                      * to že spousta věcí je za jinou cenu s dotací a bez je taky fakt

                      Ty cyklostezky mají přínos aspoň pro někoho. Tak jako tak – argument o silnicích je z tohohle hlediska mimo. Protože ty peníze které projdou přes Brusel u toho běžného Čecha začaly taky… kdyby to nešlo z „peněz Bruselu“, šlo by to z jeho kapsy úplně stejně.

                    2. Jedete slušné argumentační fauly. To co tvrdíte vy jsem nikde netvrdil. Mám na mysli
                      * všemožné poradenské agentury které mají byznys založený na tom, že za nemalou provizi vše vyřídí, alternativně mají nějaký ten e-learningový program kde vás „naučí“ jak čerpat, přičemž obvykle při vývoji systému celkem nepokrytě dávají najevo, že ten e-learning je vlastně nezvládnutelný, ale mají dotace i na ten – takže prodají nejdřív e-learning za cash, a pak za samotnou žádost. Tohle je čistě zmrdí sádlo – z toho ten „běžný Čech“ nemá opravdu naprosto nic
                      * různé dotace, kde přínos není ani nulový ale rovnou záporný. Ie dotujeme Babišovi řepku. Co z toho má „běžný Čech“? Z negativ, opravy auta kvůli biopalivu, sem tam nestartující auto a sem tam záplavy. Z pozitiv nic, protože se ví že to nefunguje. Něco podobného jsou OZE – teoretický přínos kladný, nebereme-li v potaz že když nesvítí a nefouká, je třeba tu výrobu zasuplovat… tepelnou. A balancovat síť. Běžný Čech na tomhle fakt nevydělá
                      * to že spousta věcí je za jinou cenu s dotací a bez je taky fakt

                      Ty cyklostezky mají přínos aspoň pro někoho. Tak jako tak – argument o silnicích je z tohohle hlediska mimo. Protože ty peníze které projdou přes Brusel u toho běžného Čecha začaly taky… kdyby to nešlo z „peněz Bruselu“, šlo by to z jeho kapsy úplně stejně.
                      Od začátku bavím o Češích jako celku…

                    3. Mám pocit že o něco výše argumentujete proti tvrzení „Bežný čech čo nadáva na Brusel a EU nieže si ani len nelizol ten dotačný cecek, ale ho v živote ani len nevidel.“

                      Já to nepovažuji za „Čechy jako celek“, ale pro většinu Čechů jsou dotace naprosto ztrátová záležitost. To že mají šanci občas někde za „poplatek“ získat žádost na dotaci na dešťovku nebo výměnu kotle to fakt nevytrhne. Trochu to připomíná byznys s repro-klinikama. Když přispěje pojišťovna, Y, stojí to X. Když nepřispěje, stojí to Z. Logicky by tedy X+Y mělo být zhruba Z. Což neplatí ani omylem.

                    4. Mám pocit že o něco výše argumentujete proti tvrzení „Bežný čech čo nadáva na Brusel a EU nieže si ani len nelizol ten dotačný cecek, ale ho v živote ani len nevidel.“
                      Do „běžných Čechů“ to začal tahat SatanOkkY…

                      Já to nepovažuji za „Čechy jako celek“, ale pro většinu Čechů jsou dotace naprosto ztrátová záležitost.
                      Ono tohle je to české vychcánkovství, kdy za to může vždy někdo jiný, které se táhne někde od poslední monarchie…

            2. Ale prdlajs .. A že se tady těch dálnic postavilo, že?

              Valná většina dotací jsou naprosté nesmysly od cyklostezek odnikud nikam, zklidněná náměstí, přechody pro žáby až po po genderové ziskovky a čapí hnízda ..

              Naštudujou si nejdříve pravidla „čerpání“ a i skladbu těch „programů“ :-)
              To pak snadno zjistíte, že ekonomicky je to celé mínusové: ať už proto, že se vůbec ty nesmysly realizují ale hlavně nutnou participací z naší strany. :-(
              Jinými slovy, kdyby se neutrácely peníze za nesmysly pak by nebylo třeba cokoli „čerpat“ na nutnou infrastrukturu a vyšlo by to celé nejspíš na stejno, možná dokonce levněji. Jen by holt ty desetisíce přisátých na tento cecek neměly co přerozdělovat a krást.
              A o to jde u všech dotací vždy až v první řadě, že?

              1. Naštudujou si nejdříve pravidla „čerpání“ a i skladbu těch „programů“ :-)
                Ano, rozpočet třeba OPD, OPD2 nebo CEF byste si měl nastudoval..

                Valná většina dotací jsou naprosté nesmysly od cyklostezek odnikud nikam, zklidněná náměstí, přechody pro žáby až po po genderové ziskovky a čapí hnízda ..
                Jinými slovy, kdyby se neutrácely peníze za nesmysly pak by nebylo třeba cokoli „čerpat“ na nutnou infrastrukturu a vyšlo by to celé nejspíš na stejno, možná dokonce levněji. Jen by holt ty desetisíce přisátých na tento cecek neměly co přerozdělovat a krást.
                A o to jde u všech dotací vždy až v první řadě, že?

                A je tedy chybou Bruselu, že si to Češi ulejou a rozhází za hovadiny?:-)

              2. Chybou Bruselu je, že dotační tituly vypisuje na pičoviny, které nepotřebujeme. A naopak – na věci, které potřebujeme, žádné dotace nejsou a nebudou. Mj. i proto, že čeští europosranci tam sedí úplně na hovno a jen pobírají plat.

                1. To ale dělají všichni, páčto celej ojroposrančák existuje právě jen pro to, aby legitimizoval činnost těch pár, co opravdu hýbou Evropou. Ti nemají šanci cokoli změnit.

                2. Že jsme narozdil třeba od Polaku projebali téměř cely OPD Doprava a půlku druhého, to na Brusel nehodite, za to patří pozdravy hlavně českému bordelu, nekoncepcnosti a v neposlední řadě panu Bartovi.

                  Co mají s vypisovanim dotacnich titulu dělat europoslanci?

                3. Jinak vo tom ty dotace sou – odklonit prachy do novejch kapes, přes zprostředkovací firmy. Že potřebujem opravit silnice? Sorryjako…je potřeba zklidnit, takže leda když vzniknou betonový ostrůvky, kruháče apod.

                  Pak je potřeba henta zaměstnanost v regionech, takže firmy si nechají postavit novej hrad a platit část mzdy těch samejch lidí, co tam akorát jezdí do práce dál (páč prostě v nějaké prdeli programátoři nejsou a nebudou) a tím třeba i podrazí konkurenci, která může zdechnout a ve výsledku bude bez práce eště víc lidí, protože to se přece vyplatí!

                  V následující pětiletce bude hlavně spousta prachů pro ziskovky, aby integrovaly neintegrovatelný kriminální přivandrovalce, a tak. Samý jistoty a pozitíva.

                  1. Zrovna dneska jsem na to myslel, cestou domu. V lete Germani opravovali rovny silnice na jeste rovnejsi a flikovali to stylem ‚vyriznu pas a vlozim novej‘. Nadaval jsem jako spacek, protoze quli tomu byly uzavirky. Ale zase musim rict, ze kazda ta uzavirka byla max tyden a nektere dokonce byly rano prujezdne, aby se lidi do prace dostali. Jaxem se dneska vracel, musel jsem zkonstatovat, ze VUBEC neni poznat, kde jsou ty novy pasy. Jsou sice videt, ale absolutne nejsou cejtit.

                    Kdyz to pak srovnam s takovyma Besinama, kde na mesic uzavreli dedinu s objizdkou nekolik kilaku, aby ji nasledne zase otevreli a nikde, slovy n i k d e nebyl videt rozdil (prej opravovali mostek pres mistni potucek, kterej jde v pohode preflusnout), tak jeden premejsli, jestli jeste dneska se lze vymlouvat na komunisty.

                    1. Tam u vás v horách to je tuplem bezva, tam zavřou nějakou prdel a objížďka je 20 kilometrů, minimálně. A značený jako obvykle akorát na piču. Dyť to píšu furt, někde něco zavřou a tejdny se tam NIC neděje. Sem-tam tam někdo hrábne do země, dva týpci drží lopaty, aby nespadly, a někdy za půl roku nebo za rok možná něco bude.

                      U nás v ulici se už střídají třetí rok, plynaři, vodaři, pak snad kabely k lampám (v trávě teda), teď tam zas hrabou plynaři a naposled kanálový vpusti. Jako jo, už tam není díra jak vrata, ale zalepili to tak kvalitně, že tam bude díra po směru toku vody z kopečka hned metr pod kanálem, kde odteď bude stát furt kaluž, časem se to vymele a propadne zas. Asi aby měli co žrát, tak to udělají tak na hovno, že za pět let to budou muset zase nějak zflikovat, co?

                      Nějaká kooperace, že by to vyhrabali všichni najednou a rovnou se udělal novej povrch, ve výsledku by všichni přispěli a MČ ušetřila? Ale kde žiješ. Až si někdo v těch dírách, co tam vznikají, prorazí kolo, tak to zaflikují. Dotace na opravy místních ulic v prdeli možná budou za dvacet let (kdyby snad uhnije do té doby vydržela), to se máme na co těšit.

                      No uvidíme, jak dlouho bude trvat, než se začnou vobjevovat lešení, aby lidem nepadaly na hlavu kusy vomítky, protože zrovna v příštích dvou pětiletkách nebude na vopravy fasád, soudruzi…

                    2. Kua, tuto v Trnavskom kraji síce pár ciest opravili pekne, ale absolútne nie sú schopní spraviť napojenie nového asfaltu na starý bez výrazného schodu…

                    3. Re: grg
                      2.12.2019 v 21:03

                      Mozna to ma v lidech evokovat reflex jako pri uspesnem pristani letadla – zatleskat.

                    4. Tu u nas opravili mostik ale zavery su uplne nahovno a styri vlny cez most ktore nakladne auta rozdrbu za chvilu…

                    5. No v Brně se centrální nejdůležitější nádraží bude opravovat 2 roky. Asi tu ukrajinskou partu dodavatele, subdodavatele, subsubdodavatele, která na tom fyzicky reálně maká, zavřeli při návratu do Užhorodu do kriminálu, nebo odveleli na Donbas. Tak se čeká až se jiná parta z toho kriminálu vrátí, případně jestli navrátilci z Donbasu budou mít všechny končetiny nebo bude nutné i je nahradit.

                      Holt má to své mouchy, když se zakázka vypíše na míru konkrétní firmě, a v praxi to provádí pátý subdodavatel.
                      A nebo klasicky, zakázka se finančně dost podhodnotí abychom ji vyhráli, a pak se to musí ojebat na všech frontách, neplatit subdodavatelům apod, aby vůbec bylo možné ji realizovat.

            3. Demagogie.
              Dokud jsem nebyli v EU, zprovoznili jsme ročně kolem 40-65 km dálnic za rok.
              Od vstupu do EU toto číslo setrvale klesá (stejně jako vývoz do zemí bývalé patnáctky, která tvořila EU v době, kdy jsme do ní vstupovali).
              Loni jsme zprovoznili tuším 3,7 km dálnic, letos je plánováno tuším 21,6 km nových dálnic.
              A to platí pro celou EU, od té doby, co se dálnice platí z fondů EU (cokoli – dosaďte dle vlastní potřeby) jich nikdo v EU neumí zprovoznit ani pětinu proti době, kdy dotoho žádná Eu nestrkala rypák.
              Ostatně totéž platí o jaderných elektrárnách (Temelín jsme zprovoznili za 5 minut 12 jen a pouze proto, že jsme nebyli tehdy členy EU; dneska by se nám takový husarský kousek už povést nemohl).
              Ještěže nám ta EU ty dálnice platí, bez ní bychom za chvíli měli celou republiku protkanou dálnicemi… možná byste se měl podívat, jakým tepmem šla tato země dopředu DO doby našeho členstkví v EU a PO našem členství v EU. A to ve všech směrech.

              1. (Tenkrát se nestavělo z přístupových fondů EU? Ale prosimvás!)

              2. Jak by EU mohla ovlivnit, že byste dnes (kdo? vy integrale? vy ČEZ?) zprovoznili Temelín?

                1. podotek: To si předpokládám děláte legraci? Jste spadl dneska z Marsu nebo jste byl dlouhodě v bezvědomí? Nebo dlouhodobě alespoň ežijete v EU, nečtete noviny a neposloucháte televizi? A dějepis jste taky neměl?
                  Samozřejmě, že v době, kdy jsem v ČR uváděli do provozu 40–60 km dálnic ročně do toho bylo nějaké Eu kules a financovalo se to z Fondu dopravní infrastruktury.
                  Kolikpak jaderných bloků za posledních 20 let bylo v EU postaveno a uvedeno do provozu? Posledními na dnešním území EU byly Temelín a Cernavodă v Rumunsku, oba dokončeny před vstupem těchto zemí do EU. PO vstupu do EU to bylo NULA. Protože v EU je meloun – na povrchu zelená a uvnitř rudá. A v EU osleplé zeleným zákalem je jaderná energetika fuj a Komise udělá cokoli proto, aby zabránila uvedení do provozu dalších jaderných bloků. To snad raději vyvolá další germánskou světovou válku (tu tedy vyvolá pravděpodobně tak jako tak).
                  Pokud se podíváte na germánské tanečky kolem Hinkley Point C v Británii, tak snad pochopíte, proč v EU nelze „po dobrém“ o jaderné energetice vůbec uvažovat. Ani ve Francii se nedaří po přeměně z ES na EU uvést do provozu ani jediný blok (viz. Flamanville), a to byli Frantíci v jaderné energetice na úplně špičce. Nicméně nejenže se státní firmě Areva napodařilo z jejích nových tlakovodních reaktorů EPL uvést do provozu ani jeden, ona už dnes vlastně žádná Areva ani neexistuje…
                  Jediná možná výjimka z výjimek budou možná jednou Mochovce, protože jednak jde o projekt z roku 1987, takže jej EU nedokázala stopnout (oni zase Germáni pořebují ruský plyn, takže se v této věci drží zpátky) a jednak ji financuje soukromá společnost Enel, které se ale uleví, když ji prodá Křetínskému, protože třeba uvidí alespoň část peněz, které do projektu této černé díry nasypala.
                  V EU nejenže nedokážeme stavět silnice a dálnice, jako tomu bývalo někdy v 80. letech, v době vrcholícího liverálního kapitalismu, ale nedokážeme ani zprovoznit jedinou jadernou elektrárnu. Stejně jako nedokážeme uvést do plnohodnotného provozu Galileo a podobně. Místo toho vyhlašujeme stav klimatické nouze a řešíme uhlíkovou neutralitu, protže jsou to kokotiny. A kokoti umí vytvořit jen a pouze koktiny.
                  EU je nejpomaleji rostoucí ekonomikou světa, pomaleji roste už jen samotná eurozóna. A samozřejmě bude hůř, podstatně hůř! Pokud netušíte proč je EU odsouzena a priori k očekávání svého krachu, zkuste se podívat do nějaké ekonomické příručky pro začátečníky.

                  1. Myslim ze taki madari by mohli mat s tretou vetou od konca vcelku problem.

                  2. Dovolim si s Vami nesuhlasit. ENEL je sice sukromna firma, vznikol privatizaciou statnej firmy ale stat v nom stale vlastni 25% a prachy do Mochoviec leje SR. Prave ENEL ma velky podiel na tom, ze peniaze sa v Mochovciach stracaju, pretoze zverit dostavbu niecoho takeho ako je jadrova elektraren niekomu kto ziadnu ani neprevadzkuje moze napadnut iba slovenskych vladnych myslitelov. Keby sa nasi neboli posrali z EU tak to uz davno mohli dostavat Rusi, ako jedni z mala na svete s tym maju skusenosti a schopnosti. Bohuzial v pripade jadra, na rozdiel od zeleznej energetiky, nie je mozne zazmluvnit ceny tak sa na to vykaslali a my sme to predali ENELu.

    5. “Kurva, prečo sa také parádne a krásne autá už nevyrábajú.“
      Kurva preto, lebo ich nikto nebol ochotný zaplatitť.

  6. Fascinující. Nikdy by mě nenapadlo, že ten odpornej hnus, kterej konečně ze silnic pomalu mizí bude oslavován zrovna tady. Jako jo, generačně je to tady na hraně krize středního věku a z toho plynoucí nostalgie. Ale jeden z největších šuntů, který jsem měl tu „čest“ řídit je vážně něco, na co stojí za to vzpomínat? U Favorita je aspoň ta story, ačkoliv fakt, že je to šunt to nijak nemění (jen to tu šuntovitost staví do určité perspektivy, která to vysvětluje). Ale že se o děsivě se chovajícím vraku s líným a užraným motorem a designem „ohoblované prkno“ zvenku i zevnitř bude psát jako o něčem zajímavém… No člověk se pořád učí.

    Jen mi přijde trochu plácání dortu ve stylu pejska a kočičky to ospravedlnění Fabie coby modernějšího vozu než Octavia. Pomineme-li nemalé 3 roky rozdílu v uvedení na trh (takže tak nějak logicky není divné, že novější auto ma některé komponenty modernější než to staré), je zrovna uvedení „moderního motoru s šestnácti ventily“ poněkud úsměvné, uvážíme-li, že Octavia měla od začátku 20V (že to nebyl žádný zázrak můžeme nechat stranou, to nebyla ani 1.4 16V).

    1. No se zakladníma motorama fabie opravdu neni závodní náčiní ale spotřeba kolem 6 litrů benzínu na 100 je užraný?
      Hele nejste náhodou tvůrce nových emisních předpisů?

      1. martin_100: průměrná spotřeba 44 kW verze v manuálu je dle spritmonitoru 7.15, 50 kW verze 7.4.

        Namátkou auta ze stejné doby:
        – Civic 1.5 85 kW: 7.04
        – Yaris 1.0 50 kW: 6.00

        Jedno je o třídu větší, má o 70 nebo 93% vyšší výkon a přesto žere méně (!).

        Druhé je stejná třída, výkon cca stejný a přesto fabia žere téměř o čtvrtinu více (!).

        1. Nebavim se o tabulkách ale o reálný spotřebě 1,2 co má děda 14 let. A to není jeho důchodcovská spotřeba ale i noje když s tim jezdim. V zimě 6,5 když s tim jedu svižnějc.

          1. martin_100: :-D Vy neznáte spritmonitor? To JSOU reálná data. Pokud s tím krámem jezdíte za 6, jezdil byste za 6 i s tím Civikem a za 5 s Yarisem.

            Nemůžete dělat závěry o spotřebě z toho, jak s tím jezdí Váš děda. To je taková ta oblíbená písnička, že když se auto (ne)sere Vám, tak se (ne)sere. Oblíbená mantra majitelů AR nebo Fiatů, statisticky šrot, na netu s tím každý dá 500k km bez poruchy. Se spotřebou je to to stejné – že to Vám žere málo neznamená, že máte úsporné auto. Na to je dobré mít dat poněkud více. Třeba ze spritmonitoru.

            1. AR a Fiaty jsou statisticky šrot? Prosím nějaká data.

              1. shifty: si to neumíte dohledat? Například 2010 (aby tam byla ještě AR 156):
                http://www.anusedcar.com/index.php/tuv-report-year-age/2010-10-11/541

                Celkem 71 aut, nejlepší Fiat 62., jediný zástupce AR je 156 na 68. místě. To je mimochodem za Felicií (66.).

                62. Fiat Brava/Bravo, Seat Toledo
                64. Fiat Punto
                67. Fiat Seicento
                68. Alfa Romeo 156

                Jsem si vědom omezení těchto reportů, svého času jsem se tomu věnoval docela dost a měl jsem i prostudované metriky, aby bylo jasné, co vlastně říkají. To se týká i jiných (JDP, CR atd.). Zkuste si to dohledat a projít a uvidíte sám.

                1. Si fakt už děláte legraci ze všech přítomných? Vydávat statistiku TECHNICKÉ KONTROLY za statistiku poruchovosti je vážně na okamžitou hospitalizaci v Bohnicích!
                  To nejste schopen pochopit ani tu nejjednodušší logiku, že zatímco prasklá žárovka v brzdovém světle je z hlediska STK závažnou závadou a auto je vlivem ní nezpůsobilé provozu na pozemních komunikacích, tak čtvrtý motor, pátá převodovka a celý život v servisu na STK nikohob naprosto nezajímá? Vy jste v životě nebyl na STK? Tak tam někdy zajeďte! Budete se asi hoooooodně divit, jak se tam posuzuje „spolehlivost“ aut.
                  Pane Bože, naopsat takovouhle krávovinu může opravdu jen mega….!

                  1. Integrale: :-) počítal jsem s tím, že první čertík z krabičky budete Vy :-)

                    1. Takže to děláte shválně?
                      Tak to pak jo.

                    2. Integrale: ne, jen že je mi jedno, že tady budete vyšilovat.

                    3. Ad Integrale:
                      schválně… Ale jinak OK.

                2. Raděj se podívám jak se ke spolehlivosti staví pojišťovny, které případné závady stojí prachy. Zdoj k tomu Vašemu z roku 2010 jsem nenašel, tak alespoň 2015 Spolehlivost motorů aut dle značek
                  Za nejrelevantnější považuji tabulku Spolehlivost motorů aut dle značek s ohledem na ujeté km

                  1. To vypadá, jako vytažený z reliabilityindexu a omezené na údaje o motorech. To má samozřejmě nejméně milionkrát vyšší vypovídací hodnotu než STK, ale i tam je podstatné zkreslení, protože je to vztažený k procentuálním závadám na autě.
                    Dám příklad: auto A má reliabilityindex 100 (řekněme průměr) a z toho činí 20 % závady na motoru a dodávce paliva, 20 % závady transmisí, 20 % závady ventilace a klimatizace, 20% závady podvozku a zavěšení a 20 % závady elektroinstalace. Oproti tomu budeme mít auto B s reliabilityindexem 50, tedy nadprůměrně spolehlivé, u něhož budou závady motoru tvořit 25 %, závady transmisí 15 %, 20 % závady ventilace a klimatizace, 20% závady podvozku a zavěšení a 20 % závady elektroinstalace. Takže když z toho vytrhneme samotné motory, vyjde nám motor auta B hůř než motor auta A, přestože je to opačně (závada motoru na autě A postihuje 20 % kusů (20 % ze 100 %), zatímco u auta B je to 12,5 auta (25 % z 50 %)). Ale to jsem samozřejmě úmyslně přepískl, ty rozdíly nebývají tak velké.
                    Mimochodem, kdybyste tuto statistiku dělal letos, tak právě Alfa Romeo měla závad na motoru ze všech značek nejméně a v nějaké jiné anketě dostala i nějaký titul nejspolehlivějších motorů (taky to bylo v GB, ale už si nepamatuju, co to bylo). Vztaženo k praxi, mám zkušenost stejnou.
                    156 na tom byla se spolehlivostí podstatně jinak než třeba dnešní Giulietta, která je nejspolehlivějším autem svého segmentu. 156 měla hromady dětských nemocí, většinou typických pro svoji dobu a většina z nich byla společná autům téhož segmentu (zejména v otázce elektroniky). Typickou typovou bolestí byla navíc horní ramena př. nápravy, slepnoucí světla a problémy motorů TwinSpark. Podle mého názoru právě orientace na astmatiky (atmosféricky plněné motory) a absence zážehových turbomotorů byla největší chybou, kterou soudruzi na této typové řadě udělali (oni ji pak udělali i u první generace 159). Představa Alfy 147/156/GT s motorem 1.4 T-Jet by bývala byla super, ale bohužel. Mimochodem jsem zjistil, že v Německu postavená černá 156 s motorem 20v turbo z Fiata Coupé, o níž jsem tu už taky kdysi psal, je nyní na prodej v ČR. Proč tam ani tento motor nebyl z fabriky, když jeho dieselová varianta ano, to prostě nikdy nepochopím.

                    1. 156 s Bussem jsem pořizoval jako dvouletý auto a udržuju ji dodnes (a doufám i do budoucna). Ten motor je sice těžší, ale i když je to atmosféra, je to prostě příjemný svezení.
                      Ten inzerát jsem viděl, určitě to škoda je, ale zřejmě tam ten pětivál nedávali právě kvůli modelům s Bussem.
                      Jinak na „okresky“ byl asi nejlepší volba motor 1.8 TS, který byl lehký a o poznání spolehlivější než 2.0 TS.

                    2. Busso je hliník, to je celkem lehkej motor. Teda hlavně ve srovnání s těma těžkejma turbínama. V6 byla u 156 (i 147, ale tam byla jen v 3dv.) sice samozřejmě nejlepší benzinová volba, ale sám víte, jak to jede versus co to sežere. Zase to alespoň drží (stejně jako ty nafťáky).
                      1.8 TS byla ve 156 nejnadupanější motorizace v přepočtu na koně a litr (a asi proto ji neměla 147???), ale žrala i trávu podél silnice. Vtipný bylo, jak jí v testu AMS naměřili maximálku přes 240 km/h… psali to v tom článku asi pětkrát s třema vykřičníkama…:)
                      Ale dneska nad tím lamentovat nemá žádný smysl, prostě to udělali tak, jak asi museli a změnit už se to nedá.

                  2. gogan: však se podívejte kam chcete, určitě najdete něco, co Vám pohladí ego a potvrdí správnost Vaší volby:-)

                    Logika, že pojišťovna platí závady motoru je úžasná a prý do Bohnic bych měl jet já:-D Můžete mi prozradit, odkud čerpáte data o počtu aut, pojištěných proti poruše? Já o tom jen slyšel, ale nikoho, kdo by si to platil neznám.

                    Mimochodem, moje zkušenosti (a lidí okolo) odpovídají tomu, že AR a Fiaty jsou převážně křápy a psal jsem to už sem i víckrát. Na netu je spousta takových jako Vy a Integrale, kteří jezdí bezporuchovými alfami hromady km a vše je super, nic se nesere a chce to jen „správnou údržbu“, kterou když tady jednou o své 147 popsal D-F, tak jsem se smál ještě týden. Jen ty 156 2.5 jsem měl v okolí dvě, jednu novou a druhou ojetou. Nová se pravda srala o cosi míň něž ta ojetá (to bylo až neuvěřitelné, co se na tom v rámci elektřiny dá dojebat během jednoho týdne), ale i tak šla z domu snad po roce a půl. Holt majitel sice neměl problém dát za auto přes mega, ale nebyl ochoten tolerovat, že to nejezdí a tehdá ještě ztráta na prodeji byla docela mazec. Přesto to udělal.

                    Nezapomeňte mi napsat, že je to všechno o zacházení a údržbě a že chyba byla určitě na straně těch majitelů. Přitom pochopitelně netřeba řešit, že jiná auta se tak zdaleka nesrala, přestože údržbu měla stejnou, za seroucí se Alfu může vždycky majitel, jinak je to spolehlivé :-D

                    1. Dvě technické.
                      Pan domácí věnuje stejnou péči myslím VŠEM svým autům, jeho to prostě baví, a myslím, že váš závěr by se tak dal aplikovat na jakékoli auto který kdy měl a mít bude.
                      Tipo, to původní, bylo kdysi v německých katalozích a časopisech označováno jako snůška problémů. Jeden známý jej pořídil u nás z druhé ruky a sralo se to furt. Oproti tomu jedna má kamarádka jej začátkem devadesátek dostala jako funglovku k dvacetinám, měla jej deset let a nic. Nikdy. Dokonce nacouvání do výkopu ten nebohý vůz přežil.-). Jinak věděla jak se to řídí, jezdila velmi slušně, a jak to natankovat. Tím to končilo. Celej já:-).
                      Já si v těchto diskuzích vždy říkám, že by bylo potřeba odlišit dvě skupinu případů, kdy v první by byla auta, které si dotyčný koupil nová a slušně se o ně staral. V druhé pak ta, kde na to majitel zvysoka sral … buď z neznalosti, nebo prostě tak … resp. na to srali ti, kterým to svěřil. Druhá skupina bude podle mne loterie úplně vždy. Údaje z té první by mne už zajímaly, jen samozřejmě nikde nejsou a nebudou.
                      Jo, itala jsem nikdy neměl.

                    2. Hans-Paul: to je irelevantní. Důležité je, že v článcích si nepokrytě dělá srandu z toho, že prý se Alfy serou a že ho to štve, protože to není pravda…a pak hromada věcí, které jsem na svých několika autech neřešil za 10 let dohromady.

                      Jinými slovy články měly nejspíš ukázat, že jsou Alfy v pohodě, ale jejich obsah jen potvrdil, jaká je to hrůza.

                      Míra tolerance šmejdu je prostě u majitelů Alf extrémní – takže je dost možné, že ti spokojení majitelé, co se jim to taky nikdy nesere jen prostě vůbec nechápou, že ta neustálá údržba a výměna kde čeho je tím sraním, o kterém ostatní mluví, protože jejich vozům se neděje.

                      Něco jako když mi klasickej iSheep vysvětloval, že Apple je super kvalita a když mu na ajmeku za měsíc odešel pevnej disk a vzal s sebou všechna data, tak to s ním ani nehlo. To se totiž stává každému. Absolutně nebyl schopen uznat, že se to stává i Applu. Kdepak, Apple je nejlepší a vůbec se nesere. A když se pokazí, tak to nic neznamená, to se stane každému. A tak pořád dokola. Podobnost s alfisty vnímám jako projev téhož v jiné oblasti. „Jo [neitalská značka], to je křáp, odchází na tom XY“, ale že to stejné měnil už popáté na své milované Alfě, to se nepočítá, ta se nesere.

                    3. Irelevantní to moc není, protože pokud mne paměť neklame, tak pan domácí se snaží řešit u aut řadu věcí řešit ještě dříve než nastanou, takže kontroluje, zkoumá a mění už ve stadiu „co kdyby náhodou“. Protože jak jsem už psal, jednak jej to baví, a jednak tomu rozumí a umí to.
                      Velká část provozovatelů, já na prvním místě:-), neumí, moc nerozumí a nebaví je to ani trochu. Takže pokud budu mít například já a pan domácí jedno a totéž auto … myslím abstraktně úplně stejný kus … tak on s ním bude mít mnohem více sraní/zábavy než já. Ale dříve či později dospějeme do bodu, kdy on bude mít furt vcelku ok auto, zatímco to mé bude čekat už jen cesta do hutí.

                    4. Hans-Paul: chápu, jak to myslíte s tím „sraním se s tím“ a na obecné úrovni s tím souhlasím.

                      Ale o tom ty články nejsou. Ty jsou o tom, co všechno na autě odešlo a jak to ukazuje, že se Alfy neserou, protože určitě to odchází na všem ostatním taky. Však si to přečtěte a uvidíte. Za naprosto běžné pan domácí považuje například výměny ramen po 50k km, přičemž to není krám, ale můžou za to české silnice. Taky je normální, že po cca 70-80k praskne chladič.

                      Kde se teda berou ty historky o nekvalitě? :-D Jedním z docela spolehlivých zdrojů o křápovitosti AR je právě D-F, přestože ve všech těch článcích to všemožně omlouvá.

                      Přitom kdyby na mých autech byla ramena na výměnu co 50k km a chladič odcházel při 70k km, taky bych tvrdil, že je to křáp a pokud by to byly běžné závady, tvrdilo by to nejspíš mnohem víc lidí a ve výsledku by pověst značek byla stejně mizerná jako u AR. Právem.

                    5. Přiznám se, že jít takhle do hloubky diskuze nejsem schopen, já se svými auty jezdím a občas s nimi zajedu ke kamarádovi do servisu … kde mám jistotu, že i když třeba na něco nepřijdou nebo nepoznají, tak mne ale rozhodně neojebou, což je pro naprostého laika asi max možného.
                      Jo, a taky se snažím k se těm autům chovat slušně a často se modlím, aby se fakt nic neposralo:-))).
                      Bohužel, co se týče jemné mechaniky tak mi obecně patří do ruky tak max sekera, krumpáč a lopata, pila už je docela na hraně:-).

                    6. „Nezapomeňte mi napsat, že je to všechno o zacházení a údržbě a že chyba byla určitě na straně těch majitelů“.
                      O to přeci vůbec nejde.
                      Podívejte se teď na Reliabilityindex. Giulietta má dnes index 78, což jí aktuálně (pardon za předchozí dezinformaci, byla staršího data) řadí na 3. místo v segmentu Compact executive (1. MB C-Klasse, 2. Lexus IS). Z hlediska oprávek má nejlepší skóre index/cena. Potud v pohodě.
                      Ale podívám-li se na segment Small family, tak index spolehlivosti má Lancer 4, Honda Insight 17 a Ford Focus 18. A dokonce mají nižší náklady na opravy! Znamená to, že jsou to lepší auta???
                      Ono totiž často vzniká „problém“ tím, že se jaksi srovnává nesrovnatelné.
                      Ano, AR 147/156 nebyla zrovna vrcholem spolehlivosti (reliability index se u ní pohyboval kolem 130, tedy v průměru svého segmentu), ale neznám jiný auto, který by bylo z hlediska jízdních vlastností srovnatelný a přitom mělo lepší nebo shodný index spolehlivosti, srovnatelnou nebo nižší pořizovací cenu a srovnatelnou nebo nižší cenu oprávek. A u ojetého auta tento fakt ještě podstatně vzrostl.
                      A jsme u toho. To auto nebylo nic moc, ale který bylo za ty prachy a při tý spolehlivosti a servisních nárocích jízdně lepší?

                    7. Integrale: chápu správně, že jste mě výše poslal do Bohnic za to, že jsem uvedl statistiky TUV, protože (určitě) je špatné skóre u Alfy dané špatnou žárovkou (čím jiným, že, to dá rozum, že majitel Alfy je debil, co s tím jede na STK a nevymění to, zatímco majitelé ostatních aut to vyměňují a v tom je celý ten rozdíl, oh yeah), zatímco teď jste se ohnal hustě lepším „reliability indexem“, který ovšem jaksi shrnuje jen auta od jedné pojišťovny v jedné zemi? :-D

                      A ano, když už selže ukazatel kvality, tak se poukáže na to, že to nevadí, že se to sere, protože je to tak geniální svezení a/nebo design, že to za to stojí. Ještě to chce něco o koncernových autech a duši a pár keců o drahých milenkách:-))

                      Já se s Vámi nebudu hádat ani Vám nebudu vykládat, které auto si myslím že jezdí stejně nebo lépe a přesto se nesere – nemá to cenu, s věřícím je zbytečné cokoliv řešit. V zásadě nechápu, proč má tolik (z mého pohledu každý, protože jiné neznám) Alfistů nebo Fiatistů potřebu stále někomu vykládat, jak se to auto nesere (včetně D-F, v těch jeho článcích o AR 147 je to pomalu na každém druhém řádku), když pak plácá cosi o zážitcích a o emocích. Buď mám zážitky a emoce a je mi fuk, že se to sere (proč to pak potřebuju pořád někomu vysvětlovat?) nebo se chci bavit racionálně, ale pak zase nemá význam si něco nalhávat a plést do toho ty údajné superiorní zážitky z jízdy.

                      Mimochodem, mě se jízda v AR 156 2.5 líbila velmi, reakce na plyn super, auto na nějakém origo sportovním podvozku se sportovním výfukem mělo super zvuk a na tehdejší dobu to bylo rozhodně nadprůměrné svezení. Ale že by stálo za ty problémy? Těm lidem kolem mě ne. Jsou podobně zajímavá auta a není potřeba pod nimi neustále ležet.

                    8. Uvádět statistiku z STK jako nějaký „důkaz“ spolehlivosti nebo nespolehliovsti auta podle značek a typů je na hospotalizaci v ústavu pro duševně choré. To ví každý, kdo na STK někdy byl. STK je úřad a řeší se tam úřední záležitosti a nikoli servis aut (v ČR je na STK dokonce výslovně uvedený zákaz závadu odstranit). To nemá smysl řešit, napsal jste nebetyčnou krávovinu.
                      Jestli Vám nějaký parametr auta nestojí za to řešit, je to Vaše volba a já Vám do toho žvanit nebudu. Určitě Vás nebudu přesvědčovat, že jsou Vaše životní hodnoty a preference u aut špatné a že je musíte změnit k obrazu mému.
                      Co mi ale neustále vadí jsou ty Vaše lži, demagogie a překrucování.
                      Jestliže napíšu, že auto XY je VE SVÉM SEGMENTU průměrně spolehlivé, neznamená to, že v ABSOLUTNÍM HODNOCENÍ nemůže být na světě žádné spolehlivější. Ve svém segmentu prostě znamená – kupodivu – ve svém segmentu. Hyundai i20 je v absolutním měřítku spolehlivější než AR 147 GTA, má levnější servis, stojí třetinu a chlastá polovinu. Ale z Řevnic do Řitky vždycky dorazí dřív ta Alfa, možná i když bude couvat, a bude jí jedno, jestli bude plně naložená nebo prázdná a nebo jestli potáhne vlek. Bude tam prostě první.
                      To je to něco za něco. Hyundai stojí míň, je spolehlivější, ale hůř jede, zatáčí a brzdí. Alfa je dražší, náročnější na servis, ale líp jede, brzdí a zatáčí. A všechny tam pojede Mitsubishi Lancer Evo IX, který jede, brzdí a zatáčí ještě mnohem líp, ale taky stojí víc a je ještě náročnější na servis.
                      Už Vám svítá?
                      Většina lidí tyto skutečnosti normálně chápe. My ostatní většinou víme, že v tom našem Newtonovském světě je něco za něco (zákon zachování energie). A proto obvykle řešíme zejména ty případy, kde se dá za něco získat víc. Například, že auto Z ze segmentu S je výhodné, protože suma jeho plusů je větší než suma jeho mínusů. Na to Vy nemusíte reagovat (protože Vám to za to přece nestojí) nebo můžete uvést, že z Vašeho pohledu je to fuk, protože ty plusy neoceníte a mínusy by Vám vadily. A fertig, nemusíte se tu ztrapňovat nějakými nesmysly.

                    9. Integrale: samozřejmě, že nefunkční žárovka je „úřední věc“ a nikoliv závada a pochopitelně většina AR na STK má špatně zapsané údaje v TP a prasklé žárovky a proto neprojdou a statistika je tedy zcela na houby :-)

                      Kdyby Vám skutečně vadilo lhaní a překrucování, tak byste to především nedělal sám. Nejspíš každou chvíli s nějakým tím italským střepem neprojdete STK, protože máte něco blbě v papírech nebo Vám při té strašně rychlé couvací rally, kterou jste tam dojel jako první, rupla žárovka.

                      To ale není typický důvod, proč auto vyletí na STK v Německu.

                    10. Jasně, samozřejmě pouze v Německu STK není úřad. V Německu není výstupem z STK razítko, jako na každém úřadě na celém světě, ale pozlacený tele. Taky maj v německu zelenější trávu, modřejší nebe a žijí tam nadlidi.
                      Měl byste se tam odstěhovat.
                      A určitě odmítám vyzávat výsledky závad na německých STK coby relevantní statistiku spolehlivosti automobilů, protože na ní moje oblíbená auta končí na posledních místech. jenomže možná tam končí hlavně proto, že pořád jezdí a nikdo kolem nich netancuje, zatímco nejlepší skóre tam mají nepojízdnosti opečovávavná většinu života v servise. A možná v tom není vůbec žádná souvislost.
                      Vy jste fakt marnej…

                    11. @fatdvi
                      Co tak si přečíst článek?
                      … statistika britské pojišťovny Warranty Direct, která nabízí i krytí závad motoru … statistiku tvoří údaje o 50 tisících pojištěných automobilech …
                      Jinak k těm Vašim sousedům… viděl jsem u 156 různé závady, ale zrovna elektrika (kromě nějakých relátek) mezi nimi moc nebyla, asi máte velkou kliku. Jo váha vzduchu se sere a někdy vzduchová klapka (většinou stačí vyčistit), ale jinak o nějaké chronické závadě na elektrice u 156 nevím.

                    12. gogan: Vy mě bavíte. Můžete nějak konkrétně vysvětlit, co Vás vede k tomu, že jsem:
                      a) článek nečetl
                      b) udělal chybný závěr?

                      Napsal jsem dvě věci:
                      – Že jsou ta data z jedné pojišťovny
                      – Že je to z jedné země

                      Co z toho článek vyvrací?

                      Dále jen taková „drobnost“ – v UK jezdí cca 32M aut. Warranty Direct má ve statistikách aut 50k. POKUD by to znamenalo, že mají 50k pojištěných aut aktuálně, pak je to „drtivých“ 1.5%. Jenže oni píší, že ta data jsou z 50k aut a lze tedy předpokládat, že jde o statistiky vč. aut, která tam vůbec pojištěná nemají (ale někdy měli).

                      Statistika tedy říká, jaká byla spolehlivost aut v době, kdy u nich ta auta byla pojištěná. Tedy dost nejasný výsek.

                      Navzdory svým omezením, vzorek aut v TUV reportu je 10M, a to aktuálních. Tedy pokud jsou data od Warranty Direct sumář za všechno, co měli pojistěné v posledních 10 letech, pak oni mají 50k aut a TUV report 100M za ten stejný časový úsek. Ze statistického hlediska naprosto brutální rozdíl několika řádů.

                      Navíc vůbec neberete v úvahu vypovídací schopnost TUV, na které musí každé auto bez rozdílu a pojišťovny, která bude mít úplně jiný statistický vzorek.

                      Ale rozumím, zdá se Vám, že tam Alfa nedopadla tak zle a tak tomu rád uvěříte. Obelháváte ale především sebe.

                      Jak jsem napsal, jsem si velmi dobře vědom omezení, která na druhou stranu má TUV, především to, že spousta aut na STK jezdí až po opravě, takže spoustu (a klidně řeknu většinu) závad vůbec neobjeví, protože auto většina lidi opraví před STK a ne až po ní. Nicméně z pohledu statistiky je to pořád lepší než to čím se oháníte Vy.

                    13. Ne to jste nepsal, napsal jste mě:
                      Logika, že pojišťovna platí závady motoru je úžasná a prý do Bohnic bych měl jet já:-D Můžete mi prozradit, odkud čerpáte data o počtu aut, pojištěných proti poruše? Já o tom jen slyšel, ale nikoho, kdo by si to platil neznám
                      No a na to jsou odpovědi v článku…
                      Jasně pojišťovna použije metodiku zpracování dat aby víc klientům zaplatila, to dá rozum. Rozhodně data majitelů kteří jsou ochotní si platit pojištění jsou dle mě relevantnější data než TUV kam přijede kdokoliv s jakoukoliv plečkou. Argumentovat, že v datech pojišťovny dopadl Fiat a Alfa relativně dobře a to se Vám nelíbí je asi zbytečné, že?
                      Obelhávat sám sebe fakt nepotřebuju, taky mám sousedy a známý s různými vozy.

                    14. gogan: ale no tak, pravda, nenapsal jsem to Vám, ale Integralemu, ale napsal. Pro jistotu se ocituji:
                      „…„reliability indexem“, který ovšem jaksi shrnuje jen auta od jedné pojišťovny v jedné zemi“

                      To není jen zbytečné, to je dokonce dementní. Nicméně pokud jste schopen napsat, že data majitelů, ochotných si platit pojištění jsou relevantnější než data TUV, kam musí všechna auta, tak co od Vás čekat. V podstatě říkáte, že pro zhodnocení kvality auta není důležité mít data o 2000 autech, ale stačí mít data o jednom, které si dotyčný pojistil. Lépe ten Váš fanatismus ilustrovat snad ani nejde. Jeden by si myslel, že hloupost takového argumentu je zcela zjevná.

                      A ještě tvrdíte, že se nepotřebujete obelhávat, přitom co jiného to je?

                    15. Dement je ten, kdo nedokáže pochopit, že vylágrovaný motor a neřadící převodovka není z hlediska TUV závada, zatímco chybějící údaj v TP nebo nesvítící žárovka je závadou vážnou.
                      Statistika TUV NEMÁ ŽÁDNOU vypovídací hodnotu ve vztahu ke spolehlivosti auta (reliabilityindex má, byť omezenou počtem hodnocených vozů).

                    16. Integrale: dement je ten, který nechápe, že vylágrovaný motor nejspíš neprojde emisemi a tedy ani STK a neřadící převodovka bývá z pohledu STK fatální, protože na ni takové auto ani nedojede, ani se během ní není schopné posouvat vlastní silou.

                      Přičemž se snažíte podsouvat ostatním svoje fantasmagorie o tom, že AR a Fiaty mají v TUV špatné výsledky, protože mají špatně vyplněné TP a prasklé žárovky, zatímco auta, která projdou jsou křápy s vylágrovanými motory a neřadícími převodovkami, za to s papíry a žárovkami v cajku.

                      Nicméně právě s ohledem na Váš fanatismus věřím, že tomu věříte a vůbec nechápete, jak strašlivé hlouposti píšete, abyste si před sebou tu svou víru obhájil. Číst Vás je jako číst toho co napsal článek o budoucnosti země. On tomu věří a jsou to šílené píčoviny, ale normálnímu člověku je to na první pohled jasné. Vy jste ve vztahu k italským vozům ve stejné situaci jak autor článku k intermezzu. K smíchu oba.

                    17. Tak asi jste to nevěděl, ale jsou na této planetě lidé, kteří – když se jim vylágruje za dva- či čtyři roky po nákupu v autě motor, ho normálně nechávají opravit nebo vyměnit. A takových lidí je docela dost, dokonce bych si tipnul, že většina, protože málokdo po ujetí sotva 100 000 km tu svoji Škodárnu či co hodí ze skály.
                      A po výměně toho motoru třeba projde to – podle Vás superspolehlivé auto – STK bez jediné závady.
                      Zázrak!
                      Zatímco já tam se svojí 21 let starou popelnicí s původními agregáty bez předchozích přípravy přijedu, a páni úředníci mi začnou psát do protokolu lehké a střední závady. A když se zeptám, zda tu závadu na autě našli a zda by mi ji mohli ukázat, tak začnou brečet, že tam něco napsat musí, i když to není pravda, protože kdyby napsali, že 21 let starý auto nemá vůbec žádnou závadu, tak by byli podezřelí a shora by je děsně zpucovali.
                      Asi tam sedí podobní myslitelé, jako ráčíte být Vy.
                      Příště jim řeknu, až zase budou vymýšlet nějakou neexistující korozi či neexistující opotřebení čehokoli, že jsou taky na světě chytráci, který tyhle jejich smyšlený slinty berou za svatý tele a vydávají je za statistiku poruchovosti aut. Sice mi nebudou věřit, ale zkusím to, schválně jak se budou tvářit. Asi se po..rou smíchy.

                    18. Integrale: měl byste si v životě najít něco méně stresujícího než lásku k jednadvacetileté popelnici. Chudáčku, oni Vás na tom STK úplně šikanují. Takového schopného člověka s tak dokonalým vozem, jeden by Vás politoval, kdybych se tam nesmál. Ale chápu, důvod, proč jsem se svým autem prošel „bez závady“ není tím, že bylo v pořádku, ale tím, že jsem v něm zrovna před týdnem vyměnil vylágrovaný motor a neřadící převodovku :-D

                      Neskutečný, co nevymyslíte, abyste si obhájil svou víru. ;-) Jen tak aby řeč nestála a mohl jste zase vyjevit svou kreativitu – jak si vysvětlujete, že těm ostatním vozům tam smyšlené závady nepíší?(pochopitelně za ceteris paribus, argument, že všechny ostatní značky tam vozí autoservisy a jen kluci s alfama tam jezdí sami a jsou tedy šikanováni nechme stranou, zkuste mi napsat, jak to vypadá, když tam takový Scirocco dojede v 21 let staré piksle neitalské značky s původními agregáty a proč takový člověk smyšlené závady ve svém reportu nenajde).

                    19. No tak to prr. Doteraz lutujem ze som si nemohol dovolit kupit tu minimalne 25 rocnu popolnicu co som vlani videl pred jednou dielnou…

                    20. Wildcat: ja mam 22 let starou popelnici, ale vubec netusim, jak si vede v TUV nebo kdekoliv jinde a je mi to fuk. Muzu se ovsem umlatit smichy nad Integraleho fnukanim kvuli alfe :-) Klidne jste si to koupit mel, nejak se mi nezda, ze Vy byste tady vypisoval prispevky o tom, jak zrovna to Vase auto ma spatne vysledky v TUV a jak za to muzou smyslene zavady, ktere tam pisou ausgerechnet Vam a dalsim lidem co maji to stejne, ale ostatnim ne :-)

                    21. Ono ja som ju nekupil kvoli osobnej situacii, nie preto ze by som sa bal oprav. A pravidelnej STK by som sa nebal uz vobec, ta neexistuje. Inak to mala byt aj tak hracka, nie auto na kazdodenne vozenie. Teraz to vyzera tak ze sa moja situacia coskoro presunie do normalu, ale hracka je prec. A v celej Kanade je ich na predaj presne nula.

                    22. Ad Integrale:
                      Škoda, že ten výčet závad, které mohou do protokolu napsat, mají daný tabulkou. Kdyby mohli popustit uzdu kreativitě a fantazii, možná bychom se dočkali hodně vtipných protokolů z STK.

                    23. „a páni úředníci mi začnou psát do protokolu lehké a střední závady. A když se zeptám, zda tu závadu na autě našli a zda by mi ji mohli ukázat, tak začnou brečet, že tam něco napsat musí“

                      Něco takového jsem taky zažil (prý průsak oleje kolem šroubu).

                      O pár let později (na jiném autě stejná STK) zkusili vyšší level a zmetek na STK zkoušel tohle:
                      „vaše auto by nemuselo projít, nemá na zadním okně stěrač, což je povinná výbava“

                      O dva roky později, stejné auto, stejné STK jiný pokus:
                      „ty pedály tam být nemůžou, ty budete muset demontovat“

                      Zmetek se státem udělenou licencí k vydírání, vidí starší auto, majitel nevypadá jako autíčkář, tak to šmejd prostě zkusí.

                      Ne, v mém případě to nebyla Alfa. Já totiž nejsem autíčkář, nechci a neumím se v tom hrabat jako DFens nebo Integrale a Alfu bych si právě proto nikdy nepořídil. Věřím ale výroku, který asi přee 15 lety napsal někdo s nickem Magic. Ten výrok zněl nějak takto: „Alfy vůbec nejsou špatná auta, akorát v ČR na ně není jediný slušný servis“.

                    24. Ad Shi: A mělo zmiňované auto stěrač zadního okna z výroby?
                      K pedálům by se dalo odpovědět: „Tak uděláme kompromis a já demontuji brzdový pedál, ten stejně není potřeba. Kdo brzdí, prohrává.“

    2. Už to tu psal předřečník, že záleží jen na vkusu, ale osobně bych jedničkovou fabii nehanil. Najezdil jsem desetitisíce kilometrů s verzí 1.4TDi a nemohu proti ní říci křivého slova. Mně se designově i líbilo, bylo to takové stroze řezané vajíčko, dobře to sedělo na silnici a celkem pěkně se to i řídilo. Je to malé, pravda, ale s tím autem jsem jezdil hlavně sám nebo s dalším člověkem, málokdy jsme v tom jeli ve třech a více lidech. Ten tříválcový turbodiesel nebyl žádný trhač asfaltu, ale akceleraci to mělo slušnou a na dálnici to svoje tempo také udrželo. Auto se kupovalo do firmy nové a odcházelo z firmy s najetými 270 000 km prý bez jediné vážné závady, jen se měnily spotřební díly a jednou tlaková trubka od turba do sání a spojka. Kupoval si ji kolega domů, ten by jistě nekoupil šmejda. Pokud vím, tak ta fabka ještě někde u něj v rodině jezdí.
      Ono to záleží i na přístupu majitele k autu. I stroj má duši a když se k autu někdo chová jako hovado, bude se i auto chovat hovadsky :).

      1. Ty tříválce jsou strašný, zní, klepe i vibruje to jak traktor a pozděj to bylo v rámci úspor tak vočesaný (hlavně setrvačný hmoty), že občas odcházely převodovky.

        1. Divny. V Geo Metro jsem mel litrovej trihrnek fautomatu s klimou, jezdilo to jako z praku, motor slyset nebyl a kdyby to nezkurvil servisak, mozna to auto jezdi dodnes.

          1. To je možný, jenže tydle 1,4ky vznikly tehdá tak, že uřízli třetinu bloku a trochu to přečasovali. Pozděj dyž se to vyvíjelo jako skutečnej motor, tak se to zlepšilo…no, trochu.

          2. Ale ten trivalec nebyl diesel, ne? Oproti 1.4 je i HTP vrcholem kultivovanosti. Diesel ma tvrdsi chod, provozuje se v nizsich otackach, tim padem jsou vibrace v zaberu znatelnejsi a hluk je to sileny. Pri ustalene jizde 90km/h je to o trochu lepsi. Ten motor byl pry lepsi v A2 v kombinaci s dvouhmotou, otazka je, jak dlouho dokazala ty vibrace vydrzet.

            1. Tak jasne, to byla Amerika, tam se na olej v osobakach nejezdi.

      2. CzechDave: taky se to odvíjí od referenčního bodu a nároků, které máme zjevně každý jinde. V třívalcovém traktoru jsem seděl jen párkrát a to byla katastrofa. Najet s tím desítky tisíc bych fakt nechtěl. Jakž-takž zrychlení to mělo, rozhodně to jelo líp než zdechlá 1.4 MPI. Ale ten pocit, že motor každou chvíli vyskočí z auta, které navenek vypadalo jako když má Parkinsona… Ne, prostě ne.

        Jasně, že design je věc vkusu, mě to auto přišlo a přijde odporné. Naštěstí jsem s tím nikdy nic najíždět nemusel, řídil jsem to vyjímečně. Nicméně i vedle Felicie 1.3 MPI, která byla v rodině mi to přišlo o dost horší ve všech směrech (málo místa, ještě snad horší podvozek a materiály uvnitř, línější).

        Současně docela chápu, že když jste to ve firmě dostal, prostě jste se přizpůsobil, stejně jako jste dnes spokojen s Rapidem (ne, opravdu tohle taky NE).

        1. V mojom prvom zamestnaní som jazdieval Fabiou prvej generácie s 1,4MPI a v kombíku čo mala na odometri okolo 100 000km. Na priame porovnávanie som mal nejakú malú Kiu, potom dodávku od Hyundaja (takú vylietanú). A v tejto konkurencii bola tá Fabia niekde v strede. Horšia ako tá Kia ale zase lepšia jak ta olietaná dodávka. No a zrovnávať to so šéfovou Alhambrou či Land Cruiserom sa ani nedalo.
          Keď som potom presadol do jazdeného X-Traila T31 tak to bol oproti tej Fabii riadny pozitívny šok. Viem, že tie autá patria do totálne rozličných tried, ale ten šok aj tak ostáva.
          Ono na tú dobu bola tá Fabia pre nás služobným autom a vlastne nás vozila často cez pol bývalej republiky (ČSSR či ČSFR) a to aj tak že štyria chlapi, náradie, osobné veci a nejaký materiál. A nikdy nás nenechala v štychu, vždy sme došli do cieľa. Ale aby som si dobrovoľne opäť kúpil takéto vozidlo, tak to ozaj nieeeeeeeeeeee

          1. SatanOkkY: a právě závěr svým způsobem potvrzuje, proč nechápu tu adoraci. Prostě normální (lehce pod)průměrná pixla. Čekám, že za 20 let budou články o té zrůdě jménem Superb 2G nebo aktuálním strašáku jménem Karoq. Jóó tenkrát, to byla ještě poctivá auta, ne jako dnes. Sice bych si to ani náhodou nekoupil, ale článek aspoň na 50 stran by z toho v SM vytvořil mohli. Ten boj o platformu, konektivitu, designovou svébytnost, prostě skoro námět na film. Ještě nějakého hrdinného odbojáře-technika, který se vzepřel tlaku všemocného marketingu a dal tam (považte) čtyři kola, volant a zpětná zrcátka a scénář se píše sám.

            1. fatdwi: Přesně, budó.
              Ten beč staréch pardů jak to bévalo za mlada betelný je furt dokola.
              Jako kluk si pamatuju takové rozhovor, bylo to v době dyš Škoda 100 byla novinka.
              „Neska ty auta stójijó za hovno, to dřív bévaly pořádný auta, to sem mňél Minora, a dyš sem potřebovál volíčit šopu, tak sem ho přistavíl ke zdi, vylezl na to s kyblem vápna jak na lešení, a šopa raz dva volíčená, aní sem nepotřebovál žebř. To by žádný nešní auto nedokázalo!“

    3. Fabia I me ani po letech designove neurazi, zejmena postavim-li ji vedle stejne starych japoncu a korejcu. Myslim tim hatchback. Motory nebyly opravdu zadny zazrak, ale 1,4 toho najedou/najeli celkem hodne. Tvhyne ma doma htp se 190tkm a zatim celkem ok.

  7. Já tedy nevím, do Fabie I sice dávali spoustu motorů, ale málokterý byl dobrý, naopak některé byly naprosto katastrofální. Dokonce i to klasické mpi bylo domršené. Z dieselů byla asi nejjistější variantou klasická SDI bez turba, ale byla to i tak volba pro hluché. Takže nakonec byl zdaleka nejlepší německý šestnáctiventil 1.4, hlavně ve variantě 59 kW. Jinak takové zvláštní auto, pro mě hrozně úzké, s tvrdým podvozkem.

    1. Toho MPI byla skoda, mel potencial na vetsi vykon – 60kW z toho pry jde vymacknout jen s drobnymi upravami. Na 44kW to skrtili zuzenym sacim potrubim.. Spotrebu kolem 7l taky nechapu. ze vsech dobrych vlastnosti zustala jen ta spolehlivost, z benzinovych Fabii dokazal najezdit asi nejvic

  8. Prosím opravit v článku: tu fabku rozebírali při 530 tis. km najetých.

  9. neznáte někdo někoho kdo na tom umí vypnout ten brejk-trotl-ovrajd, čili tu posranou vlastnost kdy sešlápnutí brzdy omezí plyn?

    1. Naposledy som tento jazdný štýl kde sa mačká brzda a plyn zároveň videl na videu, kde to prevádzkoval Sebastian Loeb sa mi zdá. Nevedel som, že je niečo také možné aj na Fabii. Teda možné to je, ale prečooooooooooooooooooo????????????????????

      1. Ma to cosi do cinenia s ovladatelnostou predohrabu pri jazde riadenym smykom. A robia to aj so stvorkolkami. Je to technika ktoru sa mi nikdy nepodarilo osvojit :-(

        1. Přidáním plynu jde předokolka ven ze zatáčky, přibrzděním se stáčí. Tím přibrzděním se současně i přibrzdí diferenciál. Začali s tím seveřani, umožňuje to zpomalit auto řízeným smykem na poslední chvíli, klidně až v zatáčce, tzn. jet naplno neznámou trať nebo s nedokonalým rozpisem (Welšská rally, Safari rallye).

          1. Takže ak tomu dobre chápem tak to pribrzdí predný diferenciál. Je to možné urobiť aj na štvorkolke ako písal Wildcat? A ak áno tak na akom type štvorkolky?

            1. no, obecně to přibrzdí prohrabávající kolo a přerozdělí moment na ostatní kola, nicméně v reálu třeba u mechanickýho torsenu (audi quattro B5) mi přijde výsledek dost nepredikovatelnej. nicméně v relí se brždění levou běžně používá, takže mozek si to asi nějak přebere a naladí se na danej podvozek.
              ideální použití je samozřejmě u předohrabu, kde člověk hned jak se odnaučí spojkovou sloní nohu, začne vnímat že má auto v zatáčce daleko víc pod kontrolou a může pohyb vozu jemně dolaďovat oběma nohama zároveň.

      2. Jenže právě na Fabii to možné není, sešlápnutí brzdy zároveň omezí plyn a je po žížalkách. Dokonce je to tak blbě udělané, že se při sešlápnutém plynu a současném brzdění jaksi vytratí z brzdového posilovače podtlak, tuším už po třetím šlápnutí, což je krapítek lekavé. Tenkrát to nějací novináři rozstřelili na křižovatce a vyhodnotili to jako vysocenebezpečné auto? Fakt už si to moc nepamatuji a Google od Škodovky asi dostává zaplaceno, takže to ani nebudu hledat…

        1. Bohužel, to dělala auta s ABS už i dřív, než měla elektronický plyn (omezení dodávky paliva při zvýšení tlaku v brzd. soustavě).
          Na druhé straně většina aut má pedály uspořádány tak, že stejně nějaké brzdění levačkou fakt nehrozí.
          Poslední auto, který znám, a u kterýho běžně brzdím levačkou, je z roku 1989…

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017