Roman Onderka, primátor Brna mně prostřednictvím svého blogu předvolal k podání vysvětlení.
Problém byl, že jsem nepodlehl módě, doktríně ani psychóze a nehodlal jsem připustit, že na českých silnicích je extrémně nebezpečno. Navíc jsem po vzoru Barta Simpsona dostal za úkol písemně vypodobnit, jak by vypadala ještě větší katastrofa než velká katastrofa, což pochopitelně nebudu dělat.
Příkladem, který mě měl přesvědčit o mém hlubokém pomýlení, byl týden od 11. do 17. května t.r., kdy se stal nezvyklý počet fatálních dopravních nehod. Například:
U Veselí nad Lužnicí vyjel řidič Felicie z nezjištěných příčin do protisměru a narazil do nákladního auta. Dva mrtví.
Opilý řidič favoritu narazil u Boňkova do stromu. Jeden vohnout z pětičlenné posádky mrtvý.
V Praze srazil autobus chodce. Chodec mrtvý.
Borec f oktáfce f tédéíčku to dal taky do stromu. Mrtvý.
Cyklista sjížděl v Bedřichově s kopce. Někdo mu do cesty postavil sloup. Mrtvý.
In-line bruslařka spadla na hlavu a po třech dnech zemřela.
Cyklista spadl z kola v Brně Řečkovicích. Mrtvý. O alkoholu se ve zprávě nepíše, možná dorazil z těch vinařských cyklostezek, co je tak vehementně podporovalo Centrum dopravního výzkumu.
U Hořic na Šumavě zahynul motocyklista. Bylo to první úmrtí motocyklisty v jižních Čechách v tomto roce, navzdory pravidelnému přesvědčování veřejnosti o masových skonech dárců orgánů.
Husto bylo i mimo silnice. Posuďte sami.
V Národním divadle moravskoslezském hodil operní pěvec po členovi sboru salámem a vážně poranil umělci čelist. V Blatnici pod Svatým Antonínkem byly ubodány dvě děti. Při rekonstrukci vojenské události u Příbrami utrhla atrapa granátu muži ruku. Mladou ženu srazil vlak, protože lezla na koleje z křoví a to jí bránilo ve výhledu.
Jak vidíme, svět je plný nástrah. Je prostě třeba dávat pozor, na sebe i na jiné, na kolejích, v divadle a taky na silnici. Spolehnout se na své schopnosti a vyvarovat se chyb. A nenaslouchat falešným prorokům, kteří slibují jistoty výměnou za naši poslušnost a dokonce i slušnost. Na některých voličích ČSSD a funcionářích této strany začínám pozorovat fenomén zvaný zparoubkovatění – to znamená, budu sedět doma na prdeli s pivem v ruce, vejrat na fotbal a hlavně se nebudu o nic starat, protože o moje jistoty se bude starat upocený pán s bradavicí. Jenže na silnici tohle nefunguje, tam se stará ten, kdo drží volant. Jakkoli je to triviální, mnozí to nechápou….
Pan primátor sice hovoří pouze rusky, ale my mu pomůžeme a nahlédneme do statistik ADAC za rok 2006, kde zvíme, že situace v ČR je, pokud jde o počet smrtelných úrazů v ČR, v evropském měřítku průměrně dobrá. Nebo průměrně špatná. Protože je možné, že ADAC infiltrovali liberálové a zfalšovali to (to by se u ÚAMK stát nemohlo), podíváme se ještě do databáze CARE. To je evropská instituce a co je z Bruselu, to je vždy pravda. Čísla z roku 2007 nasvědčují, že jsme lehký podprůměr. Například v ČR bylo v roce 2007 při transportu usmrceno 118 lidí na 1.000.000 obyvatel, což je zhruba stejně jako v jiných státech, které mají srovnatelnou silniční infrastrukturu a v bývalém východním bloku vysoce nadprůměrný výsledek. Zajímavé je snad pouze to, že počet fatalit ve většině zemí v letech 2006 a 2007 klesal, zatímco v ČR neklesal či dokonce mírně rostl (ale podle ministerstva bodový systém funguje, takže je vše v pořádku). Masakr se přesto nekoná, zvláště s ohledem na pozitivní výsledky v posledních měsících.
Samozřejmě to neznamená, že není co zlepšovat. To rozhodně je.
V podstatě lze kráčet trojí cestou. První je spojena s akceptováním současného stavu právního a sociálního prostředí a hledáním příležitostí ke zlepšení na úrovni obcí a krajů. Například identifikaci, analýzu a odstranění míst, kde se stávají často nehody. Není to drahé, je to pracné, bylo by to užitečné a nedal by se z toho vytlouci podstatný politický kapitál. Většina starostů například nezná údaje o nehodovosti v jejich obcích a vlivu dopravně-bezpečnostních opatření na ně, přičemž se ještě drze vymlouvají, že jim to zákon neukládá sledovat. Myslím, že tam je třeba začít.
Druhá cesta je postavena na samozvaných spasitelích s jejich velkohubými „programy“, nereálnými „vizemi“, zmanipulovanými průzkumy, co „veřejnost“ „požaduje“ a pečlivou mediální komunikací připravovanou dopředu týmy kurev v kravatách. Významná část voličské základny slyší na různé zákazy, příkazy a omezení, tak jim je nabídnou a následně je zavedou. Například zákaz házet salámem po umělcích. Efekt to má sice minimální, politický vejvar maximální.
Třetí cesta je vymýšlení sice neškodných, ale také zbytečných opatření, jako například zavedení povinnosti dovybavit lékárničky v autech rektální rourkou. Mají vzbudit dojem, že se stát o občana stará, upokojit veřejnost a jsou tak vlastně to nejlepší, na čem se státní úředníci mohou vydovádět, aniž by napáchali velké škody.
Metoda, kterou Onderka použil k obhajobě svých argumentů tentokrát, je sice o něco promyšlenější než ty použité posledně, ale i tak patří k manipulacím druhé kategorie. Tentokrát se jedná o manipulaci popsanou jako vyvozování širokých závěrů z partikulárních poznatků, zde počtu nehod za nějaký pečlivě vybraný jeden týden. A tak se například poslední lednový týden roku 1986 nesl ve znamení nehod raketoplánů, protože všechny raketoplány, které tento týden odstartovaly, spadly. Jak nasvědčuje diskuse na Onderkově blogu, jeho čtenáři to bez problému prokoukli a dali mu to patřičně najevo.
Ano, je to skutečně tak, jak jsem napsal. Ročně existuje průměrná pravděpodobnost 100/1000000 = 1/10000 = 0.1 promile, že právě vy zahynete při dopravní nehodě (pozn. pro sociální demokraty a jejich vlivné sponzory – promile není jednotka koncentrace alkoholu v krvi – více zde). Podobný počet lidí jako při dopravních nehodách zahyne při sebevraždách, zemře na alkoholické poškození jater, v důsledku pádu nebo na primární hypertenzi. Ačkoli se jedná o rizika stejného významu, není jim věnována pozornost ani desetinová ve srovnání s dopravou. Proč? Protože doprava se narozdíl od alkoholismu nebo rakoviny týká každého denně a lze se na ní tudíž dobře politicky zviditelnit.
Žádný masakr, ani jatka, ani žádná katastrofa, žádné hromady mrtvých nikde nevznikají, normální světa běh jako všude jinde. Ostatně o tom vypovídá graf, který Onderka sám publikoval. Smrtelných nehod ubývá a bezpečnostní situace na silnicích se málo, ale přece jen zlepšuje i bez výrazných politických zásahů. Je otázkou, jak dlouho se podaří tento trend udržet a zda není poháněn pouze zlepšující se pasivní bezpečností vozidel, protože v ČR neexistuje žádný program, který by nutil řidiče za volantem myslet nebo se jakkoli zdokonalovat. Zatím se klade důraz především na konformní chování, což s sebou přináší to, o čem pan Onderka tak rád píše.
Vypadá to, že se narodila další schíza. Pohádka o milionáři, který ukradl Slunce, byla zatlačena do pozadí mediálním eventem o řidiči, který sežral dítě. Nikde se nepíše o milionech lidí, kteří denně cestují autem a v pořádku dojedou. Nikde se nepíše o lidech, kteří najeli miliony kilometrů bez nehody a jen málokdo je ochoten vzpomínat, kdy na vlastní oči naposled viděl nějakou vážnou nehodu. Bylo to před měsícem? Před rokem? A vážně jsem to viděl? Nebo to bylo jen v televizi?
V jednom má Onderka pravdu. Téma dopravy by chtělo odpolitizovat. Dosavadní rozhodnutí, která se v ČR ohledně bezpečnosti dopravy činila, byla buď politická nebo účelová v zájmu různých frakcí státní správy a podnikatelských skupin (výrobců lékárniček, pneumatik, městských policií, majitelů autodromů), jen v zájmu bezpečnějšího cestování ne. Ale nepřipadá mi, že by Onderka byl právě ten, kdo to prolomí, protože ovlivnitelnost je nepřímo úměrná rozhledu a inteligenci (test z roku 2006). Nehledě na to, že ve svém obsáhlém textu naznačil jen velmi letmo, jakými prostředky by svých vizí totálně bezpečné dopravy chtěl dosáhnout a nezdá se mi, že právě tam by leželo těžiště (ne)nezpečnosti silniční dopravy.
Takže na plný plyn vzhůru k oranžovým zítřkům. Tato strana ví, co je pro nás správně! Ministryně průmyslu Kateřina Brožová, ministr kultury Václav Kočka, ministr zahraničí Jan Kavan, ministr obrany Jaromír Tvrdík. Ministr dopravy… ?
(Zatím nikdo nehlasoval)