Snižte soudní poplatky, soudci mají beztak peněz dost!

Featured Image

Minimální soudní poplatek dnes činí tisíc korun. Pokud zlý věřitel žaluje malou pohledávku, třeba nedoplatek za energii, pokutu za černou jízdu tramvají nebo za pozdě vrácené knihy ve veřejné knihovně, žádá zároveň s dluhem i náhradu nákladů řízení spočívajících v zaplaceném poplatku. A ten u desetikorunových sporů může zvýšit celkovou vymáhanou sumu o několik set procent. Milý dlužník je pak rozčarován tím, jak mu dlužná částka narostla. A to je přeci nespravedlivé, místo zapomenuté stokoruny najednou platit víc než tisícovku!

Ještě horší je to u elektronických řízení. Za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu se platí u drobných sporů poplatek čtyři stovky. Když pak dlužníkovi přijde do schránky elektronický plaťák, jeho dluh se už tímto papírem zvedl o čtyři sta korun. A to je ještě více nespravedlivé, protože návrh na elektronický platební rozkaz je formulářovou záležitostí, o níž soudy rozhodují jak na běžícím pásu, zcela automatizovaným procesem.

Chudáčci dlužníci pak musí platit jako mourovatí. Zatímco soudci se mají dobře a neustále si zvyšují platy, protože to říkali v televizi. Navíc platební rozkazy vlastně ani nevydávají soudci, mají na to úřednice (i když vyšší soudní) a ta internetová aplikace na elektronický platební rozkaz se jim už taky dávno zaplatila a dneska jim jenom přináší další a další peníze.

Že prý náklady řízení nejsou jen mzdy soudců, že soudy musí platit taky ty úřednice, paní na podatelně, uklízečku, nájem prostor, elektřinu, počítače, dokonce i ten hloupý papír do tiskáren? Ale jděte, proč by to všechno měl platit chudák žalovaný. Vždyť on jenom „zapomněl“ cvaknout si jízdenku, vrátit knížky, zaplatit nedoplatek. Ty soudní poplatky jsou prostě nesmyslné a měly by být maximálně v řádu desetikorun, pokud ne rovnou v korunové výši!

Přijdou Vám myšlenky v předchozích odstavcích úchylné? Mně taky. Jenže zrovna tak úchylně postupovali zákonodárci, když osekali na naprosté minimum odměny advokátů a exekutorů při vymáhání takřečených bagatelních pohledávek a u takzvaných formulářových žalob. Lůza je nadšená. Zametla s exekutorskou i advokátskou lobby. Že tím zákonodárce dosáhl faktické nevymahatelnosti drobných pohledávek (on ten věřitel si rozmyslí, jestli zaplatit advokátovi víc, než dostane na náhradě nákladů, on i advokát si rozmyslí, zda žalovat, když mu žalovaný nezaplatí ani tu elektriku a papír do tiskárny) a že spravedlnost pláče někde v koutku? Hlavně, že dlužníci budou jako v bavlnce! Věřitel aby se bál, že se dav nyní vrhne na tzv. lobby soudní. A bude-li mít dav úspěch, dopadne to nakonec tak, že si i ten soudce rozmyslí, jestli má smysl soudit, když mu na soudě nesvítí světlo a nejsou peníze na papír do tiskárny. Následně svlékne jednou provždy talár a začne si místo souzení vydělávat třeba pěstováním rajčat.
 


02.11.2014 Nimra

12345 (1x hodnoceno, průměr: 2,00 z 5)
227x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:52
D-FENS © 2017