Smart časožrouti - zpět na článek

Počet komentářů: 317

  1. Nic jiného jsem od DFENSe nečekal – Apple ekosystém stojí za hovno, ale Applí doktrína pro vývoj aplikací je skoro bezchybná. Teda byla. Nezapomenu, jak jsem našim dal do ruky HTC Touch Pro. Absolutně netušili, jak si z toho zavolat, nepřišli na to ani po půl hodině. A pak jsem jim dal do ruky iPhone 3GS. Totálně netušící čtyřicátník bez znalosti angličtiny telefon odemknul a zavolal si, všechno napoprvé. V ten moment jsem pochopil, co znamená user-friendly. Bohužel to už o Apple neplatí, ten ekosystém se vyvinul a zatímco dřív nepožadoval po uživateli víc než jeden funkční prst, dneska už ta situace taková není a předpokládá se, že uživatel chápe, jak zhruba funguje dotykové zařízení. Když se do toho přidá, že už tam není přísnej Jobs, ale nějakej homouš, kterej vymejšlí píčoviny, tak to jinak dopadnout nemohlo, viz nový Macbooky Pro, který jsou fakt špatný a byly by furt špatný i kdyby stály jen polovinu toho, za co je Apple prodává. DFENS není první, kdo si toho všimnul, i vývojářská scéna si všimla, že úroveň kvality softwaru klesá. Microsoft propustil několik tisíc lidí, mezi nima testery a QA, a proto stojej updaty na Windows 10 za hovno, protože to víceméně testujou na lidech a opravujou za letu. Firmy kvůli tomu mění politiku a správci domén povolují updaty jednotlivě a se zpožděním (což zhoršuje dopad zero-day chyb).

    Mám iPhone, protože všechno ostatní fakt stojí za vyližprdel, Android zkouším ob dva roky, vždycky po nátlaku okolí, že teďkonc už to jako fakt funguje a vždycky je brutální sračka, na který je problém i si zatelefonovat. Android je jednoznačně ten nejhorší operační systém pro mobilní platformu, jakej existuje – period.

    Dfens by udělal nejlíp, kdyby si koupil nějakej jednoduchej telefon, třeba ty obyč Samsungy co na nich běží nějakej jejich proprietární systém, nevím na čem postavenej. Táta ho má už rok a nestěžuje si. Umí to volat, psát, umí se to připojit na mail a dělá to fotky, který jde po připojení k PC stáhnout. Nic jinýho po tom nechce a pozor, teď to důležitý – nic jinýho to neumí. Plná spokojenost. Z článku se mě zdá, že to je přesně to, co autor chce.

    1. Ja mam iphone, protoze sem ho dostal. Mel sem andoroid a rad bych zpatky k nemu. Musim tedy pockat, az umre iphone nebo mu pomuze mikrovlnka.
      Ja teda nevim co ste provozoval za system, ale Cyanogenmod = 0 potizi.

      100 lidi, 100 chuti

      1. tak ho prodejte. nebo potrebujete mit dukaz, ze ten telefon nic nevydrzi? :-D

    2. Ajfoun mě sere protože všichni vohnouti tuší že jsem za něj vyplázl 35 litrů a každej chce pučit aspoň sto litrů. Asi by měli zlevnit.

      1. Nechápu uvažování lidí, který si myslej, že ten, kdo si kupuje drahý věci, má nějaký peňauze. Ty měl mít spíš ten, kdo šetří, je skromnej, neutrácí atd., ni?

        1. Vohnouti mají pučování jako sport. Nejhorší je že když jim pučím tak se mi vyhýbají aby mi nemuseli nic vracet. Tak už teď nepučuju ale rovnou rozdávám abych nepřišel o všechny přátele.

  2. Souhlasím v plném rozsahu. Cca. před 2 roky jsem hodil do šuplíku Samsung S4 a koupil jsem si Evolveo X1 nebo co to je. Jde o naprosto obyčejný telefon, který vydrží skoro všechno a má baterku > 3000mAh. Nabíjím ho jednou za dva měsíce. Ale hlavní věc, které jsem si po chvíli všiml, je, že jsem se odpoutal od obrazovky S4 a začal jsem si opět všímat okolí.
    Přestal jsem se spoléhat na informace z aplikací atd. Možná to zní jako že jsem do toho čuměl pořád. Ne. Zcela běžný uživatel, přesto po výměne se dostavilo takové maličké osvobození.
    Dělám asi 20 let v IT a už se těším až se ta křivka pomalu vrátí ke starým dobrým MainFramům a interfacům jako měla matka v Alienu. Všechny informace pro rozhodnutí v pár řádcích a žádný barevný nicneříkající sračky.

    1. Nesouhlasím ani v nejmenším. Dělal jsem v IT 33 let a podle mě cesta zpátky neexistuje. Jabka mám rád protože mají unix a fungujou. Ne jako vohnutej Geoworks co mu přezdívají Android.

      1. S tou funkčností je to čím dále tím horší. A Droid je postaven na Linuchu, ne? (Jakkoli tedy BSD za mnohem lepší než Linuch považuji, to ne že ne; nicméně je to principiálně stejná liga.)

        Stran té cesty zpátky, spíše se obávám, že bohužel máte pravdu Vy. Nicméně co třeba ta dokonalá absurdita s celoobrazovkovým režimem? Hovadina to byla už v MS DOSu; normální GUI to nikdy nemělo a nepotřebovalo* ani na 9″ obrazovkách. V době 20″ a větších obrazovek s tím Mac OS X přijde jako s nejlepší novinkou hned po krájeném chlebu?!? Tam někomu muselo rupnout v bedně.

        A finálně, osobně soudím, že GUI Matky v Alienu, založené na obrazovce fungující přesně stejně jako teletype, ale obklopené asi milionem naprosto zbytečných žárovek, je něco tak dokonale absurdního, že se přibližného ekvivalentu možná dočkáme :)
        ___
        * Vyjma zcela specifických aplikací jako „přehrávač videa“ apod., jež je naopak měly k dispozici vždy (o tom absurdním úletu s původním QTPlayerem, kde bylo na aplikační úrovni úmyslně zablokováno, jakkoli na úrovni API samozřejmě fungovalo bez nejmenších problémů, diskrétně pomlčme ;))

        1. Jo to sem si spletl se Simbianem na komunikátorech od Nokie. Android je opravdu linux + nadstavba od Googlu.

          1. Moderní Symbian už moc neznám, ale velmi dobře jsem znával původní EPOC (16), a to byl excelentní systém: skvěle navržený, velmi efektivní a na daném hardware (kde by poctivý unix rozumně neběhal) perfektně funkční. API bylo plně objektové (ačkoli v plain C), mňam! Je ho škoda :(

        2. Ty žárovičky vycházely z reality doby kdy se film natáčel. Ve skutečnosti se na ně nasadila maska zjistila se adresa operace či co. Tohle jsem zažil už jen jako zelenáč u tzv. RPP počítače, kdy technik vzal velkou plachtu a nasadil ji na pole ledek. Pak vzal prodlužovací patici a nasadil na ni desku s hradly. Sprejem schladil švába a sledoval ledky. Když to zabralo, desku vyměnil a jelo se dál. Tejden na to RPP sešrotovali a přišlo PC XT.

          1. Nonevím. To, co popisujete, asi neznám. Netvrdím ani zdaleka, že znám vše; nicméně (a) pokud to mělo být nahrazeno XTéčkem (a nikoli ECčkem ;)), muselo to být ukrutně mladé a znát bych to tedy asi spíše měl; a (b) cca dva roky jsem pracoval s počítačem s klasickým čelním panelem, tedy přesně tím, přes co Seymour Cray naklapal operační systém do svého CDC — a tam sice je hodně různých blikátek (převážně prosvěcovaných tlačítek, representujících bity v tom či onom, aby šly jak zkoumat, tak i měnit), avšak tomu, co je v tom filmu, se to tedy nepodobá ani hodně šíleným smykem.

            1. RPP-16 byl řídicí počítač vyvinutý na SAV a VUVT (tehdy ještě možná VVL) někdy na přelomu 60.-70. let, v 70. letech se ho vyrobilo cca 200 kousků. Přišel jsem s ním do styku jen velmi krátce v r. 1982 hned po škole – dokončoval se na něm řídicí systém pro nějaký velkolom na severu Čech. SW jsem na něj nepáchal žádný, v té době už jsem se soustřeďoval na drivery a diagnostiku pro řezové systémy a řídicí osmibity z VUVT a po návratu ze ZVS už byl pryč. Žárovky kontrolního panelu si sice nepamatuji, zato svištění děrnopáskové jednotky a kurvování obsluhy při chybách čtení pásky si vybavuji docela zřetelně :-) Jestli mě paměť neklame, nalezl nějaké uplatnění i na A-1 v Jaslovských Bohunicích, ale co přesně se tam dělalo netuším. Na takové tajnosti jsem nebyl dostatečně soudružsky způsobilý :-)

                1. Matka je nadsazená samozřejmě.
                  Tak to asi RPP nebylo (chlapi tomu tak říkali). Byl to sál energetického dispečinku v roce 92. Počítač byly tři skříně a na prostřední byl panel cca 80x60cm s červenýma led v řadách. V případě potřeby na to technik nasadil papírovou masku s hex popisem. A následovalo co jsem již psal. Nevymýšlím si,viděl jsem to na vlastní oči a dost mě to fascinovalo. Když to likvidovali vzal jsem si z toho matici feritové paměti. Krásná ruční práce.
                  EC počítače byly na jiném sále, kde běželo účetnictví a správa odběratelů. To se nahradilo strojem IBM MainFrame v roce 98. Toho jsem se již aktivně zůčastnil jako operátor , následně jako programátor v NATURAL. Do roku 2004 jsme na tom provozovali zákaznický systém. Následně to nahradil SAP na Solarisu.

                  1. jaj. kdybyste se ji chtel zbavit, mel bych zajem do sve drobne sbirky pametovych medii.

                    1. Čas od času to vyndám ze skříně a kochám se tím :-)

                    2. naprosto chapu, take se cas od casu ke sbirce vratim a zavzpominam si. tak jsem se alespon zeptal :-)

              1. Za sabotáž A1 mě v sedmdesátkách vyšetřovala STB. Pak jsem v celé RVHP pro jistotu zrušil výrobu žárovek silnějších než 200 W. Svítili mi totiž do očí 300 Watovkou.

  3. Stejnou zkušenost jsem udělal s Windows, a zapřísáhl se, že moje poslední Windows pro práci budou Xpčka. Od té doby pracuju na Linuxu a Windoze (sedmičky) vytáhnu jen na hry nebo jinak opravdu velmi výjimečně. Všechny nové verze mě minuly, už ani nevím, kde tam co je a jak se to nastavuje. Hořce se směju lidem, kteří vědí, že počítačům rozumím a vždycky jsem jim byl schopen poradit, když mě teď prosí o radu a já jim řeknu, že vím, co tomu je: Je to rozbitý – má to windoze 10.
    Instalace linuxu z nuly do nastavení s prohlížečem, office suitou a mailerem je dílem cca 30 minut instalace. Windoze za tu dobu nestihne ani poprvý přebootovat. Proto chodí počítače s předinstalovaným Windoze, aby se vohnoutům zdálo, že je to príma systém. Že jim s tím ale nechodí stará tiskárna, protože s výrobou ovladačů se u dy(=hp) nikdo neobtěžoval a ten skener se už nikdy nepodaří rozchodit, takže si musí koupit nový, tak to mají taknějak v ceně za nulovou cenu „upgrade“.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017