Slovo do pranice - zpět na článek

ktosicelkominy: z historie ideologií 20. století tedy máte za 5. Tady je názorně vidět, jak je důležitý dějepis (Corono).

Původní marxismus měl řadu závažných defektů, z nichž nejzávažnější byla katastrofická predikce vyřčená samotným Marxem, že postavení dělníků se s vývojem technologií musí neustále zhoršovat, až narazí kosa na kámen a dojde k revoluci.
Klíčový postulát tedy zněl: třídní boj je základ a revoluce je automatická dějinná nevyhnutelnost.

Jenže opak byl pravdou – životní úroveň dělnické třídy neustále stoupala a když kapitalistické státy zabily desítky milionů dělníků na bojištích 1. světové války a dělníci se přesto pořád nevzbouřili, i těm tupějším marxistům došlo, že takhle to fungovat nebude.

I objevil se jistý Georges Sorel, který se nejprve vymezil proti myšlence tzv. „revolučního předvoje“ – tj. marxistických intelektuálů kteří dělníkům komunismus vnutí – jen aby se k němu obloukem vrátil, a k tomu přidal, že je potřeba vyvolat politické násilí ne(jen) proti stávající politické garnituře, ale proti nesouhlasícím masám = implicitně i dělnické a měšťanské třídě, protože to společně se symbolem sjednotí davy, vytvoří étos, stimuluje společenskou jednotu a poskytuje kladnou zpětnou vazbu hnutí. Na tom stavěli společně Mussolini s černokošiláči i Lenin/Trocký s koženokabátníky a to do té míry, že se dokonce Lenin s Mussolinim přetahovali o Sorelův pohřeb!
Marx-leninismus tedy ve 20. letech přijal revoluční předvoj i politické násilí proti dělníkům, což bylo z hlediska ortodoxního marxismu úchylkové učení. Jak to vyšperkovali ještě dál teď není podstatné.

Klíčovou změnou marx-leninismu tedy bylo, že dělnická třída je moc blbá na to, aby mohla dělat revoluci nebo si vládnout, takže revoluce i vláda patří nově Straně a z ní vzešlé vládě.

Poté, co Lenin s Trockým z Ruska udělali SSSR a zavedli tuhý marx-leninismus tam jezdili na zkušenou západní intelektuálové obdivovat, jak to skvěle funguje. Jenže ti chytřejší si všímali, že ono to vlastně vůbec nefunguje – Rusy drží v náručí strany jen brutální teror, ale starší generace si neinternalizovaly revoluční hodnoty ale nejvyšší hodnotu pro ně mají ty reakční, tradiční – rodina, náboženství, národ.

Takže se ve 30. letech odštěpilo další úchylkové učení, které vykostilo marxismus až na samotné jádro, tzn. třídní boj a revoluci, ale popřelo všechno Marxovo učení o kapitálu. Zatímco marxismus a marx-leninismus učil, že relevantní je pouze výrobní základna a nadstavba (=kultura) je výrobní základnou determinována, Gramsci, jeho inspirace Lukács ad. naopak začali postulovat, že klíčová je kultura, protože ta determinuje hodnoty lidí a tím i vztah k marxismu, třídnímu boji a výrobní základně. A že komunisté, chtějí-li se zmocnit západu, musí jej nejprve odkřesťanštit a ovládnout kulturu – obsadit vedoucí pozice ve filmu, školství, novinách, církvích atd.

Klíčovou změnou kulturního marxismu tedy bylo, že je nutná naprostá destrukce euroatlantické=judeokřesťanskořímské kultury a její náhrada třídním bojem, protože pokud se takto změní kultura, masy dobrovolně a zcela samozřejmě udělají revoluci.

Poslední dějství se pak odehrálo v 60. letech, kdy Herbert Marcuse pod vlivem Che Guevary a zároveň marx-leninistického učení o imperialismu vymyslel, že tou největší utlačovanou třídou jsou „Wretched of the Earth“, tj. všichni kterým kdy udělali bebí zlí bílí křesťanští anglosasové neboli W.A.S.P.ové – v čele s černochy (protože otroctví), latinos (protože imperialismus), muslimy (protože reconquista a gunboat diplomacy), homosexuály (protože křesťanství) atd. Že všechny tyhle menšiny jsou utlačované dodnes, protože sice už jim nikdo nic nedělá, jenže to nestačí, je nutné pozitivní diskriminací napravit historické křivdy, a k tomu je potřeba tardiční marxistický třídní boj s revolucí, kde bílí WASPové půjdou od válu a k moci se dostanou marxisté z univerzit a jejich Wretched of the Earth. A tomuhle se populárně říká neomarxismus nebo oficiálněji „frankfurtská škola“.

Klíčovou změnou se stala Marcuseho esej z 1965 roku „Represivní tolerance“, která ve jménu „nastolení rovnosti“ požadovala „netoleranci jakýmkoli názorům přicházejícím zprava a toleranci pouzen ázorům přicházejícím zleva“ a to „i za cenu odepření základních občanských práv jako svobody slova, shromažďování a vyznání“, což se materializovalo jako Politická Korektnost.

A potom, v 90. letech, se o marxismu a ideologiích zcela přestalo mluvit, jenže „Progresivní Levice“ (dříve si říkala genericky „liberálové“ ale dnes se stále výslovněji hlásí k „progresivismu“ jako opaku konzervatismu, který je prohlašován za „fašistický“ a vede se proti němu třídní boj) beze zbytku převzala veškerý program kulturních marxistů i neomarxistů aniž by tomu tak říkala. Namísto toho mluví dnešní progLeft politici jako Maláčová či Merkelová o „Frankfurtské škole“ a politické korektnosti, které jsou pro to ovšem synonyma.

Suma sumárum, z původního marxismu se jako úchylkové učení odvodil marx-leninismus který ovládl Rusko; na selhání SSSR reagoval kulturní marxismus který opět vše lehce redefinoval a ovládl Západ; tam byl vylepšen o rasisticky-sexistické Wretched of the Earth a vyšperkoval se v neomarxismus, a poté upadl zdánlivě do zapomenutí ale stal se posvátnou kravou veškeré Progresivní levice. Z marxismu bylo osekáno lecos, ale ten nejdůležitější prazáklad – rozdělení společnosti na utlačující a utlačovanou třídu a učení o revoluci, kdy budou údajní utlačovatelé zotročeni aby byla nastolena „spravedlnost“ – zůstal a jen se mění cíl, tj. údajní „utlačovatelé“.

Piráti jsou progresivně-levicová strana, a jako takoví automaticky přebrali 100% třídního boje, wretched of the earth, politické korektnosti v marcusovském pojetí a zbytku kulturMarx a neoMarx agendy od svých ideových předchůdců. Zřejmým důkazem je, že podporují neomezenou migraci do EU, podporují Istambulskou úmluvu uzákoňující genderovou ideologii, podporují kriminalizaci svobody slova a sami pirátští poslanci aktivně, veřejně a hrdě práskají na „hate speech“ = názory přicházející zprava, no a konečně jsou Piráti nezpochybnitelně a oddaně Zelení a přísahají na Dekarbonizační ideologii, což neni nic jiného než přerozdělení bohatství komunistického střihu a škály.