Malé varování na úvod:
Článek obsahuje sprostá slova a nevhodné příměry. Zároveň však obsahuje čistou a ničím nepřikrášlenou pravdu, popsanou tak jak probíhala. Zároveň se chci omluvit za nestejnorodou kvalitu popisu. Nebyl jsem schopen napsat souvisle více než tři strany A4, aniž bych nezačal zuřit a nemusel se jít uklidnit. Článek je poněkud delší, tedy prosím o pevné nervy. Důvod snad pochopíte..
Možná si ještě někdo z P.T. čtenářů vzpomene na můj epický, leč poměrně marný boj s molochem zvaným Český Telecom. Krátce pro připomenutí – byla to bitva krutá, zákeřná a zlá. Nebál bych se užít až slova partyzánská. Po mnoha úskocích, dílčích prohrách se po oboustranném vyčerpání povedlo nalézt jistý konsesnus v podobě ADSL připojení po telefonní lince. Internet fungoval – ehm – tak jak služby Telecomu už fungují a já mohl řešit ponejvíce jiné věci s vyšší prioritou, než je vyštěkávaní operátorů, či dožadování se alespoň náznaku technické podpory.
Jinými slovy – měl jsem plus-minus to, za co jsem platil a žil jsem relativně spokojen.
Od té doby uplynul nějaký čas a já naivně považoval za záležitost provizorně vyřešenou do doby než vyprší smlouva a já se upíši některému normálnímu a slušnému poskytovateli internetových služeb. Nicméně události, které se Vám pokusím vylíčit mne velmi rychle vyvedly z omylu. Článek je bohužel poněkud delší, tedy slabší povahy uvařte si prosím nejprve kafe.
V první fázi přiznávám, že jsem polevil v ostražitosti. Zanedbal jsem fakt, že nejde o obchodního partnera, nýbrž o veřejného nepřítele se vstřícností vodíkové pumy. Ale pokusím se vylíčit události v chronologickém pořadí.
Jednoho sobotního odpoledne koncem května jsem zaznamenal zpomalení datového toku. Při vědomí toho, že složenky platím včas a po zběžné kontrole drátů a jiné periferie jsem zamumlal své oblíbené rčení „zasranej Asus“, doplnil ho obligátním „zkurvený wokna“ a s povzdychem restartoval PC. Předpokládal jsem, že mám tradičně přehňácanou RAM, nebo příčina zpomalení půjde souhrnně vysvětlit okultním „Protože Windows“.
Navzdory očekávání se internet zpomalil ještě asi o 1/3 původní rychlosti. Vrhnu podezřívavý pohled na ADSL modem a pojmu neblahé tušení. Možná je chudák stará značková telecomácká přehřátej. Vypnu modem, počkám až vychladne, přes příkazový řádek ho pro jistotu zresetuji – a nic. Situace je naprosto stejná. Zkusím ještě naposledy, jestli moje dráty do ústředny dýchají a už vytáčím hotline – copak že se to děje s mým pevným připojením na paušální smlouvu.
Po dvaceti minutách čekání se dovídám poměrně rychle, že ČT má výpadek v mojí lokalitě. To se může stát i dražším společnostem (i když to bych asi musel mít providera z Papuy) a na můj dotaz je mi řečeno, že to bude maximálně do dalšího dne v pořádku. Věnuji se tedy jiným věcem, rezonuji pochopením a tak dále, s tím, že se věci zase vrátí do normálu.
Další den, internet škytne, prskne a nejde. Občas naběhne, občas ne – ale výpadky zřetelně nejsou na mé straně drátu. Volám znovu hotline a dozvídám se totéž co minulý den – ČT má technické problémy, ale ty se prý řeší. Na můj dotaz, kdypak že se tedy vyřeší se dozvídám, že mne hned někdo bude informovat. V tuto chvíli se odstartovala má soukromá křížová cesta na Golgotu, což jsem tehdy ještě bohužel netušil. Vyčkám tedy trpělivě ještě den, pak druhý a opět žhavím linku. Slečna na hotline zacukruje, že to předá technikům a ti se ozvou. Vím, že rozhýbat mamuta chvíli trvá a tedy nadhodím otázku finanční – proč ne, stále jsem přesvědčen o tom, že smlouva s Telecomem má stejná pravidla jako kterákoliv jiná. Slečna mne ujistí, že o dobu výpadku se mi sníží patřičně i měsíční paušál. Přemlouvá mne, ať vytrvám, že se mi technik ozve. V tuto chvíli již pochytím silnou nedůvěru, ale stále věřím že může jít o technickou závadu. Čekám dva dny. Opět nic – překvapen v zásadě nejsem, neboť už jsem si stačil na kvalitu služeb zvyknout. Znovu volám a dozvídám se, že se jedná o nějakou blíže nespecifikovanou technickou závadu a že technické oddělení to má v řešení. Poznamenám, že bublám štěstím, že jsem se to konečně dozvěděl. Nedá mi připomenout, že je to první lepší informace po deseti dnech, kdy se mojí maličkosti měl kdokoliv ozvat s čímkoliv a neučinil tak. Slečna do handsfree uroní virtuální slzu a ujistí mne, že se to již nebude opakovat. Ať vyčkám, že jinak vše funguje, smlouva platí a tedy ať mám trpělivost.
Čekám ještě dva dny-kdy se samozřejmě neděje vůbec nic-a má tolerance je konečně na bodu nula.
Beru telefon a podle vzoru „Mazaný Filip“ se pokouším vyloučit závadu na mojí straně přímo v centru protivníka. Volám na různá oddělení Českého Telecomu, protože hotky-tupky s nadrcenými frázemi z manuálu mne už dostatečně unavily. Jejich argumentace a postupy ohledně blokování, odrážení, nebo zdržování mne už omrzely. Teď bych pro změnu rád něco konstruktivního. Dožaduji se tedy vysvětlení na různých odděleních Telecomu, pročpak mi nejde internet, smlouvou podepsaný, mnou placený, Telecomem nedodávaný. Zkouším finanční oddělení – vše v pořádku. Nadřízený techniků zapapouškuje hlášku o technické závadě – což mojí maličkosti ve vší slušnosti může být šumák. Zkonstatuji že je to sice problém, ale jejich problém ať ho tedy vyřeší. Nadřízený technický mamlas tedy prohlásí že se na to podívá osobně a opět se neděje nic. Podniknu ještě několik telefonických attacků ve snaze rozkrýt alespoň částečně Matrix Telecomího přehazování zodpovědnosti a jednoho z nadřízených se mi podaří přistihnout při výmluvě. Prý nemají synchronizovanou databázi a tedy technikům se to jeví vše v pořádku. Mírně mi ujedou nervy a poměrně hlasitě ho ubezpečím, že má pravdu v případě že považuje radiový klid za standard. Následně mu vylíčím, jaká je kvalita Telecomích služeb s detailním popisem kam si je může laskavě vstrčit a dožaduji se okamžitého řešení situace. Zdůrazním ještě že chci jakéhokoliv řešení, včetně totálního vyhlazení lidstva jako celku, výjezdu blanických rytířů, či použití černé magie a poznamenám, že se mi naivně představil jménem. Stejným dechem se ještě zmíním o tom, že mám budovu Telecomu na dohled a jsem ochoten situaci řešit osobním jednáním na základě extrémního pohnutí mysli a že lešenářskou trubkou jistě někde najdu cestou.
Normálně tento postup neuplatňuji, ale 14 dnů mlžení a lží je moc i na tolerantnější nátury než je má maličkost. Štěstěna na mne mrkla v tom smyslu že příslušný boss byl z mého rodného města. Za okamžik mi volá zpět. Jako zázrakem našel druhou databázi, kde moje urgence a hovory zaznamenány jsou. Snaží se mne odbýt naučenou frází, nicméně v mém momentálním pohnutí hněvu by mne patrně neutišilo ani půl tuny litého betonu.
Dožaduji se řešení systémem padni kam padni a dodávám, že pokud on to řešit neumí – ať z důvodu své neschopnosti, či stupidity – nechť mne laskavě přepne na někoho, kdo to dovede s dovětkem, že bude pro nadřízeného jistě přínosem informace, jakého má skvělého zaměstnance.
Netuším, zda ho přesvědčil tón mého hlasu, či zdůraznění aktivního přístupu z mé strany. Tak jako tak mne přepne na kompetentní osobu.
Informace kterou se obdržím mne posadí na prdel.
Dozvídám se, že moje telefonní linka byla ze strany Telecomu zrušena.
Moje čelist padá směrem k zemskému jádru a já se ujišťuji zda jsem dobře porozuměl obsahu sdělení. Mladá paní, nebo starší slečna mi cituje údaje z databáze Telecomu. Podle jejích údajů je moje linka odpojena, zakopána pohřbena a odpojena navždy. Na můj šokovaný dotaz, jak je to možné mi logicky odpoví že netuší. Požádám ji tedy slušně zda by mohla prověřit důvod-rád bych se dobral podstaty toho, proč ze mne Telecom soustavně dělá vola, či při nejmenším dojnou krávu. Z hotek-tupek jsem poměrně již vycvičen, proto obejít postup mi zabere namísto osmi minut slabou minutu a půl.
Ptám se, zda má smlouva na Internet express optimal je platná. Dozvídám se že ano.
Ptám se, zda je nějaký finanční problém a dozvídám se, že nikoliv.
Ptám se tedy logicky, proč – mi Telecom odstřelil linku, když smlouva stále platí a žádné nezaplacené pohledávky neexistují.
Dozvídám se, že je tam technický problém. Na můj dotaz jaký že to může být technický problém, když smlouva platí a účty jsou v pořádku, je mi sděleno, že linka je zrušena. Patrně příčina je zároveň i důvodem technického problému.
Připadám si jako vítěz TOP TEN mentálně postižených.
Tedy i když psychicky seru atomový hřiby, ptám se proč je tedy k sakru ta linka zrušená.
Je registrovaná na moji maličkost a smlouva je platná. Účty jsou v pořádku a to že mi Telecom zrušil bez jakékoliv obstrukce telefonní linku je patrně normální. Vysvětlení je snadné: není to v databázi. Co není v databázi na to sere pes. V databázi je patrně interní směrnice: platí=ždímat, neplatí=zažalovat. O tom, jestli něco existuje – či ne – patrně Telecom ještě nemá volné místo ve finanční kolonce.
Zuřím.
Ptám se, zda v Matrixu Telecom – databázích je nějaké stopa po důvodu zrušení této linky. Kompetentní slečna neví, ale prý se prohrábne jinou, starší databází, kde by to mohlo být. Zvláštní. To co se stalo – tedy konkrétní komunikace s kompetentní osobou je myslím skutečně důkazem toho, že náhoda existuje. Jiné racionální vysvětlení ohledně Telecomu pro to nemám.
Paní skutečně našla starší databázi a sdělila mi důvod odpojení mé linky.
Poznámka:
I když to čtenáře bude otravovat, musím to znovu zdůraznit – mé linky, na mé jméno, s mou koupenou, zaplacenou a dodávanou službou déle než rok a půl.
Telecom zjistil po osmi letech – přesněji po osmi letech a třech nedělích, že je můj děd – na kterého byla linka (před přečíslováním) registrována původně – skutečně mrtev. Toto zjištění byl důvod ke zrušení čísla, linky, drátů a všeho, co s tím souvisí. Tedy i mého převodu, starého zhruba osm let a smlouvy na Internet express optimal platné a placené rok a půl.
ČT nezaujalo v průběhu osmi let ani v nejmenším: Změna registrace při užívání bytu jména ze jména mého děda na mé jméno. (posláno –moje chyba-obyčejnou poštou- a oznámeno na ČT jejich drátem.) Po přeregistrování čísla účet po smrti děda někdo platí včas. Po změně telefoního čísla na nové s ČT mluví vlastník nového telefonního čísla, tedy údaje jsou psané na mojí maličkost. Smlouva ohledně internet Express optimal je na moje jméno a placena a provozována.Záznamy v jejich vlastní databázi ohledně podpory a řešení problémů s jejich klientem.
Tedy po osmi letech a tří nedělích Telecom zjistil, že můj děd je skutečně po smrti. Z tohoto důvodu je má linka s novým číslem a s novou platnou smlouvou definitivně zrušena bez odvolání. Smrt si holt nevybírá. Telecom ano.
V tuto chvíli skutečně lapám po dechu a nevím co říct. Následně se pak dovolávám reality a je mi sděleno, že jediný skutečný svět je databáze Telecomu. Připomíná mi to trochu postup parlamentu, nebo expremiéra Paroubka. Tedy pokud je něco totálně mimo kýbl a v pravém úhlu k realitě, pravdu mají oni. Je tedy třeba nakopat realitu mezi nohy, aby jim nevyschli dotace, posty či prémie. Krátce zvážím teorii že mne Bůh nenávidí, ale vzhledem k ženě, která si mne vzala, tuto teorii zavrhnu jako nepravděpodobnou.
Podotýkám směrem ke slečně, že v tuto chvíli již znám tři různé databáze Telecomu a ani jedna z nich není stejná. Je mi řečeno, že sice mám pravdu, ale je mi to prd platné. Což z hlediska zaměstnance Telecomu chápu – ale příčina – ani důsledek mé soukromé křížové výpravy jsou stále jaksi v nedohlednu.
Ptám se co s tím. Nadhazuji možnosti řešení. Napadá mne obnovit informace ze staré databáze. Prý to není možné, je to pro Telecom nelegální.
Za co mám tedy sakra platit ???
Zvolna docházím k závěru přítele Piráta, že krást je normální, pouze že ti co kradou ve velkém si na to stačí napsat vlastní zákon, nebo alespoň legislativní postup. I když Pirát mluví pouze o přístupu k software-jemu vlastním-skrze mlhu zuřivosti chápu o čem mluví. Bohužel nemám ani Pirátovi znalosti, či legislativní pravomoci.
Zvažuji své alternativy.
Je mi jasné, že svoboda je pouze cosi jako fiktivní dudlík takzvané demokracie Banánové republiky Česko.
Legálními prostředky jsem bezbranný. Možná bych si měl vyholit lebku, přebarvit se na Tmavočesko, nebo kandidovat do voleb za ČSSD. Pak by se patrně pro mne nějaká lukrativní naděje s velkou pravděpodobností objevila. Na soud, ani soudce nemám prostředky, ani potřebné konexe. Tedy zavrčím něco v tom smyslu zda zřetelná chyba ze strany Telecomu nejde vyřešit nějakou oboustranně bezbolestnou cestou. Zastrčte mi zpět můj kabel – smlouva platí a budete mít další platící tupou ovci bez potíží. Chyba je na Vaší straně – smažeme to a všichni budeme spokojení.
Slečna je potěšená a říká že bude ráda. Pak znejistí a zkonstatuje, že podle nových směrnic mi může nabídnout jen NOVOU LINKU za +/-3000,- a pokud bych trval na stávajícím čísle /a tedy i platné smlouvě s ČT/ bylo by to o tři kilča dražší. Obávám se, že Matrix má nějakou zásadní chybu. Ujišťuji se, zda jsem vše slyšel správně a po té – dokonale T.K.O. – požádám o čas na rozmyšlenou. Slečna má se mnou zřetelnou empatii a tedy se táže, zda a kdy mi může znovu zavolat. Sdělím ji že další den-protože tato informace má pro mne docela zásadní hodnotu.
Jsem trochu bez dechu. Nicméně slečně poděkuji za její čas a zuřivě se pouštím do hledání nějaké alternativy. V tento okamžik bych si raději uhryzal a sežral vlastní nohu bez kečupu, než bych nacpal další peníze obludě jménem Český Telecom. Zneužiji tedy Internet v práci a hledám jiného poskytovatele internetu v Banánové republice Česko. Mé požadavky jsou veskrze nereálné.
To po čem má duše i peněženka prahne je následující:
A/pevná internetová linka za měsíční paušál a nic dalšího k tomu navíc.
B/Výkon linky a finance by měly být plus-mínus v rovnováze.
Protože mi v reakcích na můj první článek fundovaní přátelé poskytli neocenitelné rady (Root mi sdělil, že jsem idiot), patrně detailně znajíce moji situaci, snažím se nic nezanedbat. Tedy se zajímám o možnosti bezdrátového připojení.
Po projednání s přáteli na téma soukromé stanice, satelitu, či směrové radiostanice se rozhoduji pro komerční řešení. Vzhledem k tomu, kolik mi platí v poměru k nájmu musím zvažovat finance poměrně pečlivě. T-mobile, Vodafone i Eurotel (v té době ještě nesloučený) mi nabízí kartu za paušál. Tedy s tím, že co probzučím navíc, zaplatím. Krom toho, že mám zkušenost se signálem všech jmenovaných operátorů v místě mého bydliště (značka: ke každé SIM kartě štafle zdarma) měl jsem tu čest tento systém několikrát poznat v praxi. Možná se hodí pro trpělivý lid horských samot, kde i prvosenka jarní jest zázrakem, ale pro mne, v hluboké a dekadentní Praze je to poněkud nevyhovující. Od nejmenovaného přítele, který je přímo zaměstnancem O2 jsem opakovaně varován, že tuto službu si rozhodně pořizovat nemám.
Důvod: dělení signálu mezi všechny pošetilce, kteří naletěli na kampaň. V praxi to tedy znamená, že ve špičce je rychlejší chodit pro data s kýblem na vodu, než čekat na adekvátní spojení.
Nikdy mi neradil špatně a tedy nemám důvod k nedůvěře.
Vrhám se tedy na UPC. Po krátkém hovoru, zvícím 20ti minut, se dozvídám, že UPC tam dráty má, ale není jejich vlastníkem. Na můj dotaz komuže patří mi slečna řekne, že neví a tedy mi pomoci nijak nemůže. Soukromým pátráním přímo v mém domě zjišťuji že UPC zde dráty skutečně má. Jsou ustřiženy nahoře i dole a tedy patrně šance, že by vedly cokoliv krom vzduchu je značně mizivá. Soukromě zapochybuji, že bych některé ze stran donutil k nějaké činnosti, zakleju a jdu dál. Vrhám se tedy na další reklamní kampaň. Bluetone (České Radiokomunikace) tohle prý umí a daleko lépe. Doufám, že mi Bluetone dokáže do bytu zavést nový drát – jenže chyba. Bluetone-stejně jako kdokoliv jiný využívá jak dráty, tak ústředny Telecomu. Poprvé se mnou nějaký technik nejedná jako s nesvéprávným a nepouští mi do ucha naučené fráze. Bluetone mi nadhodí řešení – a pro tuto chvíli naprosto nevídané – že mi můj internet pošle vzduchem. Jen jestli je prý vidět vysílač. Dokonce i zařízení mi zbuduje zadarmo, což je pro mé uši hudba přímo rajská. Vysílač vidět je, takže po několika byrokratických procedurách-které v poměru k byrokracii Telecomu jsou procházkou rozkvetlým sadem-mám kontrakt na internet. Hurá.
Vyčkávám tedy na volný termín technika Českých radiokomunikací. Patrně nejsem sám, kdo si nehodlá rozbít úsměv o další páně Krausovu nalejvárnu. V domluvenou dobu technik dorazí, vyšplhá se mnou na střechu a měří signál. Po dvaceti minutách lovení zkonstatuje, že chytil tak maximálně rýmu. Balí a jde pryč. Tedy ani vzduchem to nejde a Bluetone je opět mimo hru. Nový drát mi nenatáhne a vzduchem, vodou, zemí či ohněm mi signál nepošle. Patrně se budu muset naučit kouřové signály. Nevím.
Jsem vyčerpaný.
Jen v posledním tiku zašátrám po informacích – ale opět jsem položen na lopatky. Poskytovatelů internetu je mraky, ale bez drátů to v drtivé většině nejde. Na to abych si na vlastní náklady vybudoval něco, co má rozpočet raketové základny, jsem ještě ani nevydělal, ani nenakradl dostatek na udělení vyjímky z důvodu rozvoje města. Bez Internetu být nechci, ale zároveň nehodlám za připojení platit trojnásobek sumy plus poplatky, za možnost se podívat v kolik mi jede tramvaj.
Jsem poražen. Pravda a láska dostala definitivně na prdel, ať si pan Havel žvaní co chce. Nastoupilo království demence a reality kancelářských sponek.
Všechen prach je vystřílen, je čas hodit ručník do ringu. Zvedám mobil a volám Telecom.
Je měsíc červen. Netřeba asi popisovat jak se cítím.
Využívám páně Krausovy kampaně a chci Internet a novou linku za korunu, plus dva měsíce zdarma. Se smlouvou na 12 měsíců. Každé vyslovené slovo objednávky je pro mne skutečným utrpením. Racionálně cítím, že bych raději sral ježky v říji, než se vrhnout znovu do chřtánu takové bandě fušerů. Nemám na vybranou – ať si kolega Root myslí laskavě co uzná za vhodné.
Objednávka je přijata, nechávám se sežrat obchodním oddělením Telecomu a čekám na jeho krknutí v podobě nové linky a smlouvy.
Neděje se nic.
Automat Telecomu mi sděluje, ať mám laskavě trpělivost. Má toho moc – lidé jsou prostě posedlí blahem z jejich služeb a proto musím mít strpení. Posedlost již mám a tedy trpělivost po této anabázi mám jen omezenou. Volám tedy zhruba v intervalu sedmi dnů. Osobní záležitosti vyšší priority mne opět vytíží naplno, tedy zmožen únavou poněkud polevuji v důslednosti.
Chyba.
Z nedostatku času se ponejvíce spokojím se sdělením, že se objednávka vyřizuje. Prý ať mám trpělivost – technické oddělení šetří, kdy bude možné objednávku realizovat. Osobně si myslím, že technické oddělení Telecomu by podle mapy nenašlo ani do prdele díru, ale vím že operátorka má maximálně oprávnění udělat si kafe a těžko má se stavem věcí šanci cokoliv udělat.
Uvolní se mi v rozvrhu trocha času a začnu se zajímat opět, co se děje s mojí – již druhou legální – objednávkou. Asi deset dnů jsem ochoten poslouchat pohádku o technickém šetření a mám toho dost. I s vědomím, že operátorka z Ostravy patrně nemá žádný zájem na tom, aby mi pražská objednávka nebyla vyřmzena ji seřvu na tři doby ve cvičákovém slangu a chci konkrétní odpovědi. Hulákám, že urgence, ani další kraviny jsou mi k ničemu a ve stejném duchu ji stručně obeznámím s fakty firemní politiky směrem ke svým klientů. Slečna je tím očividně zaskočena a proto se mne snaží uklidnit zvýšenou činností. Světe div se – skutečně v další, jiné interní databázi Telecomu našla informaci, na kterou jsem čekal. Tu kýženou informaci, na kterou již čekám takovou dobu. Tu informaci kterou mi přislíbil Telecom sdělit už zhruba před měsícem. Tato informace mi skoro již dává nárok na bezplatný kardiostimulátor.
Na mé lince jsou technické problémy neřešitelného rázu. Linka byla zrušena.
Nadechnu se.
Sdělím slečně, že předmětem mé objednávky je zbudování nové linky a že stará linka byla zrušena jsem si stihl všimnout. Dále dodám, že když si nasadí brejle, patrně ani jí neunikne dlouhý výčet mých urgencí, žádostí, dotazů i urážek na cti směrem ke kvalitě služeb Českého Telecomu. Pak iniciativně navrhnu, že pokud se jí to celé nechce číst – což chápu – milerád jí to přeříkám znovu, pokud má tak hodinu a půl času. Slečna zaraženě požádá o chvilku strpení, pomocí woo-doo vyvolá informace z mojí karty zákazníka a čte. Po chvilce se ozve a dá mi za pravdu. Zacvrliká, že to bude urgovat a předá to technikům. Požádám ještě, zda by jim to nemohla přibodnout oštěpem přímo do desky stolu, neboť usuzuji, že tím by se nepatrně zvýšila šance, že si toho všimnou. Již totálně zblblá slečna mi odkývá i tohle a já zase čekám.
Tuto fázi poněkud zkrátím. Uplynul další měsíc a půl, kdy jsem urgoval, byl ujišťován, že již zítra, ale doopravdy již zítra se mi někdo ozve. Za tu dobu jsem si už vypiloval jistý styl své křížové cesty na Golgotu. Upřímně řečeno, kdyby jste to museli opakovat tolikrát jako já, uděláte to v rámci pudu sebezáchovy také. Pokusil jsem si také napsat seznam, s kým a ze kterých měst jsem mluvil, ale když počet jmen přesáhl dvanáct, vzdal jsem to.
Posledních čtrnáct dnů před vypršením páně Krausovy kampaně jsem dokonce pořádal něco jako veřejné produkce, kde již jsem si z operátorů nepokrytě dělal prdelky, za což se zpětně omlouvám. Zoufalí lidé holt dělají zoufalé věci.
Byli dva dni do začátku září a moje těžce zkoušená trpělivost byla opět na nule.
Přeřadil jsem tedy znovu projev na level „adrenalin“ a volám už po sto šedesáté osmé Telecom. Nehulákám, mluvím tiše v holých větách, vše opakuji dvakrát. Velmi pečlivou dikcí si dávám záležet, abych každý další dotaz odpálil už v půlce, protože celý postup operátorů znám i pozpátku. Mladý muž vydrží asi deset minut být za totálního debila a začne vyvíjet nebývalou aktivitu. To co z něj vypadne je opět pravý šperk. Nová – v pořadí už druhá – objednávka je nějak zaseklá v sytému. Ano, je aktivní, ale nějak se tam nepovedlo smazat, že je tam technický problém. A že to tedy technici uzavřeli jako vyřízené. V této fázi jsem už takřka odborníkem na Telecomí scifi a tudíž už mne překvapí máloco. Tedy ptám se co s tím.
Tohle už nechápu. Jediné přijatelné vysvětlení je skutečně jen to že mne Bůh nenávidí za něco v minulém životě. Nechci toho přece tolik. Krátce popřemýšlím o možnosti se přestěhovat jinam, kde bych měl jakoukoliv jinou možnost než Telecom. Například do jícnu sopky. Vzdám to.
Mladík navrhuje jediné možné řešení. Všechno smazat a zadat objednávku znovu. Je mi to jedno. Ať si objednávku zasadí třeba do záhonu mrkve, hlavně když to pro změnu bude fungovat. Jen se ujistím, zda kampaň „za korunu“ se vztahuje v tomto případě i na moji maličkost a jestli to bude ještě letos. Je mi sděleno že to platí za stejných podmínek. Fajn.
Nemám sílu se hádat, dělejte si co chcete, stejně vám neuvěřím vůbec nic. Tyto attacky podnikám už víceméně ze sportu a patrně mi nezbude nic jiného než nějaké nelegální řešení.
Mladík si zadá novou objednávku, poděkuje mi za můj čas. Posype si za Telecom na hlavu popela víc než v Pompejích a zavěsí.
Volá mi obchodní oddělení-tentokrát již sloučené O2.
Je sedmého září.
Vyptává se mne, zda chci tu telefonní linku. Odvětím, že telefonní linka má pro mne smysl pokud v ní bude internet. Slečna obchodnice znejistí a hned na to mi dá smeč.
Prý mi může nabídnout jen telefon – na ústředně O2 v mém domě již není cosi, čemu se říká D-slam. Nebo přesněji – není pro moji maličkost. Tuto informaci potřebuji poněkud vstřebat.
Zeptám se slečny jestli mne pochopila už zezačátku správně. Že stupidní drát, za který mám platit paušál, je pouze prostředek připojení k internetu a že ho dále nehodlám využívat jinak, než se o něj příležitostně přerážet. Poptám se ještě, zda četla celou historii mé soukromé války s debilitou a jestli si přesně uvědomuje co mi právě sděluje. Znovu se zeptám, zda myslí vážně svoji nabídku. Slečna to patrně tuší a v dobré snaze mne uchlácholit posílá poslední torpédo nabídky do potápějícího vraku Bismarcku mojí příčetnosti. Nabízí mi 56kB vytáčené připojení za paušál. Tedy 355,- kreditů za telefonní linku a další 799,- za vytáčené připojení a to ještě bez modemu. Mám toho dost.
Požádám ji, aby si prohlédla židli, zda se náhodou neposrala. Otáži se, zda si O2 stihlo všimnout, že existuje něco jako konkurence a toho, že máme jednadvacáté století. Slečna to nehodlá popřít a táže se, co tedy s tou telefonní linkou. Požádám ji, zda mi může zavolat odpoledne, že to musím zvážit. Slečna poděkuje a zavěsí.
Padnu na znak a přemýšlím kdo a za co se mi chce tak strašlivě pomstít. Snažím se promyslet nějaké kombo, protože 1200,- za vytáčenou 56kB linku v Praze je něco co bych asi nerozdýchal.
Vytáčím Bluetone abych v posledním tažení zjistil, zda by se mohla najít nějaká jiná možnost. Ptám se, zda by mi Radiokomunikace pustili internet přes linku bez D-slamu. Technik říká že ano. Mají sice pronajatou ústřednu od Telecomu, ale linka s D-slamem patří Radiokomunikacím. Tedy se pokusím o kotrmelec. Slečně z O2, když zavolá, kývnu na linku bez Internetu.
A happyend ?
Žádný není.
Technik z O2 bude mít čas snad dvacátého tohoto měsíce …
(Zatím nikdo nehlasoval)