Silniční vši nemám rád. Skutečně ne, a i když se občas mimoděk a dočasně připojím do jejich řad, dávám si ohromný pozor, abych se ani minutu nechoval jako ony.
Silniční vši se chovají, jako by byly na silnici samy.
Silniční veš potmě nesvítí. A proč by taky měla. Je přece vaše povinnost veš vidět. Kdyby byly aspoň od tý lásky a připevnily si zepředu a zezadu jednu odrazku, už jen to by bylo docela super. Jenže ani to neudělají, protože odrazka zvyšuje čelní plochu a hmotnost. Sice nevím, jak může dvojice odrazek ovlivnit dynamiku všího pohybu, ale zase na druhý straně – když jsou ochotný si kvůli snížení aerodynamického odporu oholit i chlupy na nohou – a vezměte, jaké cx má jeden chlup! – tak pak i odrazka hraje klíčovou roli. Kdyby ani to nešlo, taky by bylo možné koupit si teplý obleček s nějakými reflexními nášivkami, ale ani to ony neudělají, raději si navlíknou černý tričko a tmavěmodrý kalhoty, aby prověřily váš zrak.
Prostě je to na vás. A nemyslete si, že když silniční veš nesvítí, že tím ohrožuje jen sama sebe! Ohrožuje tím mne, vás, toho, tamtoho, všechny, co jsou okolo, protože je vystavuje riziku střetu s českým právním řádem, což je horší než dostat nakládačku od cikánskýho klanu. Až veš sestřelíte, a to se nevyhnutelně jednou stane, těžko můžete reagovat na něco, co není vidět – patrně ani v první chvíli nebudete vědět, co se stalo – budete to vy, koho policie obviní z toho, že jste nedodržel boční odstup, budete to vy, kdo si bude shánět právníka, budete to vy, kdo bude stát před soudem, a až tam se začne řešit, že veš nedodržela jakousi důležitou povinnost, vy ale přesto nevyváznete bez nějakého trestu.
Vrchol arogance je, když se hrabou dvě vši vedle sebe a ucpou celý jízdní pruh. Zákon to sice neumožňuje, ale protože všivárny nikdo netrestá, je to stejné, jako by to bylo povoleno, takže je to normální. Jim nedochází, že tím způsobují někomu problém, ony si dokonce myslí, že právě v tu chvíli bojují za práva vší tím, že komplikují jiným lidem život.
Silniční vši nerespektují ani základní pravidla.
Ne že bych byl kolem silničního zákona pedant. Ale jsou jisté ohledy, kdy zákon nezákon, když se může někomu něco stát, na co celý život nezapomene, nepovedený zákon jde stranou a nastupuje racionální myšlení. A když se silniční veš motá po cestě neosvětlená a ještě k tomu rozverně kličkuje, nemusí to být jen tím, že se veš těší dobré mysli.
Cítíte taky jakýsi morální blok sedat za volant pod vlivem? Utrácíte peníze za taxík a druhý den odpoledne jdete k baru pro auto? Zbytečné, chovejte se jako veš. Žinýrujete se naprosto zbytečně. Jisté skupině účastníků silničního provozu je opilost při řízení promíjena, spíše se chápe jako lidový kolorit. Na Moravě se dokonce vybudovaly speciální stezky pro opilé silniční vši, slovutné Centrum dopravního výzkumu to shledalo pozitivním, takže je to v pořádku. Opět zde platí – když sundáte nalitou veš, nejste ani zdaleka z obliga, ve smyslu zákona jste viníkem nehody nadále vy a zase se bude už jen prokazovat, jak moc. Že mohou někoho přivést do solidního průseru, to vši nijak moc nezajímá.
Asi by nikoho nenapadlo jet jen tak na červenou, ale silniční veš ano. Barevná signalizace totiž pro vši neplatí. Takové věci jako dání přednosti, ukazování, o tom raději ani nehovořím. To je naprosto endemický případ, kdy veš laskavě naznačí, kam asi jede, a když tak učiní, není ještě jisté, že tam skutečně zahne. Chování na křižovatkách také nestojí za řeč, ale naštěstí jsem vyvinul několik metod, jak se od vší nenechat nachytat.
Vši si svým prasením říkají o průser, každý den dráždí tygra holou prdelí, a když se pak něco stane, tak jsou hrozně překvapený. To se pak hledá chyba všude možně, jen ne tam, kde vznikla. Budují se památníky, požadují se stavební úpravy, proberou se zákonodárci a uloží cyklistům povinnost nosit helmu (kterou stejně nakonec oni sami nedodržují). Vši varují přes média ostatní vši – pozor, pozor, tahle křižovatka je nebezpečná – přesto tudy dál jezdí, a dál bez světel a bez přileb a na červenou. Je to všechno fakt jen hra na tzv. bezpečí.
Silniční vši se chovají jak prasata.
Některé vši v jednom kuse kolem sebe plivají. Nechápu, co to má znamenat. Někdy mám dokonce dojem, že je pohled na jejich vlastní sliny uklidňuje, protože plivnou a pak to pozorují, zda to má správnou barvu, množství a konzistenci. Jiné vši chlístají za jízdy, také to vypadá, že se jim to náramně zamlouvá. To takhle flusnou a sledují, kam to letí. Možná podle toho odhadují sílu větru. Několika vším jsem vytkl, že se mi to nelíbí, ale vůbec se nestyděly. Asi to nějak k tomu patří, je to součást toho stajlu, a naopak chtít po nich, aby toho zanechaly, je vnímáno jako nehorázné.
Měl jsem v bývalém zaměstnání jednoho kolegu, ten kráčel po dráze silniční vši. Každý teplý boží den se přivšivil do práce. Přišel v tom jeho oblečku s helmou na hlavě, od recepce dobrých pět minut chůze, za tu dobu by ji stihl desetkrát sundat, ale on nám chtěl ukázat, že skutečně přijel a jaký má značkový Leader Fox vešware, tím spíše, že v reálu nebyl ani leader, ani lišák. Jenže my to poznali i tak. Smrděl jak sokolská žíněnka. Někdy byl mimořádně ohleduplný a šel se osprchovat – snad jeho práci za těch půl hodiny z jeho pracovní doby, co se lachtal, udělal za něj někdo jiný, já nevím, já to nebyl. Jindy ale chvátal a tak zvolil kontinuální bioattack, v kanceláři ze sebe s hekáním sundal ty jeho všivý hadry (všichni jsme na jeho spodní prádlo byli zvědaví, včetně návštěv zvenčí, pokud tam nějaké byly), za baťůžku vylovil zmuchlanou košili a kravatu, co vypadala, jako by ji vyrval krávě z bachoru, navlékl to na sebe a oblažoval nás celý den. Zkoušeli jsme mu to naznačit, ale k ničemu to nevedlo.
Ovšem co bylo úplně max – asi před osmi lety byl v Tetter City amatérský závod silničních vší. Start byl v sobotu dopoledne a byl to krásný slunečný den, pamatuji si to celkem dobře. S mojí venkovskou expřítelkyní jsme právě šli do města cosi nakupovat. Procházeli jsme kolem předstartovního shromaždiště – nebo jak to nazvat – silničních vší, všude celkem dost lidí, aby taky ne, vždyť to bylo na hlavním náměstí. A tak koukáme na silniční vši, zatímco jdeme okolo, když tu najednou jedna veš hrábne do těch jeho buzikalhot, po nějaké době usilovného hledání vyloví dlouhým sezením poněkud deformovaného fógla a začne před zraky veřejnosti chcát na zem. Poté, co si vypustil nádrž, spokojeně zastrčil ocásek a tvářil se, jako by to bylo zcela normální, prostě já si tady na náměstí veřejně chčiju, no a co. Ještě že si tam nezačal mastit jelito s odůvodněním, že potřebuje snížit startovní hmotnost o pět deset gramů. Moje ex z toho byla trochu vyndaná, ne snad že by veš měla takovej cajk, ale to ani u nich na vesnici nebylo zvykem, že by drn v poledne na návsi chcal.
Silniční vši si na něco hrajou
Jestli jsou vši v něčem dobré, tak je to mediální práce. Díky tomu nám byl vypodobněn svět automobilů jako svět arogance, zmrdismu, bezhlavého soutěžení, výkonu za každou cenu, i za cenu ohrožování všech lidí kolem. Jako protiklad je stavěn svět silničních vší, tichý, měkký, konfliktuprostý, snášenlivý, suchý, měkký, s křidélky a navržený gynekoložkou. Jen sem tam nějaký ten plivanec na zem. Když se však podíváme do reality, zjistíme, že oba světy vykazují nápadnou míru podobnosti. Když chcete být in, musíš mít nejznačkovější hardware woe, ať seš řidič nebo ať jseš veš woe. Rám ztytanu vole, auto fturbodýzlu vole, kdo má kolo z obchoďáku je na tom stejně jako ten, kdo má jen otřískanou felicii – bezcenný Untermensch. Jak jsi socka bez vodpružený vidle woe, my tě předjedem, celej svět tě předjede a ještě na tebe zpředu flusne. Jak podobné.
Silniční vši mají dojem, že jsou diskriminovány
a tak si vymýšlejí různé akce, při kterých terorizují slušné lidi a omezují dopravu, aby poukázaly na svoje neexistující problémy. Opak je pravdou – málokterý účastník silniční dopravy má z různých důvodů takovou míru svobody, jako silniční veš. Nikdo by si v silniční dopravě nemohl dovolit tolik, co si veš dovolit může a smí. Mnohé předpisy pro ni neplatí, jiné se po ní nevymáhají, dokonce se pro ní připravují speciální zákony a speciální paragrafy v jiných zákonech. Když se tedy silniční veš hlásí o své práva, není to tak, že by jí nějaká chyběla – je to tak, že pouze chce další a další k těm, co už má. Myslím, že by se vši divily, kdyby jim někdo dal zakusit diskriminaci skutečnou.
Kdyby si radši místo toho trdlování došly do obchodu koupit pořádný světlo.
Silniční vši nemám rád a dávám jim to najevo.
(11x známkováno, průměr: 1,73 z 5)