Budějovice jsou bezpečné město. Můžete v nich žít celé roky a nevidět jediný kulomet.
Svého času jsem napsal, že se k dění k Thomadorfu nebudu vyjadřovat, protože by to nikdo nečetl (s prací pana Thomy, paní Popelové a jejich administrativy je většina obyvatel města spokojená, jinak by je přece nevolila), ale přesto se objevila v tisku zpráva, která mě velmi překvapila. V Českých Budějovicích prý narostl počet loupežných přepadení o 50%. Tato zpráva se krátce objevila v médiích, velmi rychle se však nad ní zavřela voda. Tohle je přesně jedna z těch informací, které nevzruší vůbec nikoho. Oficiální čísla o kriminalitě ve městě, případně v jednotlivých částech, se nikde najít nedají.
Českobudějovičtí policisté spočítali, že od začátku roku už mají hlášených šedesát přepadení. To je padesátiprocentní nárůst oproti minulému roku.
Úterý 10. 7. 2007 Devadesátiletá žena odpoledne v Mánesově ulici. Lupič jí vzal kabelku s peněženkou a povalil ji na zem. Důchodkyně se zranila.
Středa 11. 7. 2007 Sedmnáctiletý mladík večer na Palackého náměstí. Lupič jej udeřil pěstí do břicha a vzal mu řetízky za tři a půl tisíce korun.
Čtvrtek 12. 7. 2007 Šestadvacetiletý muž v noci v České ulici. Dostal pěstí do obličeje a přišel o mobilní telefon. Útočníka nedokázal popsat.
(zdroj: regionální příloha MF Dnes 14.07.2007)
Nažhavil jsem proto svoje magistrátní komunikační kanály a je to tak. Počet loupežných přepadení se skutečně zvýšil a skutečně o desítky procent. Je to lokální problém, zejména se jedná o okolí Palackého náměstí a sídliště Máj. Stejně tak roste počet vloupání do bytů. Převážně se jedná o kriminalitu cikánskou a policisté ji dávají do souvislosti s rostoucím počtem heren. Typická situace vypadá tak, že cikáni „požádají“ osamělého chodce o finanční příspěvek na kulturní vyžití a ještě přidají pár přes hubu. Děje se tak v kteroukoli denní i noční dobu. Pozitivem je, že třeba právě díky vám se mladý Koloman Žigo naučí rozeznávat jednotlivé druhy ovoce, což až doposud neuměl a citrony pro něj byly jen tý žlůtý šýšky móre. Prostě – jak tvrdí zastánci multikulti, soužití s menšinou obohacuje obě strany.
Pochybuji, že budějovická městská policie přitom, jak je vedena a co je spektrem jejího zájmu, s tím bude něco dělat. Nejvíc mě fascinují ty jejich cyklohlídky, to vypadá, jako když se mladí milenci s pistolemi vydají na výlet k vodě. Je rozhodně pohodlnější nasazovat botičky a prudit majitele obchodů za poutače postavené na chodníku, než poslouchat právní expertízy samozvaných rómských poradců na téma rasyzmus a dyskriminácija, takže vám doporučuji být ve střehu a postarat se vlastní bezpečnost sám. Oni se stejně spoléhají jen na to, že kolemjdoucí nezasáhnou, svědkové se vypovídat bojí a policie se nijak moc nesnaží. V případě cikánské kriminality platí zásada, že Róm útočí, jen když je pro něj riziko kalkulovatelné. V případě, že se výsledkem útoku není zcela jist, najde si prostě jiný cíl, protože je to tak pro něj úplně nejsnazší (neútočí „do posledního muže a náboje“ jako třeba skini, anarchisti, ožralové a jiný white thrash). Úmyslně nepíšu, vyhýbejte se rizikovým místům, protože to jednak dost dobře nejde, to bychom se za chvíli museli začít vyhýbat celému městu a odebrat se proaktivně do rezervace.
Řeč bude o krátké kulové zbrani neboli pistoli. Ty mají mazlíčkové rádi.
Návodů, jak absolvovat proceduru získání ZP, je na internetu hodně. Tohle je další zasazený do specifických podmínek Českých Budějovic. Kromě všeho, co v Budějovicích není, tady také není taková střelecká infrastruktura jako třeba v Praze nebo Brně, protože trh je podstatně menší a neuživí tolik subjektů. Nicméně trh existuje a střelec v Budějovicích bude obsloužen, aniž by musel něco zdlouhavě shánět nebo někam jezdit.
1. Získání zbrojního průkazu
Je předpokladem získání zbraně. Pro jeho získání je nutné splnit zde uvedené podmínky.
Ke zkouškám odborné způsobilosti je nutno se přihlásit. Akt přihlášení na příslušném formuláři se provede na úseku zbraní a střeliva OŘ PČR na Mariánském náměstí vedle privátní ekonomické školy, zvýšené přízemí vpravo. Termín je sdělován obratem. Termíny bývají zpravidla jednou měsíčně a to zhruba kolem patnáctého, kapacita je kolem 25 lidí. Ačkoli nás média krmí, že o nové ZP není mezi veřejností prakticky zájem, uvidíte, že termíny bývají obsazeny a tak se stává, že zájemci, kteří podají přihlášku třeba 10. v měsíci, dostanou termín až v měsíci dalším. Je dobré vyhnout se termínům, na kterých úřaduje zkušební komisař plk. Děd. Ne že bych s ním osobně měl nějakou zkušenost, ale lidé si na něj často stěžují. V den D se účastníci sejdou na střelnici na Borku.
Obavy o to, že se ocitnete ve špatné společnosti, hoďte za hlavu. Aspoň podle mé zkušenosti, přišli samí slušní a normální lidé (kromě jednoho potetovaného debila s oktáfkou v tuningu, kterého vyhodili od testu). Také se nestane, že by se někdo ptal, k čemu zbraň potřebujete a nutil vás pojmenovávat nějakou paranoiu, o které jste dosud neveděl. Pro tyhle lidi je školit zacházení se zbraní a prodávat zbraně stejné jako provozovat autoškolu nebo prodávat auta.
Teoretická část zkoušky je představována testem a píše se v sálu restaurace. Více o testech zde. Excelovská aplikace je ke stažení zde a je skutečně velice užitečná. Podle sdělení zkušebního komisaře, odpad od teoretické části zkoušky je 40-60% a i v dobách, kdy jsem zkoušky dělal já, to tak bylo. Odpad z větší části představují vohnouti, kteří to buď hrubě podcenili, anebo jsou prostě moc blbí.
Praktická část zkoušky (zevrubně popsána např. v této knize) se pozestává z předvedení bezpečné manipulace se zbraní a praktické střelby na terč. Předpokládaná úroveň znalostí je zhruba taková. Předvedení bezpečné manipulace probíhá většinou v kamrlíku za pultem a její součástí je:
– určení bezpečného prostoru (např. směrem na dveře z kamrlíku do chodby)
– zjištění, zda je zbraň vybitá (zbraň je ČZ 75B, takže zásobník ven, závěr dozadu, pohled do výhozného okénka, závěr vypustit, bezpečné vypuštění kohoutu)
– rozebrání zbraně v rozsahu nutném pro čištění (tedy uchopit zkotrolovanou zbraň do levé, závěr dozadu tak, aby se rysky kryly, vytlačit páku záchytu závěru – možno použít dno zásobníku jako nástroj, vytáhnout páku, vyjmout závěr, vyjmout vodící kolík, vyjmout hlaveň)
– složení zbraně
– prověření mechanické fce zbraně stažením závěru vzad a jeho vypuštěním, vypuštěním kohoutu
– případné odpovědi na doplňující dotazy: zbraň má ráži 9mm, typ nábojů je 9×19, 9 Luger nebo 9 Para (poslední pojmenování vadí pravdoláskomilům), zbraň je samonabíjecí pistole, zbraň má závěr uzamčený poklesem hlavně, postup při selhání výstřelu.
Střelba se odehraje opět s ČZ-75. Podle zákona má uchazeč nárok na tři nástřelné rány k prověření seřízení zbraně, v praxi komisaři v zájmu zrychlení procedury často nabízejí gentlemen agreement, že se bude střílet rovnou pět na terč a komu se to nepovede, má dalších pět ran. Tvrdí se, že pro komisaře je rozhodující předvedení bezpečné manipulace a nad střelbou je ochoten často přimhouřit oko – uvádím pouze pro úplnost a správné nastavení priorit.
Výhodné je na zkoušky se připravit, resp. nechat připravit. Je celkem normální a počítejte s tím, že všichni, kdo již mají zkoušky za sebou, budou tvrdit – připravovat se je zbytečný. Není to zbytečný. Dokonce i ta střelba se dá pokazit, pokud je uchazeč nervózní. Co se školení týče, ČB trochu zaostávají za jinými městy. V Praze můžete absolvovat školení a zkoušky metodou „on the fly“, tedy dopoledne proběhne kurs a nácvik manipulace se zbraní, odpoledne se individuálně cvičí a večer jsou zkoušky. Tohle, pokud vím, nikdo v ČB nenabízí. Střelnice na Borku údajně pořádá nějaké kurzy, ptejte se zde. Další možností je využití služeb pana Plášila. Ten nabízí za 1.500 Kč komplexní přípravu, přičemž je v ceně i několik mnemotechnických pomůcek k teoretické části. Sice jsem toho nevyužil, ale zprávy ze spolehlivých zdrojů pana Plášila chválily.
Výsledkem úspěšného je osvědčení o absolvování zkoušky, které platí jeden rok. Náklady na celou akci se do tohoto okamžiku pohybují v rozmezí 3-5 tisíc Kč.
Dále je třeba odebrat se k obvodnímu felčarovi. Ten za peníze vystaví potvrzení o způsobilosti zdravotní. K tomu si může vyžádat zase další vyšetření, například vyšetření psychiatrem. Většinou k tomu obvodní lékaři přistupují jako ke všemu, tedy velice formálně. U nemoci je to katastrofa, u administrativního úkonu požehání. V mém případě to trvalo asi jednu minutu. Tento papír platí tři měsíce.
S oběma papíry se opět odebéřeme na Mariánské náměstí, kde požádáme o ZP. Na jeho vydání má PČR jeden měsíc.
2. Získáváme zbraň
Po vydání ZP je třeba si vybrat zbraň. Jsou místa, kde si lze za pár korun zapůjčit různé zbraně, vyzkoušet si je a získat k nim informace. Nejblíž pro tyto aktivity je opět Borek, ale otevírací doba tam mě právě nenaplňuje optimismem. Na Borku je zjevná tendence nabízet zbraně Walter, jinak je k zapůjčení ještě několik zbraní, určitě ČZ-75, Glock a Beretta. Je dobré hledat podporu u střelců mezi známými nebo navštívit i jiné střelnice mimo Prdelákov.
Volba zbraně je kapitola sama pro sebe, já jsem si to užil nedávno. Je to horší než vybírat auto, protože ta auta jsou všechna víceméně na jedno kopyto, zatímco zbraně se podstatně liší. Konzultační autoritu bych vnímal jako obligatorní a na ceny bych moc nehleděl, protože trpět pak s nějakou fokin gun případně ji do patřičné podoby pozměňovat aftermarket doplňky stojí víc než ta konzultace. Já učinil dobrou zkušenost s firmou Střelecký servis na Spořilově a panem Ondrou, předvedl, popovídal, poupravil. Jako hlavní pozitiva v provozovně pana Ondry jsem vnímal skutečnost, že si dovede udělat na zákazníka čas, rád pomůže a především nedělá ze začátečníka debila. V dosahu od ČB je také plzeňské Leiko, kde by jistě také takovou službu poskytli, střelnice je však od březnového požáru out of duty a aktuální stav rekonstrukce mi není znám (kdo má info, prosím do diskuse).
Pokud je zbraň vybrána, je zpravidla postup takový. V prodejně složíte zálohu a prodejce deponuje zbraň na dohodnutou dobu. Je nutné si odnést z prodejny sériové číslo zbraně a vyplnit formulář zvaný Žádost o povolení k nákupu. To se odevzdá opět na Mariánském náměstí a výsledkem je povolení k nákupu, které je vydáváno v třicetidenní lhůtě, avšak zpravidla dříve. Ta charismatická vysoká krátkovlasá policistka s exotickým jménem to dokonce zpracovala během téhož dne. Na základě tohoto papíru nám v obchodě prodají rezervovanou zbraň. S tou je třeba opět vyrazit na Mariánské náměstí a provést její registraci. Registrace se provede na počkání a je vystaven průkaz zbraně. Od tohoto okamžiku vlastníte zbraň legálně.
V Budějovicích se mi osvědčila prodejna zbraní páně Šubrta, další prodejna je na střelnici na Borku.
3. Nošení a použití zbraně
Z právního hlediska rozsáhlé téma krajní nouze a nutné obrany odbydu několika odkazy.
http://www.nutnaobrana.cz/
http://trestnirizeni.mujblog.info/dokumenty/nutna-obrana (v článku jsou odkazky na články ze serveru juristic.cz)
Tématika sebeobrany se zbraní na GunLexu
Zákony týkající se zbraní a sebeobrany
Obvykle přehlíženou nevýhodou nošení střelné zbraně je skutečnost, že její držitel může být přepaden kvůli zbrani samotné útočníkem, který potřebuje zbraň získat a přepadnout s ní třeba benzínovou pumpu. V tomto smyslu je držení střelné zbraně pro účely sebeobrany kontraproduktivní.
Z technického hlediska je nutné zmínit různé pokračovací kurzy, kde zájemce učí, jak se se zbraní efektivně bránit, tedy například vyřadit útočníka v bezprostřední blízkosti. Hodlám se v létě přihlásit, je evidentní, že střelba na terč na střelnici a panická střelba na zfetovaného nigga hijackera mají úplně jinou dimenzi. Jeden z čtenářů D-F mi napsal svého času něco v tomto smyslu: „Uč se tasit potmě, uč se tasit levou, v leže na zemi nebo ve stísněném prostoru auta“.
Nebojte se grázlům bránit, nebojte se bránit jiné před grázly, pasivita okolí je jejich nejsilnější zbraň.
(12x známkováno, průměr: 3,00 z 5)