V podstatě denně se dozvídáme z médií, že vozy Škoda jsou nejlepší automobily, jaké kdy svět spatřil. Při čtení oslavných ód českých autožurnalistů na čím dál pochybnější produkci z Boleslav Werke začínám pochybovat, zda má vůbec význam vyrábět ještě jiné vozy než ty se značkou Škoda. Propaganda však nedávno přišla s další zajímavou zprávou, totiž že nejen vozy Škoda, ale také serisy Škoda jsou nebývale kvalitní. A to je skutečně pozoruhodné.
Zprávu zpracovala a zveřejnila organizace Dekra Automobil, což je potomek ÚSMD. Není nijak dlouhá. Média o ní rozsáhle informovala, což také samozřejmě patří k věci.
Zpráva tohoto typu, tedy určená pro nejširší publikum buřtožroutů a roomster-worshipperů, asi nebude nikdy obsahovat náležitosti nějakého oficiálního dokumentu. Oželíme proto, že tam není uvedeno, jaký byl vlastně účel zkoumání, kdo zprávu zpracoval, kdo navrhl metodiku hodnocení a proč, že chybí struktura obvyklá pro technické zprávy (popis zadání, popis řešení, výsledková část, závěr). Ve zprávě oželíme i tabulku s daty, která byla během testu získána, například jednotlivé ceny za opravu v jednotlivých servisech. Ale co oželet nehodlám je absence odkazu na nějaký dokument, kde by tato data byla obsažena. Bez toho je to, ehm, něco jako hajzlpapír. Kdyby mi tohle někdo přinesl v práci, tak ho s tím vyhodím, ale myslím, že v normální firmě by si tohle nedovolil ani retardovaný absolvent VŠB.
Pro informaci, podstatou šetření byl experiment, kdy se Dekra obrátila na nezjištěný počet značkových i nezávislých servisů, aby provedli servisní prohlídku vozidla Škoda, na kterém bylo předtím nasimulováno pět závad. Kolik těch servisů bylo, zpráva neuvádí, Lidovky uvádějí, že jich bylo šest a šest. Činit na základě pokusu v šesti servisech dalekosáhlé závěry o „servisní síti“ mi připadá zcela scestné. Především ale postrádám informaci, jak byly vlastně servisy vybrány a jak znělo zadání, co mají provést. Zda se jednalo o zadání typu „udělejte mi prohlídku, abych měl razítko v servisce“ nebo zda zákazník požadoval odstranit nějakou závadu nebo si stěžoval na nějaký její symptom.
Vrcholem manipulace jsou ovšem nasimulované „závady“, tedy:
– vadný snímač polohy vačkového hřídele
– vyvléknutý kabel ABS
– nízký tlak v rezervním kole
– vadnou pojistku v dálkových světlech
– proud trysky zadního ostřikovače směřující mimo sklo
Že tomu zcela nerozumíte? Za to nemohu, je to citace z dokumentu Dekra. Srozumitelné vyjadřování za pomoci obvyklé terminologie není zjevně silnou stránkou expertů z Dekry.
Třetí a poslední položka nejsou pro mne závadami. To je něco jako provozní stav. Pokud Škoda po servisech požaduje provádět v rámci servisních prohlídek takové úkony, je to než tahání peněz z kapes těch 90% zákazníků, kteří jsou ochotni překonat vlastní lenost a neschopnost a provést základní kontrolní úkony na svém autě sami. Já sice chápu, že někteří řidiči mají tendenci stavět se do role „já nic spravovat nebudu, od toho mám servis“, ale to je jejich vlastní blbost a přijdou na to, až někde budou v noci šaškovat na dálnici s prázdnou rezervou.
Vadná pojistka „v dálkových světlech“ (správně: pojistka napájení dálkových světel) je na tom velmi podobně. Jako kontrolní položka při pravidelném servisu totální nesmysl. Pokud se pojistka spálí, dálková světla přestanou svítit, řidič musí vyhledat servis tak jako tak, protože se s tím nedá bezpečně jezdit. Může se spálit hned následující minutu po odjezdu se servisu nebo dokonce při tom testu. Takový kontrolní úkon nic zákazníkovi nepřináší, nezíská jistotu, delší životnost ani lepší vlastnosti svého auta, jen se za jeho peníze zkontroluje něco, co on sám dobře vidí. Zřejmě zde Škoda čerpala inspiraci ve filmu Vrchní, prchni!, kde soused hlavního hrdiny v podání Zdeňka Svěráka kontroloval na své Škodě 120 věci, které byly vidět na první pohled. Výrobky Škody Auto prošly fascinujícím vývojem, ale její zákazníci jsou pořád stejný vohnouti.
Další dvě závady jsou skutečně závadami.
„Vyvléknutý kabel ABS“ je závada, pod kterou si nedovedu představit nic určitého. Buď byl kabel mechanicky vyvléknutý z nějakého úchytu, například v okolí tlumiče, nebo byl rozpojený konektor mezi senzorem otáčení kola a kabelovým svazkem v karosérii. V prvním případě je to pseudozávada, která může po nějakém čase vést k prodření kabelu například o rotující pneumatiku a tím k výměně senzoru za nějakých 2000 Kč. Pokud byl kabel elektricky rozpojený, pak řídící jednotka ABS postrádala signál jednoho ze čtyř senzorů, zapsala chybu a došlo k indikaci na palubní desce. Odstranění závady předpokládá vyčtení chyb z řídící jednotky ABS a identifikaci vadného senzoru, následně kontrolu senzoru a kabelu k němu. Celkem triviální záležitost, postačí jakákoli diagnostika, která se s ECU „domluví“ a voltmetr.
Vadný snímač polohy vačkového hřídele: Jak to celé funguje? Snímač otáček vačkové hřídele je funkčně podobný snímači otáček klikové hřídele a u motorů, které nemají rozdělovač, ho řízení motoru používá k určení, který píst je v horní úvrati. To je dobré vědět za účelem načasování zážehu. Kromě toho se používá k diagnostice přeskočení rozvodového řemene nebo řetězu a při spuštění motoru, kdy pomocí něj řízení motoru zjistí, jak je vlastně celý mechanismus klika-ojnice-písty na začátku natočen. U motorů s VVT se používá k diagnostice činnosti variátoru, ale to se Škody netýká. Motor může existovat bez tohoto snímače, využije se pak z toho, že otáčky vačkové a klikové hřídele jsou „povinně“ v poměru 1:2. U dieselu má tento snímač pouze iniciační roli, při startu řekne ECU, který píst je jako první v horní úvrati, a pak se senzor odpojí.
Auto s vadným senzorem otáček vačkové hřídele nejde nastartovat nebo pokud je signál senzoru neplauzibilní, startování trvá déle a chod motoru není pravidelný. Tento problém najde mechanik, který má diagnostiku. Potřebuje zařízení, které se umí spojit s řídící jednotkou motoru a vyčíst z ní chyby. Tam se objeví záznam obsahující některou z chyb v rozmezí P0340-0344, a to nejspíš první nebo poslední z nich. Také se rozsvítí kontrolka řízení motoru na palubní desce. Postačí jakákoli diagnostika, klidně notebook s kabelem a softwarem zadarmo. Rozhodujícím faktorem k úspěšnému odstranění závady je ovšem ten, kdo diagnostiku obsluhuje, protože musí rozeznat, zda je vadný senzor, jeho napájení nebo je vadný ten proces, který senzor snímá, tedy zkontrolovat rozvodový mechanismus. Ale není to neobvyklá závada, dokonce není ani specifická pro Škodu, a procedura k její diagnostice je zcela standardní, společná pro všechna evropská auta, už mnoho let shodná a zvládne to každý i průměrně schopný mechanik.
Dekra to komentovala takto: „Autorizované servisy mají výhodu v tom, že disponují moderním diagnostickým vybavením, mají know-how přímo od výrobce a pracují dle norem automobilky ŠKODA“. To je sice fajn a rád bych tomu věřil, ale nijak to nesouvisí s tímto jejich testem, protože pro odstranění obou závad senzorů postačuje jakékoli i zcela základní diagnostické vybavení se základními funkcemi a není třeba žádné rozsáhlé know-how.
Dále komentuje Dekra ceny, kdy prohlídka v neautorizovaných servisech stála průměrně 4.805 Kč, u servisů Škoda 5.918 Kč. Cenový rozdíl (ve výši 1.113 Kč, tedy 19% v neprospěch značkových servisů) je podle Dekry přesto přijatelný, protože rozdíl v kvalitě je významný. Značkové servisy údajně odhalily 97% závad (tedy 29 z 30, pokud servisů bylo 6), zatímco neznačkové jen 43%. V tomto ohledu by mně zajímalo:
a) zda se do toho počítají i pseudozávady popsané výše (rezerva, ostřikovač, světla)
b) co se během té „prohlídky“ ještě dělo, aby to ospravedlnilo náklady ve výši téměř 6.000 Kč. Snímač otáček stojí asi 1.500 Kč a jeho výměna zabere 20 minut i s diagnostikou. Já sice vím, že zákazníci Škody prodávající pod heslem „simply clever“ na nějakou korunu nehledí, ale pro většinu zákazníků je šest tisíc fakt hodně peněz. Za to musím na autě pracovat celý den a vyměnit kopu věcí.
Dekra se také pustila do analýzy cen náhradních dílů a dopracovala se k tomuto závěru: „Test také odhalil, že padá mýtus přemrštěných účtů z autorizovaných servisů kvůli údajně drahým náhradním dílům. Nejenom, že ceny ŠKODA Originálních dílů jsou srovnatelné s cenami ostatních dílů na trhu, často jsou díky speciálním cenovým programům dokonce i nižší.“ Nemám tuto zkušenost, hlavně pokud jde o oleje, filtry a ostatní spotřební materiál, který je zhruba 1,5x dražší než kdekoli jinde. A v neposlední řadě, Dekra pochválila Škodě systém pevných sazeb za úkony, což je z pohledu zákazníka skutečně dvojsečná zbraň.
Něco se tam také píše o nevhodném způsobu účtování výkonů, ale chybějí jakákoli fakta, v čem měl tento nesoulad spočívat.
Celá zpráva je z mého pohledu povrchní, pochybná, účelová a stranící Škodě Auto, tentokrát její servisní síti. Některými ohledy se vůbec nezabývá, například neflexibilitou českých značkových servisů, kdy zahraniční servis provede běžnou roční inspekci za hodinu na počkání, kdežto tady je minimální časové kvantum jeden den („přijďte si v pět“), vykonávání úkonů, které zákazník nepožadoval (mytí vozidla, úklid, výměna podložek pod SPZ za jiné s logem servisu), zpoplatňování triviálních úkonů (sejmutí krytu kola, sejmutí víka motoru apod.) a různé kocourkovské speciality, jako neoficiální trojí ceník (pro fyzické osoby, pro právnické osoby a „na pojišťovnu“). Já bych se ke kvalitě značkových servisů vyjadřoval nerad. Sám s nimi nemám žádnou negativní zkušenost, protože jsem jim vždy při sepisování zakázky vždy jasně sdělil, co budou dělat, jak to budou dělat, že si to zkontroluji a že existují věci, na které nebudou vůbec hrabat. Na druhé straně znám ze svého okolí mnoho případů, kdy značkový servis selhal na celé čáře, a to zejména pokud se jednalo o komplikovanější mechanické závady.
Na závěr bych rád vyjádřil přesvědčení, že existují dobré servisy a špatné servisy, a toto dělení se odehrává ještě nad dělením na autorizované a ty další. Tam, kde vedoucí nebo majitel servisu rezignoval na svou práci, zaměstnává vohnouty za devítku měsíčně s tím, že zbytek si dokradou na oleji, rozvodových sadách a vedlejšákách na firemním vybavení, nemůže zákazník očekávat nic pozitivního, ani kdyby servis měl tisíc certifikátů.
(3x známkováno, průměr: 2,33 z 5)