Přinášíme unikátní informace o pozadí působení náboženských fanatiků, které mělo být zapomenuto, aby mohl nyní po letech bývalý Guru sekty pomocí svého ďábelského plánu radikálně infiltrovat křesťanské církve v ČR.
Chce-li někdo v dnešním uspěchaném světě držet v rukou moc, má na výběr v zásadě tři cesty – buď koncentrovat moc materiální nebo moc duchovní nebo obě zároveň. Křesťanská církev měla po staletí zdokonalovaný systém, jak vládnout napříč starým kontinentem, ovšem díky technologické revoluci si její metody postupně osvojili obchodníci, velkovýrobci a další, kdo byli schopni akumulovat dostatečně velký kapitál. Sice ještě existují státy se svými vládami, ale skutečnou moc prakticky drží v rukou oligarchie několika desítek až stovek nejbohatších lidí světa zaplavujících svět konzumním zbožím.
Podíváme-li se ovšem na podstatu křesťanské víry jak je popsaná v bibli, zjistíme, že tato víra neztratila v současné době nic ze své dřívější radikální podstaty. Dnes by se mohlo zdát, že je křesťanství a jeho praktiky na ústupu, ale opak je pravdou. Zdá se, že nejlepší obranou je útok. Události posledních let nasvědčují tomu, že církve začaly mobilizovat své síly a v tichosti se začaly radikalizovat. Hodlají se pod záminkou většího sepětí s původní vírou vrátit a získat ztracenou nadvládu nad většími stády svých oveček, neboť kdo jiný, než blahoslavení chudí duchem jsou zdrojem většího světského bohatství než miliarda křesťanů roztroušených po celé Zeměkouli ..
Tak na tuhle otázku bych rád dal odpověď v dnešním článku.
Když jsme na eDen-X uveřejnili slavnou mp3 se zvukovým záznamem fanatické křesťanské sekty, její poslech zmasakroval každého, kdo byl v doslechu. Rozhodli jsme se seriózně zapátrat po původu onoho záznamu, jehož autenticita byla evidentní. Sekta byla identifikována a přineseme o ní samostatný článek. Styl kázání mi byl ale podezřele povědomý – jako bych se již s podobným šířením dogmatu dříve setkal. Vzpomněl jsem si na svůj zážitek se sektou Voda Života a překvapilo mě, že se skoro všechny zmínky o její činnosti vytratily z webu, i když tam ještě tak před rokem, dvěma byly. Nedalo mi to a rozšířil jsem pátrání po všech frontách.
Jak jsem se postupně probíral získaným materiálem a zjišťoval souvislosti, trochu mi zamrznul úsměv na tváři. Nejenže je momentálně v různých sektách aktivních víc lidí, než kolik zabírá např. kartotéka drogově závislých v celé ČR, ale tak šílené praktiky jako se běžně na vymývání mozků v sektách používají, neměla ani Stb. Různé sekty jsou natolik personálně provázané, že prakticky prorostly jak mezi tradičně uznávané církve, tak do politických stran (KDU/ČSL) a loví s oblibou mezi mladými lidmi, kterým pod záminkou obracení na víru vymývají mozky. Bývalý vůdce sekty Voda Života, její Guru Alexandr Flek, se na působení sektářského extrémismu v Čechách významně podepsal.
Na pastora Vody života mám jednu osobní vzpomínku z jara roku 1991. Byl jsem tenkrát se svou tehdejší přítelkyní na Staroměstském náměstí, kde probíhala živá akce u sochy uprostřed náměstí. Blond mladík z nějaké církve tam fanaticky vykřikoval pseudo-biblické proklamace a skoro za každým třetím slovem se orgiasticky třásl při vyslovení „halellujah“. Jsem na podobné projevy doteď alergický, ale tehdy mi bylo 20 let, měl jsem za sebou sérii dlouhých debat o víře s hluboce věřícími končících většinou utvrzením se v názoru, který doteď zastávám a čerstvě přečtenou Bibli Kralickou. Nenapadlo mě nic lepšího, než že kazatelovi na mikrofon řeknu pěkně od plic, co si o svinstvu, které tam za bílého dne hlásal, myslím a začal jsem se rázným krokem prodírat davem přihlížejících k němu. Hnal se ke mě se slovy „Vídíte ? tady je někdo, kdo se teď rozhodl přijmout Ježíše za svého Pána,“ čímž mě ještě víc utvrdil v mém úmyslu. Než se vzpamatoval, vytrhnul jsem mu mikrofon z ruky a zvolal „Rozejděte se ! Copak nevidíte, že je Vás kazatel úplně pomatenej ? Jen s Vámi manipuluje !“ Víc jsem nestihl, protože mi les rukou mikrofon odebral, kazatel se bleskově přesunul na druhý konec volného místa, kde na sebe stáhnul pozornost sroceného davu asi 400 lidí a za výkřiků „halellujah halellujah“ vykřikoval něco o ďáblu a o tom, že se za mou duši bude modlit. Cesta ven uličkou nenávistných obličejů proběhla bez rvačky, ale nebylo to nic příjemného.
Této akci se prosím říká ve slangu sekty „evangelizace“ – projev kazatele (v uvedeném případě Alexandra Fleka) bývá tak sugestivní, že někteří mentálně slabší jedinci – bezvěrci, hystericky zvedají ruce a v okamžiku náhlého osvícení Duchem svatým přijímají na místě Ježíše Krista a cítí se spasení.
Jak to všechno začalo ..
Historii sekty Voda života zpracoval osobně sám její pastor Alexandr Flek v prvním čísle časopisu, který sekta vydávala. Nebyl to časopis ledajaký, už sám název „Revue pro božský život“ dával tušit, že máme co dělat s náboženskými Ultra´s.
Foto 1 (vlevo):
Henry Kalimosho Kashweka, Pavel Kocúr (vedoucí Apoštolské církve(1) Praha – dobové foto z fůze Apoštolské církve a Vody Života)
Foto 2 (uprostřed):
Alexandr Flek, Petr Urban, Martin Srp, Robert Měcháček, Henry Kalimosho Kashweka
Foto 3 (vpravo):
Henry Kalimosho Kashweka, Alexandr Flek, Katka Fleková (choť), Veronika Urbanová (choť), Petr Urban (Starší sboru Voda Života – druhý v hierarchii po Flekovi), Milan Buban (vlevo stranou – drží kytaru)
Text dějin sekty Voda života však nepostihuje celý vývoj sekty od února roku 1987 do ledna roku 1991, neboť posláním slov pastora pro budoucnost měla být theologicky korektní a svinstvaprostá proklamace – něco na způsob autentického neposkvrněného početí na konci 20. století. Pomocí odkazů jsme doplnili pozadí některých skutečností zmíněných v textu, který jsme naskenovali z autentického prvního vydání božské revue jak následuje:
1)
Zakladatel sekty byl černoch jménem Henry Kalimosho Kashweka(2) ze Zambie, který v ČR studoval od roku 1985. Henry narazil na skupinu potenciálních oveček a přímo si „padl do náruče“ se sektou Family/Rodina(3) (dříve též Děti boží). Úvozovky jsou zcela namístě, neboť sekta Rodina praktikovala nevázaný sex a její víra byla v rozporu s idejemi socialismu, pročež byla zakázaná. Na souložení existovaly dokonce pořadníky, aby se dostalo i na ty, co nebyly zrovna královnami krásy. Henry z Rodiny vytáhl pár největších Ultra´s a založil novou sektu, která později přijala název Voda Života(8).
2)
Jak uvádí božské revue, sekta se schází téměř denně pod vedením bratra Henryho. V srpnu 1988 Henry odlétá chvatně zpět do Zambie. Hrozí akutní riziko, že se provalí skandál, neboť Henry souložil s několika členkami sboru. Novým Guru se stává Alexandr Flek a v lednu 1989 vyhlašuje v okruhu 22 věrných nezávislou novozákonní církev Ježíše Krista, která dále vystupuje pod názvem Voda Života.
Odkazy na fotografii:
1) Radostné dovádění tvrdého jádra budoucí sekty Voda Života. Žena, u které se nachází odkaz č.1, je Katka, budoucí manželka Alexandra Fleka.
2) Henry Kalimosho Kashweka vysvěcuje Flekovu manželku Katku.
3) Záběry evangelizace při tajném shromáždění sekty Voda Života popisovaných v následujícím odstavci.
4) Henry Kalimosho Kashweka a členové tvrdého jádra budoucí sekty Voda Života. Výše Henry – detail.
3)
Ach ta dojemná shromáždění v rodinném domku v Praze 5 .. Sekta se scházela tajně v různých bytech a rodinných domech, zejména v jedné nejmenované vile ve Strašnicích, kterou obývala jedna známá pražská rodina(9). Ve velké koupelně se konaly křty a bylo možno zde vymývat mozky cca. 30 věrným. Pobíhaly tu i děti (současné dnešní známé celebrity) majitelů oné nemovitosti, které byly tenkrát v dětském věku. Vila na pražské Klamovce měla zase kouzlo jak ve své architektuře, tak v majitelce domu, která sektě propadla. Dotyčná žena dům zdědila po rodičích a byla pro sektu neocenitelným přínosem, respektive vítaným investorem. Její lékařská anamnéza zněla: „maniodepresivní psychóza“. Jednou, když se dotyčná právě nacházela v manické fázi, odevzdala sektě veškeré své úspory, vkladní knížky a převedla na sektu i vilu. Jindy zase sebrala šperky a naházela je z mostu do Vltavy. Když se to pastor Saša dozvěděl, okamžitě zorganizoval potápění, šperky z Vltavy nechal vylovit a prohlásil je za majetek sekty.
4)
Příjezd americké misionářky Mary Alice Isleib(4) v roce 1990 byl monstrózní. Palác Kultury zaplnily 4000 fanatiků ze všech možných církví a sekt. Při proslovu M.A. Isleib lidi hystericky vstávali a volali Ježíše. Někteří se váleli po zemi v záchvatech svého vytržení, jiní vytrhávali invalidům z rukou berle, vítězoslavně jimi mávali nad hlavou a řvali, že se dotyčný/dotyčná právě zázračně uzdravili, když přijali spasení od Ježíše. Doporučuji přečíst si článek (viz. obrázek nad tímto odstavcem), jak probíhalo ono masové uzdravování. Je to více než poučné.
5)
Nevíte, kdo je Ulf Ekman ? Tento švédský kazatel založil roku 1983 ve švédské Uppsale sektu „Slovo života(5)“. Pastor sekty Voda Života Alexandr Flek se poté, co se mu jeho sekta více méně rozprchla nebo její členové odpadli vlivem totálně vymytého mozku, uchýlil někdy v roce 1991 až 1992 na Ekmanovu biblickou školu ve Švédsku, kde několik let pilně studoval a pečlivě plánoval svůj „triumfální návrat do ČR“. Výraz triumfální je důležitým spojovacím prvkem tehdejší Flekovy terminologie do současné náboženské scény, kde se nadužívání tohoto výrazu odrazilo v učení nově vzniklých sekt (viz. zmínka o slavné mp3 v úvodu článku). Původní sekta Voda Života byla přejmenována na Slovo Života a dnes představuje pouhou pobočku organizace Ulfa Ekmana, jejíž vedení převzal nový pastor, již méně radikální než Alexandr Flek.
Revue pro božský život
Chce-li někdo udržet krok s vývojem sekty, musí se vzdát prakticky všeho, co by mu bránilo trávit čas se sektou. Jen náklady na průběžné dokupování nových kázání na kazetách a v různých publikacích, které sekta chrlí tempem srovnatelným leda s říšskoněmeckým válečným průmyslem, se pohybují v řádech několika tisíc Kč (dříve Kčs) ročně.
Sekta ovšem promlouvala ke stádu svých oveček prostřednictvím svého ústředního orgánu v osobě pastora Alexandra Fleka a jeho agitačních textů, ze kterých Vám přinášíme krátkou reportáž.
Revue pro božský život č.5 1991: R.Liardon + úryvek z článku o zázracích hromadného uzdravování
Na fotografii u reklamy na knihu „Byl jsem v Nebi“ je jistý Roberts Liardon(7), který je představitelem sekty Charismatiků(7) a proslul svými výlety do Nebe na tisíc a jeden způsob. Všechny křesťanské církve věří tomu, že „lékař léčí, ale Bůh uzdravuje“. Může uzdravit, ale také může ponechat člověku jeho různé potíže, aby v nich osvědčil svou víru a vnitřně zrál. Extrémnímu charismatickému proudu je mnohem bližší tvrzení Roberta Liardona: „Bůh musí učinit to, co slibuje a čemu člověk věří.“ Přidáváme malé doplnění: Ve skutečnosti jsou R. Liardonovi bližší homosexuální styky s jedním pastorem mládeže ve sboru, čímž se Liardon svého času (rok 2002) nechvalně proslavil, ale těžko říct takhle z hlavy, jestli se přitom cítil jako v Nebi, které představuje středobod jeho víry.
Jestli jste se při prohlížení pousmáli, tak Vám asi vzápětí úsměv trochu zamrzne. Položme si otázku ..
„Co dělá Alexandr Flek dnes ?“
Zkuste www.google.com a zjistíte, že Guru za sebou pečlivě zametl stopy. Kromě pár zlomků informací se dochovaly jeho kázání ve formě zvukových souborů na webu www.kazani.cz – zde je taktéž viditelná vazba mezi Vodou života a Slovem života. Počítám, že celková velikost souborů 2,991GB, kterou můžete poslouchat nonstop 3 dny 8 hodin a 38 a půl minuty, spolehlivě vymaže mozek nejedné ovečce hledající spásu v Ježíši.
Doporučujeme alespoň na chvíli vyslechnout následující skvosty (celé je to převážně nestravitelné a dlouhé alespoň hodinu):
Download kázání A. Fleka – Je lepší dobře umřít než špatně žít (17,1MB wma)
Download kázání A. Fleka – Všechno ostatní jsou lejna (23,9MB mp3)
Odpověď na otázku, čím se Alexandr Flek nyní zabývá, však překvapivě dostaneme na webu Nadačního fondu Bible kralické, cituji:
Cílem Nadačního fondu NBK je zprostředkovat současné generaci kulturní a duchovní dědictví Bible kralické a přispět tak k naplnění nejvzácnějšího odkazu české reformace, jak jej formuloval J. A. Komenský: „…Odkazuji tobě za dědictví knihu boží, biblí svatou.… Málo ještě jest národů, kteříž by tak pravdivě, vlastně, jasně svaté proroky a apoštoly v svém jazyku mluvící slyšeli. Přijmiž to tedy za svůj vlastní klénot, vlasti milá, a užívej toho k slávě boží a svému v dobrém vzdělání…“ (Kšaft umírající matky Jednoty bratrské)
Překladatelský a realizační tým Nové Bible kralické se toto dědictví snaží zachovat pro 21. století. V roce 1998 byl po čtyřech letech práce dokončen a vydán revidovaný text Nového zákona. Během následujících sedmi let se podařilo vydat a distribuovat na 50.000 jeho výtisků. NBK si dnes nachází oblibu u čtenářů z nejširšího spektra českých církví i mimo ně.
Práce na překladu Starého zákona je nyní ve dvou třetinách. V roce 2002 vyšly Mojžíšovy knihy jako první díl Nové Šestidílky, v následujících letech budou publikovány další díly podobně, jako vycházela v letech 1579-1594 původní kralická Šestidílka. Mezitím byla samostatně vydána také Píseň písní s ilustracemi Marca Chagalla (2001) a Přísloví krále Šalomouna (2003) v příjemné „básničkové“ úpravě.
Práce na NBK je financována příspěvky několika stovek jednotlivců a řady místních křesťanských sborů. Pokud vás vize NBK oslovuje a rádi byste ji podpořili, nebo pokud máte zájem o více informací, budeme velice rádi. Můžete se s námi spojit prostřednictvím naší internetové stránky, telefonicky nebo poštou.
Alexandr Flek, BA, MTh vedoucí překladatelského týmu
Chtělo by se zvolat „Halellujah ! Konečně zmoudřel !“ Je zde i hodnotná diskuze křesťanských ekumenických kapacit s následujícími komentáři, namátkou:
Myslím si, že nový překlad je perfektní. Má v sobě takový dynamit, že se může stát široce užívaným překladem v našem národě a být nástrojem probuzení, které očekáváme.
Dnes večer jsem se modlil celou 1. Tesalonickým z vašeho revidovaného znění, je to fakt jiné kafe než ta první „rádoby-kralička“…
Je mi nesmírnou ctí smět Vám přispět modlitbou a peněžní podporou. Nemohu také nevyjádřit nadšení z nové verze Nového zákona, kterou považuji za jedinečnou a věřím, že otevře Boží Slovo mnoha dalším lidem!
Projekt Nové Bible kralické je součástí nové reformační vlny, kterou Bůh do naší země přináší. Plně podporuji tento projekt a raduji se z vydání Nového zákona!
Dostalo se mi do ruky prvních pět knih Mojžíšových v rámci „Šestidílky“ a doslova mě to zvedá ze židle! Je to čtivý, je to srozumitelný a je to mocný! Bůh Vám žehnej v další práci. Je to veliké dílo a my jsme toho účastní, jaké privilegium! Amen!
Dále se můžeme dočíst:
Proč v naší zemi vzniká další překlad Bible – není to zbytečný přepych? Máme za to, že nikoli. Je dobré si uvědomit, že dnes jsou v češtině běžně dostupné jen dva kompletní překlady Písma. Vedle Bible kralické, která je již více než čtyři sta let stará, je tu pouze Ekumenický překlad ze 60. a 70. let minulého století. Česká republika – ateistická země.
V zemích, kde má křesťanství pevnější pozici než u nás (Česká republika je podle průzkumů jednou z nejateističtějších zemí na světě), mají lidé běžně k dispozici více překladů Písma. K nejoblíbenějším patří revize tradičních významných překladů, jakými byly například anglická King James Version nebo německá Lutherbibel. Díky stále novým jazykovým revizím je v těchto zemích tradiční biblický text srozumitelně zprostředkován každé následující generaci. Tak je zachována kontinuita biblického znění a zároveň je možné překlad zpřesňovat díky výsledkům lingvistického, archeologického a dalšího bádání.
Bible kralická – bez revize
V naší zemi však k podobné revizi vynikající Bible kralické nikdy nedošlo. Pouze v r. 1915 vyšel díky obdivuhodnému úsilí evangelického kněze Jana Karafiáta „Text kralický z roku 1613 podlé původních textů opravený.“ Význam Karafiátova vydání spočíval zejména ve zpřesnění některých míst, jazyk překladu však zůstal nadále ve své archaické podobě z konce 16. století. Kralická Bible se tak pro novodobého čtenáře stávala stále méně srozumitelnou.
Dilema
V letech 1961–1979 vznikl český Ekumenický překlad Bible. Jeho tvůrci, vedeni snahou o vytvoření dobře čitelného textu, postupovali (zejména u Nového zákona) metodou tzv. dynamického ekvivalentu, tj. překládali volněji, spíše „myšlenku myšlenkou“. Výsledkem je snadno srozumitelný překlad, jehož nevýhodou je však místy jeho vzdálenost od doslovného znění předlohy. Mnohý čtenář rovněž v tomto vědecky fundovaném překladu postrádá emotivní náboj a duchovní hloubku tolik vlastní Bibli kralické. Ocitáme se tak v situaci, kdy v soukromí i na kazatelně dodnes řešíme dilema, zda použít „doslovný“ překlad kralický, či „srozumitelný“ ekumenický.
Řešení
O řešení tohoto dilematu se snaží současný překladatelský projekt s názvem Nová Bible kralická. Jde o revizi mnohem rozsáhlejší, než byla někdejší Karafiátova. Tam, kde původní kralické znění obsahuje dnes již archaické tvary či výrazy, nahrazuje je NBK současnými a zároveň přizpůsobuje větnou stavbu dnešním jazykovým zvyklostem. Tam, kde kralický text vyžaduje věcnou korekci, přináší NBK přesnější znění, opírající se o dokonalejší jazykovědné pomůcky a v neposlední řadě o moderní počítačovou technologii.
Nová Bible kralická
Cílem této revize je zachovat ducha, sílu a krásu kralického překladu a přitom podat co nejširšímu okruhu čtenářů moderní a srozumitelný text věrný hebrejskému a řeckému originálu. Mottem a vodítkem celé práce se stalo prohlášení zapsané v Epištole Židům 4:12: – „Boží slovo je živé, mocné a ostřejší než každý dvojsečný meč.“ Stejně jako kdysi Bible kralická, je i NBK překladem určeným zejména pro bohoslužbu a každodenní čtení. Naším přáním a modlitbou je, aby skrze tento překlad zazníval Boží hlas k naší generaci tak zřetelně a neodolatelně, jako tomu bylo u jeho předchůdkyně v generacích minulých.
Milí bratři a sestry ! Není všechno zlato, co se třpytí jako blond vlasy Alexandra Fleka. Opakování je matkou moudrosti, proto dovolte, abych Vám připomenul slova téhož Alexandra Fleka z Revue pro božský život č.3 z května 1991:
V minulém století šlo o to, že nejsme z Němců.
Dnes jde o to, že nejsme z opic. (Jaký to pokrok!)
Tehdy šlo o řeč Bible – a ta měla moc vzkřísit celý národ.
Dnes jde o to, co Bible říká – a bylo by směšné myslet si, že moc obsahu té knihy je menší než moc jejího jazyka.
ČESKOSLOVENSKO, ZAČNI SE UČIT!
ČEKÁ TĚ OBROZENÍ, O JAKÉM SE TI NESNILO!
Alexandr Flek, pastýř církve Voda Životacolor=“red“>
Alexandr Flek je velmi inteligentní a mluví několika jazyky. Bibli překládá z Hebrejštiny. Má perfektně zvládnuté manipulativní techniky, které používal v sektě Voda Života a další trénink dostal ve Švédsku. V současné době je hlavním koordinátorem překladu Bible kralické, což je dosavadní nejlepší překlad Bible do českého jazyka. Až Alexandr Flek dokončí svůj překlad, bude nová Bible kralická hit mezi všemi křesťany.
Teď půjde o to, že Bible bude nástrojem obrození, v jehož čele bude bývalý Ultra sektář a bylo by směšné myslet si, že moc obsahu té knihy bude menší než moc jazyka Alexandra Fleka.
Zažijeme obrození, o jakém se nám ani nesnilo.
Halellujah ! Halellujah ! Halellujah !
Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého – Amen .. s námi ..
Odkazy v článku:
(1) Apoštolská církev
Apoštolská církev patří mezi evangelikální církve. Z hlediska věrouky a praxe se řadí mezi letniční církve, které jsou sdruženy celosvětově v „Pentecostal World Conference“ a v rámci Evropy v „Pentecostal European Fellowship“.
První letniční sbor na našem území vznikl na severní Moravě před rokem 1910. Skupina křesťanů z různých denominací se začala scházet ke studiu Božího slova a k modlitbám. Prosili o zmocnění k duchovní práci – Bůh je pokřtil v Duchu svatém a obdrželi dar mluvení v jazycích. Tato práce se šířila. Vznikaly další skupiny v Brně, Praze a na jiných místech, které požádaly úřady o registraci. V roce 1910 byly registrovány jako Spolek rozhodných křesťanů letničních. Za nacistické nadvlády byla jejich činnost zakázána. Po roce 1948 byly spolky zrušeny. Proto se bratři pokoušeli začlenit do některých církevních společenství, ale z důvodu věroučných rozdílů to nebylo možné. Od počátku šedesátých let usilovali o povolení vlastní církve. V roce 1977 byla na území Československa založena církev, která byla legalizována teprve na počátku roku 1989.
AC byla povolena a zaregistrována státem v roce 1989 po desetiletích práce v ilegalitě spojených s pronásledováním. Současný církevní zákon ji zrovnoprávňuje s ostatními křesťanskými církvemi našeho státu. Dokladem tohoto postavení je její členství v Ekumenické radě církví, která sdružuje většinu křesťanských církví České republiky. Od založení církve stojí v jejím čele bratr biskup Rudolf Bubik, který je dnes již dobře známý ve světě nejen svými knihami, ale také jako žádaný řečník na konferencích. Apoštolská církev je organizačně přidružena ke světovým „Assemblies of God“. Církev zastřešuje řadu samostatných subjektů. Na prvním místě je třeba jmenovat Vyšší odbornou školu misijně teologickou v Kolíně vedenou ředitelem bratrem Milanem Bubanem. Dále je to Diakonie AC, která pod sebou sdružuje společnosti Royal Rangers, Teen Challenge a Nehemii. Apoštolská církev je také zakladatelem mezidenominační organizace ACET.
(2) Henry Kalimosho Kashweka
Odkaz je na Henryho africkou webovou stránku v Zambii. Úplně mě rozsekalo, když jsem ze zvědavosti najel na sekci „Spiritual experiences“ a ohromilo mě duchovní poselství bratra Henryho, cituji „Sorry. Still under construction …“
(3) Sekta Rodina
Sektu založil David Brand Berg z USA v šedesátých letech 20.století. Sekta spojuje biblické verše a sex, její členové žijí ve společných domech tzv. koloniích (každý vystupující musí podepsat „revoluční kontrakt“, kde mimo jiné podepisuje, že všechen jeho majetek propadá organizaci). Nový člen je zbaven dosavadní identity a dostane nové jméno. Jedním z pravidel kolonie je, že každý člen má být zcela nesobecký a vždy ochotný vyhovět ostatním. V komunitách musí každý psát deník, který kontroluje vedoucí – ten na ně potom může vyvíjet nátlak a kontrolovat je. Sekta sice odmítá drogy a alkohol, ovšem podporuje lesbismus a incest. Již malá děvčátka provozují před dospělými striptýz a tančí nahé, za což jsou odměňovány. Děti jsou též od malička učeny různým sexuálním praktikám a musejí je provozovat nejen mezi sebou, ale i s dospělými. Velký důraz je kladen na tělesnou krásu a přitažlivost. Členové sekty jsou, že žijí „v poslední době“, že jsou vyvoleni k přežití a budou panovat jako elitní skupina.
Rodina (donedávna Rodina lásky, ještě dříve Děti Boží) je další z velmi kontroverzních a velmi napadaných náboženských skupin. Vznikla jako skupina složená především z mladých nadšenců pod vedením Davida Brandta Berga (1919-1994; přijal jméno Mojžíš David, zkráceně Mo), kteří věřili, že druhý Kristův příchod je blízko. Ze začátku byli vnímáni jako přirozená součást kontrakultury, ovšem brzy se ocitli pod palbou kritiky. Počátky hnutí dosti poznamenala podezření z podpory homosexuálních styků, skupinového sexu, pohlavního zneužívání dětí a podobně. Proslula taky specifická metoda misie známá pod poněkud pejorativním názvem „flirty fishing“ (tedy rybolov flirtem), která v podstatě spočívala v tom, že pokud členka hnutí seznala, že je to pro obrácení určitého muže (kterého si např. vyhlédla v baru či na ulici) nutné, svedla jej a pokusila se ho obrátit na víru. Apologie této praxe byla vcelku prostá: rybáři lidí potřebují návnadu, jinak nechytí nic, a Ježíš nás přece koneckonců vyzýval, abychom se navzájem milovali. Flirty fishing provozovali i muži. Sexuální volnost byla ale pro nebezpečí nákazy virem HIV a zčásti snad i kvůli kritice omezena a flirty fishing zakázán. Dnešní členové se od této metody distancují.
Normativní náboženská nauka Rodiny je relativně blízká protestantismu. Členové Rodiny nicméně trvají na fundamentálním výkladu biblické kosmogonie a věří v blízkost konečné bitvy, Armageddonu. Uznávají učení ostatních křesťanských církví, ovšem odmítají sociální a mocenské struktury. Mnozí členové zdůrazňují, že tzv. Zákon Lásky, jeden ze základních principů hnutí, neznamená sexuální nevázanost. Různé excesy a perverze jsou mluvčími Rodiny odmítány, nicméně volný sex je mezi členy hnutí vcelku běžný.
Existují dva typy členů; ti, kteří se angažují „na plný úvazek“, a přidružení členové, kteří se účastní důležitějších aktivit a odvádějí desátek ze svého výdělku. Zdá se, že se Rodina nesnaží své členy jakkoli izolovat od rodinných příslušníků. Věnuje se mimo jiné humanitární činnosti. Dnes má hnutí asi 9000 členů, z toho 3000 dospělých, a je tvořeno převážně malými komunitami. Od roku 1994 vede Rodinu manželka zesnulého Davida Berga Maria.
Další zdroj též na www.sekty.cz
(4) Mary Alice Isleib
Modlitby, které mají připomínat rození dětí, a které se dnes praktikují např. v Pensacole, mají svůj původ a našly dalekosáhlé rozpracování v Hnutí Víry. Tomuto tématu se věnuje evangelistka M. A. Islieb, která učí, že takovéto modlitby přicházejí za účelem rození probuzení a projevují se sténáním, křikem a tělesnými manifestacemi, které jsou podobné tělesným projevům ženy rodící dítě. Takto se údajně modlil Eliáš, když porodil déšť, obraz Ducha svatého, jenž přinesl Izraeli probuzení a takto se máme modlit i my v období vylití pozdního deště.
(5) Ulf Ekman a Slovo života
V roce 1983 vznikla ve švédské Uppsale nadace (středisko) zvané “Slovo života”, v jehož čele stojí od počátku švédský kazatel Ulf Ekman, původně luteránský teolog a dnes vůdčí osobnost teologie prosperity v celé Skandinávii. V letech 1981 – 1982 studoval Ekman na Haginově(6) biblické škole v USA. Po návratu do Švédska si najal skladovací halu, kterou proměnil v modlitebnu. Nadace Slovo života je soukromou organizací, která je legálním vlastníkem všeho, co Slovo života má. Jejím jménem je vyvíjena řada různých aktivit – řídí shromáždění (sbor) věřících, biblickou školu, mateřskou školu, střední školu a nakladatelství. Sám Ulf Ekman je ředitelem biblické školy, ředitelem křesťanské školy Slovo života a je též šéfredaktorem časopisů zvaných “Časopis pro vítězný život” a “Slovo života”. Kromě toho vede i soukromou střední školu, která vznikla v srpnu 1990. K datu 1995 bylo hnutí Víry úspěšnější ve Švédsku než v Dánsku. Ve Švédsku měl časopis “Slovo života” 35 000 odběratelů a celé hnutí čítá ve Švédsku 200 odboček. V Dánsku se toto hnutí nazvývá buď “Severojutské biblické středisko”, jehož sídlem je Hjörring, nebo nese jméno “Biblické středisko Rhema(6) v Hoursenu”, nebo “Biblické vzdělávací středisko v Kodani”. Toto středisko vede kazatel John Jens Garndfelt. Kromě toho je v Dánsku i několik malých skupin, které se nazývají buď “Strom života” nebo “Středisko evangelia”. Všechny tyto skupiny navazují na teologii prosperity.
V roce 1995 se Ulf Ekman zúčastnil jako významný partner, společně s jinými švédskými vůdci, konference o růstu církve s pastorem Yonggi Cho ve Stockholmu a byl mj. jeho tlumočníkem. To vedlo k pozvání Ekmana do Koreje, kam cestoval spolu s velkou skupinou svých spolupracovníků. Nyní se stal jedním z těch, kdo řídí CGI (Mezinárodní hnutí růstu církve) vedené pastorem Yovggi Cho, jehož členy jsou také Norové David Oestby a Aril Edvardsen.
Od roku 1988 je evidováno 16 případů sebevražd členů hnutí “Slovo života” ve švédské Uppsale. V letech 1984 – 1988 evidence záznamů psychiatrických léčení chybí. V Uppsale byla ze státních prostředků vytvořena skupina na záchranu obětí, kde se psychologové a lékaři snaží pozvolna navrátit těmto lidem chuť do života.
(6) Kenneth Erwin Hagin a jeho výcvikové středisko Rhema
Kenneth Erwin Hagin se narodil 20. srpna 1917. V době svého narození nevážil ani kilogram a trpěl vrozenou srdeční vadou. V šestnácti letech se jeho zdraví zhoršilo na tolik, že se jeho duch dostal mimo jeho tělo a třikrát sestoupil do pekla. Po posledním pekelném navštívení vydal Hagin svůj život Bohu a později vírou přijal uzdravení navzdory přetrvávající nemoci. Ve svém mladém věku se stal Hagin baptistickým kazatelem a na jeho shromážděních se začal vyskytovat “oblak slávy”, pod kterým lidé ztráceli kontrolu nad svým tělem. V roce 1937 se Hagin stal kazatelem Assemblies of God, kde v roce 1947 přijal úřad evangelisty. V padesátých letech, po nástupu tzv. vlny uzdravování, se přidal k uzdravujícím evangelistům, shromážděných okolo Gordona Lindsaye, redaktora “Voice of Healing”. 2. září 1950 byl Hagin vtržen do nebe, kde mluvil s Ježíšem, poté sestoupil na krátkou, v jeho životě již čtvrtou exkurzi do pekla, a nakonec se setkal s apokalyptickým jezdcem, který mu předal svitek o velkém probuzení poslední doby. Při tomto navštívení stál Hagin s Ježíšem před Božím trůnem a Ježíš se dotkl Haginových rukou, takže “jej pálily jako by v nich držel žhavý uhel”. Ježíš při tom Haginovi řekl: “Pomazal jsem tě a povolal a dal ti zvláštní pomazání ke službě nemocným.”
V roce 1962 založil Hagin společnost K. Hagina, ztratil pověření duchovní služby od AoG, a v roce 1966 se usídlil v Tulze v Oklahomě, v tzv. jižním biblickém pásmu, kde se již usadilo několik dalších evangelistů jako např. Oral Roberts. Později Hagin prožil povolání proroka a vizi svého povolání zveřejnil v článku, který byl vytištěn v časopise, které vydávalo hnutí Pozdního deště. V roce 1967 prožívá Hagin rozkvět a v roce 1973 má již 17 zaměstnanců na plný úvazek. Publikuje, šíří kazety a podílí se na rozhlasovém vysílání a vydává časopis “Word of faith.” V letech 1973 – 74 zavádí korespondenční kurz a později zakládá školící středisko Rhema, při kterém později zakládá i sbor. Učitelé hnutí Víry pak vytvořili v r. 1979 „Mezinárodní společenství křesťanské víry“. V r. 1986 se pod vedením Orala Robertse spojuje s charismatiky, kde dochází k tzv. “spojení vůdců”. Celkem Hagin prožil sedm osobních návštěv Ježíše Krista, čtyřikrát sestoupil do pekel, navštívil nebe a měl nespočet vidění a slyšení. Mnohdy se probral na místech, o kterých nevěděl, jak se na nich vlastně ocitl. Dnes je jedním z nejuznávanějších charismatických učitelů a proroků. V posledku podpořil hnutí Svatého smíchu.
Haginovým školícím střediskem Rhema prošel též kazatel Miloš Kozohorský ze sekty „Triumfální centrum víry“. Nezapomenutelný projev jeho soukmenovce z Brna je zvěčněn na slavné mp3 zmiňované v úvodu článku.
(7) Roberts Liardon a Katolická charismatická obnova
Roberts Liardon patří ke hnutí tzv. Charismatiků. Katolická charismatická obnova (dále jen CHO, zvaná také Obnova v Duchu svatém) vyšla ze skupiny profesorů a studentů americké katolické univerzity v Duquesne (Pittsburg, Pennsylvania), kteří se snažili o prohloubení svého života a o uvedení myšlenek II. vatikánského koncilu do praxe. Roku 1967 se sešli na víkend, věnovaný duchovnímu programu a při modlitbě v kapli jeden po druhém zažili to, čemu se v letničních kruzích říká křest v Duchu svatém nebo vylití Ducha svatého. Kardinál Suenens, odjel do Ameriky, aby vznikající CHO osobně poznal a prozkoumal. Sám tam obnovou prošel a nic se neostýchal, aby se nad ním laici modlili, vkládali na něho ruce a vyprošovali tak další vylití Ducha svatého římskému kardinálovi. (Už to je faktem, že charismatikové z duše nenávidí instituční Církev a hovoří o tom, že i všichni musejí projít křtem Ducha svatého, aby došlo u člověka k obrácení) Později se objevují další osobnosti: biskup Dembowski, P. Raniero Cantalamessa a další. Kardinál Suenens shromáždil jakési grémium lidí zkušených a fundovaných, které začalo sloužit jako „teologické pracoviště“ pro teologickou reflexi. Dnes sídlí v Římě pod jménem Mezinárodní koordinační centrum charizmatické obnovy ICCRS (International Catolic Charismatic Renewal Services). Charismatickou obnovu pak přijaly jak nejrůznější charismaticky orientované biskupské konference, tak dva poslední papežové Pavel VI. a Jan Pavel II., kteří mimochodem přijímali různé lidi!!!! Pravověrnost komunity se v katolické Církvi neposuzovala od toho, zda papež někoho přijmul a srdečně ho pozdravil!!!
Z Ameriky se tato zkušenost díky studentům rozšířila do ostatních zemí a brzy se dostala i do Evropy (do Čech se dostává toto hnutí na konci sedmdesátých let). Hnutí se velmi rychle rozšířilo do nejrůznějších zemí a oslovilo v roce 1990 kolem 72 milionů katolíků, což je asi 7% katolíků.
Ústředním teologickým termínem je „křest v Duchu svatém“, přesně ponoření do Ducha svatého, či někdy opisován termínem „hlubší vylití Ducha svatého“. Je při tom vyléván Duch svatý na všechny ty, kdo se veřejně odevzdávají Kristu, a to při křtu v jeho jménu. V tomto kontextu tedy stojí křest v Duchu jako samozřejmost při křtu vodou (svátostném) a vkládání rukou (biřmování). … Z nitra CHO vyrostlo několik komunit – trvalých společenství života, např. Emmanuel, Blahoslavenství, Chemin Neuff atd. V Anglii Prince of Peace Community, New Dawn, The Emmaus Family of Prayer, Open Door atd. Známá je také evangelizační škola ICP, která má své středisko na Maltě. V dějinách se od počátku existence Církve objevují heretická a charismatická hnutí, která pod různými jmény neustále znovu a znovu zdůrazňují tytéž pseudomystagogické ideje.
Charismatické křesťanství je něco jako puberta víry. (Nic proti pubertě – většinou je to nejzábavnější část života.) V tom je jeho největší přínos i úskalí. Pokud někdo potřebuje zázraky, Bůh mu je dá – a to skutečné zázraky. Může se stát modernímu člověku branou ke křesťanství. Tomu nasvědčuje i daleko největší misijní úspěch charismatiků v misii v poměru k ostatním církvím a to jak na postmoderním západě, tak v křesťanstvím nezasažených zemích. Celkově je to ale krok zpět – do prvokřesťanských dob, které byly poznamenány podobnými výstřelky jako charismatické hnutí. Že je moderní člověk povětšinou oslovitelný právě tímto pubertálním proudem křesťanství, za to si může sám. Kdyby bral vážně své tradice, mohl plynuleji navázat na starší církevní proudy. Člověk, který je schopen projektovat jaderné reaktory ale duchovně je na úrovni dvanáctiletého dítěte ale asi nemůže být osloven jinak. Pokud si myslí, že skutečné je jen to, na co si může sáhnout, tak si na to u charismatiků taky sáhne. Charismatické hnutí navíc zasahuje spíše mladší lidi a jak na druhé straně mnoho lidí přibývá, mnoho jich také odchází. Je to skutečně „průchoďák“ a taková je i pozitivní funkce charismatického hnutí. Je branou pro převažující neohrabanou část nevěřících. Pokud taková skupinka působí v rámci církve, její členové časem duchovně dospějí a zůstávají v církvi se zajímavou, byť dosti drsnou zkušeností. Tradiční církev, podobně jako světská společenství s dlouhou tradicí, celkem dokáže zabránit mocenskému zneužíváni a jiným výstřelkům. Proto je asi také nejsolidnější částí charismatického spektra jeho katolická část – uvnitř církve s nejdelší tradicí a schopností přijímat mnoho duchovních proudů. Pokud ale charismatické skupinky vznikají mimo církev, scházejí se po bytech, skládají se z lidí jedné generace, pak následuje jejich další štěpení a takové společenství nabývá patologických rysů sekty se zneužíváním moci, psychickými poruchami a vším ostatním nesmyslným utrpením. U koho se dostaví vystřízlivění v takovém společenství, nemá se kam uchýlit a pokud se mu pak jméno Ježíše Krista, který přesně před těmito věcmi jmenovitě varoval, zoškliví, není se čemu divit. Proto by se církev charismatické podněty měla snažit nějak vstřebat. Nakonec téměř každý křesťan byl někdy charismatikemcolor=“red“>, byť třeba osamoceně.
(8) Voda Života
Původ názvu souvisí s alchymií. Alchymie se soustřeďovala především na tyto problémy:
1. příprava kamene mudrců (k transmutaci) resp. elixíru života;
2. příprava univerzálního rozpouštědla – heslem alchymistů bylo „Solve et coagula“ (rozpusť a vysrážej);
3. příprava tekutého zlata, tj. vody života jako léku propůjčujícího tělu maximální odolnost proti všem nemocem;
4. separace Ducha Světa, látky nasycené všemi planetárními vlivy a oživující zesláblou hmotu;
5. problém palingenese tj. rekonstrukce organismů z jejich popela;
6. problém homunkula tj. vytvoření živé bytosti alchymistickou cestou;
7. konstrukce perpetua mobile.
Alchymie se obracela do racionální i iracionální oblasti se stejnou vášnivostí, hnána touhou po poznání samé podstaty bytí. Prolínala se zde rudimentární přírodní věda s lidovou magickou vírou. Základem alchymistických magických koncepcí bylo spojení mezi makrokosmem vesmíru a mikrokosmem člověka i pradávná představa tajné sympatetické spojitosti člověka s anorganickou částí přírody, především s kovy. Alchymisté chtěli kovy z jejich „nízkého stavu“ dokonalým čištěním dovést k stupni nejvyššímu. Zlato, jako výraz dokonalé, očištěné hmoty, mohlo být prospěšné jen mravně ryzímu člověku, kdežto morálně pokleslému, který hledá jen zisk se může stát osudným a smrtonosným, podaří-li se mu odhalit tajemství přírody. Ovládnutím zákonů přírody alchymistickými prostředky mohl a chtěl „adept“ přírodu pouze reformovat, vrátit ji do původního stavu dokonalosti, uvést očištěnou hmotu do výchozí ryzosti. Tento cíl také vyžadoval adeptovu mravní obrodu. Alchymistická základní myšlenka proměny podstat a očišťování hmoty i ducha byla snadno sladitelná s platónskými i aristotelskými spekulacemi. V čisté nezištné tzv. filozofické alchymii převažuje význam procesu nad jeho výsledkem. Hledání je významnější než nalézání.
(9) Interview v časopise Instinkt online
Článek obsahuje odpověď na otázku, o koho se jedná.
Jiné zdroje:
Grano Salis
www.imaturita.cz
davidzbiral web
www.cirkve.cz
Nová náboženská hnutí a sekty
Sekty nebo alternativní náboženství ?
NÁBOŽENSTVÍ A SEKTY v České republice, MVČR
Dobří lidé, jež si přejí zůstat v anonymitě ..
Článek jsme napsali ve formě volně šiřitelného textu. Verze pro tisk je spolu s použitou fotodokumentací možno stáhnout jako soubor voda-zivota.zip (7,45MB).
(6x známkováno, průměr: 1,83 z 5)