Sekačka

Featured Image

Často tady řešíme problematiku výběru auta. Sice teď také řeším, čím se bude vozit paní D-FENSová, jelikož její osm let stará Ibiza už má dost, ale mnohem urgentnější je jiný problém.

Sekačka.

Sekačka na trávu. Na benzín.

Zahrada má asi 700 m2. Většina z toho je trávník, protože cokoli jiného zasadím do země zhyne. Trávě se naopak daří. Roste jako zběsilá. Vzhledem k tvaru a rozloze pozemku elektrická sekačka nepřichází v úvahu, používám tedy benzínovou sekačku rotační.

Dosud jsem používal následující:

Husquarna JET 50R: Zakoupena rodiči v roce 1993 (!) za Kč 8.820,- (cenovka je dosud na sekačce), motor Briggs and Straton Classic 3,5 HP. Sekačka nemá pojezd. Sekačka byla v provozu do roku 2002. V roce 2004 jsem ji zdědil a strčil do sklepa. Její čas ještě přijde.

Sekačka Castlegarden, zakoupena v Mountfieldu v roce 2002. Sekačka měla pojezd a motor Briggs o výkonu 4,5 koně. Motorově fungovala sekačka naprosto spolehlivě až do konce. Limitující byla pro ní koroze šasi, které jednak prorezlo, jednak se uvolňovaly různé sváry. Vyvrklala se kolečka bez ložisek, krátká byla i životnost různých plastových dílů apod., nicméně až do konce používání byla sekačka funkční a sekala dobře i přes menší záběr, který činil 46 cm. Celkem vzato jsem nečekal, že bude fungovat tak dlouho, a i když jsem na ní několikrát musel vytáhnout svářečku, ukázalo se, že to byl skvělý a spolehlivý stroj. Sekačka prodána přes aukro zájemci, kterého zajímal především motor. Totožná sekačka je dosud v prodeji, jen pod jiným názvem.

Sekačka Snapper, zakoupena jako náhrada za dosluhující Mountfield v roce 2012. Provedení odpovídalo typu ERDS-19700. Jednalo se pravděpodobně o nejhorší sekačku na světě. Divím se, jak někdo vůbec mohl vyrobit takový krám, a divím se i sám sobě, že jsem si tenhle sráč koupil. Myslím, že všechny ty pozitivní recenze na internetu jsou zaplacené, protože na tom stroji nebylo v pořádku naprosto nic a to od začátku. A to na něm nebylo ani napsáno Fabrique en France. Sekačka byla těžká jako kráva a nesbírala trávu kromě suché. Zdálo se, že americký stroj vyčerpává všechnu svou energii na jízdu, protože s přiřazeným pojezdem jela sekačka po rovině jako zběsilá a nezastavil jí ani kopec, obrubník nebo pařez. Škoda jen, že u toho nesekala. Protože velká zadní kola měla hrubý vzorek, poškozovala sekačka trávník při otáčení, takže jsem musel vymyslet takový plán, abych jezdil pouze dopředu a zatáčel maximálně o 90°. Celé šasi bylo velmi hloupě navržené a s plným pytlem se se sekačkou téměř nedalo manévrovat, protože držadlo bylo uchycené nikoli nad zadními koly, ale před nimi. Pytel se však jen zřídka podařilo naplnit do více než třetiny, prý se to zlepší, když se tam namontuje neoriginální třílistý nůž. Hned při prvním sekání odpadl z motoru kryt, který byl tak vetchý, že upadnout prostě musel. Upadlý dekl jsem reklamoval, koukali na mně jako na blázna, no tak upadnul dekl, ten upadává u všech, je to blbě zkonstruovaný, ale dekl neseče nééé? Suše jsem na to odpověděl, zda snad chtějí odstoupit od smlouvy a krám si nechat, když je blbě zkonstruovaný, dekl přece neseče, néééé? Nakonec tam natočili šroubek, který upadl znova asi za týden. Jo pardon, vlastně jedno pozitivum sekačka měla, totiž automatický sytič, ale ten taky fungoval mizerně a sekačka se s ním startovala natřikrát. Napoprvý nechytila. Napodruhý chytila a zdechla. Napotřetí chytila. Pokud ne, musela se vyměnit svíčka za suchou a návrat do bodu 1. V seznamu hrůz figuroval i motor Briggs DOV 700 OHC s výkonem 6 koní, u kterého se nedal ovládat plyn. Choval se jako moderní auta, tedy na půl plynu měl zhruba stejný výkon jako na plný plyn. Z motoru se po třech letech začaly ozývat rány při ubrání plynu do volnoběhu. Vypadalo to jako vadné ložisko kliky, což bych nejspíš zvládl opravit, ale chyběla mi motivace do té věci investovat čas a peníze. Mnohem raději bych viděl, jak se ten krám z USA konečně rozlítne na kusy. Víceméně jsem testoval, jak dlouho to ještě vydrží, což naštěstí dlouho netrvalo. Na podzim 2015 se konečně stalo, co muselo. Z motoru se ozvala rána a ztichnul. Myslím, že životnost motoru zkrátilo, že ze sekačky nešel vypustit olej. Výpustní šroub byl pod krytem pohonu pojezdu, takže se olej musel měnit pomocí odsávačky shora a to mělo za následek, že tam vždy něco zbylo.

Když americký krám konečně chcípnul, vytáhl jsem z nouze ze sklepa Husqarnu, vyměnil olej, nalil benzín a ona se, po více než deseti letech hibernace a po jednom zatopení při povodních, bez problému rozběhla. Byl to skvělý zážitek. Jak byla krásně lehká a ovladatelná. A jak skvěle sbírala. A dal se přidat plyn. Vůbec mi nevadilo, že nemá pojezd. Trochu to připomíná situaci na současném trhu s osobními auty, kdy si lidi kupují youngtimery a jezdí s nimi v běžném provozu, protože je moderní auta jízdně neuspokojují a tak vymění náklady, spotřebu a komfort za lepší ovladatelnost a zážitky z jízdy.

Ještě bych měl zmínit, jaký další osud potkal sekasračku jménem Snapper. Byl jsem líný ho vyvézt do sběrného dvora, tak jsem se podíval na bazoš a hyperinzerci, zda by se nenašel nějakej hejl, co by si ho odvezl zadarmo. Našel jsem hned několik inzerátů, kde zoufalci od Ostravu po jižní Čechy sháněli Snapper nebo součásti z něho. Příčinou byly drahé náhradní díly na tento typ sekačky, zejména pak pojezd s regulací rychlosti, který stojí několik tisíc. Já pojezd téměř nepoužíval, protože sekačka těžká jako tank měla obrovskou setrvačnost a pozdě reagovala na pokyny ovládací páky, takže hrozilo posekání stromků a kytiček. Díky tomu se zachoval funkční pojezd, jehož životnost byla obvykle ještě kratší než životnost té shitózní sekačky. Nakonec sekačku za pětikilo koupil jakýsi kutil ze Včelné. Skoro jsem se styděl, když jsem si od něj bral pětikilo za tenhle zkurvený krám, tak jsem alespoň dal jeho synovi zadarmo čokoládu za to, že mě tatínek toho krámu zbavil a ještě za to zaplatil. Občan disponoval sebevědomím a tvrdil, že zdechlý Snapper přivede k životu. Dokonce si poškrábal střechu u Felicie, k níž jsme sekačku připevnili kurtnou, protože dovnitř se ten bembek nevešel. Druhý den poslal esemesku, že už to nastartoval a zda bych mu dal pytel, který jsem si ponechal, že se bude sekat. Třetí den psal, že si pytel můžu nechat, že se motor zadřel.

Snapper už bych nechtěl ani zadarmo. Myslím že i ty nejlevnější sekačky z Číny jsou vyrobeny lépe.

Na jaře 2016 jsem opravil Husqarnu. Vyměnil jsem membránu pod karburátorem, nůž, lanko plynu a pár kravinek. Vyčistil jsem nádrž, natřel šasi zespoda PUR barvou a provedl několik malých oprav. Díky tomu Husqarna funguje dodnes, 24 let od jejího zakoupení. Bez problému startuje, dobře seče, je lehká a snadno se ovládá, takže je možné vysekávat trávu kolem stromečků. Jediné, co občas absolvuji, je výměna oleje (zhruba každých 20 hodin provozu) spojená s vypráním a jednou ročně výměnou molitanového vzduchového filtru, který stojí asi nula nula nic korun. Je to skvělý stroj, až na spotřebu paliva. Spotřebovat 4 litry benzínu na jedno posekání není vůbec neobvyklé.

Dnes jsem se koukal na Husqarnu a musel jsem konstatovat, že má už přece jenom dost.

Bude třeba ji nahradit.

Jenže nevím čím.

Už nechci motor Briggs and Stratton ani vidět. Podle mě na nich probíhala intenzívní nákladová optimalizace. DOV 700 ve Snapperu byl takovej sráč, že bych musel asi být na hlavu, abych si ho koupil znova.

Současná nabídka Husquarny však obsahuje až na pár výjimek motory Briggs, kromě high-end modelů, které mají Kawasaki. Briggs ne. Vo tom ani po tom.

Možná bych zkusil něco s Hondou, ale nemám s tím motorem žádné zkušenosti. Taky se mi nelíbí platit peníze nějakým zmrdům a rád bych sekačku, která se vyrábí v ČR. Tomu odpovídá pouze Vari 590H. Pokud bych oželel podmínku české provenience, koupil bych rovnou Hondu. Nějak jsem vypozoroval, že profesionálové, kteří sečou trávu například v parcích, často Hondy mívají. Jinak v tom celkem tápu.

V neposlední řadě si říkám, proč musí mít zrovna tenhle stroj motor na benzín. Je to přímo ideální aplikace na elektropohon na baterie, protože narozdíl od elektromobilu dlouhá doba nabíjení vůbec nikomu nevadí. Jenže při pohledu na nabídku bateriových sekaček bych taky zaplakal a navíc u nich podobně jako u elektromobilů platí, že udávaná výdrž nastane jen za ideálních podmínek a to jestě musí přístroj ovívat palmovými listy sedm panen.

A tak nevím. Na auta jsou recenze všude možně, na sekačky je jich poskrovnu.

 


07.05.2017 D-FENS

12345 (225x známkováno, průměr: 1,32 z 5)
37 967x přečteno
Updatováno: 8.5.2017 — 22:51
D-FENS © 2017