S chlastem na kole 2018 - zpět na článek

Počet komentářů: 287

  1. „z moravského bílého je mi na blití nějakou dobu po vypití, z moravského červeného je mi na blití, když ho piju, protože je mimořádně odporné“
    To si Dfensi holt nesmíš kupovat v supermarketu krabicák za pade, přesto že je na něm nápis „kvalitní víno z Moravy“ :-)))

    Těžko tady seženeš kvalitnější víno než to jihomoravské. Teda mimo profláklé „pražské“ lokality, ve kterých je kvalita zboží srovnatelná s vietnamskými stánky s matrjoškami a tričky s nápicem KGB pro turisty v centru prahy. Pozdní sběr z Rakvic nebo od Vracova, to je kvalitka na které si pochutná i ne-vinař.
    Já to preferuju před různými tolik oblíbenými jihoamerickými víny, které se sem dováží přes moře v něčem co připomíná ropný tanker a pak se to někde v přístavním městě přečerpává do flašek v nějaké velkokapacitní stáčírně kdoví čeho.

    1. Už dost dlouho se sem valí taky víno z Afriky a Austrálie, to jen tak mimochodem. A je fakt že moravský vína docela suchý a tím pádem kyselý/trpký jsou. Možná i proto sem pak přešel na pivo, kdo ví, třeba zase u něčeho zahraničního zjistim, že to není tak hrozný :D

      1. chtěls napsat na europivo ? To je teprve patok.

        1. Prečo euro-pivo? Už aj na Slovensku je asi 40 malých poctivých pivovarov a v ČR ich bude hádam aj päťnásobok, takže je furt z čoho vyberať. Ak ale niekto kupuje Bažanta či Vyškovské patoky tak nech sa nediví, že to chutí jak recklát…..

      2. Suché neznamená špatné. Čím sladší, tím méně alkoholu a méně kvašení. Reakce se tolik nerozeběhla. O víně víte asi málo, ale to vám nebrání v posuzování kvality. Prostě další projev hujerství. A pokud nepijete víno jen proto, že je suché, pak byste neměl obhajovat autorovu averzi vůči moravským vinařům. Ale zřejmě máte nutkání, jako správnej libertarián, vyjadřovat se ke všemu.

        1. Zkus studenej obklad.

        2. pro jistotu – alkohol vzniká z kvašení cukrů, čím sladší hrozny, tím(ne nutně, ale pravděpodobněji ano)alkoholicky silnější víno, které je přirozeně sladší(má více cukrů). Není to nutné, ale třeba ve francii je to krásně a jednoduše vidět. Nejsevernější je champagne, tam jsou to kyselý nepitelný sračky, ale naštěstí se jim tam stal ten omyl s tím zatroleným druhotným kvašením v lahvi. A naopak rhona na jihu, hutná červená klidně kolem 15% alkoholu. Obklad netřeba příteli, jen se stačí se sklenkou dobrého dovzdělat :)

    2. To si nesmis koupit jihoamericky krabicak :-). Jihoamericka vina obsahuji mene siry, coz nekteri konzumenti kvituji s povdekem zejmena druhy den. Taky mne sere, ze se sem vozi vina, kdyz mame „domaci“, jenze musim proste uznat, ze pokud vis, co mas hledat, najdes za stejne penize lepsi. Tak to holt je.

      1. Zcela zásadní věc, která tady kupodivu zatím nezazněla: neexistuje nic jako „moravská vína a jejich kvalita“ a to stejné neplatí ani o žádné jiné zemi.

        Základem je rozdělení na bílé a červené. Zatímco červené potřebuje slunce a je zcela pochopitelné, že toho je na Moravě málo (a s výjimkou extrémně vydařených ročníku nebo slámového a ledového vína) toho moc dobrého není (a jak píše Sysop, když už je, tak za ty peníze je ze Španělska ještě lepší), o bílém to neplatí.

        Pro něj je základem půda a tu má Pálava fantastickou. Proto na spoustě soutěží moravská BÍLÁ vína vyhrávají spoustu cen, protože to, proč je červené Bordeaux lepší je frantíkům naopak na obtíž – hledat kvalitní bílé z Bordeaux už někdo zkoušel? Kolik jich našel? Na to jsou úplně jiné oblasti (Chablis).

        Výhoda Francie je, že je mnohem větší a má tedy podmínky jak pro bílá, tak červená vína. Ale apriori dělat z Francie (nebo jákekoliv jiné země – třeba z Chile nebo Španělska stojí běžné bílé taky za prd) něco víc je nesmysl a zavání to hrubou neznalostí.

  2. Mi to připadá srandovní. Já jsem taky petrolhead, miluju auta, ale proč je takový problém uznat, že může být prostě fajn projet se výletně na kole, dát si někde pivko, klobásku, skočit si někde do vody a prostě nevím …. užívat si léto, prázdniny?

    zažili to dotyční vůbec někdy? že je to fakt super relax, když trávíte celý týden v dopravní zácpě za volantem?

    Sportovní pumpové kokoty v dresech co překážejí a škodí na hlavních silnicích upřímně nenávidím taky, ale tohle je přece něco úplně jiného.

    1. To je to libertariánství v praxi. Ať si dělá každý co chce. Ale pokud se chová jinak než já, tak je to debil.

      1. Je na tom něco konkrétně špatnýho? Určitě mi to přijde pořád o světelnej rok lepší, než když přijdou kokoti jako DAC a začnou ostatním diktovat skrz úředníka, že se budou chovat podle jejich.

        1. Co je lepší a horší je taky dost subjektivní. Někomu nechutná moravské víno, ale to neznamená, že je špatné. Někdo kritizuje kvalitu aut, a přitom je schopen si koupit krám co se pořád sere. Kdyby nekritizoval, nevrátilo by se mu to jako bumerang. Když mám za kokota nadřízeného, neznamená to, že všichni manažeři jsou kokoti. Taky se mi někdy nezdá jak se chovají pumpička. Ale víc lemplů potkávám na silnici. Je proto dfens lempl? Nebo vy ve vašem obstarožním saabu?

        2. at si jezdi na kolech naliti me je to jedno neresim to nevadimi to me vadi ze ikdyz je takovej lepl strizlivej tak se na silnici roztahuje a jede jako pan a ostatni ho nezajimaji … nevim co do toho pletete libertarianstvi.. to tady obhajujete ty kolare co ohrozuji hlavne sebe ? ja kdyz sejmu takivyho blba kterej v zatacce jede po prostredku me to bude stat par tisic v lakovne ale on v lepsim pripade skonci na kryplkare… proberte se v tomhle obdobi je potkavam kazdej den a je jich fakt hodne neberu jim ze se kochaji prirodou ale meli by si uvedomit ze na silnici nejsou sami a ze auto je mnohem silnejsi souper a meli by mit respekt.. to je takovej problem jet unkrajnice neklickovat nejezdit vedle sebe atd atd?

          1. Asi mýlka, nemělo to být na digitálně-analogovýgo převodníka?

      2. ano, mám také ten pocit zejména z hardcore místního jádra, včetně Urzy a spol.

        „SVOBODU !!!! ABSOLUTNÍ !!! Ale opovažte se mít jiný nzor než já !!“

    2. Protoze stejna pravidla by mela platit i pro ridice, ne? :) Takhle tu mame zvyhodnovani cyklistu, ZASE. Ono nestaci, ze se kvuli cyklopruhum(ktere cykliste ignoruji a stejne jezdi po chodnicich, alespon tam, kde jsem to videl) zuzuji silnice a rusi parkovaci mista, ze cast cyklistu si mysli, ze stezka pro pesi a cyklisty je CYKLOSTEZKA A JE MOJE PICO KURVA UHNI!!!!! Jeste jim dame legalni moznost chlastat, zatimco ridic bude v prdeli s 0.26 na pralinkometru? Tobe to prijde fer?

      1. Pumpickar je take ridic. Jen holt ridi jednostope bezmotorove vozidlo.

      2. Cyklopruh, to je takovýto jak je po pravý straně řada podélně zaparkovaných aut (kde ti kdokoliv může do cesty otevřít dveře nebo ti rovnou vjet do cesty) a vlevo řada jedoucích aut (včetně kamionů)? Pak je chodník v rámci zachování vlastního zdraví, potažmo života, celkem logická volba.

        1. Pod auto mi taky porad muze nekdo skocit. Musis prizpusobit rychlost dopravni situaci. Neznamena, ze kdyz si na kole, ze se muzes ridit jako vocas.

  3. V rámci sklepní Quality Control Managementu se rozdělují vína do tří kategorií:
    1. Dá sa
    2. Nedá sa
    3. Dá sa Pražákom

    Do poslední kategorie se řadí taky popíječi odbarvených fridexů z drsnějších krajů kde se tradičně pije kořalka nebo tuzemák. Ti nešťastníci často neví, že víno v krku nemá pálit jako kořalka. A tak si ani nestěžují, když je pak dva dny bolí hlava jako po flašce bramborového tuzemáku.

    A navíc je to tahlencta neviditelná ruka trhu a svoboda podnikání, když hostům v zájezdních vinařských destinacích nalévají patoky za horentní sumy. Proč by to neprodávali, když je to někdo ochotný koupit.

    1. @Kabrňák – To je totiž tak:

      1. Dobré víno pije vinař sám.

      2. Patoky všem ostatním.

      3. Kyselinu do Prahy…


      Náhodou pražáky mám rád:

      Těm když se řekne, že ta žíravina je víno z Moravy a ta zmrzlá hovna jsou brambory z Vysočiny
      a jak je to zdravý a ještě ušetřej – tak jdou po tom jak cikán po špeku.

      Jinak pětiputnový Tokay nebo Luyan de Cuyo III má také něco do sebe.

      1. Dobrý vinař na svém dobrém víně vydělává dlouhé peníze. Za tu dřinu, pokud to víno je vážně dobré, si nic jiného taky ani nezaslouží. A taky ho samozřejmě pije s přáteli :)

        1. Problém je, že rentabilita vinohradu se vrací při výměře kolem pěti – deseti hektarů. Na opravdové vydělávání je ale potřeba víc. A na to je potřeba víc investic, lidí a času a to už občas zavání průšvihem špatného postupu, nebo jen opožděného a je celý rok v háji.

          Velkovinaři sosaj dotace jak diví a v podstatě dobré víno, které vyrobí, ani nedávají ven. Mají ho jen na výstavy a pro VIP nebo rádoby VIP klientelu.

          My máme 3 hektary a je to málo na uživení a moc na práci.

          1. Já vám to věřím. Do písmene. Je krásně víno prodávat a živit se tím, ale vyrábět bych ho vážně nechtěl. My z moravy obchodujeme pouze s vinařstvím Gala. Jaromír na tom vážně poctivě dře a maká, vozíme k němu velmi často i francouze z Bordeaux a tak. Celá jeho produkce je skvělá, bílá vína jsou suchá, mají málo cukru, ale nejsou jablečně zakyselená, což je u nás pořád dost vzácné. Pinot noir 2016 se směle rovná základům z Burgund kolem 500 kč za lahev. Kolik je zatím dřiny si ani nechci představit, ale jde to, ne že ne.

  4. Pokud tedy jde o to víno, tak když si neumím vybrat nebo kupuju flašku za 120 v Kaufu, tak se nemůžu divit, žeáno. Nezbývá než doporučit nákup u firem, které se vyznají. Různé vinařské bedýnky, kde sice nevím, co mi přesně přijde, zato vím, že to bude špičková kvalita za smysluplnou cenu, není problém na trhu najít. A nebo zvednout zadek, zajet na Moravu k solidnímu vinaři, pohovořit s ním, ochutnat, nechovat se jako debil a pak se člověk dostane k lecčemu zajímavému.

    1. Nebo se naty vychcaný asiaty vysrat, a koupit víno ve Francii

      1. A v te Francii to chces koupit od koho, aby nebyl vychcanej? :-) Od Frantika? :-DD

        Vozim si vino z Francie kazdorocne a uz jezdim na vyzkousena mista, kde si mne pamatuji a nezkouseji mi nalejt sracky „pro Prazaka“, jako na zacatku.

        Francie ma lepsi podminky pro pestovani revy, o tom zadna. Ale take jednim z rozdilu mezi ceskym a francouzskym vinem je obsah rezidui po chemickem osetrovani, protoze ceskej vinar na intenzivni postrik proste nema prachy.

        Nedelej si iluze.

        1. Jen tak mimochodem na Moravě jsou – jestli se nepletu – 2 místa, jež se počítají mezi 10 nejlepších poloh pro pěstování révy v evropě…

          1. Ale jen na bile vino.

        2. O tych reziduach po postrekoch nepritomnych v moravskych vinach by som pochyboval. Neverim ze na Morave je situacia zasadne ina ako v slovenskej tokajskej oblasti. Tam intenzivny postrek funguje ako vypinac. Bud postrekujes a hrozno mas, alebo obmedzujes postreky a nemas nic. Pocas zvlast zlych rokov moze dosjt aj k situacii ze postrekujes a nemas nic…pochybujem ze na Morave je to lepsie, hrozno sa tam pestuje ovela dlhsie ako na vychode Madarska a Slovenska.

          1. Myslim že pointa byla v míře. Ve Francii je to ale prej fakt kekel, mimo pár začínajích bioeko vinic je to prej v sezóně takovej nářez, že lidi co jen bydlí v Kraji ani nemůžou vodvírat vokna.

            1. Francie je velmi tolerantni vuci aplikaci chemie v zemedelstvi. Bylo mi receno, ze napriklad brambory mohou obsahovat az 5x vice ruznych sracek, nez je dovoleno u nas a to prave proto, ze Frantici mohou mnohem intenzivneji chemii pouzivat. Sice mira jednotlivych jedu v potravinach je dana v ramci EU (snad), ale ten jedovy koktejl je prave z Francie mnohem ‚bohatsi‘. A prave toto plati i u vin.

              Ano, ono se rika „nestrikas = nesklizis“. Ale u nas (i na Slovaci) funguje vetsi regulace statni, plus regulace diky cenam tech sragor. Frantik dosahne na celkove drazsi chemii (ergo vetsi objem) a regulaci ma minimalni.

      2. Jo, abych jen nekritizoval – pro nasince, kterej nema poruce spolehlivou vinotheku a nechce za lampu uvalit tri kila, je pomerne dobrej vyber v Lidlu. Daji se tam najit vina slusne chuti i kvality, ktera jsou v akci za stovku.

        1. Za lampu 300 je základ víceméně, ale dá se najít a zrovna ten lídl patří k tomu nejrozumnějšímu. Tam to někdo aspoň vybere. V tescu je výběr, ale z těch 480 různých lahví jsou pitelný tak 2-4.

          1. V Carrefour-e raz kamoši (bolo to ešte na výške) vyberali víno a keďže boli obaja „odborníci“ tak nakúpili červené a biele jednoetiketové „špeciály“ zo Španielska (asi sa to volalo Sant Miguel). Nejakým nedopatrením som sa ku konzumácii dostal aj ja, ale keď asi po tretej fľaške jeden z tých „odborníkov“ musel ísť hodiť šabľu za najbližší strom tak bolo jasné, že to nebola najlepšia kúpa. Najlepšie na tom bolo keď mi asi po pol roku kamoš zo Španielska povedal, že to víno u nich pijú akurát bezdomovci….
            Takže niečo na tom bude, že v hitlermarkete asi vinárom pšenka nepokvete.

          2. 300 za lampu = 100 za obsah a 200 za značku/důvěryhodnost. Kdo má rád tělnaté červené, ten si najde může nakoupit třeba v normě pitelné španělské víno za 70kč/0,7l. Celkem dost dělá ten přídomek „denominacion de origen“. Peníze u vína většinou nehrají až tak velkou roli, onehdá jsem pil savignon z petky – 35kč/l od jednoho vinaře z pálavy a k pití to rozhodně bylo.

            1. Jinak co se týče ceny vs chuti – třeba tady:

              https://elcomidista.elpais.com/elcomidista/2015/10/14/articulo/1444850927_277517.html

              Prostě když se laciný víno bude tvářit že stojí 30x tolik, tak hned všichni cítí ty kyselinky a dozvuky lesních ovocí…

            2. Já si to nemyslím, naopak pokud se vínem někdo rozhodne propít, rozhodně neskončí u vín pod 600 kč za lahev. Samozřejmě hodně lidí má držku na spařenej jetel a těm je to jedno. Bavíme se o suchých vínech samozřejmě, české nebo zahraniční doslazené sračky neberu vůbec v potaz. Pokud by jste věděl, co obnáší práce vinaře(a zemědělce v jedné osobě), těžko by jste mohl psát to co píšete.

              1. Ono to obecne plati o kdecem. Treba doutniky. Kdyz jsem se poprve rozhodl, ze zkusim doutnicek, vlezl jsem do xeftu a v tu ranu zjistil, ze vubec nevim, co chci. Samozrejme jsem orhnul nos nad krabickama za sedesat a rovnou koukal na ty hnedy valecky v tech hezkejch prosklenech skrinkach. Po dotazu na cenu jsem si pripadal jak v cestovni kancelari, kde jsem se prave zeptal na last na Kubu. Takze jsem zkusil zlatou stredni cestu. Paxem zkusil i to spareny listi za sedesat a postupne jsem skoncil o Cohiby. Vim, ze se po ni neposeru, vim, ze mi nebude chcipat, kdyz netaham, vim, ze nestipe v hube, vim, ze voni,… holt nejsem Churchill, abych si mohl dovolit odpalovat jeden od druhyho, ale radeji si dam jeden dobrej treba v patek vecer u vina, nez kupovat sracky, abych mel dva na den a neprohulil jsem auto za mesic.

                S autama je to prece stejny. Jsou lidi, co maj na Lambo a pritom neumi poradne ridit ani Trabanta a krome toho, ze to ma vetsinou 4 kola, nevedi o autech lautr nic. Pak jsou lidi, kteri tim ziji, voblejzaj bazary a najdou sqost, kterej poridi za minimum ceny, vedi, co kde opravit, vymenit, poladit a vychutnaji si jizdu.

                A takto by se to dalo brat dal a dal.

                1. přesně tak… hodně kamarádů se diví tvl jak můžeš prodávat flašku za 1000 kč. A nosí koženou bundu za 8000, mají mobil za 25 000 a tak dál…

                  1. No ale tak zas ta bunda a ten bazmeg obvykle vydrží víc, jak jedno použití, žejo…:D

                    1. Pro někoho je ale důležitější zážitek než hadry nebo hodinky :) Berete třeba ženu na večeři, když něco slavíte? :) Jasně, tam stejně nějakej dárek bejt musí, ale i tak.

                  2. Zaujimalo by ma co to je za vino. U nas su sice takych haldy, ale nase ceny su skreslene vysokymi danami na alkohol. Pre porovnanie som sa kukol na stranku Jara Ostrozovica ze za kolko ponuka svoje produkty na Slovensku. Ma tam zopar podobne cenenych vyrobkov, ale to su povacsine viacputnove tokajske vybery. Normalnu polosuchu lipovinu ktora je velmi sluzne pitna ponuka za cca 10 eur.

                    1. Za 1000 kč je třeba základní Ch. du pape, lepší Lirac, docela hodně vín z Bordeaux(obvykle Haut – Medoc/ Cru Bourgeois, konkrétnější apelace bývají dražší dle klasifikace, pravej břeh je potom dražší všeobecně, hlavně Pomerol) základy z Bourgogne… je toho mraky. Do 1000 jsou to spíš vína na vypití, než na nějaké dlouholeté skladování ve sklepě. Ale směrem nahoru se pak nabídka rozšiřuje. Děláme import fr. vín, takže tak. Moravská bereme od Galy a tam je to do 500cca a sem tam od Beneše z Hrušek, ty jsou kolem 300 za lahev.

  5. Povolit 0,5 všem, jako jinde v ne post-bolševicke Evropě

    1. A Francie je co?

      A vůbec, jaké „povolování“?
      Ať si za případný průser každý plně zodpovídá klidně „do hrdel a statků“ ale uplatňovat presumpci viny je prostě zhůvěřilost …

      1. Ve francii ve vinařských regionech se jezdí pomalu, hodně měří, ale rozhodně se tam nedává dejchnout a maj 0,5 povoleno. A policajty nepotkáš…

  6. Ja jezdim na kole jen do hospody. Kam jinam bych taky na kole mel jet, ze jo?

    1. U nás v Podsudetí s typicky roztahanou zástavbou se do hospody umístěné zpravidla někde uprostřed odjakživa jezdilo. Dříve bryčkou, pak na moto, auty , na babetách a podobných wercích.
      Postupně státní dráb všechno zlikvidoval až na ty bicykly.
      Teď došlo i na ně a tak chlapi chlastají doma lahváče/petky, hospoda to víceméně zabalila a nastal konečně Ráj na Zemi ..
      Když nyní člověk potřebuje s někým něco pořešit nezbývá než mu napsat emajl nebo volat.
      To neustálé utahování šroubů je bezesporu cílený záměr – co se mají poddaní srocovat někde po hospodách a vést bůhvíjaké řeči, že?

  7. Jak tady ctu ty blaboly ohledne moravskych vin, vidim ze tohle je opravdu web gurnanu a znalcu.
    Nejvic me asi rozsekalo to skvele Bordeaux z Kauflandu.

    V realu, bile a ruzovka od moravskych Autentistu (namatkou treba Osicka nebo Netopilik) je svetova spicka v oblasti dynamickych nizkosirenych vin.
    A za par supu, primo od vinare za 250 za flasku, ktera prevozem do Prahy zdrahne na 700.
    V realu ceskemu repanovi kvalitni dobre vino nechutna, protoze ho nikdy nepil. Pak lemta odporne slazene „Bordeaux z Kauflandu“, produkt cire chemie a geneticky modifikovanych kvasinek, prohnany pres nanofiltry v nerezovych tancich prumyslovych vyroben, aby se z toho konzument rovnou nezblil. Mimochodem, presne timto postupem vznika ta ohavnost „svatomartinske“.

    Cesky repan se zleje zalahvovanym krabicakem z prebytku francouzskych eurodotaci, rano polkne 2 brufeny a ani ho nenapadne, ze s Osickovym Greslakem mohl mit opici jak z praku a rano vstat s cistou hlavou.

    Ale kecy o kvalite moravskych vin bude repan vest, zvlast kdyz se zebleje z indrustrialu s krycim nazvem „Palava“, vyrobenym ciste chemicky za 4 tydny z moldavskych hroznu. (Nic proti nim, moldavske hrozny za to fakt nemuzou).
    Moudro stiha moudro, treba na tema, ze kvalitni vino ma jedine pravy korkovy spunt.
    Netopilik uz z prdele zacal svoje perlive zavirat pivnimi vrsky, jenom aby pitomce dozral. A necha je vypit i ten kal na dne flasky.

    Obecne doporucuju, vim-li o problemu hovno, strez se kategorickych zaveru.

    1. Bílé a růžové od moravských autentistů je světová špička? No pár dobrých se jistě najde, namátkou třeba Gala je opravdu dobrý.
      https://www.wineofczechrepublic.cz/akce-a-novinky/aktuality/pro-tisk/7005-mimoradny-uspech-na-prestizni-svetove-soutezi-decanter-world-wine-awards-2017.html

      Nicméně nezatracujte zrovna bordeaux z lidlu. Některá produkce ze slabých ročníků se prostě neprodá/není zajímavá na investice/zbyla někomu na skladě. A to se tam sem tam objeví. A není to slazené, to nesmí být ani základní aoc bordeaux.

      1. Dyž je tu tolik vynařů, nějaký bílý v lídlu doporučíte?

        BTW, v posledním letáku sem zahlíd něco, co se dá asi nazvat inspirací v míchaninách z piva…víno s medem a ovocnejma šťávama, heh? Tam se asi těch kyselic zbaví docela dobře, ne?

        1. Huh? Samozřejmě *vinařů :D

          1. V jaké cenové kategorii? Suchá, polosuchá, polosladká? Dost lidí to třeba nemá rádo kvůli specifické chuti, ale hodně výrazné polosladké maďarské tokajské (v akci kolem 50 Kč / láhev; jinak kolem 69?) na vinný střik mi zcela vyhovuje. A myslím si, že v Lidlu oproti jiným řetězcům obecně neprodávají ty nicneříkající univerzální patoky od „moravských“ velkovýrobců, vyrobené stejně z dovezených hroznů, jako je Müller, Veltlín atd (výrobce Čejkovice a další).

            Co mi přijde jako opomíjený a zatím nepříliš objevený sortiment, je černorybízové ovocné víno. Sladké, výrazné, ve vinotékách směrem blíž k Moravě zhruba od 70 Kč / litr. Přijde mi jako velice zajímavé pití a hnusné jsem ještě nepotkal, oproti všem možným Sauvignonům, Muškátům, Tramínům z různých vinoték

            1. Tokaj znám, ale za pade mi to už příde taky jako exportní patok. Může to bejt pitelný?

              Já se v tom prd vyznám, jak řikám, ale mezi lidma co přídou je vždycky tak jeden-dva na víno, zbytek pivní. Tak bych radši měl řekněme jednu lampu červenýho, jednu bílýho, ať si vyberou. Červený mám nějaký španělský co sem dostal, tak ještě nějaký bílý, co by tak mohli pít? Nerad bych si zas zakládal vinotéku abych měl všechny typy ;-)

              1. Maďaři asi měli loni nebo předloni nadúrodu, protože tohle tokajské v různých obalech se za podobné velice nízké ceny objevuje ve vícero řetězcích; podle mne před pár lety bylo o pár desítek kaček dražší, ale má hodně výraznou chuť, takže stejně jako Muškát moravský ho někdo má rád a jiný nemůže ani cejtit.

                Vždycky bych pro kohokoliv, kdo má rád bílé víno, vsadil na nejlépe polosuchý Sauvignon Blanc, Lidl má dokonce privátní značku na vína „Cimarosa“ a v té by se měl objevovat. Já roky kupoval polosuchý Sauvignon u nás ve vinotéce (zavřeli chvíli po zavedení EET) a každý ho obdivoval: tehdy víno 70 Kč / litr bylo mnohem lepší, než nějaké extra láhve za dvoj či trojnásobné ceny.

                Ostatně teď jsem narazil na zasvěcenější článek o vínech z Lidlu, o odrůdách a cenách a je to zajímavé čtení: https://www.jizni-svah.cz/2016/03/2x-cimarosa-privatni-znacka-lidlu.html

                1. Ook, dík, budu to sledovat, co tam kde bude…:)

                2. Jo a ten Tokaj za pade z normy jsem tuhle koupil na vaření a nakonec jsem celou lahev vylízal sám na zápraží navečír v těch vedrech. Byl sladký jak cecek (bylo „polosladké“ – chtěl bych vidět co to znamená „sladké“) ale po řádném vychlazení více než pitelný. Ale jsem jen běžný konsument, takže ta informace není zas až tak relevantní.

              2. No asi je dobré se vyhnout odrůdám jako je třeba rulandské šedé a jiným „voňavkám“ a taky ryzlinkům – to nemusí být pro každého. Taková sázka na jistou trefu do většinového vkusu bude podle mě třeba savignon ze Znovínu. Hlavně to bílé návštěvě dobře vychladit a bude dobře…

                1. Příští tejden má být hromada z různejch vinařství, vidim tam Sauvignon za 150, ale ani jedno Znovín: Vinařství u kapličky, templáři, Hnanice. Je z toho něco pitelný?

          2. To je těžké, to by jsme tam museli spolu jít, nevím co maj v nabídce. A i tak je to naslepo, když to nemám napité, těžko můžu popsat nebo radit :) Všeobecně se celkem dá míchat slušnej střik z habánskejch sklepů, třeba ryzlink bejvá slušnej. já sem zmlsanej a víno si beru z práce, to se pak blbě radí :)

    2. Rad by som sa nechal poucit o tej chemickej vyrobe za 4 tyzdne. Postupy, etc. Dakujem.

      1. V kostce je postup takovy, ze vino se sleje do obriho nerezoveho tanku a naladuje se.konskym mnozstvim GMO kvasinek. Vinar.si v katalogu vybere GMO kvasinku podle ocekavaneho vysledku.
        Zacne proces bourliveho kvaseni, vznikne cosi na pomezi zkysleho mostu a burcaku, je to kalna biloruzova kapalina nasladle chuti a divneho zapachu, dulezite je dostatecne mnozstvi alkoholu.
        Pak zacne technologicky proces cisteni nanofiltry a aromatizace.

        Zastupce dodavatelskych firem poskytne veskere ingredience i s podrobnym navodem, kazdy obstojny chemik pak vyrobi slusne svatomartinske.

        Zatim se to porad este dela z hroznu, jak bude technologie vylepsovat, ocekavqm vyrobu svatomartinskeho ze slupek od brambor.

        1. To se nemůže stát, z toho se přece dělá vodka, R.U.M. a podobný.

          1. Behemot: Tuzemský rum se dělá z melasy z cukrové řepy.

            1. Myslim že ty nejlevnější srajdy se dělají z jakejchkoli zbytků, co ještě dokvasí.

              1. Behemot: Melasa JE zbytek :-) Pokud se to neudá do lihovaru, tak pak už zbývá jenom zkrmení dobytkem :-)

                1. Jo, ale z cukrovky, které není tolik a je pořád dražší. Oproti třeba bramborám, obilí podřadné jakosti, kukuřici apod.

                  1. „průmyslový“ líh se lihovarech dělá z toho nejlacinějšího, v čem jsou nějaké ty cukry, nejlaciněji samozřejmě ve formě škrobu, a co se dá skladovat a z čeho se dá vyrábět po celý rok. takže pšenice, kukuřice, brambory….řepná melasa je sezonní zboží a pálit z ní průmyslově nemá smysl.

                    ten průmyslový líh je čistý, neškodný, bez chuti a bez zápachu, anonymní a obyčejný. aby to nějak chutnalo, musí se to nějak znečistit, třeba v tom máchat jalovec, kmín, osladit, přidat dokap z destilace něčeho ušlechtilého a podobně.

                    1. Lukas B.: Pálí se ze všeho co má cukr, včetně obilí, kukuřice, brambor, takhle se dá udělat vodka a mnoho dalšího. V případě tuzemského rumu ale potřebujete melasu, kvůli chuti.

                    2. melasu potřebuju, ale jen maličko, abych udělal tresť, a kulér na dobarvení. nebo použiju dokap z destilace rumu, to jsou ty vyšší alkoholy, co jsou nakonec, jsou nositeli chuti a vůně a bolí z nich hlava (když se to přežene)

                    3. Je to asi 30 let, v te prdeli, kde zil muj dedek na Hane, nebyly ten rok svestky. I on se v hospode vsadil, ze udela slivovicu. Jak rekl, tak udelal. Vypalil, prinesl. Chlapi se olizovali a prej ze kde vzal svestky. Zadne samozrejme nemel. Nastrouhal hromadu repy, do toho nasral stare ovocne kompoty a hlavne pecky ze svestek, co se valely kdesi v palirne, udelal mac a hura s tim pak do palirny.

                    4. Stejně tak mohl udělat cukernej roztok, do každé bečky vyklopit jedny povidla a 90 % tady těch vochlastů by hovno poznalo.

                    5. každej cukr kvasí poněkud jinak. když tam bude místo ovocného cukru řepnej, tak se samozřejmě dá dobrat identického výsledku, ale s jinými kvasinkami a při jiné teplotě. teda u ovocných pálenek co chtějí chutnat po ovoci, čili když tam je nějaký dokap. když je kýženým výsledkem moravské inertní palivo pro rakety s mírnou nezřetelnou stopou ovoce, tak to 99% procent fajnšmekrů nepozná. stejně jako nepozná barik v sudu od barika v nerezovém tanku s hrstí hoblin.

            2. Takže ne z ropy – krakováním na ethylen a katalytickou hydratací ?

              1. Tak se možná dělá methanol a průmyslový alkoholy. Nebo snad eště technickej líh. Do levné vodky snad ne…ne?

            3. Možná tak nějakej prémiovej tuzemák. Normální tuzemák se dělá klasicky z obilného lihu a pak se dobarvuje karamelem a dochucuje trestí. Horší tuzemáky se pak asi pálej z brambor a kdovíčeho.
              Ani ten třtinovej se už většinou nedělá z melasy ale ze šťávy z cukrové třtiny, protože je to levnější. (Alespoň co se týče těch lidovejch značek jako Morgan nebo Havana Club)

        2. @ vasek: já bych ty vyšlechtěné kvasinky nezatracoval. Sám jsem si kdysi doma desítky litrů vína vyráběl a snažil se k tomu něco načíst, abych práci a materiál nevyhodil. Když nepoužijete šlechtěné kvasinky, riskujete dost nemilých věcí: kvasit to bude podle toho, jaká přírodní kvasinka zrovna letěla kolem hroznu, a nemusí to být zrovna nic moc. Nejhorší je, když kvašení nezačne nebo se rychle zvrhne; jiný problém je to, že některé přírodní kvasinky vydrží prokvasit jen na málo procent alkoholu a víc nevydrží a kvašení se zastaví. No a nějakej blbec je schopen hodit tam droždí. Proti tomu speciální kvasinky zaručí správné kvašení a hluboké prokvašení (pokud člověk chce). Vlastní „burčák“ je mošt, který kvasí několik málo dní; po prvním kvašení (cca 5 dní) je v zásadě mladé víno hotové a obsah alkoholu už se moc měnit nemůže. Samozřejmě pak nastává čas pro první stáčení, zasíření, provzdušnění… Ty speciální kvasinky se samozřejmě dováží z Francie, balíček stával asi 30 korun a kdyby někdo chtěl doma vyrábět čisté víno nebo kvas na pálenku, můžu dát odkaz na firmu, která to prodává a má v kvasinkách hodně široký sortiment.

          1. Myslim že pro běžný účely docela dobře funguje vínka, ne? To prodávají všude za pár korun.

            1. @ Behemot vínka pamatuju v drogerii už před 30 lety. Specialisti mají dnes v nabídce třeba 30 druhů – na různé odrůdy, na barvy, na šumivé… Samozřejmě na doma má cenu jen něco standartního

              1. No tak jasně, ale pokud se bavíme vo lidech co to nechají přirozeně zkazit, případně tam nacpou kvasnice, tak vínka je ještě bezva.

                1. To samozřejmě. Letos bude velká úroda jablek a hrušek s vysokou cukernatostí, to abychom nachystali soudky na kvašení, co? Majitel dobré pálenice nechá ovoce u něj namlít a rovnou změří cukernatost a pak se ty dobré kvasinky hoděj.

                  1. No jo, lidi už jsou líní udělat i marmeládu, tak všechno jenom zchlastaj :D

                    Snad bude i nějakej slušnej mošt za dobrou cenu, jenom doufám, že cigáni ta jabka od silnice vozí jelínkovi a podobnejm, a ne do moštáren…

                    1. pro mošt jen do moštárny, co provozují dodnes zahrádkáři. LItr zhruba z 15 Kč, když má člověk jablka. A Lažany ať si ten svůj „Rubín“ za 50 Kč strčej někam, debilové. V testech vycházel velice kvalitně i Vitafit z LIdlu za 18 Kč litr

                    2. Ideální je nechat si vymoštovat vlastní jablka. U nás už dokonce jedna moštárna najela na systém individuálních časů moštování, takže se prostě objednáte na půl čtvrtou a opravdu ve 3/4 na 4 už máte 50 litrů v kanďáku. Jinde se ještě stojí fronta, ale taky jsem stával hodinu v řadě a klábosil s cizíma zahrádkářema a neubylo mě.

                    3. @ JASAN: kolik chtěj za litr a do čeho to stáčej, nebo prodávají mošt jako surový? U nás zahrádkáři furt jedou na ty původní flašky a průběžně moštujou, plněj a sterlizujou, takže člověk dostane mošt z jiných jablek, ale oni si to hlídaj; borce s nahnilým jablkem vyhoděj rovnou. Ale mají na to sterilizační mašinu, a je problém, že těch starších lahví láhví koluje míň a míň mezi lidma. Zato surový mošt, to má taky něco do sebe, a dá se zavařit a dát do čehokoliv i doma.

                    4. CM: nepamatuji si přesně – kolem 4 Kč/l, z lisu do kýblů a Vy si to sám naléváte do svých kanystrů. Před Vašima očima ty jablka umyjí, sešrotují, nasypou na síta a vylisují. Když chcete, nalijí Vám do kanystru rovnou konservant, my to ale neděláme prostě těch 60 l vypijeme a rozdáme, případně si udělám trochu octa. Někdo to i pasteruje. Já osobně mám rád tu vůni a ten střevní švunk co to má, takže na podzim si užiji týdenní birneapflzaftklistýr a zbytek roku piji vodu a čaj a pivo. Minule jsme měli asi 40% hrušek a ona ta drť s těch hrušek je s prominutím taková jako sračkózní a moc nechce držet na těch sítech a jak se konečně hrušky dostaly na řadu tak sem jenom slyšel chlapíka u lisu: „Do píči, HRUŠKY!!!“

                    5. JASAN: tak to palec nahoru.
                      Když bude dobrá úroda jablek, u velkopěstitelů kousek od Prahy (Tismice, Český Brod, ale určitě i jinde) se dá koupit „druhá jakost“ – skvělá jablka s malou vadou na kráse – třeba za 4 Kč / kg, když se odebere větší množství třeba 100 kg – což je na na 50 litrů moštu.
                      A kdo to neochutnal – čerstvý nepasterovaný mošt – ten by nevěřil.

                    6. Přesně tak. A kdo neochutnal 3 l hruško-jablečného moštu na lačno, ten vůbec nemusí tušit jako daleko někdy může být i ten nejbližší klozet…

                    7. No to je určitě bezpečnější varinta 100 kg jablek = 8 litrů 50% nejčistšího calvadosu

                    8. U známejch občas dostanu čerstvej a pak pár beden dyž se urodí a zmoštuje se toho celej vozejk (od nějakejch tří set to moštárna pasteruje a dává taky do pytlů s ventilem v bedně). Možná letos i u nás něco bude, hruška se prej už zase volámala, tak sem zvědavej na těch pár jabloní.

                      Ale spotřebuju klidně víc, dyž bude :D

                  2. Ještě ke slušnejm pálenicím, ty vypeckují peckovice na místě před destilací, aby se s tím člověk nemusel dělat jako kokot ručně dyž to rve do bečky. Při kvašení to nic moc neudělá, ale jak zůstanou v kvasu i během destilace, pak z toho teprv lezou pořádný hnusy…

          2. Tak to mi nieco pripomina. Stara vinica, must nebude kvasit ani zaboha. Plus malo hrozna, zly pristup, nikomu sa nechcelo ju rekultivovat aj napriek tomu ze bola na juhozapadnom svahu.
            Nova vinica, hrozna ovela viac ale must skor hnije ako kvasi. Tak som musel nastudovat co s tym – a este pocuvat frflanie dvoch bratov. Co pomohlo – opat za mohutneho frflania spolupachatelov – bola likvidacia mikroflory nasirenim. Must sa potom nechal musadit, cista stava sa stiahla, precerpala do sudov, prevzdusnila a bola iniciovana kvasom vyrobenym z kupenych kvasnic (za starsich cias z kvasnic vyzobranych vo vinarskych zavodoch). A fungovalo to. Pridana hodnota bola v tom ze vyliaty zvysok obsahoval aj bordel z postrekov – pouzivali sme len kontaktne pripravky.

        3. Co je tak špatného na šlechtěných kmenech kvasinek? Myslíte si že Vámi zmínění výrobci těch takové nepoužívají? A jestli jste myslel GMO kvasinky s vysokou tolerancí k alkoholu, tak nechápu proč se nezmiňujete o ředění a přidávání cukru, což má opravdu znatelný vliv na výrobní cenu pančovaného vína. Co se týče použití nerezu tak je to dnes standard i u těch nejmenších vinařů. (samozřejmě někdo ještě dělá ve skle, někdo v plastových nádobách, pár excentriků v kameninových nádobách po prastaru) Celé mi to nedává smysl – napřed zkazit mošt a pak ho za pomoci nějakých drahých technologií jako je nanofiltrace zase vylepšovat, to už mi přijde jednodušší nechat klasicky zkvasit mošt (cca 6 týdnů), pak přidat něco na vyčeření, chvíli nechat zrát a za řekněme 10 týdnů máte svatomartinské jak fík. takže když seberete hrozny v srpnu (používají se samozřejmě rané odrůdy jako večerka atd.), tak na začátku listopadu můžete bouchat špunty.

          1. Cele to co pise mi pripada ako to slavne praskove pivo spominane v tolkych internetovych diskusiach.

            1. No což o to, práškové pivo by možná ještě mělo alespoň nějaký smysl – člověk by si alespoň vystačil s jednou bandaskou s kouhoutkem, koneckonců dneska už taky spousta pivovarů třeba už nesladuje a slad kupuje. Ale napřed dodrbat mošt a pak si ještě koupit nějaký bájný nanofiltr (Horst Fuchs ho tuhle měl…) a nepřidat do toho ani kapku vody a ani deko cukru, to už by musel být nějaký hodně pomýlený vinař.

              1. Praskove pivo by malo zmysel ako kit pre domacu vyrobu. Ale nie pre velkovyrobcu. A ano, na tejto strane atlantiku nikto nesladuje, slad kupuju hotovy. A pchaju do piva dalsie zdroje cukru miesto sladu – napr. HFCS.
                S tym nazorom na vinarov suhlasim.

                1. Pamatuju,jak kamarad na vandru si na chleba nasypal hrachovou polivku a sezral to. Kdyby mel k dispozici praskove pivo, bezpochyby by aplikoval to. A nebo snad jste jako decka taky Vitacit kurvili vodou?

                  1. No my sme jednu dobu na vandroch ako prvú disciplínu (pomerne ešte za triezva) vykonávali: šňupanie šumienky nosom – parádna zábava len čo je pravda.

                    1. Tak to my jsme zase sumak vysypali, vybrali z toho ty barevny krystaly, nechali jen ty bily a pak nasypaly do papiroveho pytliku od cukriku. Kdyz se to dobre naaranzovalo do kancelare na stul, hoste s kafem hrali „hrnecku dost“.

                    2. Tak toľko času na takúto pitvu tej šumienky sme teda nikdy nemali, ale nápad je ozaj dobrý. Asi kúpim šumienku a poteším moju drahú polovičku. Dám potom vedieť ako som dopadol pri rozvode :)

                    3. Specialne pro manzelky je na teto bazi kyticka Krasomila. To se na spodek sucheho kvetinace nasype sumak, na to se „postavi“ rozmotany kondom a peclive obsype raselinou tak, aby ani kousek nekoukal. Zene dame s tim, ze musi peclive zalevat a kyticka vykvete prakticky ihned.

                    4. Nemusí se to nějak utěsnit, ať většina plynů neuteče vokolo?

                    5. Staci dole vrstvicka upechovane hliny a ta raselina az nahoru. Ono se to nenafoukne moc, ale staci to.

                    6. nejlepší je vypít dva litry nevyšuměné koly a pak spolykat několik mentosů

      2. Jak napsal vasek – ta chemie umí divy. Mně spíš vždycky zajímalo, jak je možné, že se u nás na Moravě najednou začalo stíhat vyrábět svatomartinské. To prostě není možné ani v době, kdy se vinobraní posouvá blíž a blíž prázdninám.

        Jo, jeden rok se opravdu povedl – hodně deště pro objem, pak hodně sluníčka pro cukry, pak perfektní počasí celý srpen a září, žádné plísně, houby, nic. Prostě ideál a z toho se dalo při troše štěstí vyrobit mladé víno už v listopadu. A najednou se z toho udělala „tradice“. Ale co já pamatuju, tak se vždycky dalo víno ve sklepě ochutnávat nejdřív tak v březnu, kdy se ustálilo, vyčistilo a hlavně se vinař už nebál ho dát do láhve a definitivně tak ukončit jeho „výrobu“. Protože víno v lahvi už v podstatě nijak neopravíte. Březen vs listopad. Hmmm.

        U nás na Pálavě jsou velmi vhodné plochy (malé) k pěstování modrých odrůd tak, aby se z nic dalo udělat dobré červené víno. Ale prostě na to musí být klika ve všech aspektech (takže se povede jednou za x let). My vyrábíme celkem slušné SV, kde ty švestky jsou prostě v každém ročníku, ať byly podmínky jakékoli, ale ta vinice má přes 40 let, je defacto daleko za zenitem a pořád umí rodit nádherné hrozny.

        Bílé víno si umí vzít z půdy víc charakteru a opravdu nepamatuju, kdy jsme nějak doslazovali. Všechny sběry se v bílých vínech hravě dostávají přes 21 stupňů a některé odrůdy uměly i 27 (viz zde zmiňovaný šedý burgund, pardon ruland). Standardem je ale 22 – 24, když pominu některé velmi nepříznivé roky.

        Takže opravdu nevím, proč vznikl humbuk okolo svatomartinského vína, když velmi slušné bílé i červené se za velmi slušné peníze dělá na Moravě témeř všude. Ale to chce být trošku co k čemu, sednout do auta a přijet. A možná nezačínat komunikaci s místními větou: „Dejte mi nějaké dobré, co pijete vy.“ Takový lidi ze sklepa vyhazujeme. :-)

        1. @Santici: já vám řeknu, jak vzniklo svatomartinské.
          Vzniklo tak, že se kolem roku 2000 začalo dovážet z Francie „Nové Beaujolais“, které se smí začít konzumovat třetí čtvrtek v listopadu. A jak na to naši vinaři čuměli, že oni mají hovno, tak někdo vymyslel „svatomartinské“, na prodej o pár dní dříve, a postupně Francouze s jejich Beaulojais Nouveu vytlačili.
          Byl jsem u toho u jedné logistické firmy, kdy jsem to víno vozili dovozcům, rozjíždělo se to pěkně, ale to české víno (i když se podle mne nedá srovnat) to prakticky vytlačilo a všichni si teď myslej, že tu je svatomartinské odjakživa. Prostě klasické chytráctví.

          Ale technologicky v tom problém není: mladé víno je prostě mladé víno, je sladší, méně ustálené, dlouho nevydrží, ale vinaři maj rychlé peníze.
          Burčák je ještě lepší kšeft: mošt kvasí asi 3 dny, a šup na prodej za ceny hotového vína, žádné sraní s lahvováním, etiketami, plněním lahví…

          1. Burčák je fajná věc…málo alkoholu, je to sladký (sladký lidi rádi), spousta vitamínů.

            1. Burčák je fajná věc, ale pro lidi, kteří trpí úpornou zácpou.
              Zkusil jsem jednou, dvakrát, třikrát – vždycky ten samej hnus a ráno pachuť v hubě, jak kdybych olizoval kontakty na plochý baterii.

              1. Tak záleží na více faktorech, žejo. Esli to byl fakt burčák, nebo chcanky s (řepným) cukrem, kolik jste toho vyklopil, jak to zvládá trávení…ne každej může všechno, mě třeba moc nejedou houby a hřebíček*, no.
                ______________
                Od doby co sem si zkoušel dělat koncentrovanej odvar proti počínajícímu nachlazení a málem mě to zabilo :D

              2. Gratuluji, pil jste solidně upravený jablečný mošt. Kolik asi stál?

              3. Pridavam se k Behemotovi a Santinimu – pokud je to neupravovane a z vina, je to vcelku rozumne chutnajici napoj. Pokud je to nejaka mnaminka, co se od srpna do unora kupuje v petce od stankare u cesty, nebo neco ze stanku na namesti v turisticke oblasti, pak se to hodi opravdu jen na hubeni veverek.

                1. Dobrej burcak mam rad. Hodne rad. Jo, je to na posrani, ale mam overeno, ze umi lecit zaludecni vredy, takze pokud nekdo ma nabeh na tento problem (a ze to je soucasna civilizacni choroba, o tom zadna), pak mohu jen vrele doporucit. A neni to JPP, mam to overeno od jednoho vyleceneho a od jednoho rodinneho internisty, ktery to resil s jednim pacosem. Jakym mechanismem to funguje (B-cka? qasinky? kyhovyra…), to nevim. Ale funguje.

                  Jinak burcak si lze udelat kdykoli na nej mame chut. Staci si vylisovanou stavu ihned zmrazit. Po rozmrazeni nakopnout qasinkama a pockat.

                  1. Zaludecni vredy zpusobujou bakterie, takze to nejspis hubi tu bakterii. Ale dneska uz jsou vredy brnkacka, neoperuje se to, ale leci praskama. Uz nekdy od konce 90. let co se prislo na to, co vredy ve skutecnosti způsobuje.

                    1. Eh… pravda je, ze ten vyleceny clovek je byvaly spolupracovnik meho otce a to bylo v 80. letech. A ve druhem pripade to bylo po kotrmelci, dal jsem se o to nezajimal, sam vredy zatim nemam. Tak aspon pojedu v preventivnim rezimu, nejakou fasadu tomu dat musim :-)

          2. Je to těžký opsat, chápu, ale přece jen je to santini.
            Nevím, jací vaši vinaři na to koukali čuměli, ale nikdo pojem svatomartinské nevymyslel v roce 2000. Žádné skutečné „božolé“ se sem nedováželo, neb toho mají ve Francii tak málo, že to skutečné nevyváží. Co se sem dostalo, to byla opravdu echt kvalitka…

            Technologicky v tom problém je, protože prostě v listopadu to není to mladé víno, co bývá v listopadu ve Francii. Tečka.

            Burčákový mošt, hovoříme-li o bílém burčáku, kvasí asi tak 2-3 hodiny, tři dny opravdu, ale opravdu ne. Červený burčák, dá-li se to tak nazvat, má trochu delší šumění, ale zase to není snadno chytit, když šumí pod vrstvou slupek.

            Burčák se prodává přesně za tolik, za kolik ho lidi koupí. O ceně za litr burčáku, která má být rovna litru vína, se můžeme bavit u typických burčákových odrůd jako Irsay, MOPR, Moravský muškát, Muškát Ottonel a podobně, které se ani jako víno neprodávají.

            Burčák sauvignonu jsem nikde prodávat neviděl, protože by litr za cca 200 nikdo nekoupil. To samé u dalších áček. A ona by to byla dost prasárna tyhle odrůdy prodávat jako burčák. Nejen vzhledem k práci, kterou to všechno celý rok vyžaduje.

            1. Z Millerky se burcak dela bezne a vino z toho mas taky. Ja pamatuju, ze to bejval prvni domaci burcak, nez se zacal vozit Irsai (IO).

            2. Mimochodem – Cerny Mor tim kvasenim zrejme myslel dobu od vylisovani po burceni. Burcak se zlomi celkem rychle, to je snad kazdemu jasne.

              1. Nemám důvod.

                1. Ked nemate dovod zmenit tvrdenie, tak by ste snad mohol nejako podlozit to tvrdenie ze vsetko co sa z francuzska dostalo von je smetie.

    3. Zmíněná ohavnost bývá leckdy velmi lahodné víno. V jádru by se mělo jednat o odrůdu, která prostě nemá na to, aby byly déle uskladněna. Vyzrála by do nepitelnosti (což jiná vína nedělají). Víno se tedy pije mladé. Co proti tomu namítat? Hrozny jsou dobré samy o sobě, mošt z nich také, zkvašený mošt také, zcela vykvašený a stočený – mělo by to být najednou špatné? Skvělé svatomartinské jsem pil vloni v listopadu. K tagliatelle s kousky hovězího na česneku a chilli bylo božské.

      1. No, pil jste chemii a nikoli mladé víno. Na to tady prostě nejsou podmínky. Ale když vám to chutnalo.

        1. Co je tedy přesně ta „chemie“?

          1. Neviem presne na co mysli – zrejme ani on, ale moja predstava „chemie“ je to comu sa hovorilo v nasom kraji murci. To znamena ze usadene kvasnice z dna suda sa nariedili, docukrili, nechalo sa to vykvasit. Po pridani bolo potrebne pridat kyselinu vinnu aby ta brecka mala nejaku chut…ono moj stryko nie nadarmo hovorieval ze tri zakladne odrody su furmint, ryzling a darling. A znama bola aj okridlena hlaska: „Hrozna budze kelo boh da, vina budze kelo my sceme“ Pre tych ktorym zemplincina nehovori nic je tu preklad: Hrozna bude kolko boh da, vina bude kolko my chceme.

            1. Tyhle speciální postupy jsou skutečně unikátní, nicméně necivilizované a u svatomartinského nepoužitelné.

              1. Tento postup je svinstvo. Ale bezne sa robi a som si isty ze mnoho lacnych patokov vzniklo prave takto. Ale na druhej strane oznacit pouzitie ciridiel za chemiu je trocha moc. A som si absolutne isty ze sa vo Francuzsku pouziva prave tak ako kdekolvek inde na svete.

                1. Tak jo. Vždyť já tomu vůbec nerozumím.

                  1. No hej, ked ma niekto – profesional z pribuzneho odboru – iny nazor, treba sa urazit. Very mature.

          2. Chemie je všechno, co do nevyčištěného vína nasypete, aby se rychle vyčistilo, nepáchlo sírou a mohlo se prodávat v lahvích. Želatiny, ustalovače. To fakt není přírodní postup, kterým toto vzniká ve Francii. U nás to prostě nejde, musí se to urychlit. Za pár let, pokud bude pokračovat posouvání vinobraní víc a víc k červenci, se o tom můžeme bavit.

  8. Sam nejsem z Prahy, i kdyz bych se za nej mohl pokladat…prazaci mi nevadi, stejne jako jihocesi, plzenaci a moje tolerance konci nekde u Pelhrimova…dal uz je to o vyjimkach…a proc mam takovy nazor? Protoze uz jen debilni omylani statisecekrat znasilnenych radoby vtipu o vinarich a prazacich, musi zakonite i prumerne inteligentnimu cloveku – tedy Cechovi- napovedet, ze moravak je ta nejvetsi , nejzavistivejsi, mrdka pod sluncem…jejich bezducha a nesmyslna propagace moravy je stejne blba, jako bolsevicke propaganda Ruska a opevovani tehdejsiho sovetskeho svazu…Stejne jako krome Deana Reeda nikdo neemigroval na ten uzasny vychod, protoze to kdekoliv na zapade bylo lepsi, ani morava nenabidne to, co treba skalisty hory, jizni spanelsky pobrezi, nebo treba dobrou skotskou…..
    tak uz si tu moravu oddelte a strcte si ji do prdele tak hluboko, aby se vam tam veslo jeste Slezsko…

    1. Já Pražák jsem a poslouchat a číst zevšeobecňující „hejty“ na Prahu a Pražáky mi už od dětství zvedá tlak. Jako „prázdnináčci“ (jezdíval jsem na prázdniny k babičce a dědovi na Moravu, menší město v okrese Uherské Hradiště) jsme si s bráchou každé léto od nich užili svoje, kolikrát bylo až k smíchu, jak jen papouškovali to, co slyšeli doma od rodičů (všechno zlo světa pochází z Prahy) a sami přitom ani neměli páru, co nám vlastně dávají sežrat. Ale právě proto, že vím, jak debilně takový kecy z „druhého břehu“ působí, bych se nesnižoval k podobnýmu jednání v opačným gardu. Protože když napíšeš že „moravak je ta nejvetsi, nejzavistivejsi mrdka pod sluncem“, chováš se úplně stjně, jako ty, které za to kritizuješ a snižuješ se na úroveň něčeho takovýho, jako je třeba zdejší figurka s nickem SkReT. A zároveň tím urážíš všechny ty Moraváky, kteří se tak , jak se tobě nelíbí, nechovají a jsou úplně v pohodě. A takoví se vyskytují i tady v diskusích. Není ti to vůči nim ani trochu blbý?

      1. Aby nedošlo k nedorozumění – to „užili jsme si od nich s bráchou svoje“ je míněno na místní „děcka“, ne na babičku s dědou…:-)

      2. Jack Torrance: Lily Allen – Fuck You. Tam je tahle selektivní nenávist zpracovaná dokonce jako (před pár lety) velmi slušná hitovka.

        …so sick and tired of all the hatred you harbor…
        Fuck you very, very much
        ‚Cause we hate what you do

        Prostě nenávidět je OK, když se nenávidí ta správná strana (v písničce šlo o teplé spoluobčany, ty nemít rád je fuj, nenávidět toho, kdo je rád nemá je OK). Saratoga to má stejně – nenávidět někoho je hnusné, ale já, já si budu nenávidět koho chci a jsem super.

        Je to mimochodem základ i zde „oblíbeného“ silničního fašismu a Saratoga předvádí v přímem přenosu jak lidská hloupost umožňuje čím dál tím větší restrikce všeho druhu. Já žádnej dohled nepotřebuju, ale ostatní, na ty musí být přísnost, žádná cochcárna. Stejná logika.

        1. Mate asi drobet nasrano ve Vasi kristalove kouli…moc to nesedi ;-)

          1. Saratoga: co nesedí? Že nenávidíte Moraváky?

            Jinak raději budu mít nasráno v křišťálové kouli než jako Vy v hlavě.

      3. Když se kácí pes, tak lítaj řízky…

    2. Souhlasím plně se vším, co jsi napsal. Pod jednou podmínkou – souhlasíš s výrokem: „Může průměrně inteligentní člověk – tedy Čech, napsat slovo omýlat a myslet to vážně?“

      1. Jezis…tohle se mi stane maximalne jednou za deset let…ne-li za dvacet….skoro se stydim… ;-)

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017