Rychlé benzínové škoděnky

Featured Image

V souvislosti s opěvováním nové Octavie RS 230, si dovolím takové srovnání. Mějte pro mne prosím shovívavost, že auta nebudu vynášet do nebes, protože srdce mi bije pro to, co stojí ve vyhřívané garáži (M3 e46, Boxster S, honda S2000, bmw 135i + 650i), okty beru jako spotřební zboží, přičemž dehet mi nesmí do domu. A přesně tak o nich píšu – nebudu psát o parametrech, ale o tom, jak se mi s nimi žije.

¨
1. Octavia Combi 1.8 Turbo 20V, čip Cimbu -180 koní – provoz od 2006 dodnes, najeto 120 000 km. Jedná se o edici Tour – čili kastle staré, jedničkové okty. Auto bylo k mání za hezkou cenu – tuším kolem 550 000 včetně DPH, ve výbavě Elegance, se střešním oknem, spoilery a dalšími blbostmi. A nyní už k mému životu s tímto škodylakem. Nejpozitivnější na celém autě je motor – neustále plný chuti k tahu, životu, sprintu. Turbo se výrazně ozývá po přidání plynu vitálním hvízdáním, na dvojku prokluzují kola, a auto nádherně zrychluje na jakýkoli stupeň. Citelně chybí šestka. Motor se víceméně nedá přetočit, protože kolem 5 500 otáček dochází k razantnímu poklesu kroutícího momentu, a nedává tedy smysl točit více. Pocit za volantem je takový, že auto musíte spíš krotit, než pobízet. Řízení je necitlivé, auto celkově nedotáčivé, ale když si v dlouhém nájezdu na dálnici ťuknete do brzdy, umí jet i bokem. Podvozek, je měkký jako bačkora. I když má auto šestnáctipalcová kola, je to prostě měkkota. Při důraznějším brzdění se potápí příď. Díry, hrboly, nerovnosti – to všechno si podvozek do sebe vstřebá, a nechá si vše líbit. Průšvih jsou brzdy, respektive kotouče. Auto umí jet tak, že ručička tachometru jde za 240 km/h, ale brzdy jsou dle mého koncipovány do 180 km/h. Za těch 120 000 km jsem 3x měnil kotouče – pokaždé byly zvlněné. KLADY: absolutní spolehlivost – auto nežere olej (nechávám měnit každých 10 000km, motor nechám zahřát a dochladit), vždy dojelo, kam mělo a nikdy nehlásilo žádnou závadu. Nenápadnost – ano, beru to jako klad, žijeme v ČR a mám srovnání, když jedu s jiným autem. Požitek z rychlosti a zvukového projevu.  ZÁPORY: Nedostatečné brzdy. Nepohodlné sedačky – bolí bederní páteř. Absence šesté rychlosti. Měkkost podvozku. Auto začalo povrzávat. SPOTŘEBA:  já osobně se pod 10 litrů na 100 nedostal, ale když jsem ho půjčil strejdovi ze Země Svobody, který jezdí čistě podle předpisů, tak se po 5 000 km objevila spotřeba 7,5 litru, což mi připadalo neuvěřitelné. ÚDRŽBA A SERVIS: měnily se svíčky, kotouče, brzdy, 1x silentboky, rozvody včetně kladek, uhnil držák výfuku, 2x cívka svíčky. Zážitek: dálnice, přítelkyně za volantem mé Corvette, já vedle ní: Ty, Lenko, brzdi, jedeš 240 km/h!  Ne, to je blbost, přece přede mnou jede ta stará oktávka… No jo, ale to je ta moje oktávka (ve které jel můj asistent vážící 60 kilo).

2. Octavia RS Combi II – 2012, čip Cimbu -240 koní, najeto 32 000 km. S příplatkovou výbavou se cena vyšplhala včetně čip tuningu na 780 000 Kč. Auto v Racing Blue a na sedmnáctkách vypadá skvostně. Na první posezení jde z auta taková jistota, oproti výše popsanému modelu máte pocit, že jste v limuzíně. A to bohužel má i své zápory. Pocitově je auto louda, kterého musíte vytáčet a pobízet k tomu, abyste se cítil jako ve sportovním autě, ale při pohledu na tachometr budete příjemně překvapeni. Zvuk je utlumený, žádné hvízdání, když už, tak takové jakoby chrčení. Zmáčknete plyn, auto se málem zeptá, zda to myslíte vážně, a pak tedy, když na tom trváte, tak se rozjede. 240 koní umí svižně uhánět po dálnici. Cestovní rychlost kolem 190 – 210 je naprosto v pohodě, víc jsem zkusil asi 2x – 245km/h ale to už nebyla úplná pohoda, podvozek na bázi tuším Golfu není na vyšší rychlosti stavěný. Výkonu motoru konečně odpovídají i brzdy. Nestalo se mi, že bych měl někdy problém se zabržděním z jakékoli rychlosti. Podvozek je příjemně naladěn do ostra, ale palbu v esovitých zatáčkách provádět objektivně nelze – nedotáčivost. Musím vyzdvihnout naprosto geniální sedáky – příjemný materiál, ideální délka, měkkost a tvar. Vzhledově a pocitově mi auto vyhovuje, stále ještě je to jenom škodovka, ale barva a znáček RS vám většinou zajistí vyklizení levého pruhu. Ve městě je RS  v pohodě, žádné velké rány, pocity, že auto trpí, nic. Ideální auto na každý den a rychlý přesun. Ale koeficient zábavnosti zůstává na nízkých hodnotách. Co mě zarazilo? Už 2x se na mě smála oranžová kontrolka nedostatku motorového oleje – vždy jsem byl nucený dolévat 0,5 – 0,7 litru – a to navzdory tomu, že olej se měnil po prvních 5 000 km a pak každých 10 000 km, motor se nechával zahřát a dochladit. Při dotazu u prodejce mi bylo sděleno, že je to běžná záležitost. Dle mého názoru se jedná o naprosto nejideálnější vůz do socialistického kaganátu, který si oficiálně říká Česko. Zapadnete, nikoho neprudíte, nesmrdíte dehtem, a když chcete, svezete se a bezpečně předjedete. Při stání v kolonách vás nebolí záda a nikdo na vás nevraživě nekouká. KLADY: vzhled, brzdy, sedáky, přesnost řazení, příjemný volant a řadicí páka, bytelnost, nenucenost co se týče řízení, ideální na dlouhé cesty, stabilita ve vysokých rychlostech ZÁPORY: olejový apetit, absence sportovního charakteru, slabá výdrž baterie, přecitlivělost alarmu (na auto se stačí zle podívat, a už bliká a hvízdá jak o život) SPOTŘEBA: já mezi 10,5 – 11,5, strejda 8,0 – račte si vybrat.

3. Octavia RS III 02/2015 – najeto 650 km – lehce jsem se rozmazlil, dopřál si kůži, dobrou muziku, velké střešní okno, černou metlu, challenge paket (červené prošívání, červené třmeny, lišta na prahu,…), černé osmnáctky kola a další blbůstky. Cena 550 000 + DPH se slevou velkoodběratele. Sedáky už nejsou tak famozní, jako v předchozí generaci, ale pořád ještě se dají řadit k tomu lepšímu, na čem se dá v autě sedět. Nádherné je opravdu velké střešní okno, jako bývalý dlouholetý motorkář právě toto hodně ocením. Zajímavý je volant – sportovně zploštělý, ale silně užovkovitý – prostě mám rád tlustější věnce a klasický tvar. Infotaiment je barevný, a multifunkční display  – budíky – také. Jen jsem vyjel z autosalonu, a přijel na první křižovatku, tak jsem se vyděsil. Auto si prostě zhaslo – ano, geniální Start/ Stop systém. Dovedu si představit, jak si motůrek zpívá, když je v záběhu, a na každé křižovatce zhasne a znovu startuje, nebo když si dáte rychlou dálnici a při dojetí bouračky vám horký motor zhasne a turbíčko se dochladí pouze ve snu, ale třeba automobilce křivdím a má to nějak pořešené, každopádně tuto fíčuru vypínám ještě v garáži. Osmnáctky ubraly na pohodlí a přidaly na hlučnosti rázů, ale podvozek je na ně dá se říci nastavený, jenom to prostě už není úplně ono měkoučké počítání kanálů. Pokud minulá okta byla líná, tak tato ji dle mého pocitu v letargičnosti trumfuje. Je fakt, že zatím točím jen do 4 000 – 4 500 otáček, ale prostě se žádný brutální zátah nekoná, ale třeba to přijde po záběhu a při točení k 6 000. Zajímavá je možnost nastavit si VRS mód, kdy vás bude bavit řazení s meziplynem – citlivá odezva motoru a sportovní zvuk. K dispozici variace Sport, Normal, Eco, Individual. Při Sportu má motor skvělý zvuk – něco mezi šesti a osmiválem ? – hluboké drnčivé bručení, bohužel jde o práci reproduktoru. Cimbu zatím tuning nenabízí, ale jsem zapsaný v pořadníku, a očekávám zvýšení výkonu na 260 – 300 koní – pan Janda to řekl lapidárně: Přece nebudete chtít zůstat u 220 koní, když ostatní budou mít 300. Myslím, že s tím bude mít převodovka, poloosy, spojka a další komponenty velkou práci, ale nejsem typ, co neustále jede plný plyn, jen se prostě občas rád svezu a vždy bezpečně předjedu. V módu Normal se dá jezdit, aniž by člověku po chvíli třeštila hlava ze zvuku, a Eco jsem nezkoušel – připadá mi lehce masochistické jezdit v RS oktě v módu Eco, ale v Boleslavi určitě vědí, že tím chybu neudělali. Brzdy překonávají předchozí generaci, dají se dávkovat a mají masivní účinek. Podvozkově se jedná opět o určitý kladný posun, auto se mi zdá stabilnější, vyváženější, ale na klikaté okresky bych ho pořád asi nebral – když má člověk srovnání s Boxsterem S, tak ho pak máloco v zatáčkách nadchne. Ale na rovinu musím uznat, že podvozek je nadmíru vybalancovaný a spolupracující s řidičem – v rámci oktávek povedený! Ačkoli téměř nikdy zadní sedáky nevyužívám, subjektivně bych řekl, že je vzadu více místa, než v předchozích generacích. Auto opět působí dospělejším a více limuzínovým, honosným dojmem, ale může jít pouze o můj pocit. 180 – 190 km/h jede s naprostou samozřejmostí – více jsem zatím nezkoušel – no, dobře, jednou na pár vteřin 220 km/h – a žádný problém. Velkou práci odvedli vývojáři v kokpitu – máte pocit, že jste v autě o třídu vyšším. Je tu ta skvělá koncernová logika, kdy je vše po ruce a tam, kde to intuitivně hledáte. Velký plus si získává nápis před odchodem z vozu: Nezapomeňte mobilní telefon – asi mě ve Škodovce museli znát ? Řadicí páka a její chod je oproti minulé generaci z mého pohledu horší. Je to jakoby ošizené, nepůsobí do ruky tak bytelně a důvěryhodně, nicméně, řazení je přesné a rychlé, sportovnější. Stejně, jako předchozí generace dobře maskuje rychlost, jakou jedete – díky odhlučnění, a jisté bytelnosti je těžké držet se limitů, zvláště ve městě. Co mě zarazilo, je absence měřáku teploty oleje. Minulá generace měla analogový ukazatel teploty vody, a mohli jste si v menu nastavit digitální ukazatel teploty oleje, což je poměrně důležitý údaj u turbomotorů. V této generaci se od toho zřejmě upustilo, a zůstala jen voda. KLADY: Vzhled, brzdy, zvuk, plocha střešního okna, stabilita, fun faktor. ZÁPORY: absence měřáku teploty oleje, úzký volant, Start/Stop systém. Spotřeba: 11.9 – auto je v záběhu, často řadím, měním otáčky a jezdím ve městě. Neuvěřitelné se stalo skutkem – na Václaváku jsem při příchodu k autu potkal 2 osmnáctileté slečny, jak oktu nepokrytě obdivují, a požádaly mě, zda si můžou sednout za volant… ty jo, škoda válí!

Závěr

Od megazábavné, spolehlivé, nebrzdící, nepohodlné, ošklivé 1,8 Turbo 20V( tak trošku Karel ze Tří kamarádů od Remarqua) k limuzínovité, pohodlné, umírněné, překrásné Oktě III RS je to velký skok. Ubylo pocitové legrace, strachu, přibylo bezpečnosti, stability, tachometrové rychlosti, zmizela neprůstřelná spolehlivost, nenáročnost na údržbu, objevila se kurvítka. Subjektivně vzato – sedím v lepším, honosnějším, sportovnějším, promakanějším autě, ale nebavím se tak, jako dříve. Možná, kdybych vzal auto na okruh, tak bych se bavit začal, protože test Okty III na Nurburgringu prezentovaný na jistém českém automobilovém webu, mě nadchnul.

Motory jsou dělané více do otáček, což se určitě musí projevit na spotřebě. Trojková okta je neuvěřitelně povedené auto, přirovnal bych ji k měkčí, pohodlnější, větší 135i mínus 100 koní a 100 Nm. Za sebe okty doporučuji všem, co mají relativně rozum, nepotřebují masáž ega, nebo nejsou sběratelé, jako já. Je to koncern se všemi klady i zápory. Proč jít do VW, nebo Audi, když Okta a Superb mají stejnou matku? Pokud někdo touží po šesti, osmiválci, tak ať jde jinam, ale… S plným vědomím toho, co mám v garáži, musím zodpovědně říct – na co do této republiky velké motory? Proč luxusní auta? Proč plnokrevné sporťáky? Denně jsem svědkem přefízlování, speed traps, čtu komentáře géniů a sluníčkových lidí pod články na Novinkách, kde se vyskytují slova: sportovní automobil, luxusní bmw, agresivní řidič, pirát, podnikatel v BMW…. Pán, který vybrzdil slečnu v Hondě si jde hačnout na 6 let – a tady chcete provozovat něco jiného, než Oktu? Oktu vám lidi odpustí, část z nich i dopřeje a s vymazlenou RS s Challenge paketem uděláte parádu nevídanou. Silnice jsou přecpané řidiči, kteří jedou na autopilota, ladí rádio, telefonují, myslí na kokotiny, nedívají se do zpětných zrcátek, nepoužívají blinkr, využívají auto jako nástavec a obal na ego, na klikatých silničkách potkáváte cyklouny ve stealth módu, nebo s pár pivečkama od Pepíčka v bříšku – – a tady si chcete zajezdit? Užít si zrychlení, brzdy, přilnavost, balanc…? Ale jděte. Jděte, a kupte si oktu RS – ne v dehtu, prosím. A hned k tomu třeba Mazdu MX5, ideálně Boxstera nejlépe v eSku, starou spolehlivou šestiválcovou Z4, nebo starého trojkového bawora bez střechy – tato kombinace Vám nabídne všechno, po čem v automobilovém opojení zatoužíte, aniž byste skončili na lavici obžalovaných. A nebo buďte sběratel, jako já – nepořizujte si rodinu + hypotéku, mějte 2 – 3 joby, 3 garáže, a vydělávejte na pojištění, servis a 98 oktanový benzín.

Přeji všem řidičské štěstí a radost z jízdy.


29.03.2015 PS

12345 (8x známkováno, průměr: 1,25 z 5)
862x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:51
D-FENS © 2017