Pěkně nám to začíná páchnout i v tom druhém city am Moldau. Ve zdejší City hall totiž začali produkovat moc zajímavé nápady. Zda zdejší mayor Paul Böhm a jeho hauptgeschlechtsteilraucher Hans Hamburgermeister dospívají k závěru, že v následujících elekšnz jim voliči nakopou arsch, není zatím úplně jasné…
Život v Béééém City se nám postupně mění. Pozvolna nám tady rozbujela druhá instituce, na kterou si místní občan musí dávat pozor. Je jí místní City hall. City hall disponuje vlastní údernou silou, krytou pod názvem Stadtspolizei (dále jen Stapo). Stapo původně vznikla jako instituce, která má ukládat pokuty za špatné parkování a za nesebraná psí lejna, ale jako každá instituce, financovaná jinak, než z prostředků získaných na volném trhu, si dokáže velmi dobře zdůvodnit rozšíření svých pravomocí i svoji vlastní existenci a tak měla na konci prvního pololetí 1573 zaměstnanců. Pokud občan zavolá Stapo k řešení nějakého významnějšího problému, obvykle mu příslušníci Stapo řeknou, že tohle neřeší, že tohle řeší nikoli Stadtspolizei, ale Staatspolizei – a tak Stadtspolizei opravdu řeší víceméně jen ty problémy, které netrápí skoro nikoho. K tomu jí slouží i drahý kamerový systém, který podle tvrzeni dodavetelů dokáže rozeznat i plomby v otevřených ústech 300 metrů vzdáleného chodce, ve skutečnosti však nevidí ani to, že ve dvě v noci pod 50 metrů vzdáleným funkčním sloupem veřejného osvětlení někdo demoluje vaše auto. Vot éto ťéchnika. Obrázky z kamer jsou k dispozici i také online. A záběry z těchto kamer jsou také jednoznačným důkazem nezměrných úspěchů City Hall pod vedením mayora Paula Böhma – jak jinak si lze vysvětlit následující záběry (důležité jsou i datum a čas pod záběry):
než tak, že mayor Böhm dokázal městu am Moldau přinést už i bílé noci, pozorované zatím jen v letním období v oblastech poblíž polárního kruhu. Nebo že by jim ty kamery jenom příliš nefungovaly?
Ať je to jak chce, City Hall má mnohem dalekosáhlejší plány. Chce například nabídnout každému občanu Béééém City bezdrátový přístup k Internetu zdarma. Není lepšího učebnicového příkladu, jak vydláždit cestu do pekel těmi nejlepšími úmysly (pochopitelně, pokud bychom tam ty nejlepší úmysly našli – tvrzení, že se opět obohatí pár magistrátních úředníků a jejich kamaraden, je samozřejmě předpojaté a účelové). O tom, že there is no free lunch, nebo, chcete-li, že nic nikdy není zadarmo, nemá smysl pochybovat. Celý projekt má stát 150 megakorun (nikde jsem nenašel informaci, zda jednorázově nebo včetně započtení ročních provozních nákladů, protože bez nich se takový projekt ani náhodou neobejde). Tyhle peníze pochopitelně půjdou z rozpočtu města, tedy z daní obyvatel města. I těch, kteří po ničem takovém netouží – a dokonce i těch, kteří s něčím podobným nesouhlasí, protože třeba v dané oblasti také podnikají (tady jde o dva aspekty, jednak je to aspekt ničivosti nulových cen na ostatní subjekty, ale ten v tomto případě nepovažuji za zásadní, zásadní je, že pásmo 2.4 GHz, kde chce magistrát tuhle službu nabízet, jaksi není nafukovací a už je dávno plné – a tohle ho zabije. A zase, netržnímu subjektu budou problémy vadit méně, než subjektům, které se musí uživit samy). Ten, kdo v tomhle podniká, si tak vlastně ze svých daní bude financovat svoji likvidaci. Ve výsledku na tom nezíská nikdo nic, pochopitelně kromě uplacených radních, magistrátních úředníků a zúčastněných firem. Nulová cena a zabité pásmo 2.4 GHz bude likvidovat malé ISP, ti budou krachovat, propouštět, propuštění zaměstnanci budou plnit úřady práce a dále zatěžovat státní kasu. Není ani krásnějšího příkladu škodlivosti deformace trhu netržními zásahy.
To ale není všechno. Další projekt se týká dopravního inženýrství. Osobně dopravní inženýrství považuji za obor, který dokáže dosáhnout snížení počtu dopravních nehod o několik procent ročně za cenu výrazného snížení rychlosti, kapacity komunikací, nezměrné buzerace řidičů a v neposlední řadě také zhoršení životního prostředí – tak vypadají výsledky jejich aktivit ve městech, jako je Béééém City, pokud se neivestují miliardy do výstavby nových moderních komunikací. Už dnes se namísto podchodů a nadchodů budují přechody pro chodce se semafory nebo betonovými zátarasy uprostřed, kruhové objezdy a nespolehlivými a nesynchornizovanými semafory řízené křižovatky namísto křižovatek mimoúrovňových. Přitom si každý asi snadno dokáže představit, že auto, které jede plynule rychlostí 70 km/h, produkuje méně škodlivin, než auto, které se cyklicky rozjíždí z nuly na 50 km/h a zase brzdí a nehod bude v případě, že nadchody nahradí přechody a mimoúrovňové křižovatky ty úrovňové, také výrazně méně.
City hall se však rozhodl celý problém řešit jinak. Nebude dále zvyšovat nabídku, začne regulovat poptávku. O tom, že regulace poptávky nefungují a že jde o rozpor mezi přáním a skutečností, můžeme vést dlouhé diskuse, ale na skutečnosti, že tomu tak je, nic nezměníme. Dojde k přestavbě Wenzelplatzu tak, že po něm opět mají jezdit tramvaje a nebude možné na něm parkovat. Magistrála bude stažena do pouhých dvou pruhů v každém směru za Národní muzeum. A co hlavně – bude zavedena congestion charge, tedy poplatek za vjezd do centra. Nikdo zatím neví, jak to celé bude vypadat, ale již nyní se objevují obavy, že nebude zpoplatněn pouze vjezd do centra samotného, ale také do přilehlých čtvrtí, jako jsou Vineyards, Charlesville či Siskatown. To vše bez explicitního souhlasu občanů s tímto bezprecedentním krokem. Jak vypadají IT projekty v podání City Hall pod vedením mayora Böhma, jsme si už ukázali. Ojebávání congestion charge v Béééém City se tak stane novou kratochvílí obyvatel a návštevníků města. A opět tyto dopravněinženýrské projekty budou stát miliardy, které budou zaplaceny z daní občanů proto, aby jim byl dále komplikován život.
Řešení problému není triviální. V Béééém City vládne strana, jejíž volební program je na celostátní úrovni docela přijatelný. Bohužel na úrovni městské akceptovatelná není – a městu vládne již dlouho. Je čas na změnu? Ale bohužel, ostatní strany nabízejí totéž. Otázka, koho volit, bude tedy v komunálních volbách v příštím roce pro mnoho z nás ještě problematičtější, než ve volbách parlamentních..
(Zatím nikdo nehlasoval)