Říkali „napiš director“…

Featured Image

…tak jsem napsal director!

Soudruh Kraus je bezesporu výjimečným jevem české politiky. Ve sněmovně tráví již dvacátý rok. Devětadvacetiletý Kraus začal úřadovat ve sněmovně ve věku pouhých dvaceti devíti let. Již tehdy dovedl snaživý komunistický zmrdeček pojmenovat naléhavé společenské potřeby: „Soudružky a soudruzi, jak vyznělo z nedávných zasedání nejvyšších státních orgánů, realizace zásad přestavby hospodářského mechanismu si vyžádá značné změny v našem zákonodárství“. To je jistě věta, se kterou by se i nyní dala udělat díra do české politiky, stačilo by slovo „přestavba“ nahradit „reforma“ a nejvyšší státní orgány by se mohly nazvat prostě grémiem.

Po „revoluci“, či revoluci, jak chcete, kandidoval snaživý soudruh za moravisty ve Východních Čechách a spolu se soudruhem Šloufem založil obskurní Demokratickou stranu práce. K pravému rozvoji osobnosti soudruha Krause dopomohla až Česká strana sociálně komuninstická. Ačkoli během těch dvaceti poslaneckých let byl skutečně zaneprázdněn, našel si i chvilku pro svůj osobnostní upgrade a z inženýra chemie se stal Ing. Mgr. Michal Kraus, Ph.D., MBA.

Soudruh Kraus ukázal, že je ochoten podílet se na všech procesech společenské přeměny, především když z toho něco kápne. Fotbalovému klubu na Kladně, jemuž šéfuje, udělil stát dotaci 26,5 mio CZK, ovšem soudruh Kraus tvrdí, že to nebylo jeho zásluhou. Co je doma, to se počítá. Svoji jednu dcerušku zaopatřil poslaneckým bytem za jeden milión korun, druhé koupil za tři milióny byt vlastní. Sám si postavil domeček za Prahou. Je jasné, že takto shánčlivý soudruh poslanec se občas cítí unaven a tak se v roce 2001 vydal na soukromou cestu do Ghany.

Aby nebylo soudruhovi Krausovi při dlouhé cestě smutno, vzal s sebou přítele na život a na smrt, jistého pana Riga, t.č. stíhaného pro stamilionové podvody, a tlumočníka Alfreda Augustina, aby se s domorodci domluvil. Celá výprava připomínala nějakou cimrmanovskou hru. Ukázalo se, že domorodci nejsou nepřátelští. Poutníci byli zřejmě po dlouhé cestě unaveni a když se před nimi ocitl dort proporcí srovnatelných s tím, co vyrobila v pohádce kočička a pejsek, nežinýrovali se ani trochu. V každém případě to muselo být all inclusive. Pak došlo k podpisování smluv o koupi podniku na zpracování kakaových bobů, což je atrakce typická pro většinu turistických zájezdů. Soudruh Kraus se podepsal jako director firmy ProAfri. Podle Krausových slov to bylo takhle: „Panovala tam výrazná nálada, a i když jsem říkal: já nemám žádnou funkci, tak říkali: dobře, napiš director, tak jsem napsal director.“ Ing. Mgr. Michal Kraus, Ph.D., MBA přikládá podpisu jakožto právnímu aktu skutečně velkou vážnost.

Ukázalo se, že soudruh poslanec zahořel láskou k africké zemi. Poukázal dokonce na příslušné účty významnou částku. Rozhodl se zřejmě do kakaa investovat rodinné úspory, protože peníze odešly z účtu jeho matky. Narozdíl od stád cestujících každé léto do Chorvatska vyvenčit konzervy a lahváče, zanechal tam sociálnědemokratický poutník ten nejlepší dojem, takže ho jakýsi ghanský činitel ještě po mnoha měsících oslovoval v dopisu „Drahý Krausi“.

Jak dojemné.

Ten člověk si zkrátka myslí, že jsme všichni pitomci.

Krausovo lhaní je tak průhledné, že i bezmozek reprezentující průměrného sociálnědemokratického voliče musí cítit vážně velikou všivárnu. Všechny indicie, které většinou dal k dispozici politicky obratný, ale inteligenčně průměrný Kraus sám, totiž ukazují na to, že soudruh akumuloval špinavé peníze z politické činnosti, které hodlal ghanskou investicí vyprat.

Kauza ukazuje na propojení špiček eurolevice s ekonomickým zločinem a podle hesla o rybě, která smrdí od hlavy, to jistě není poslední případ tohoto typu, i když se možná jedná o poslední případ, který byl medializován. Krausovo primitivní lhaní připomíná výmluvy polodementního klučíka nachytaného při nějaké druhořadé lumpárně a myslím, že se nenajde v této zemi nikdo, kdo by tomu věřil. Ukazuje to, jak dalece pohrdá „strana pro lidi“ svými členy a voliči a za jaké hlupáky je má, když si dovolí krmit je takovými pohádkami. Dále se ukazuje, že sám Parouback, jakkoli dává najevo svoji rozhodnost v případě subalterních zmrdů typu Doležala nebo Palase, si na skutečné špičky České strany komunosociální netroufá a tudíž si vlastní pozicí není jist. Další, co se bohužel ukazuje, je členům strany a ostatním poslancům zřejmě nevadí, že jim v poslaneckém klubu šéfoval ultrazmrd, což znamená pouze jediné – že jsou sami také zmrdi.

Co asi bude dál? Myslím, že nemůžeme v dohledné době očekávat, že by zmrd Kraus skončil za katrem a svojí velkou rukou obšťastňoval nějakého homosexuálního cikánského kápa. Zatímco události kolem Grosse nabraly až neskutečný spád vrcholící podle přísloví o blátě a louži instalací Paroubka, pokud jde o Krause, tak se poněkud váhá. Přísloví „spolu kradli, spolu viseli“ se tady pravděpodobně realizovat nebude. Nazval bych to přenášením praktik fotbalové ligy do politiky. Jistě si vzpomeneme, jak provoligoví rozhodčí obchodovali se zápasy, to vše za spolupráce nebo alespoň s mlčenlivým souhlasem všech zainteresovaných. Příznačné pro tuto kauzu bylo, že vohnouti coby fanoušci a de facto sponzoři této hry dál nadšeně chodili na fotbalové zápasy zcela oproštěni od pochybností, ačkoli jim muselo být jasné, že ta hra, kterou sledují, není fotbal (místo co by zápasy ignorovali a poslali tak celou ukrkanou ligu do horoucích pekel). Stejné to bude s Českou stranou sociálně komunistickou – vohnouti budou dál volit „ty naše socdemáky“ a korupční chování jejich představitelů budou posuzovat jaksi separátně.

Pokud by soudruha Krause opustila fantazie, je zde ještě pár super věrohodných P.R. certifikovaných lží, které mu doporučuji použít, pokud by nikdo nevěřil těm Krausovým lžím z minulého týdne:

– kakao z Ghany mělo být použito k akcelerování stagnující akce „Mléko do škol„. Jak víme, pití mléka je zdravé a naše země potřebuje zdatné pracovníky s pevnými kostmi a silnými zuby, aby mohli lépe fungovat jako levná pracovní síla pro korejské automobilky.

– Kraus na fotkách z Afriky není Kraus, ale hologram. Kraus tam v tu dobu vůbec nebyl, ale hrál se soudruhem Paroubkem domino. Technologii na pořizování hologramů dodala Ghaně firma, která také zhotovila aplikaci IZIP a je tedy nasnadě, že štvavá kampaň probíhá za peníze VZP a za spolupráce ODS.

– je to celé provokace a může za to Radovan Krejčíř, protože ten může prostě za všechno.


14.1.2006 D-FENS
 

12345 (Zatím nikdo nehlasoval)
458x přečteno
Updatováno: 28.11.2015 — 0:06
D-FENS © 2017