Řídil jsem dvanáctsetrojku! - zpět na článek

Počet komentářů: 145

  1. Pěkný fotky. Ten doprovodnej vůz rallye je úplně boží.
    Řídil jsem to naposled asi před dvaceti lety. Mláďata, co nafasujou jako první služebák Craftera, si nedovedou představit, co je kolem takovýho stroje za voser :D

    Jinak na srazech aut pro nepracháče bývá ještě pořád fajn klubová atmosféra.

  2. S dvanáctsettroskou se dají dělat divy. A pokud se eliminuje koroze, tak zbytek se dá opravit na silnici a koleně. Občas jsem si připadal jako na vodě, jak se to houpalo a plavalo. A ve své době hodně těchto aut jezdilo jakoby „bokem“ – to se soudruhům v servisu ne zcela povedlo napasovat nápravy. S jednou takovou jsem jel. Bylo zvláštní na jedné straně vidět jen bok auta a na druhé svět. A do zatáček to bylo taky zvláštní, ale co bylo na těchto strojích z dnešního úhlu pohledu normální? :-) Jinak k volantu – měl nepříjemnou vlastnost praskat. OProstě se ulomila obruč z ramen. No a než jsem sehnal jiný, tak jsem s tím dost dlouho jezdil a řídil jen za ty ramena a obruč pouze narafičenou, bo co kdyby policajt že jo?

  3. Z jineho soudku, v sobotu je v Luzne u Rakovnika sraz amerik. http://www.jkclassics.cz

  4. S dvanáctsettrojkou jsem jezdíval coby pasažér na začátku devadesátek. Byla to cihlově červená dodávka v pětimístném provedení (půlka mikrobus, půlka furgon), kterou podnik mých rodičů používal pro svoz lidí do práce a já se občas svezl s nimi na vlak. Dodávka měla ještě kulatá světla, byla bez kšiltu a palubka byla ještě původní s komponenty ze Š1000MB. Ten zvuk motoru a převodovky byl jedinečný a pamatuju se, že bočnice vzdadu v nákladovém prostoru při určitých otáčkách motoru hlučně vibrovaly. Auto bylo dýchavičné, ale jelo to.
    Jojo, vzpomínky na mládí :).

  5. Nejlepší fíčura byla pětirychlostní skříň u posledních verzí. Měla zrcadlově obrácenou kulisu řadicí páky, takže kdo byl zvyklý rozjíždět nezatížený vůz na dvojku, mnohokrát si poskočil na křižovatce dozadu…
    A kdo tam vrazil pětku místo jedničky, nehnul se vůbec…

  6. Zde další tematická recenze v podobném duchu – sjet až dolů na rok 2007:
    http://henryklahola.nazory.cz/zi.htm

    1. Vy vole :-D

    2. Tak tenhle narcista trumfne i staryho Klause. A to je kurva co rict.

      1. Jo, JUDr PhDr Mgr et Mgr Henryk Lahola je úkaz. Osobně si myslím, že má aspergera, takže je geniální v nějaké úzké věci (proto ty čtyři tituly, které jsou vlastně jen dva, protože vyšší titul automaticky maže nižší titul ze stejného oboru) a jinak je naprosto nepoužitelný. Ale jeho web byl zatím jediný, který mi dokázal spustit migrénu jen tím, že jsem si v něm chvilku četl.

        1. Doufejme jen, ze mu nekdo neporadi, ze je mozne dosici dalsiho vzdelani pobytem v EP.

  7. Krása je samozřejmě z velké části v oku pozorovatele, ale Barkasu se zastanu. Osobně mi přijde hezčí než 1203 a jako má 1203 společné prvky s MB 1000, Barkas zase využil části z „ulity“ – Wartburgu 311. No a ze starých dodávek se mi asi nejvíc líbí Latvija. Každopádně k zážitku blahopřeji!

    1. Latvija podle mě časově i vzhledově předběhla „etalon MPV“ – Renault Espace…
      Nicméně s jednou jsem kdysi jezdil, a ta měla unikátní bezpečnostní prvek: nebylo možné přibouchnout si prsty do dveří, páč tam na ně byla mezera…

      1. Jo, timhle je vybavenej i UAZ. Jen to neni uplne rovnomerne, neni to uplne u vsech dveri a u kazdeho auta je to jinak. Hezky od Rusu kazdopadne je, ze se nejedna o priplatkovy vymrd, alebrz o zcela standardni vybavu.

  8. Krásnej článek :) Pamatuju, jak jsme jako mladší žáci kolem 3. třídy ZŠ hráli fotbal v Plzni za jeden klub a na zápasy jsme celej tým jezdili jednou škodou 120 a jednou 1203. Vždycky jsme chtěli do tej 1203, tam nás bylo hodně(počítám tak 9 capartů různě na sobě a trenér řídil)a byla tam vždycky strašná prdel. To se ejště jezdilo zkratkou od stavebních strojů podél řeky na lobzy přímo k lobzíku… jo no, vzpomínky…

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017