Vážení čtenáři, předstupuji před vás s nejednoduchým úkolem, totiž obhájit manifest českého silničního fašismu v podobě lžánku pana redaktora Švece z lžiDnes, na který mi mnoho z vás zaslalo link.
Lžánek je vystavěn na pokusu, kdy se redakce LžiDnes vydala se zástupci firmy Lavet, která dodává buzerware (jak nezištná symbióza) do provozu, aby na Strakonické měřili rychlost v místech, kde je omezení 50 km/h, patrně kvůli hluku (to, které je tam naprosto neodůvodněně a podle mého názoru jen proto, aby se vytvořila rychlostní past). Nejprve tam šaškovali a měřili v civilu, pak si navlékli žluté reflexní vesty a zaznamenali, že řidiči zpomalují. Z toho vyvodili, že řidiči jsou proradní, když nevidí policisty, jezdí jako pyráťy, ale jak je vidí, tak jsou jako beránci.
Nějak nechápu, co má jako být. Je zcela správné zpomalit, když vidíme na silnici potloukat se policisty. Nebo by snad bylo správnější dát trojku, plnej a pustit stěrače? Svými kontrolními šikanistickými akcemi způsobují závady v plynulosti provozu, chaoticky zastavují auta na nejméně vhodných místech, poflakují se po vozovce a obtěžují svými zbytečnými požadavky slušné lidi, kteří jedou do práce a nemají to štěstí, aby se mohli povalovat osm hodin denně za peníze daňových poplatníků. Riziko srážky s nějakým nepozorným nebo vystrašeným řidičem v okolí takové akce mnohonásobně roste. Zpomalení je na místě, stejně tak upozorňování ostatních řidičů na toto nebezpečí blikáním a troubením, protože narozdíl od policie nám bezpečí jiných řidičů leží na srdci. A proto nyní poprvé obhajuji pana Švece a píšu – čeští řidiči reagují správně! Z praxe ještě dodávám, chce to víc toho blikání.
Na první pohled se zdá, a ono se to vlastně nezdá, že v článku není ani jediná věta, která by byla pravdivá nebo se nejednalo o demagogii nebo nějaké účelové zkreslení. Například okouzlující sdělení „Výrobci automobilů vyrábějí stále silnější a levnější vozy a omamný pocit, jejž navozuje rychlá jízda, je tak bližší mnohem širšímu okruhu řidičů“ poukazuje patrně na to, že pan Švec, který se dopravuje na různé akce na kole a posedává na tiskovkách v helmičce a oblečku, byl čerpat rozumy někde na Besipu. Tomu nasvědčuje i obvyklá záměna počtu nehod způsobených nepřiměřenou rychlostí s rychlostí maximální. Penzionovaní policisté tvořící jádro Besipu už celá léta nedovedou a nechtějí pochopit, že podstatná část, ne-li většina z těch 284 nešťastníků, kteří zemřeli v důsledku nepřizpůsobení rychlosti okolnostem, jela určitě před smrtí zcela předpisovou rychlostí a nyní se někde na nebi hrozně diví, jak se jim mohlo stát něco tak hrozného, když dodržovali předpisy. Anebo „Postihu se ovšem dočká jen zlomek neukázněných motoristů. V Česku je ročně za rychlost rozdáno na 200 tisíc pokut, což je ovšem třikrát méně než evropský průměr.“ Upřímně by mně zajímalo, jak je definován evropský průměr silniční buzerace a z jakých podkladů pan Švec čerpal, pokud vůbec z nějakých, protože já žádné takové údaje nenašel.
Jen taková odbočka. Buzeruje se u nás kvůli rychlosti dost? Ovšem že ano. V ČR je asi 6 miliónů držitelů ŘP, z toho jich v roce 2011 dostalo asi 220.000 pokutu za rychlost, což je 3,6% (data z roku 2010, data z roku 2011 ministerstvo nepublikovalo, aby se v tom nikdo nerýpal). Odhady průměrného počtu ujetých km jedním řidičem se velmi liší a pohybují se mezi 10.700-13.000 km za rok.V sousedním Německu je odhadem 60 milónů držitelů ŘP, pokutu jich v roce 2011 dostalo 2,2 miliónu, což je opět 3,6%. Průměrný počet km najetých jedním řidičem je 18.693 km. Němci tedy také neplní evropský plán, kdo to asi za ně nadělává. Asi 10% českých řidičů má nějaké trestné body, ve srovnání s necelými 6% řidičů německých. Zemi, která proslula celoevropským patentem na Ordnung a Sauberkeit už český silniční fašismus překonal. Nikde, dokonce ani v Číně, jsem neviděl tolik policajtů a policejních aut na ulicích jako tady, pravděpodobně bych musel zajet do nějaké země rovníkové Afriky, abych viděl něco takového. Upřímně řečeno nevidím velký prostor k prohlubování silničního fašismu.
Ale nyní musím sáhnout k tomu, abych podruhé hájil pana Švece a poukázal na hlavní poselství jeho článku. Pokud přijmeme doktrínu, že pomaleji = bezpečněji, což sice není pravda a nikdy to pravda nebude, ale pokud to dočasně a se sebezapřením přijmeme, pak zpomalit přimělo řidiče měření, které bylo viditelné. Z toho plyne, že skryté meření rychlosti tak, jak ho praktikují policie a obecní policie, nemá naprosto žádný přínos a jedná se pouze o výběr pokut jako určité formy dodatečného zdanění a trochu trapnou dětinskou hru. Nevím, zda bylo záměrem pana Švece tlumočit do světa právě toto poselství, obávám se, že nikoli, ale já jsem článek přesně takto pochopil a dokonce jsem si ho uložil pro potřeby jakékoli budoucí argumentace. Já se totiž domnívám, že jakékoli policejní měření rychlosti by mělo být viditelně vyznačeno, usiluji o to a jsem rád, že pan Švec provedl tento zajímavý pokus, který pokládám za hodnotný.
Posledně jsem psal něco o dělostřelecké přípravě a formování názorů veřejnosti. Dostává to čím dál pevnější obrysy, protože v Praze je nainstalováno na 23 místech zařízení, které technicky odpovídá úsekovému měření, stálo 45 miliónů korun a protože jej zaplatila EU, nelze ho v souladu s podmínkami celého projektu použít pro úsekové měření, ačkoli by to technicky šlo. Pokud by se podařilo proměnit tento subsystém na úsekové měření, koukal by z toho další vejvar. Kromě toho je podzim a dolaďují se různé rozpočty, a je třeba vytvářet tlak na to, aby se alokovalo dost prostředků na další úseková měření a rychlostní pasti. Musíme mít na paměti, že výběr pokut v ČR je regulérní byznys za 2,5 miliardy ročně, tolik vydělá za rok menší banka nebo pojišťovna. Budvar musí deset let prodávat pivo, aby vydělal tolik co stát a obce na pokutách za rok. Takže není problém zaplatit pár pisálků a „naspeedovat“ veřejnost. Lidé to chtějí, psali to v novinách.
(5x známkováno, průměr: 1,80 z 5)