Rezidentní pa(r)kování v Brně

Zprávy o prvním kroku přestavby Brna na skanzen, tedy zavedení systému rezidentního parkování, se pomalu dostávají na veřejnost, navíc ještě ve zkreslené podobě. Podívali jsme se tomu na zoubek.

Oficiální oznámení magistrátu, které je ovšem informačně velmi chudé, najdete zde. Podstatně vydatnější koncepční podkladový materiál najdete na webu spolku Brno autem zde.

Principem návrhu je, obdobně jako v Praze, rozdělit občany do kategorií, a pak jim zpoplatnit používání města. Jako rezident, za trvalé parkování vašeho auta v určeném barevně označeném sektoru budete muset zaplatit. Zaplacení negarantuje parkovací místo, jak je v materiálu doslova uvedeno. Jelikož návrh sám o sobě počet parkovacích míst nezvyšuje, je více než pravděpodobné, že určitá část rezidentů parkovací místo nenajde, i když za něj zaplatí. Úředník odboru dopravy Klepáček řekl naprosto jasně: „Nemáte právo na parkovací místo“. Nedoufejte, že se to „nějak udělá“ – neudělá.

Kdo tam přijel na návštěvu, nakupovat apod., ten má taky smůlu. Taková oběť systému buď může využít určité limitované kapacity návštěvnických parkovišť placených nebo raději vůbec nepřijet. Zejména může s problémy počítat ten, kdo se rozhodne přijet na delší dobu než 72 hodin, pak pro něj přestanou být vyhovující i P+R parkoviště, které je v celém Brně aktuálně jedno.

Samozřejmě, ambiciózní plán rudozelených cyklofanatiků z hnutí Žít Brno a Strany zelených pamatuje, byť se zjevnou nechutí, i na osoby, které v Brně v dopravně likvidovaných oblastech podnikají nebo zásobují. Těm bude dovoleno parkovat na speciálně vyznačených místech, samozřejmě také za peníze.

Zajímavé je se také podívat na ceny. Rezident – soukromá osoba zaplatí za první auto 900 Kč ročně, za druhé 9 000 Kč ročně. Zelení mozci z magistrátu vám zde jakoby dají pokutu, že máte dvě auta. Vyslovenou lahůdkou je ovšem parkování firemních aut v Brně v režimu abonenta, kdy si ten samý veřejný prostor cení město částkou 9 000 Kč ročně za jedno auto a 18 000 Kč/rok za každé další. Stejně tak jsou zpoplatněna parkovací stání, která si vyhrazují hotely. Pro návštěvníky je počítáno s částkou 10–100 Kč/hod. Tu obvykle zaplatí i dopravní obsluha a řemeslníci. Pro orientační informace lze použít kalkulačku na webu parkovanivbrne.info. Myslím, že tento odstavec by měli dočíst do konce i ti, kdo žijí v dopravně likvidovaných oblastech a žádné auto nemají, protože posledně zmiňované poplatky pro zásobovače, obchodníky a řemeslníky se nepochybně promítnou do ceny zboží a služeb, které nakupují. Jo a abych nezapomněl, úředníci samozřejmě nezapomněli sami na sebe. Veřejné instituce parkují zdarma.

Prvním významným znakem systému je jeho neuvěřitelná administrativní náročnost. Nic se nestane zdarma, kdo bude chtít parkovat, bude muset nejen platit, ale také si zažádat a doložit úřadu, že splňuje podmínky pro vydání parkovací karty. Rozsah a obsah dokládaných skutečnosti může každý posoudit z návrhu metodiky pro vydávání elektronických „karet“, která má 10 stran (je rovněž obsažena v shora odkazovaném materiálu). Například i takový návštěvník se bude muset registrovat v elektronickém systému. Život v dopravně likvidované oblasti mi poněkud připomíná režim ve věznici s mírnějším režimem, dokonce je stanoveno 30 volných hodin ročně za účelem návštěv v oblasti uvězněných příbuzných.

K náročnosti administrativní lze připočítat náročnost finanční. Jsem sice toho názoru, že podkladový materiál náklady podhodnocuje, každopádně se Brně budou muset připravit na to, že místo oprav komunikací a infrastruktury bude jejich město investovat do tisíce parkovacích automatů. Náměstek primátora pro dopravu Matěj Hollan uvedl následující: „Celkové náklady na projekt jsou nad 200 milionů. […] Návratnost je dobrá. […] Vrátí se na výběru za parkování.“ Myslím, že pokud jde o peníze, Hollanovi můžeme věřit. Přišel na to, jak ušetřit za MHD a jak ušetřit za benzín, jak ušetřit za dominantní kurvy, takže jistě přijde i na způsob, jak oškubat i vás.

Celý systém je velmi nepřehledný, obsahuje celou řadu výjimek a ani bych se nedivil, kdyby v Brně vznikla nová profese – něco jako parkovací návodčí. Nemohu se ubránit dojmu, že chaotická koncepce a komplikovanost systému není ani omyl ani vedlejší produkt regulace, ale záměr. Z hlediska vybírání pokut a uplatňování veřejné moci nad občany je optimální situace, kdy nikdo neví, na čem vlastně je. V tom je tento systém, zatím ve stádiu návrhu, velmi dobrý.

Dalším aspektem systému je fízlování. Samozřejmě je zapotřebí, aby město mohlo povinnosti nově udělené svým občanům vymáhat, popotahovat je, pokutovat, a tím částečně celý vymáhací a dohledový systém financovat. Zde se počítá s neuvěřitelně obludným kamerovým dohledem, který zahrnuje jednak mobilní skenery podle vzoru fízlovacích aut Eltoda z Prahy a fízlování skrze strážníky, jejichž řady bude nepochybně třeba rozšířit. Samozřejmě, úřadu budete kromě jiných údajů muset hlásit registrační značku vozidla, kterým jezdíte.

Jak je moderní ve světě zelených zlodějů vašich práv, kráječů salámů a vařičů žab, návrh obsahuje skryté přílepky, které umožní šikanu obyvatel dále prohloubit a dodat likvidaci dopravy komplexní charakter. Jedním z nich je zavedení zón 30 km/h, které podle předkladatelů mají umožnit zvýšení počtu parkovacích stání. Nicméně se domnívám, že se zde jedná pouze o politický manévr, jinak řečeno lež, protože naprosto nikde, kde byly zóny 30 vyhlášeny, k zvýšení počtu parkovacích míst nedošlo. Dalším takovým bonusem je zavádění cykloobousměrek, důmyslně skryté implementování „dopravně zklidňovacích“ prvků a nárůst počtu dopravních značek zhruba podle vzoru dopravního Kocourkova v pražském Karlíně.

Zajímavým a zřejmě klíčovým prvkem brněnského návrhu je vznik tzv. „fondu mobility“, do kterého potečou vybrané prostředky. Prostředky tam vložené (příjmy z parkování, přestupků apod.) budou použity na 1. správu a další rozšiřování systému 2. likvidaci dopravy v Brně podle zelenokomunistického zlomyslného blábolu zvaného Akční plán udržitelné mobility (dopravní zklidňování, rozvoj MHD) 3. budování parkovišť. Pořadí priorit jsem si nevymyslel, jsou tak uvedeny na straně 22 podkladového materiálu, a dovedu si představit, že první dvě položky spolykají tolik peněz, že na parkoviště už nic nezbyde. Pokud si někdo myslí, že se vyberou peníze a za ty se pořídí další parkoviště, tak ho musím zklamat, stojí tam naprosto jasně, na co se ty peníze použijí. Daleko pravděpodobnější je, že se utratí za další potírání dopravy, podporu cyklistiky (t.č. 2% dopravních výkonů v Brně bez zjevného nárůstu), funding zelených spolků a pijavičích neziskovek, natáčení stupidních klipů jako v Praze, financování strážníků a nakupování kamer a radarů, a na nějaká parkoviště se dostane, až se všechny tyto nenasytné instituce obslouží, což je prakticky nikdy. Celé pojetí fondu na mě dělá dojem, že se pánové Ander, Hollan a další zelení vyžírkové z celého Brna hodlají materiálně zajistit na dobu, kdy už nebudou moci účtovat ujeté kilometry radnici.

Myslím, že by nebylo od věci se zamyslet nad skutečnou podstatou celého projektu. V podstatě je vystavěný na třídní nenávisti k dojíždějícím, kteří ubírají místním životní prostor. Jak se vyjádřil magistrátní úředník Josef Klepáček, „Zavedením rezidenčního parkování chráníme město před stovkou tisíc dojíždějících pracovníků z Jihomoravského kraje.“ Možná by pomohlo jim nejen nedovolit zaparkovat, ale rovnou je deportovat, stejně tak cajzly a slovenské studenty, kteří také nezaparkují. Divíte se, že něco takového vůbec čtete v roce 2017?

Způsob, jakým se celá věc prosazuje, je poněkud násilný. Ve online anketě v roce 2013 veřejnost parkovací zóny v Brně jasně odmítla. Jedná se primárně o projekt úřednický, kteří jej připravují už více než deset let. Úředníkům přinese zásadní výhody a to jak přímo, tak nepřímo. Budou moci vytvořit další úřady, vytvářet další struktury, nabírat, povyšovat, vytvářet agendy a vymáhat je. Pochopení s těmito myšlenkami našli až u rudozeleného core militantních ekofanatiků současné garnitury. Synergie mezi nenasytnými úředníky a lokální zelenou kleptokracií našla společný bod právě v demagogii a nenávisti k různým skupinám občanům.

Například Jakub Kutílek, referent odboru dopravy, neúspěšný politik a samozvaný dopravní expert za Zelené, uvedl následujici: „Nemá smysl čekat na dokončení výstavby městského okruhu a město by se mělo rozhodnout pro radikální řešení a některé ulice pro auta zavřít. Brno je v zajetí aut a balancování využití veřejného prostoru se neděje demokraticky.“

Celý projekt je vystavěn na dohadech, nepravdivých tvrzeních a jednotliví jeho propagátoři z řad úředníků nebo lokálních politiků uvádějí různé nepodložené nebo vyfabulované údaje, aby udělali dojem na občany, že se bez toho zrůdného systému neobejdou. Vladimír Bielko (vedoucí odboru dopravy), který je celostátně známý svým nesmyslným výrokem, že je nutné parkovat výfukem do vozovky, tvrdí, že se situace po zavedení zón zlepší o 10 / 20 / 40 % bez jasného odůvodnění, jak na tato čísla přišel, co znamenají a proč pokaždé uvádí jiné číslo. Jasna Flamiková (místostarostka v Brně-středu za Zelené) konzistentně uvádí lživé údaje o tom, kolik je v Brně aut. Její hlavní argumentace spočívá v emocionálních výlevech, že maminky s kočárky se prodírají skrze zaparkovaná auta a že řidiči ve snaze nalézt parkovací místo krouží klidně i hodinu a půl po okolí. Tomu prý parkovací zóny zabrání.

Nakonec něco málo ideologie.

„Vždyť za diskriminaci by se dalo označit i to, že za zabírání veřejného prostoru parkujícím autem se na většině území vůbec neplatí. Veřejný prostor patří všem, není tedy fér, když z něj mohou více těžit jen ti, co volí ‚prostorově náročné způsoby dopravy‘.“ (Martin Ander, náměstek za Zelené)

Vidí vaši lokální volení představitelé nějakou alternativu? Samozřejmě, asi vás nepřekvapí jakou:

„Pokud budou všechny zimy tak mírné jako ta letošní, je kolo ideální dopravní prostředek po celý rok.“ (Martin Ander, náměstek za Zelené, toho času najeto 43 273 km za 18 měsíců magistrátním vozem)

Lze to ještě zastavit. Jak ukázaly zkušenosti z Prahy, lidé se o tyhle věci začnou většinou zajímat v okamžiku, kdy jim začnou před domem malovat modré čáry, a to už je pozdě. V Brně máte ještě možnost tuto proměnu města ve Vidlákov a skanzen, kterou zjevně pohání hamižnost, zlovolnost a několik málo vyšinutých jedinců od Zelených s Žít Brno. Jednak můžete podepsat petici proti rezidentnímu parkování spoku Brno a utem, ale také můžete vyvinout tlak na vaše volené představitele a vrátit psa do boudy. Letos je na to příhodný rok.

28. 06. 2017 D-FENS

Související články: