Jak prokázaly nedávné výzkumy, tvrzení o vývoji člověka z opice má trhliny. Nejnovější nálezy naopak ukazují, že vývoj člověka jde obráceně a stává se něj opice. V české kotlině byl zaznamenán hojný výskyt dříve neznámých, celkem neškodných, zato ukřičených makaků, Macaca hominidis, čeleď kočkodanovití.
Snadno jich lze spatřít celé tlupy ve stínu prakticky každého článku jen trochu vzrostlejšího webového portálu. Ledva se trochu hutnější článek objeví, alespoň nějaká uřvaná opička ze zálohy zavřeští. Na veřejném prostranství jsou plaché a mají snahu se schovávat. Jakmile se ale ukryjí v korunách, vynikají nevídaným křikem. Na panském, třeba na Seznamu, tam se s nezvanými primáty vypořádali tak, že podmínkou vstupu je registrační řízení, které zabere celé dny – a ouha, máme plno, dočasně pozastavujeme příjímání dalších žádostí. Tak se panskému správci daří nechat travičku spásat jen ovcím, které nezlobí. Mnoho panství se prozřetelně spojilo v jednotný Babišistán. Zlikvidovat sem tam trochu laškující opičku nedá žádnou práci. Stačí zaměstnat pozornost těch jinak roztomilých zvířátek troškou odpadků v krabici s pohyblivými obrázky, v iHunsu, Podlidovkách, Blesku, či Hnuspektu a jsou nakonec tak šťastné, že i zobou drobty z ruky vrchnosti a nadšeně vhazují správné papírové lístečky, kam se jim ukáže. Na panství se léta drží dostatek ochočených opiček, nutných pro zachování rázu krajiny a k podpoře správného názoru webového turisty.
To ve stínu Parlamentních listů, které se vyskytují ve vyšších polohách, než jsou zapáchající bažinaté nížíny kolem smrdutého hlavního toku (odborně mainstreamu), tam se opice hemží tím více, čím je porost hustší a čím hůře se v něm orientuje. Zvířátka, když zrovna neshání potravu, se prostě potřebují trochu vydovádět. Jsou to tvorové sociální, tak vyhledávají společnost ať už sobě podobných, anebo docela jiných živočišních druhů, nezřídka i inteligentních lidskách bytostí. Je-li jim dána volnost a možnost úkrytu před zraky lidí, projeví se samozřejmě všchna ta přebytečná energie: vřískají, povykují a nadávají si jak mezi sebou navzájem, tak komukoliv, kdo se namane. S přítomností opiček se prostě musí počítat, ať jste bloger, nebo prezident.
Etologové již dávno záhady chování opic vysvětlili. Původ agresivity je stejný jako u lidí. Téměř vesměs pochází od samců, kteří jsou od přírody polygamní, mají potřebu si posilovat sebevědomí a i když zrovna nestrádají úplnou absencí sexu, neustále si vytvářejí prostor pro zaujetí jak samice vlastní, tak samic jiných. Agresivními výpady zastrašují sexuálního konkurenta. Tím se také vysvětlil ojedinělý výskyt vřískajících samic. Ne že by neexistovaly, ale jich málo. Tato odchylka je opět způsobena neuspokojením sexuální potřeby samice, někdy také potížemi se zabřeznutím. Je poměrně vzácná a zoopatologové pro ní mají neformální termín „šabatismus“.
Pro naší malou zemi je zatím prakticky neznámý jiný druh nebezpečných retroantropoidních paviánů, tzv.pavián prorokův, Papio mohamedanis, přišedších z východu. Je rovněž doloženým druhem reverzní antropogeneze. Pochází z písčito-kamenitých oblastí Arabského poloostova stejně jako Pavián pláštíkový (Papio hamadryas). Stále častěji se vyskytují i práce naznačující , ovšem vědeckou veřejností zatím nepřijaté, že vývoj na Arabském poloostrově šel opačně: pavián pláštíkový že dal genofond tamním dnešním obyvatelům. Tato oblast si jistě zaslouží další výzkum Pavián prorokův se vyznačuje zcela netypickým chováním: samci v tlupách projevují spokojenost mlácením hlavou o zem a vystrkovánm zadku proti nebi. Dalším atributem je krotké chování na volném prostranství, pokud je tento kočkodan sám. Při sdružování roste s velikostí tlupy agresivita proti všem jiným živočišným druhům, se zvláštním zaměřením na zabíjení lidí. Samice se obvykle schovávají. Z různých zemí známé pokusy o domestikaci zatím vesměs selhávají.
11.12.2016 J. Novák
(85x známkováno, průměr: 3,48 z 5)