Za úterního úsvitu 1. května 2018 se Česko pomalu probouzelo. Na Staroměstském náměstí ale pokračovaly práce na stavbě zdi. Nebyla to obyčejná zeď z cihel. Jednalo se o zeď doslova nacpanou moderními technologiemi, konstrukce původem někde z východu.
Byla správná, polepená mnoha zlatými hvězdičkami na modrém pozadí a hesly Certifikováno Evropskou Unií, Hrazeno z rozpočtu Evropské Unie nebo Dar Unie do světlých zítřků. Na její stavbě pracovala četa elitních policistů, z nichž jeden dohlížel na stavějícího robota, obklopen dalšími čtyřmi, odmítavě pozorujícími okolí.
Ve stínu pomníku Jana Husa prováděl ranní modlitbu fadžr hlouček čtyřícítky speciálně vyškolených lékařů ze Sýrie. Byli ozbrojeni puškami AK-47 se zvláštními boulemi na hlavních. První turisté se přibližovali k barikádě policistů se štíty, která celou akci obklopila spolu s nataženými páskami. Nechyběla žádná novinářská redakce, televize, ani parta youtuberů – ti všichni již pilně vysílali a připravovali své diváky na přicházející událost.
Celou akci očividně vedl hubený německý úředník. Evropská Unie v reakci na Brexit musela najít nový úřední jazyk. Hledání probíhalo jako obvykle komplikovaně, a protože to trochu spěchalo, nakonec vyhrály všechny jazyky, a každý typ formální akce se prováděl v jiném jazyce. Čeština se na dnešní akci nehodila. Dnes se hodila němčina. Úředníkova postava dokonale respektovala úhlednou formální uniformu. Jen kravata se podivně vzdouvala nad povinným evropským bříškem, které kvůli hubenosti úředníka působilo poněkud nepatřičně. Na náměstí se mihotaly dlouhé stíny vlajek. Byla jich tu spousta. Polovina z nich byly hvězdičky Evropské Unie, na druhé polovině pak ve stejném poměru vlajky všech členských států, hlavně ale Francie. Pod paprsky slunce přijížděl první autobus vězeňské služby.
Německý úředník stál u mikrofonu před světlou zdí. Na jejím aktivním bezpečnostním povrchu se promítaly hrůzné obrázky znásilněných holčiček, válečných obětí nebo kuřákových plic. V pozadí za zdí se do záběru vešlo několik matek s kočárky. Luxusní Audi a první Škoda Superb na elektřinu byly připraveny přijet od Staroměstské radnice.
Vysílání mohlo začít.
Nejdříve se rozpovídal německý úředník. Německy. Televizní a internetoví diváci měli možnost realtime překladu, byť to vyžadovalo úřední registraci a následně pravidelné úřední zkoušky z Postupného dovzdělávání na Evropana. Mluvil rázně o ošklivých věcech, z nichž se každému správnému Evropanovi dělá špatně. Je třeba skoncovat se všemi pedofily. Hlasitou hudbou. Zabijáky a vrahy. Drogami. A pořád si dostatečně neuvědomujete, kolik lidských životů skončí každý rok z nedostatku peněz z nezaplacených poplatků na zdravotním pojištění. Kolik lidí zemře v důsledku dluhů. Upije, ukouří, ufetuje, užere, ukrátí na daních, kolik lidí zemře! Víte kolik lidí zemře? Našich sester, dcer, tchýní a mužů! A nejen u nás, ale po celém světě!
Pak se zmínil o poctivém hlášení nebezpečné činnosti. Do záběru vjela první Škoda Superb a z vozu vystoupil První evropský zástupce pro Česko a i český prezident, Miloš Zeman. Zleva pak přiběhlo culíkaté děvčátko v sukýnce. Oba se setkali s úředníkem u mikrofonu, který je slavnostně představil. Na pozadí byly promítnuty záběry z evropských škol a šťastných dětských událostí. Pan První zástupce Zeman se uvedl a do kamer velké vyznamenání ve tvaru hvězdiček a srdíčka. Dívka se jmenovala Jarmila Burgett, a měla být oceněna Evropskou úctou významné pomoci.
Její rodiče se rozhodli na vlastní pěst importovat ze Sýrie tetičku a strejdu, inženýrku chemie a profesora anatomie. Protože to ale byli podvratné živly, báli se situace v Česku, a proto je jako ilegální uprchlíky přes hranice převezli načerno, a v Česku ukrývali v rodinném domku. Natolik je zmanipulovali, že se unesení Syřani báli vyjít ven, a přestože se uvnitř chovali jako doma, mezi lidmi se pohybovali opatrně, a báli se uniknout, že prý tam venku běhá šílený Tomio Okamura a chce je zabít. Třikrát je upozornila, že to, co dělají, je nelegální. Čtvrtý den pak nelenila a chování rodičů nahlásila ve škole. Oba její rodiče stáli v poutech v pozadí záběru a snažili se projevit bolestnou hrdost z dceřinného úspěchu. Během vyšetřování se ukázalo, že způsobili pád Sazky a v trabantu bez emisní známky postupně z celé ostravské důlní oblasti vyvezli všechno uhlí, takže tam jsou horníci bez práce. V jejich domě byl pak navíc nalezen neschválený kotel se spálenými účtenkami a v počítači byla nalezena šifrovaná data. 7 milionů v krabici od vína jen dodalo obrazu podvratného živlu na hodnotě.
Dívka se vzorným úsměvem strojovými pohyby převzala ocenění a vesele odběhla. Teď se začaly promítat fotografie z válek, nemocnic a sociálních domů. Pan První zástupce se rozpovídal o špatných dobách a nutných opatřeních, zatímco na pozadí se ke zdi šourali vězni z přistavených autobusů.
Popravy mohly začít.
Slunce již bylo vysoko na nebi, ale zvyklé ozbrojené syrské lékaře nijak neoslňovalo. Dnešek byl velkým dnem. Díky EET se povedlo odhalit spoustu minulých zločinů. Už víme, kdo zabil Mrázka. Kdo způsobil pád IPB nebo kuponovou privatizaci. Rozhořčený lid okamžitě reagoval v referendu, které Jednatel Babiš první den ve své funkci vyhlásil, a povolil tak trest smrti. A dnešek má být symbolem konce starých dob. Popravy jsou ošklivé, ale v této chvíli nezbytné. Však je to poprvé a naposledy, nová Evropská Unie už takovéhle lidi nebude nikdy mít, kde by se vzali?
Do záběrů za záblesků fotografický blesků vjel na kole pan Evropský jednatel za Česko a český premiér, Andrej Babiš. Andrej se uvedl sám. Jen lehce pozdravil a upozornil, že má tu nemilou povinnost tu dneska uvést popravu. Mimochodem připomněl, že EET, cenzura a vyšetřování byly jeho nápad, a bez něj se daně nikdy vybírat ani nedaly. Stál tam, spasitel, a chvíli jen přímo hleděl ke kamerám. Mlčel.
Syrští lékaři netrpělivě přešlapovali. Jejich zbraně byly opatřeny certifikovanými Evropskými tlumiči hluku. Aby popravy splňovaly Evropské normy, jednalo se o zbraně na recyklovatelné usmrcovací střelivo. Projektily obsahovaly známé složky smrtícího jedu, a byly tvarovány tak, aby prořízly tkán co nejméně destruktivně. Výstřel měl být tichý a za všech okolností bezpečný. Lékaři byli proškolení k co nejbezpečnější a nejhumánnější střelbě, ke které měli z domoviny nejlepší možné předpoklady.
Andrej se opět rozpovídal. Velkoryse zmínil další dílčí úspěchy jeho kolegů. Mezi uvedenými byla Bezpečná internetová zóna, což byl seznam povolených služeb pro poskytovatele Internetu, zákaz kouření tabáku nebo daň z tučných jídel, kterou ale vlastně zaváděl on. V každém případě se jedná o kolektivní úspěch pro nás všechny, a Andrej už vykonal mnoho dobrého, však všechno co mohl, už ukradl, teď může jen konat dobro. Na pozadí byly promítány grafy a statistiky úspěšných předchozích let. Nakonec i ukázal, kolik nám vydělal. Bylo to opravdu hodně. Televize Nova to přirovnala ke sto sedmdesáti sedmi milionům fotbalových stadionů.
Jednatel Andrej hovořil vyšším řízným hlasem s důsledným důrazem na každé slovo, na rozdíl od Zástupce Zemana česky. Jako Slovák si to mohl dovolit, mluvil nerodným evropským jazykem, a o překlad do němčiny se ho nikdo ani nepokusil požádat. Poté se slova ujal opět němec, a vyjmenovával zločiny, za které mají být vězni popraveni. Kromě všech velkých historických tunelů a nevysvětlených podvodů zazněly i zločiny aktuální nebo nové. Objevilo se záměrné odmítání účtenek, utajování vážných informací o osobě blízké, nebo sdílení nelegálního přístupu k Internetu. Skoro všichni se ve shodě dopustili také toho, že odmítli vypovídat proti sobě, což už stačilo na výjimečný trest, neboť po chuti k nápravě vězně nebylo stopy. Jediní, kdo se v tomto lišili, byli rodiče ubohé Jarmilky; ti aktivně spolupracovali, nicméně Jarmilka po opuštění rodičů a zotavení přišla s dalšími zločiny, které její rodiče provedli. Všechno, čeho se na ní její rodiče dopustili, pak sami ve snaze pomoci Jarmilce přiznávali tak dlouho, dokud se nešťastná Jarmilka nevešla podle tabulek do Ozdravného pobytu v Bezpečném táboře pro chráněné děti na Mallorce na dobu 240 let.
Teď nastal čas pro vězně. Ti byli vyzváni k poslední motlitbě. Přestože se bezpečně vědělo, že mezi ukončovanými je 17 křesťanů, 11 židů, 8 muslimů, 3 buddhisté nebo příslušníci jiného východního náboženství, a dokonce jeden pastafarián, nikdo z nich prostoru pro motlitbu nevyužil. Pastafarián dokonce odmítl i cedník na hlavu, přestože mu jej úřady oficiálně povolily, a postup ukončování tomu mohl být pro tento případ speciálně přizpůsoben díky certifikované zdi a dalšímu typu nově schváleného střeliva.
Syrští lékaři konečně dostali pokyn k příchodu. Na pozadí se objevila jména první řady popravovaných. Všichni byli neupravení a měli hněvivý výraz v očích. Zatímco je elitní policisté stavěli ke zdi, německý úředník vyvolával fráze, které provinilci vyslovili, a které vystihovaly jejich provinění. Tentokrát mluvil v originále, tedy česky, s německým přízvukem. Cosi o tom, zločin na Internetu být má, že daně jsou loupež, a demokracie je zlo. Když už všichni vězni stáli před lékaři připravenými k ukončení, němec zašišlal tak, že se vězni kolektivně rozesmáli, a začali opakovat fráze po něm. Němci se to kupodivu zalíbilo. Začal vyvolávat hesla do rytmu, a zločince dirigovat. Chvilku to fungovalo a vypadalo to, že se celá společnost rozezpívá. Pak ale úředník místo jednoho hesla prudce mávnul na lékaře, a ti popravované ukončili. Nastalo naprosté ticho rušené jen nehlučným sbíráním ukončených. Tito byli opatrně sesbíráni do hermeticky uzavřených bílých pytlů a odvezeni k recyklaci. Skupinka policistů kybernetiků v pozadí také postupně ukončila popravené v jejich internetovém světě, a smazali nebo nechali smazat jejich jména i ze všech internetových análů na základě ochrany osobních údajů a ochrany na právo osobnosti. Právo ukončených odejít ze světa, který pro ně nebyl vhodný, a být zapomenuti, bylo naplněno.
Další průběh už byl ryze mechanický. Po jedněch ukončených nastoupili další k ukončení. Postupně Staroměstkým náměstím projelo přes 20 vězeňských autobusů. Youtubeři a novináři se odchýlili zpět do pozadí, kde světu sdělovali své pocity a poznatky. České rodiny se tak ve Svátek práce mohli po snídani v klidu usadit ke svým zobrazovadlům, a sledovat aktuální dění. Česká Televize přišla s krátkou aktuální reportáží ze sociálních domovů, kde vše zářilo čistotou, a romská rodina se pochlubila kasičkou ušetřenou na v podstatě novou Octavii TDI na hlínách po důchodci z Německa od Áček. I snová vize paní Bobošíkové, že každý z nás bude mít na nejlepší automobil, se začala díky úspěchům nové vlády naplňovat. Jednatel Babiš se omluvil a z pracovních důvodů spěšně popravy opustil. K bariéře se ale přiblížila díky absenci médií veřejnost, a začala šumět. Občas se ozvalo odmítavé zvolání.
Náhle se akce přerušila. Bylo poledne, čas k motlitbě asr. Lékaři se odebrali ke svým koberečkům a začali s motlitbou. To rozrušené diváky vyprovokovalo, a začali agresivně vpadat do bariéry policistů. Za zvuků muslimských motliteb si všichni uvědomili, že netolerantně hrubě rušit motlitbu či jiný náboženský projev je vážným zločinem. Po několika výstřelech z taserů se vzbouřenci odebrali směrem do pozadí, odkud se dál ozývaly výkřiky. V té chvíli už se nemuseli bránit projevům nelibosti, jejich veřejným projevem dali společnosti najevo, jaké nebezpečí představují, a přiznali se do kamer. Dnes ještě mohou jít klidně domů a pořádně se navečeřet.
Zbývala poslední řada popravených, která proběhla skoro bez účasti kohokoli kolem. Po posledním uklizení prostoru se k mikrofonu před zdí dostal naposled Zástupce Zeman. Jeho opilost neznala mezí. V tu chvíli představoval to nejhorší, co staré doby připomínaly. Poslední hrstka internetových, televizních a přítomných diváků našla zbytek špíny, kterou bylo třeba uklidit. Německý úředník stál v pozoru po jeho pravici. Zástupce nejdříve formálně akci ukončil, a zatímco povídal, větrem se nesla vtíravá otázka. Zeman byl zřejmě hodně rozrušen, jeho pohled byl prázdný, mluva nesrozumitelná. Na každou akci s Prvním zástupcem byl přichystán pevný stabilní podstavec s mikrofonem, a tak tomu bylo i dnes. Zeman se z posledních sil držel mikrofonu a už jenom mumlal. Znělo to, jakby s někým mluvil, a jediné, co ho drželo pohromadě, byl jeho hlas. Němec nedal náznakem najevo žádné vyrušení a jen dál vzorně stál, snad s mírným úsměvem. Náhle se Zástupce zvedl, a mnohem zřetelněji, s náznakem křehké pevnosti v hlase a nepřítomně odhodlaným pohledem, oznámil opuštění všech svých funkcí a odchod z politického života. Vlastně ze zdravotních důvodů. Evropská Unie mu nabídla dlouhodobý starobní pobyt v zařízení pro politické důchodce na řeckém ostrově. Provolal ještě několik vzletných sloganů a pozvracel mikrofon. Nakonec už jen seděl pod mikrofonem, zvracel, plakal. Teď už se nenatáčelo. Policisté nemuseli nic říkat, výhružné pohledy stačily. Akce skončila a tohle se nestalo. Několik přítomných diváků možná vidělo nejhorší možný pokus o důstojný odchod. Tento zážitek nebyl ale dostatečně zajímavý do světlých zítřků.
Po skončení akce se všichni odebrali na pozdní oběd. Bylo svěží slunečné úterý, pracovní volno, a první den světlé budoucnosti. Z dobré vůle nové vlády měli všichni dostatek volného času na korzování po městských bulvárech nebo projížďky na kole. Nikdo nepochyboval, že Zástupce Zeman symbolicky ukončil starou dobu. Dalšího Prvního zástupce již nebylo třeba. Byla to zbytečná funkce, a nejmenování nového Zástupce bylo samozřejmé. Že byl Zeman prezidentem České Republiky, to se nadále učilo v hodinách dějepisu. Dnes ale vládl v Česku teplý slunečný den, vzduch voněl čerstvými okvětními lístky a trochu ledově šimral. Bylo volno. Staré křivdy byly uzavřeny a potrestány, náprava zjednána. Chyby se staly, ale po dnešku je všemu zlému konec, a můžeme si s klidem vyrazit na společný výlet do některého z Doporučených míst k návštěvě. Vstříc zítřku.
18.12.2016 Sinuhet
Související články:
(147x známkováno, průměr: 3,18 z 5)