A proč? Já jsem na tom velmi podobně. Prostě zmrd opět něco pojebal a lidi na to doplácí…
PanPredseda
A čo taká adresa:
Dobřín 1
222 22 Dobřín?
Nepremává?
gogan
To asi nezadá když pošta je Špatín a a Dobřín žádnou nemá.
PanPredseda
Pošta je určena PSČ. Já jsem schopen zadat adresu Prdel u Města + PSČ Města naprosto bez problémů.
(Na druhou stranu autor uvádí, že Dobřín je část obce Špatnín, což v mou uvedeném případě neplatí.)
podotek
Tak na posledním řádku by neměl být název obce, ale dodací pošty. Ale za pokus ten experiment stojí, evidentně tvůrce té ověřovací knihovny to tak vzal.
gogan
Co jsem viděl formuláře s našeptávači adres, tak tam by ta volba „222 22 Dobřín“ zřejmě nebyla, když z pohledu rejstříku adres neexistuje.
Redik
Vot technika!
Karkulka
Mně z toho popisu přijde, že chyba nastala již v okamžiku připojení Dobřína k Špatnínu, protože najednou vznikla část obce bez ulic, i když celé město je s ulicemi – tedy anomálie. Místní občané se znalostí věci tu anomálii znají, a proto se podle toho chovají. Ostatní občané situace neznalí anomálii logicky nechápou, protože jim chybí kontext co vy máte.
To že se to pak začne drbat kvůli registru adres není chybou registru, ale tím že místní anomálii nikdo neřeší (logické řešení by bylo přesně takové jako vy interně používáte – tváříte se že existuje ulice Dobřín).
dedek
Nicméně to není nic až tak neobvyklého.
podotek
To není žádná anomálie. Adresa ve tvaru obec + č. p. je u menších sídel naprosto běžná věc.
Karkulka
Já ale nikde nepsal, že adresa ve tvaru obec + č. p. je anomálie. Psal jsem, že anomálie je přidružení obce s takovým systémem čísel k obci jiné, kde jsou součástí adresy i ulice. Tzn. najednou máte v jedné obci dva systémy číslování, protože jedna část obce jede na kombinaci „obec + číslo popisné (=orientační)“, zatím co druhá část obce je na kombinaci „obec + ulice + číslo orientační“ (alternativně dokonalý zprasek „obec + ulice + číslo popisné“)
deacon
Celou mikroobec prohlasim za jednou velkou ulici. Problem solved.
Akorat to nikdo takhle nezadal do oneho systemu. Bud to nejde, nebo na to nekdo sere. Zadny 2 systemy neexistuji, ostatne ja vzdy mala sidla bral jako jednu velkou ulici a pokud system vyzaduje ulici, takto by melo byt cele sidlo registrovano. IMO
Ostatne to zna kazdej, kdo objednaval neco z vetsich uzemnich celku, kde je vyzadovan state a country(ano, hlavnim vzorem jsou US, ale prekvapive to po me vyzadoval i obchod v Germanii :)). Bud 2x vyplnim Czech Republic, nebo si zahraju na srandistu a dam tam Moravia a Czech Republic :] (par obchodu zasila do zahranici, ale nejak nechape, ze ne kazda zeme je rozdelena na staty).
Karkulka
Jistě, to jsem psal už v původním příspěvku.
podotek
No to právě problém neřeší. Každá obec má svůj systém č. p., tedy by vznikly duplicity. Dobřín navíc může mít ulice pojmenované, ale jen částečně (Hlavní, Malá a Ke Špatnínu, zbytek je beze jména).
Ještě by stálo za pokus, zda systém nevnímá menší obec jako část obce jiné, tedy 22222 Špatnín-Dobřín.
Správně by samozřejmě bylo na Špatnín rezignovat a řešit to přes dodací poštu, což díky PSČ stejně opráskly i ostatní logistikové.
grg
Ja len technickú poznámku, keďže sa to dotýka aj mojich kolegov. „Programátor“ obvykle za takéto veci nemôže (ak nejde o garážovku, kde jeden človek robí všetko), ten len robí to a tak, ako sa mu predpíše. Chyba je v tom, kto robil návrh tej aplikácie (dizajnér) na strane dodávateľa a možno ešte väčšia u toho, kto to schválil na strane odberateľa.
Capoditutticapi
Přesně tak!
Bedrich77
Hlavně je skutečnost mnohem mnohotvárnější, než fantazie programátora. Já například bydlím na samotě, která patří k místní části obce a i popisné číslo k této místní části bez ulic patří. Nějakou dobu trvalo, než se to dopravní společnosti naučily a už mne většinou nehledají v té místní části, která leží několik kilometrů ode mne a hlavně se tam i jinudy jede… Problém je v fluktuaci zaměstnanců, sotva se to jeden naučí, nastoupí jiné, zpravidla ještě horší individuum.
Karkulka
Nemyslím si. Tyhle problémy jsou prostě jen důsledek spousty drobností v několika místech:
* podklady – stojí za piču hned ze dvou důvodů. První je realita (tenhle konkrétní případ – slepí se obce, „drobnosti“ že část obce vlastně přestává být obec ale číslování se zanechá atd.), druhý pak přenos téhle reality do dat protože to musí dělat desítky lidí a různí lidé řeší různé slepence jinak
* samotná implementace rozhraní u majitele databáze – v tomto případě státu. O „digitálním státě“ melou politici tak 20 let pořád stejně, což je důsledek toho že se nic moc nedělá. No a protože to není priorita, nejsou na to prachy = IT na straně státu stojí za pi…
* a samozřejmě implementace na straně toho kdo data používá – e-shop, pošta, a tak dále: normálně by to proběhlo systémem hrubá analýza, časový odhad, jemná analýza, implementace, testování, nasazení na provoz. Jenže to je kurva hodně člověkohodin, takže k tomu sedne „manažer“ který má přinejmenším certifikát z Prince2 Platinum, a pomocí vlastní geniální metody (v zásadě aplikace Paretova pravidla, protože zná vlastně jen toto a liniové řízení) určí, že než tomu věnovat 100 hodin s pečlivým laděním, prostě se tomu IT věnuje 20 hodin, protože to bude v 80 % případů stačit. No, a autor je holt v těch 20 % které nestály za těch dalších 80 hodin práce a testování.
Realisticky – do jisté míry to chápu. Jako ajťák s tím přicházím do styku dnes a denně: majitel e-shopu chce platební bránu. Jeho pohled je „chci aby se přes to dalo zaplatit“, tím je práce splněna. Že tam je 50 stránek dokumentace, 2megový dokument s popisem REST API atd. ho zajímat nebude, zajímá ho jen cena. Ie skončí s implementací přes kterou se zaplatí (to je těch 80 %), ale těch dalších 20 % (například banka dá o dvě hodiny později „vědět“, že karta se objevila na nějakém credit card fraud listu a proto je platba stornována, vracení peněz přes platební bránu zpět pokud se nepřevezme objednávka atd) které zaberou vlastně minimálně stejně času jako to zaplacení už řešit nechce – přece kurva nezaplatí takovej ranec, druhej programátor to udělá za třetinu.
imperator
Také jsem měl s registrem RUIAN drobnou zkušenost. Jen tak pro zajímavost: jaký je kód vašeho adresního místa? Můj 22139818.
Trochu znám způsob vyhledávání mezi adresami Ruian. Je potřeba abyste formuláře vyplňoval tak, že necháte ulici prázdnou a zadáte jen část obce + číslo popisné.
duse
Nedávno jsem data z ruian implementoval u nás ve firmě pro interní systém rozvozů a samozřejmě i s takovou adresou je tam počítáno. Data stát dodává v csv souborech a data obsažená jsou zhruba takováto:
město-obec / městská část / část obce / ulice / typ čísla domu (če,čp) / číslo domu / číslo orientační / znak čísla orientačního.
Není tedy problém v datech vyhledat kombinaci adresy jakou uvádí autor článku jako problémovou.
jsh312
No já nevím, ono je to pokaždě jinak. Bydlím ve větším městě, kde je 9 dodacích pošt + balíkovna, ale po nějaké optimalizaci jen 3 pošty mají PSČ, takže si musím dávat majzla, abych ze zvyku nezadal postaru 09, ale pokaždé správné 01. U některých e-shopů ta devítka projde, u některých to háže hned chybu.
to je ale výblitek, bez hlavy a paty
A proč? Já jsem na tom velmi podobně. Prostě zmrd opět něco pojebal a lidi na to doplácí…
A čo taká adresa:
Dobřín 1
222 22 Dobřín?
Nepremává?
To asi nezadá když pošta je Špatín a a Dobřín žádnou nemá.
Pošta je určena PSČ. Já jsem schopen zadat adresu Prdel u Města + PSČ Města naprosto bez problémů.
(Na druhou stranu autor uvádí, že Dobřín je část obce Špatnín, což v mou uvedeném případě neplatí.)
Tak na posledním řádku by neměl být název obce, ale dodací pošty. Ale za pokus ten experiment stojí, evidentně tvůrce té ověřovací knihovny to tak vzal.
Co jsem viděl formuláře s našeptávači adres, tak tam by ta volba „222 22 Dobřín“ zřejmě nebyla, když z pohledu rejstříku adres neexistuje.
Vot technika!
Mně z toho popisu přijde, že chyba nastala již v okamžiku připojení Dobřína k Špatnínu, protože najednou vznikla část obce bez ulic, i když celé město je s ulicemi – tedy anomálie. Místní občané se znalostí věci tu anomálii znají, a proto se podle toho chovají. Ostatní občané situace neznalí anomálii logicky nechápou, protože jim chybí kontext co vy máte.
To že se to pak začne drbat kvůli registru adres není chybou registru, ale tím že místní anomálii nikdo neřeší (logické řešení by bylo přesně takové jako vy interně používáte – tváříte se že existuje ulice Dobřín).
Nicméně to není nic až tak neobvyklého.
To není žádná anomálie. Adresa ve tvaru obec + č. p. je u menších sídel naprosto běžná věc.
Já ale nikde nepsal, že adresa ve tvaru obec + č. p. je anomálie. Psal jsem, že anomálie je přidružení obce s takovým systémem čísel k obci jiné, kde jsou součástí adresy i ulice. Tzn. najednou máte v jedné obci dva systémy číslování, protože jedna část obce jede na kombinaci „obec + číslo popisné (=orientační)“, zatím co druhá část obce je na kombinaci „obec + ulice + číslo orientační“ (alternativně dokonalý zprasek „obec + ulice + číslo popisné“)
Celou mikroobec prohlasim za jednou velkou ulici. Problem solved.
Akorat to nikdo takhle nezadal do oneho systemu. Bud to nejde, nebo na to nekdo sere. Zadny 2 systemy neexistuji, ostatne ja vzdy mala sidla bral jako jednu velkou ulici a pokud system vyzaduje ulici, takto by melo byt cele sidlo registrovano. IMO
Ostatne to zna kazdej, kdo objednaval neco z vetsich uzemnich celku, kde je vyzadovan state a country(ano, hlavnim vzorem jsou US, ale prekvapive to po me vyzadoval i obchod v Germanii :)). Bud 2x vyplnim Czech Republic, nebo si zahraju na srandistu a dam tam Moravia a Czech Republic :] (par obchodu zasila do zahranici, ale nejak nechape, ze ne kazda zeme je rozdelena na staty).
Jistě, to jsem psal už v původním příspěvku.
No to právě problém neřeší. Každá obec má svůj systém č. p., tedy by vznikly duplicity. Dobřín navíc může mít ulice pojmenované, ale jen částečně (Hlavní, Malá a Ke Špatnínu, zbytek je beze jména).
Ještě by stálo za pokus, zda systém nevnímá menší obec jako část obce jiné, tedy 22222 Špatnín-Dobřín.
Správně by samozřejmě bylo na Špatnín rezignovat a řešit to přes dodací poštu, což díky PSČ stejně opráskly i ostatní logistikové.
Ja len technickú poznámku, keďže sa to dotýka aj mojich kolegov. „Programátor“ obvykle za takéto veci nemôže (ak nejde o garážovku, kde jeden človek robí všetko), ten len robí to a tak, ako sa mu predpíše. Chyba je v tom, kto robil návrh tej aplikácie (dizajnér) na strane dodávateľa a možno ešte väčšia u toho, kto to schválil na strane odberateľa.
Přesně tak!
Hlavně je skutečnost mnohem mnohotvárnější, než fantazie programátora. Já například bydlím na samotě, která patří k místní části obce a i popisné číslo k této místní části bez ulic patří. Nějakou dobu trvalo, než se to dopravní společnosti naučily a už mne většinou nehledají v té místní části, která leží několik kilometrů ode mne a hlavně se tam i jinudy jede… Problém je v fluktuaci zaměstnanců, sotva se to jeden naučí, nastoupí jiné, zpravidla ještě horší individuum.
Nemyslím si. Tyhle problémy jsou prostě jen důsledek spousty drobností v několika místech:
* podklady – stojí za piču hned ze dvou důvodů. První je realita (tenhle konkrétní případ – slepí se obce, „drobnosti“ že část obce vlastně přestává být obec ale číslování se zanechá atd.), druhý pak přenos téhle reality do dat protože to musí dělat desítky lidí a různí lidé řeší různé slepence jinak
* samotná implementace rozhraní u majitele databáze – v tomto případě státu. O „digitálním státě“ melou politici tak 20 let pořád stejně, což je důsledek toho že se nic moc nedělá. No a protože to není priorita, nejsou na to prachy = IT na straně státu stojí za pi…
* a samozřejmě implementace na straně toho kdo data používá – e-shop, pošta, a tak dále: normálně by to proběhlo systémem hrubá analýza, časový odhad, jemná analýza, implementace, testování, nasazení na provoz. Jenže to je kurva hodně člověkohodin, takže k tomu sedne „manažer“ který má přinejmenším certifikát z Prince2 Platinum, a pomocí vlastní geniální metody (v zásadě aplikace Paretova pravidla, protože zná vlastně jen toto a liniové řízení) určí, že než tomu věnovat 100 hodin s pečlivým laděním, prostě se tomu IT věnuje 20 hodin, protože to bude v 80 % případů stačit. No, a autor je holt v těch 20 % které nestály za těch dalších 80 hodin práce a testování.
Realisticky – do jisté míry to chápu. Jako ajťák s tím přicházím do styku dnes a denně: majitel e-shopu chce platební bránu. Jeho pohled je „chci aby se přes to dalo zaplatit“, tím je práce splněna. Že tam je 50 stránek dokumentace, 2megový dokument s popisem REST API atd. ho zajímat nebude, zajímá ho jen cena. Ie skončí s implementací přes kterou se zaplatí (to je těch 80 %), ale těch dalších 20 % (například banka dá o dvě hodiny později „vědět“, že karta se objevila na nějakém credit card fraud listu a proto je platba stornována, vracení peněz přes platební bránu zpět pokud se nepřevezme objednávka atd) které zaberou vlastně minimálně stejně času jako to zaplacení už řešit nechce – přece kurva nezaplatí takovej ranec, druhej programátor to udělá za třetinu.
Také jsem měl s registrem RUIAN drobnou zkušenost. Jen tak pro zajímavost: jaký je kód vašeho adresního místa? Můj 22139818.
Trochu znám způsob vyhledávání mezi adresami Ruian. Je potřeba abyste formuláře vyplňoval tak, že necháte ulici prázdnou a zadáte jen část obce + číslo popisné.
Nedávno jsem data z ruian implementoval u nás ve firmě pro interní systém rozvozů a samozřejmě i s takovou adresou je tam počítáno. Data stát dodává v csv souborech a data obsažená jsou zhruba takováto:
město-obec / městská část / část obce / ulice / typ čísla domu (če,čp) / číslo domu / číslo orientační / znak čísla orientačního.
Není tedy problém v datech vyhledat kombinaci adresy jakou uvádí autor článku jako problémovou.
No já nevím, ono je to pokaždě jinak. Bydlím ve větším městě, kde je 9 dodacích pošt + balíkovna, ale po nějaké optimalizaci jen 3 pošty mají PSČ, takže si musím dávat majzla, abych ze zvyku nezadal postaru 09, ale pokaždé správné 01. U některých e-shopů ta devítka projde, u některých to háže hned chybu.