Random Gender Studies - zpět na článek

Počet komentářů: 192

  1. Podle mého názoru a životní zkušenosti autor a MGTOW mají pravdu.
    Současné ženy si zničily své muže.

    1. Pokud bychom brali výrok „současné ženy si zničily své muže“ za pravdivý, nabízí se otázka, „kdo vlastně zničil současné ženy“? To je, řekl bych, oč tu běží.

      1. L.C.: Zničil je socialismus, respektive sociální a jiné dávky, které ženám muže dost významně nahrazují. Srovnejte životní situaci matky samoživitelky v obecním bytě versus manželka pracujícího muže v nájemním bytě. Muž sice vydělá na malém městě 25 000 Kč, ale utratí za nájem, za dopravu do zaměstnání, tito dva musí mít o něco větší byt aby se tam všichni vešli, strava a ošacení muže také něco stojí a to jsme se ještě nezačali bavit o nějakých zájmech a koníčcích muže.

        1. S tím lze souhlasit jen částečně. Je totiž jen prostředkem a důsledkem, nikoli příčinou. A příčinou dokonce ani ne prvotní. Navíc si troufnu tvrdit, že rozdělená rodina nahrává větší spotřebě mnohem více než rodina spojená. Socialismus sám o sobě klín mezi muže a ženu nevrazil, i když tomu jistě přispěl.

          Kde tedy pátrat po příčině, kdy se to, jak bych tak přisprostle řekl, se to všechno začalo srát. Byla to druhá světová válka, která nahnala muže do zákopů a ženy do fabrik? Byly to počátky a rozmach feminismu? Byly to blábolivé hrátky jistého Engelse s Marxem? Ať se na to koukám jakkoli, tak mi neustále vychází, že všechen tento marasmus začal minimálně francouzskou revolucí.

          1. Ale kulový socialismus…začíná mi to tu připadat, že socialismus se tu stává univerzální výmluvou pro cokoliv. Já bych řekl, že je to spíše bohatství, které dá lidem dostatek času a prostoru řešit pičoviny. A je to pochopitelně bohatství vyšších vrstev a „elit“ společnosti, proto to tak vážně zasahuje celou společnost. Nižší vrstvy žádnou emancipaci neřeší, protože v nich se ženská bez chlapa těžko obejde, ale to nejsou lidé co řídí tuhle zemi, medialní prostor, atd..

            1. starter25: Matka samoživitelka bohatství nemá. Čas a prostor řešit pičoviny ji dávají sociální a jiné dávky od státu.

            2. Bohatství bych z toho nevinil. Představte si, že by např. středověcí králové otevřeli hranice a nechali sem proudit islámsky živel kvůli nějaké pošahané willkomenskultur. Případně, že by to dělala nejvyšší zemská šlechta. Jistě, mohli bychom třeba vzpomenout na Přemysla Otakara II a jeho německou kolonizaci. Jenže to je něco zcela jiného. Zdánlivě sem teď tahám něco, co s článkem zdánlivě nesouvisí. Nakolik to ale skutečně nesouvisí, ptám se? Pravda je, že panovníci si své území hájili ohněm i mečem a leckdy nejen své. Kde by třeba byla Evropa, kdyby nebylo Jana III Sobieského. A proč by si stejným způsobem nechali dovolit rozsekat mezilidské vztahy na atomy. I ti největší řezníci, které si dovedeme představit, nakonec vždy chránili to, co považovali za své.

              Upřímně, za tohle všechno viním demokracii. Jen v demokracii se mohou dostat k moci ti největší degeneráti, deprivanti a psychopati, kterým nezáleží absolutně na ničem, jen na nich samých. Pro ně je skutečně tou nejvyšší metou jen jejich vlastní prospěch a to bez ohledu na hranice, na národy, na rodiny, na cokoli.

              A kdo jsou dnes ty elity? Figurky deprivantů ve vládách v popředí, jejich neméně deprivantská komediantská kamarila, která dle jejich zadání tvoří vzorce chování stylem čím úchylnější, tím lepší a to vše bedlivě hlídají armády ozbrojených knechtů připravených zlikvidovat kohokoli, komu by se to nelíbilo.

              1. Možná, že kdyby se šlechta chovala k poddaným dobře a spravedlivě, žádná demokracie by nikdy nevznikla. Víte, ona to nebyla žádná náhoda nebo móda, že obyč. lidé toužily ty okovy setřást, to byla reakce na psychopatickou vládu šlechty.

                1. Musí to být pravda, protože to psal Marx!

                  (Ve skutečnosti demokracii prosadila spíše buržoasie, nikoli proto, že by vláda šlechny byla jakkoli psychopatická — naopak, byla až na výjimky typicky mnohem slušnější a mírnější než cokoli, co přišlo po ní —, nýbrž proto, že v lenních vztazích bylo málo příležitostí k velkým kšeftům.)

                  1. Marxe jsem nečetl, ale myslel jsem, že šlechta byla tradičně svázaná s půdou a především se snažila o to si udržet co možná nejvíc lidí hezky na svém na venkově.

                    Vláda šlechty byla lepší než třeba komunistů a nacistů, ale to z ní nedělá nic dobrého. Bylo to násilnické svinstvo v režii povýšeneckých magorů, kteří měli víc práv jen proto, že měli to štěstí se narodit do šlechtické rodiny. A na poddané často koukali jako na svůj majetek.

                    1. Kvízová otázka: zákoník, jenž doplnil paragraf týkající se urážky hlavy státu slovy „Důkaz pravdy i přesvědčení o pravdě je vyloučen“ napsal

                      (a) Habsburk
                      (b) demokrat masarykovského období
                      (c) Říšský protektor
                      (d) komunista

                      ? A podobně to máte se vším. Jistě, žádná vláda není nic dobrého (a jediný skutečně mravný systém je anarchie), ale to nic nemění na historickém faktu, že monarchie mívaly typicky po většinu svého trvání vlády daleko slušnější, civilisovanější a vůči poddaným vstřícnější a zajišťující jim více svobody, než jaké se mohou těšit svéprávní občané demokracií.

                    2. Nevolnictví mi o moc svobodnější nepřijde.

                    3. To nevolnictví, jež šlechta postupně rušila zhruba od 14. století, a jež nikde v alespoň marginálně civilisované Evropě (tj. vyjma Bulharska) nedožilo XIX. století? Aha.

                    4. Ano, přesně to. Bez urážky, ale já nebudu děkovat šlechtě za to, že „velkoryse“ postupně přestávala masově šikanovat lidi. Mimo nevolnictví pak ještě všechny ty války, násilí, všechno…

                    5. … co přinesla demokracie v míře mnohem horší. Inu, každému co jeho jest.

                    6. Já demokracii vůbec nehájím.

                    7. Zhruba od XIV do XIX století…
                      Budu si muset zase pustit Proso a osvěžit si průběh vzestupu městské buržoasie.

              2. Tohle je těžká až psychopatická idealizace středověku. Jestli jsi přesvědčen, že se dnes máme hůře než poddaní ve středověku tak jsi nejspíš vynechal ranní prášky. Vždyť to i sám píšeš, že vládci hájili pouze vlastní zájmy. To, že hájili své území a národ je prostě tou dobou. Holt nešlo sebrat pár zlatých prutů a odletět tryskáčem na druhý konec světa. Buď přežili tady a teď nebo nepřežili vůbec. A těch degenerátů, co moc podědili též nebylo málo.

                1. Asi jedinou vec, kterou bych si dovolil pripomenout, je mira zdaneni, ktera nam od stredoveku opravdu nepekne nakynula.

                  On ten stredovek nabizel mnohem sirsi skalu spolecenskych vrstev, nez je tomu dnes. Takze i docela zalezi, jake spolecenske vrstvy chceme vlastne porovnavat. Trosku schopnejsi mestan, nebo sedlak mel moznost sbalit par zlatych prutu a odjet lodi na druhy konec sveta. A obracene i dnes mame nemalo lidi, kteri maji problem zaplatit diteti skolni vylet.

          2. L.C.: Na našem území francouzská revoluce přímo nebyla ;-) Na našem území tento marasmus lze jednoznačně vysledovat v událostech v 2. polovině 20. století.

            1. To nic neznamená, protože rakovina také začíná většinou dost nenápadně. Pár podivných poblázněných buněk, které nic neznamenají. A najednou jsou v játrech, žaludku, střevech, slezině, na kůži a kde si jen vzpomenete.

  2. Mě jen tak napadlo – na stvoření dětí musejí být dva a když za všechno mohou ženy, matky – kampak se nám vytratili páni otcové, aby vyvážili vliv matek na syny?

    1. Odkráčeli za jinou sukní krátce po početí; což je bezpochyby do značné míry vina těch blbů, ale na druhou stranu nelze opomínat ani vinu těch blbek, jež si pustí do postele něco nedůvěryhodného (a takových případů je o několik řádů víc než těch, kdy se důvěryhodný chlap zcela nečekaně a neočekávatelně změnil, jakkoli ty druhé samozřejmě také existují).

      Souvisí to poněkud s již výše diskutovaným problémem krajně asociálního tzv. „sociálního“ státu (13.8.2017 v 18:45).

      1. No, já spíš častěji potkávám zmínky o exemplářích, které si pod pojmem postarat se o děti nejprve ujasňují, co má být obsahem pojmu. Také existují typy mužů, které bychom našli s flaškou piva nejlépe před obrazovkou (mobilu, pčítače, tv) a s žádostí – podej mi to druhý vychlazený. Někteří si mnohdy mýlí manželku se svou matkou – tedy mám zajištěn full servis, ale moje výplata je jen moje. Nezajímá mě kde vezmeš peníze, protože ty jsi doma s dítětem a nic neděláš – to je tvoje věc. Prostě spousta rysů, které dělají z mužů chlapečky, a to povětšinou zjistí žena právě když si pořídí potomka. Tam je potřeba dvou dospělých.
        Stejně jako jsou nekvalitní osobnosti ženy, stejně tak jsou i muži. A domnívám se, že je jich poměrově víc, než žen.
        A tohleto si uvázat na krk – fuj.

        1. Jistěže, ale opět — tyto potenciální problémy z 99 % lze (a je třeba) detekovat před zabřeznutím (a toto proto jednoduše nepřipustit), nikoli až po něm (a pak se divit).

          (Pro jistotu znovu zdůrazňuji, že vůbec netvrdím, že vina za nefunkční rodinu by neležela na chlapovi; ale neleží pouze na něm; ženská prostě blba neměla připustit, tečka. Blb nerozpoznatelný včas sice existuje, avšak vyskytuje se jen zřídkakdy; a kdyby ty jediné problémy s rozbitými rodinami byly pouze a jenom vinou blbů, již se jako takoví projevili až po rozmnožení se /plus pak samozřejmě neštěstí, jako že táta umře apod./, bylo by na světě krásně.)

    2. Linka: Nepřekvapivě jsou z rodin záhy eliminováni když je jejich přítomnost z hlediska matky kontraproduktivní, lepší je kariéra samoživitelky.

      1. Dva rozvedení lidé ale nepřestávají býti rodiči. I když bude muž z rodiny eliminován, není eliminován ze života svého dítěte. A má na něj, i jako nepřítomný, vliv. A přesto – být rozveden znamená dost často přestat se starat a jen platit, a v některých případech platit co nejméně. Někteří pánové pak mají dojem, že platí dítěti – tedy je to kapesné pro dítě a matka z toho nemá vidět ani korunu. Z některých myšlenkových pochodů zůstává zdravý rozum stát.
        Pro mne je rodina záležitostí dvou dospělých lidí. A v rodině prostě neexistuje rovnost. Navíc se v čase ona „závislost“ jednoho člena na druhém mění. Takže pokud v rodinách chybí otec – je to záležitost mužů, nikoli žen. A je to i o tom, krásně česky řečeno, že bývalka bývalému děti „půjčuje“.

        1. Linka: Naopak, zůstává rozum stát z toho, že si mnoho hlupaček vystavělo vzdušné zámky ve smyslu že budou žít z alimentů. Alimentační povinnost se nepřekvapivě vztahuje výhradně jen pro dítě, tím se rozumí výživa, ubytování, ošacení a další zabezpečení dětí a nepřekvapivě matka z toho nemá vidět ani korunu, jelikož vyživovací povinnost zanikla rozvodem (jsou určité výjimky).

          Výblitky že se otcové po rozvodu starat nechtějí ignoruji, internety jsou plné právních bitev k dosažení alespoň střídavé péče, natož svěření dětí otci.

          Rodina je definována jako muž-žena-děti, žádné dva dospělí lidé.

          1. No to si neodporujeme. Ovšem někteří pánové vycouvají z péče o dítě, ideálně si představují, že nálady na bydlení, ošacení, jídlo náleží jen matce, když s ní dítě žije. Alimenty jsou pro osobní potřebu dětí – kroužky, kapesné atp. Nedávno jsem četla studii, že po rozvodu si polepší rodič, který nemá svěřeno dítě do péče. Není omezena jeho práce péčí o dítě (v tomto je úžasný pohled na problematiku ve výtečném oskarovém filmu Kramerová v. Kramer), má nižší náklady, dále buduje kariéru. Pokud jde o dítě do tří let, tak se alimentační povinnost týká i manželky. Ona si doma šunky neválí a péče o potomka do tří let je docela zásadní na utváření jeho osobnosti.
            Ovšem od podstaty článku se tímto odchylujeme. Týpka, který si stěžuje na nepřízeň osudu a ty prohnaný ženský bych nechtěla doma ani omylem. Připomíná mi sice dospělé, ale neuvěřitelně rozmazlené dítě, které si myslí, že je OK, zatímco okolí není OK. Naprosto nepoužitelný produkt.

            1. Linka: To jste četla špatně, v ČR si žena po rozvodu mírně polepší, protože soudy stanovují mužům alimenty nepřiměřeně vysoké, mnohdy likvidační a uznávají pseudostudium dětiček na VŠ klidně do 35 let, takže muž platí na dítě nikoliv očekávaných zhruba 18 let, ale klidně 30 let.
              Podstata stěžování není nepřízeň osudu, ale sociální systém a rodinné právo v ČR.

              1. Studie? Byla by? Pseudostudium dětiček je záležitost výchovy a nikoli žen. Na výchově se mají podílet oba rodiče. Pseudostudium dětiček má kořeny v proklamaci – pro děti to nejlepší, dítě má práva… že jsou spojeny s povinnostmi se momentálně moc nenosí.

                1. Linka: Pseudostudium na VŠ do 35 nemá s výchovou nic společného, je to nic než okrádání otců s alimentační povinností s tichým souhlasem státu.

                  1. Moje děti už teď ví, že jim pomůžeme vystudovat maximálně jednu VŠ, a pokud bude potřeba, pak si děti mezi sebou budou muset pomáhat navzájem. Stejně jako to musí už teď, mají povinnosti a pomáhají si a za své záležitosti jsou odpovědné, i když chodí na zš. Vidí to i v širší rodině. Podpora rodičů je na jedné škole, pak už se musí snažit sami, třeba při zaměstnání. Výchova.

                    1. Linka: No ty to máš v hlavě dočista vylízáno :-) Nebavíme se o výchově, ale o tom že příjemci alimentů fiktivně studují na VŠ klidně do 35 let, protože dokud mají štempl ve studijním průkazu, tak mají nárok na alimenty.

                    2. Jé, to je prima, že víš, jaké to mám v hlavě :D Konečně se mi rozbřesklo.
                      To, že někdo něco fiktivně prohlašuje, coby dospělý jedinec, je určitý druh chování. A k tomu chování vede dálnice, která má počátek v genetické výbavě, pokračuje výchovou až k onomu stavu. Z prasete prostě závodního koně neuděláš.

                      Štempl ještě žádný nárok nezaručuje, je možno zažádat soud o přezkoumání. Pak už je to na soudech, pravda.

                    3. Linka: Dočista dočista.
                      Právě pro zamezení zneužívání tady měl být nezávislý soud, ale ty selhávají na celé čáře a opravdu máme zástupy pseudostudentů soustavně se připravující na budoucí povolání 30 let.

    3. Na stvoreni deti uz nemuseji byt dva. Tyto genderove zcela nevyvazene nazory bude potreba vymytit ;-)

  3. Linka:
    Otcové se nám vytratili do kriminálů za falešné obvinění ze zneužívání potomka (protože ženě soud vždy věří) nebo za neplacení alimentů které vyměřila nenávistná feminstická soudkyně ve zcela likvidační výši vzhledem k příjmu otce.
    Případně na ulici mezi ostatní bezdomovce poté co naivně „kvůli dětem“ přenechali byt manželce a ta je i dál přes právníky škubala.

    Jakmile jste na dně tak vám žena ještě s radostí šlápne na krk.
    Pak se ženy diví že zkušení muži po třicítce odmítají svatbu a rodinu. Kdo by chtěl žít v jedné domácnosti s hyenou která vás zardousí hned jak vycítí že jste slabší než ona. Což se vám může stát snadno, stačí když se vám stane vážný úraz, nebo se s blížící se padesátkou stanete na trhu práce „nedotknutelným“.

    1. Co vám brání být ten silný a rozumný, který nečeká, co vymyslí ta jeho drahá…. Mimochodem příklady, kterých užíváte jsou právě nestandardní. Je to něco, co přitáhne pozornost a často je předkládáno za normu. Ovšem norma to není. Ba často je příkladem silného muže to, že muž, živící rodinu s malými dětmi do tří let, nemá peníze na základní potřeby rodiny a má peníze na své koníčky jako je třeba pivo, cígo, paragliding, kolo, auto, a žena to prostě nějak udělá. Třeba jde roznášet letáky. To není příklad silného muže. Příklad silného muže také není týpek, který určí, co se koupí a co se nekoupí a nedejbože ho neposlechnout, protože ženu pak musí krotit. Třeba ránou. A silný muž také není trouba, který si nechá nalajnovat život, a pak se diví, kam mu ten jeho utekl.

      1. Silny muz silny muz… Tak to Kabrnaku vidis: Zenska argumentace v primem prenosu. Ty zminis teoreticke priklady jak otcove v manzelstvi ostrihali, a co ti na to odpovi moderni zena? Muz, hajzl, mlati zeny a lita si na padaku a jezdi si na kole, ale zenska to nejak chudinka zvladne… Zena je totiz emancipovana, vime? Jenom ji ten muz jaksi odmita zivit, hajzl jeden… Skoro to vypada ze se Linka vubec nezamyslela nad tim co jste napsal, problemy muzu ji totiz vubec nezajimaji, a pojem „silny muz“ pouziva pouze jako formu urazlive argumentacni taktiky.

        1. O ano, jako žena argumentuji jinak. Vím o tom. Mé příklady byly jen protiklad ke zde uvedenému. Ve stejném duchu, z mého okolí. Když budu chtít, najdu si jakýkoli vyhovující příklad.
          O problémech mužů něco málo vím, ale nikdy nebudu chodit v oněch botách. Takže o tom můžu mít povědomí, můžu soucítit, ale nikdy nebudu vědět. Oceňuji, když se muž dokáže postarat o ženu, rodinu v době, kdy je nejzranitelnější.

      2. Bud silny a rozumny muz, ale kdyz to chlap udela tak je hajzl. Ty nechces silneho a rozumneho muze, ty chces muze, ktery te a tvoje deti zajisti jak si predstavujes a pak kolem tebe skace. Silny a rozumny muz pak byva zpravidla dnes oznacovan milenec.
        Negativum emancipace je prave to, ze zenam dava „prava“, s kterymi neumi nalozit a muzum rika, proc byt ten silny, kdyz stejna „prava“ ma i zena a kdyz delit tak tedy vsechno – chces prava, tak tady mas i povinnosti. Zeny si z toho bohuzel berou jen ty prava, ale chteji stale toho silneho muze, coz je ale logicky nesmysl, kdyz ma rozhodovat silny muz, ale emancipace zenam septa, ze si nemaji nic nechat libit a rozhodovat taky. Ve vysledku je to destruktivni na obe strany. Jak je vychovano dite takovym parem lze jednoduse domyslet.
        Vyhravaji pary, ktere si zachovaly tradicni model. A to treba i v pripadech, ze zena vydelava vice, protoze podstata tradicniho modelu neni v tom, ze zena dela sluzku, ale o nastaveni roli, o tom, ze zena a muz maji rozdilne schopnosti a neustale porovnovat kolik kdo dela a jestli je to presne polovina, je nesmysl.

        1. „ty chces muze, ktery te a tvoje deti zajisti jak si predstavujes a pak kolem tebe skace“ – prosím, abys mi nepodsouval svoje názory. Děkuji.

          Nevím, který model vyhrává, žádné relevantní podklady jsem k tomu nestudovala. O tom mohu mluvit jen tendenčně ze svého pohledu. U nás rozhodujeme oba, musíme dojít ke společnému řešení, v krizových situacích rozhoduje ten, kdo je u toho nejblíže. Takže v podstatě nežiju v omylu, že rozhoduje silný muž a žena mu do toho nekecá.

          Asi by to chtělo specifikovat tvoji představu silného muže. Pro mne je definicí silného muže typ, který se necítí ohrožen ženami, zná svoji hodnotu, dovede dělat kompromisy, není mu zatěžko postarat se v krizových chvílích o druhého, nevyužívá závislého postavení k tomu, aby si pošimral své ego. Dovede spolupracovat a je odpovědný. Umí pojmenovat co chce, co už nechce. A hlavně zná svou cenu. Tedy popisuji kvalitního dospělého jedince s postojem já jsem OK, ty jsi také OK, pojďme se domluvit.

          Existují partnerství, která fungují nejen v tradičním modelu. Tradiční model vyjadřuje v podstatě totéž, co norma. Nikde jsem ovšem neviděla parametry, co je norma a co už není. Pro mne osobně je normou to, co daným dvěma lidem vyhovuje.

          1. Já nevím, jestli jsi ve správné diskuzi. Jestli sis přišla poklábosit (nic nevím, nic jsem nestudovala a budeme si do aleluja specifikovat svoje představy do detailu) či jen nám povědět jak máš skvělý vztah tak to bych doporučil jiný server. To co se tu řeší je to, že globálně nefunkční vztahové vzorce, které se vtoukají do hlavy již dětem, mají destruktivní následky. A ty se fakt nepřeučíš za půl roku (tedy pokud vůbec člověk má dostatek sebereflexe – v tom lepším případě) a někdy ani za celý život. Ty chtěné vlastnosti, které popisuješ si chlap/ženská v obchodě nekoupí a učit se chybami půlku života, že život funguje jinak je celkem drahá sranda.
            Abys nereagovala tak, že jsem tě nepochopil tak to že ti chlap pomůže, dokáže spolupracovat nebo se podílíš na rozhodování neznamená, že chlap není stále hlava rodiny v tradiční pojetí rodiny. Tradiční model není norma, je to vztahový model jako jakýkoliv jiný, ale historií ověřený.

            1. a druhý takový, demagogie jako vyšitá….
              Na vtloukání vzorců dětem jsou tu vždy nejméně dva, říká se jim matka a otec. A mít dostatek sebereflexe znamená začít u sebe…

              1. Tohle patrilo me?
                Pokud ano v cem ta demagogie ma spocivat?
                Ano kazdy musi zacit u sebe, ale jedine na co se vzmuzes je zbavovani se odpovednosti frazemi, ze za to muzou oba dva a korunujes klasickou „sebereflexe? Az po tobe“. To je vskutku konstruktivni. Hezke je jak si presvedcena jak jsi spravedliva a nad veci:) Takze jsem ti na zacatku nic nepodsouval, tobe se jen nelibi pojmenovani veci vlastnimi jmeny a schovavas za ruzne fraze o podpore, spolupraci a kompromisech. Moderni zena.

          2. Linka: “ty chces muze, ktery te a tvoje deti zajisti jak si predstavujes a pak kolem tebe skace” – prosím, abys mi nepodsouval svoje názory. Děkuji.

            Linka: „Pro mne je definicí silného muže typ, který se necítí ohrožen ženami, zná svoji hodnotu, dovede dělat kompromisy, není mu zatěžko postarat se v krizových chvílích o druhého, nevyužívá závislého postavení k tomu, aby si pošimral své ego. Dovede spolupracovat a je odpovědný. Umí pojmenovat co chce, co už nechce.“

            Takze Linka nechce muze ktery „zajisti ji a jeji deti“, ale chce muze kteremu „neni za tezko postarat se v krizovych situacich o druheho“

            Muze ktery nevyuziva sveho postaveni, aby si posimral ego, dovede spolupracovat a je odpovedny – ALE umi pojmenovat co chce a co uz nechce.

            Problem vidim v tom, ze je to jako chytra horakyne: Oblecena, neoblecena… Pokud totiz muz opravdu rekne co chce a co nechce, zakonite si tak simra ego, a nespolupracuje, nybrz vyzaduje spolupraci od druhych. Byva to neprijemne.

            Zeny – tedy zvlaste v moderni dobe – si predstavuji spolupraci jako hurvinek valku. „Vsichni budeme spolupracovat, a budeme se mit skvele.“ Jenze pokud se ma fyzickou praci skutecne neco podarit, zpravidla nejlepsich vysledku se dosahuje kdyz jeden maka na strese jak kun, ale kdyz sleze na obed vsichni mu za jeho praci dekuji a s usmevem ho pohosti buchtami a rizky…

            Kdyz ale dneska na strese maka moderni muz, muze byt rad, ze mame ve meste McDonalds, a kdyz prijede po praci domu dozvi se, „ze vubec nespolupracuje a vubec se o nas nestara…“ A zde se tradicni, velmi produktivni interakce muzu budovatelu, a zen zaopatrovatelek muzu, lame a vsichni se pak navzajem obvinujeme kdo za co muze? Tedy, zakonite za vsechno muze muz, ze ano…

            Nevim jestli je to pricinou nebo dusledkem, ale jsem si jisty ze soucasti problemu je prave moderni zenske nadavani na muzske doublethinkem typu: Chci aby muz vedel co chce, ale taky aby se mnou spolupracoval. Tyto dve vlastnosti se totiz casto vylucuji, takze si mozna budete muset vybrat. Muzi celkem uspesne prokazuji, ze jsou do dnes schopni zit i v lese nebo v jeskyni, kdyz je uz ve spolecnosti nepotka zadne dobre slovo za nic, co v zivote dokazali…

  4. Tak mě ještě napadlo, jak autor vidí institut tzv. „stavění se jako chlap“ nebo jak té píčovině říkaj tady v dopravě. Mě tedy spíš zlomení se v pase a nastavení prdele a kešeně ouřadovi přijde jako ženskej princip, no ale třeba mi to někdo vysvětlí…?

    1. Nevím o co přesně jde, pouze odhaduji něco jako: Postavte se k té pokutě jako chlap, a zaplaťte…? V tom případě by se jednalo o klasickou taktiku hanobení – „shaming tactics“.

      https://exposingfeminism.wordpress.com/shaming-tactics/

  5. Sakra chlapi, přestaňte už fňukat, že mají ženské navrch – tohle vypadá jako feminismus naruby. Pokud se někdo nechá oškubat od zlatokopky, tak si to zaslouží. Pokud si někdo stěžuje, že ženy vychovávají z kluků slabochy, tak se má sám postarat o lepší „klasickou“ výchovu. Když se někdo domnívá, že nad ním má žena navrch, tak to zřejmě bude tím, že je to pravda. Autor cituje Bibli, že muž je pánem tvorstva . IMHO jako takový by měl problémy řešit, a ne že o nich diskutovat .

    1. Takže řešit ano ale diskutovat ne-e? Jak chcete řešit problémy ve vztazích, pokud neumožníte diskuzi?

      Navíc jednu stranu tohoto „konfliktu“ rovnou zesměšníte slovy: Že nemají fňukat?

      Ostatně přesně o tom tento článek je: Že přesně takové myšlení jaké jste zde předvedl/a? je velmi emotivní a zkratkovité a znemožňuje oběma – mužům i ženám – podívat se na vztahy realisticky. Muži jsou podvědomě tlačeni k tomu aby si nikdy na nic nestěžovali (nefňukej) – no a ženy potom ujíždí na svých feminacistických komplexech – protože muži je včas nezatrhnou.

      1. Diskutovat ano, ale s těmi, kterých se problémy týkají. Debaty na webu nikdy nebudou řešením problému ve vztahu, ať už jde o muže nebo ženy.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017