Původně jsem zamýšlela napsat pouze příspěvek o terorizujícím Jugendamtu, komentáře mě ale přiměly k vytvoření neplánované trilogie o životě v Rakousku.
Rakousko bylo zde i na jiných stránkách s podobným čtenářstvem uvedeno jako ideální země k emigraci a já jsem se občas usmívala při čtení lehce naivních představ.
V prvním díle jsem popsala příklady juvenilní justice, v druhém jsem nastínila lehce rozdílnou roli sociálního systému v Rakousku. Nyní bych ráda dokončila obraz o životě (nejen) cizinců v této alpské republice. Ano, i my jsme tu totiž cizinci se všemi nevýhodami, které status cizince má.
Rakousko je dle své hymny zemí hor, řek, velkých synů a od loňského roku i dcer a také poplatků a pokut. To poslední občas pěkně štve.
Když jsem poprvé měla vyměnit svou kartičku pojištěnce a zaplatit za tu novou 10 Euro, zvědavě jsem se úřednice zeptala, jaké nové funkce kartička má. Když jsem se dozvěděla, že vůbec žádné, naivně jsem se zeptala, proč tedy dosávám novou. Úřednice byla upřímná: Abychom dostávali vyšší poplatky.
Neznám nikoho, kdo by jezdil autem bez pokut. Špatně viditelné značky, les značek, nepřehledná parkovací místa ve Vídni. A všudypřítomní vypisovači pokut.
Často také narážíte na revizory. Doběhnete do autobusu, zavřou se za vámi dveře a už u vás stojí revizor. Na otázku, zda viděl, že jste právě doběhl a tudíž neměl šanci cvaknout jízdenku, odpoví, že viděl. A už vypisuje pokutu na 100 Euro.
Rakušané jsou prý rasisté. Jein. Použila bych tento novotvar vytvořený z ja a nein, čili ano i ne. Za posledních 70 let se jejich vztah k cizincům velmi zlepšil a na rozdíl od Německa se nesetkáte s agresivními nacionalistickými extremisty. Přesto jsme pro ně ekonomičtí imigranti z Ostblocku, o které nijak zvlášť nestojí. V lepším případě. V tom horším zloději a prostitutky. FPOE, národně populistiká strana a třetí nejsilnější strana v Rakousku, nevystupuje jen proti Turkům, ale i proti kriminálníkům z Ostblocku. Chtějí opětovnou kontrolu hranic a zrušení volného pracovního trhu. Ano, kvůli nám. V novinách se občas dočtete, že pokud chcete pracovat u policie, vyplatí se vám umět česky.
Občas si vyslechnete, že jste vyžírky a paraziti, kteří mají být Rakušanům vděční, protože doma byste pracovali za Euro na hodinu. A taky jste komunisti. A kradete. A prodáváte děti k prostituci. Prázdý kočárek před domem v Česku je znamením, že se uvnitř prodávají děti. To nevíte? Ale no tak…
Vyjímečně, pokud někoho fakt naštvete, ci můžete vyslechnout, že vás Čechy měl Hitler zlikvidovat.
Dalším rakouským negativem je justice. Já sama nemám žádné zkušenosti s fungováním soudnictví českého, nicméně právníci občas nemohou věřit vlastním očím i uším, co se v Rakousku děje. Soudy jsou pomalejší než ty české, soudci a soudní znalci bývají zaujatí a opravné prostředky v praxi fungují pomalu a nedostatečně. Zákony a právní praxe jsou občas odlišné od těch českých, zejména v oblastech jako je rodinné právo.
Varování pro ženy: na rozdíl od Česka není automatické svěření dětí do péče ženy. Většina soudců a soudních znalců je toho názoru, že dítě otce potřebuje stejně jako matku – i v případě kojenců. Vůbec je nezajímá, že otec se o dítě nikdy nestaral, ba naopak to berou jako příležitost dát dítě otci, aby se o něj taky mohl starat. Potom bývá legrace, když jde batole bydlet k otci, matka bývá z mateřské nahnána do práce a bývá jí vyměřeno výživné podle principu napětí (tj. kolik by člověk mohl na základě kvalifikace vydělávat, což ovšem žena po několika letech na mateřské NIKDY nedostane), otec se učí měnit pleny a témeř vždy potřebuje babysitterku (kupodivu vždy ženu). Pokud máte smůlu, dopadnete jako Beth: Dvouleté normálně vyvinuté děti dají na základě pochybného znaleckého posudku otci, který se o ně nikdy nestaral, on si najme au-pair, matka smí děti vidět na několik hodin v týdnu. Výsledkem jsou čtyřleté zanedbané děti, které nedokážou mluvit ve větách, nosí pleny a poškozují se. A všem to přijde v pořádku. Beth bohužel není výjimka, vyjímečná je pouze míra absurdity a následků pro děti.
Na rakouských školách se děti naučí méně než na českých. To je jedním z důvodů, proč velká část Čechů ve Vídni posílá své děti do soukromé české školy. („Ti jedni neintegrovaní Češi…“) Do české školy však chodí i pár dětí Rakušanů, protože má lepší reputaci než většina rakouských škol.
Souhrn:
Ekonomické aspekty
Jako cizinec budete narážet na znevýhodňování při hledání práce a v kariérním postupu. Podle některých budete také za stejnou práci vydělávat nižší plat. Pokud ale budete pracovat a bydlet v pronajatém bytě v Rakousku, zbude vám na konci měsíce více peněz, než pokud budete pracovat a bydlet v pronajatém bytě v ČR. I při občasných návštěvách rodiny. Pokud máte v Česku vlastní bydlení a v Rakousku byste žili v pronajatém, bude vaše životní úroveň srovnatelná.
Sociální aspekty
V Rakousku jsme stále vnímáni jako národ druhé kategorie. Šance na dobrou kariéru máte také lepší v ČR. Pokud hledáte práci, byt či školu pro děti, obvykle dostane přednost Rakušan. Na některých univerzitách mají cizinci kvóty.
Vysokoškolský titul hraje velkou roli.
Česká právnička Tereza z mého článku o Jugendamtu je příkladem, jak se z úspěšného člověka v Česku stane v Rakousku nýmand, který nemůže najít práci, protože neumí německy (přízvuk a chyby), má diplom z „pochybné školy“ (v tomhle případě i v nevhodném oboru) a na pomocné práce ji nevezmou, protože je překvalifikovaná. Tudíž je z právničky v renomované firmě „asociální vyžírka“, jak se občas můžeme doslechnout.
Problematický může být vztah s Rakušanem či Rakušankou. Zejména v případě rozvodu nebo svěřování dětí do péče. Počítejte s tím, že soudce bude zaujatý: Rakušan má vždy přednost. Pokud jste se do Rakouska přiženil či přivdala, bylo pro vás manželství dle soudce sociálním vzestupem, i když si fakticky pohoršíte jako Tereza. Jako Čecha vás snadno budou považovat za násilníka, jako Češku za ženu lehčích mravů.
Aspekt svobody:
Těžké posoudit, vzhledem k akcím Jugendamtu za svobodnější považuji Česko. Ano, opravdu vám můžou sebrat dítě kvůli banalitě na základě udání někoho, komu ležíte v žaludku.
Tento článek se zakládá na mém subjektivním názoru. Zajímají mě názory ostatních a těším se na diskusi.
Doufám, že přiměje čtenáře zastávající názor odejdu-do-Rakouska-a-bude-mi-hej k zamyšlení i nad negativy emigrace. Spousta lidí by si totiž dle mého názoru vůbec nepolepšila.
(1x známkováno, průměr: 2,00 z 5)