R-B-P cocktail

Featured Image

Po článku o www.novapravidla.cz jsem se začal zaobírat problematikou různých dopravních kampaní a tak jsem natrefil na komickou organizaci s názvem Besip.

Pokud používáte auto, asi víte, že na vás jako řidiče působí následující vlivy:

represívní systém – netřeba rozebírat. Výsledkem jsou různé akce pojmenované romantickými tajuplnými názvy, že by i Fox Mulder vyvalil oči. Třeba akce X. Nasraní policisté jsou nahnáni do ulic a jeden den v roce dělají svoji práci, což se veřejnosti prodá jako geniální tah k zvýšení bezpečnosti. V rámci pravidelného večerního channelingu pro vohnouty ukáže televize policisty, jak zrovna kasírují peníze od nějakého řidiče drahého auta, což vzbudí jásot v mnoha domácnostech. Realita hurá akce bývá jiná: Pár desítek majitelů retro škodovek přijde o techničák nebo dostanou pokutu za diskutabilní stav jejich plechovky, což přivede jejich rodinný rozpočet do deficitu. Protože nemají možnost si půjčovat různě po světě výměnou za politickou nezávislost, stane se, že auto fdemolici tím spíše neopraví. Zmrdi musí při prasení na chvíli sundat nohu z plynu a vnímají to jako zásah do jejich osobní integrity  – na co jsem si kurva kupoval tédéíčko f červeným íčku? Vyprodají se zásoby lékarniček. Jinak to není k ničemu dobré, druhý den policisté zmizí a je všechno jako za starých časů.

Kontrolní otázka: Co je to 90-60-90?
Odpověď: Údaj rychloměru při průjezdu kolem policejní hlídky ve městě.

– buzerační matrix. Pozestává ze souboru různých opatření, které vám mají zkomplikovat řízení auta natolik, že ztratíte pozornost a soustředíte se na to, abyste vyhověli systému. Například lesy dopravních značek, zhruba každý metr silnice jedna, zkurvysynské billboardy, některé umístěné proti zatáčce nebo umístěné bez patřičných povolení, příčné prahy, o které si prorazíte olejovou vanu nebo aspoň urvete přední lízátko, retardéry, předvolební obchvaty (viz Chlumec nad Cidlinou) a tak dále.

– propagandistická vymejvárna, která vás má přesvědčit, že každé používání automobilu je v podstatě pokusem o vraždu. Oni vůbec nepočítají, že by někdo jezdil slušně. Jakmile vlezete za volant, jste potenciálně vinen hned z několika přestupků: zřejmě máte nezapnuté pásy, proto billboardy, že smrtka se nepoutá. Určitě vozíte dítě volně ložené vzadu v kombíku, protože jste úplné hovado. Nepochybně se chystáte prasit, proto jsou kolem rakouských dálnic nápisy „geh vom Gas“. Hrubou podobou tohoto brainhackingu jsou kampaně ekozmrdů, třeba Dětí Země a jejich Dny bez aut.  TV Nova, celoplošná vohnoutí vysílačka,  mezi pravidelné rubriky (mrtvola v popelnici, „bílý límeček“ zatčený za finanční podvod, incestní znásilnění, roztomilé zvířátko) zařazuje pravidelně klip s děsivou autonehodou, kterému předchází pokrytecké upozornění, že následující záběry budou drastické. Ve skutečnosti je tahle věta pokynem pro vohnouty, aby dali k noze zbraň (láhev s pivem z Lidlu) a vypoulili oči, následuje krátká domácí sebereflexe o tom, že na těch silnicích je to úplně fpíči, už aby s tím ten Paroubek něco vole udělal kurva. Pak se dostaví osvěžující návrat do adrenalinových vod v podobě sportovního zpravodajství, stejně jako to bylo včera a stejně, jako to bude zítra. To nemůže nezanechat stopy.

Popisuju tyhle mechanismy, abychom chápali, proč se stalo to, co se stalo.

Našel jsem na internetu  dokument, který se jmenuje Návrh Akčního plánu realizace Národní strategie bezpečnosti silničního provozu v roce 2006.

Dokument je tak zajímavý, že se vyplácí přečíst slovo od slova. Je napsaný unikátním zmrdím speakem a vypadá jako výsledek soutěže o to, kdo napíše delší souvětí. Například díky větě „Intenzivní komunikační kampaně propagující správné chování kombinované s aktivní dohledovou činností policie působí účinně na chování účastníků silničního provozu a navíc díky tomu zároveň roste význam bezpečnosti silničního provozu jako společenského problému.“ Zde si mnozí z vás podobně jako já poprvé uvědomí, že bezpečnost silničního provozu je společenským problémem a ne toliko kinematickým problémem na průsečíku trajektorií zmrdí agresivity a vohnoutí blbosti. Ale možná je záměrem vnést do problému systémové hledisko a vnášet lidem do hlav paranoiu, pak zapomenou na jiné věci a nebudou je napadat nebezpečné souvislosti.

V celém dokumentu se ani jednou nevyskytuje slovo „plynulost“, takže asi nemá tato veličina na bezpečnost silničního provozu žádný vliv. Ohledně konstrukčního a stavebního stavu komunikací si zpráva vystačila s touto větou:

„Mnohem nákladnější a náročnější opatření týkající se zlepšení infrastruktury, např. stavba dálnic, zklidňování dopravy v obcích, jsou v současné době realizovány v rozsahu možností financování z programů SFDI, případně z rozpočtů krajů.“

Dokument konstatuje, že 49% chodců zahyne potmě, aniž by se autor nad tímto číslem pozastavil. Vzhledem k tomu, že intenzita automobilního provozu v noci klesá, je to zajímavé číslo – ukazuje na to, že smrtelné nehody chodců jsou značnou částí způsobeny jejich vlastní nedisciplinovaností a nezájmem udělat něco proto, aby byli vidět. Dokument neukazuje vůbec do řad cyklistů a chodců, což jsou podle mně dvě skupiny účastníků silničního provozu s nejčastějším prasáckým a bezmyšlenkovitým chováním, což je také pozoruhodné.

V rozboru toho dokumentu lze pokračovat ještě dlouho, aniž by to někam vedlo, tak to radši přeskočím. Doufejme, že tahle snůška hovadin a účelových zjednodušení zůstala návrhem a neráčila vejít nikomu z huby do ruky, ale odebrala se rovnou na toaletu, protože tam ve srolovaném stavu patří. Takový canc mohou vzít vážně jen blbci, o kterých jsem psal na začátku.

Jediná použitelná jsou v dokumentu obsažená data. V roce 2002 se stalo 139.345 nehod ve městě a 51.373 mimo město, v roce 2003 142.863 a 52.988 a v roce 2004 nějakých 141.165 a 55.319. Za srovnatelné období roku 2004 a 2005 jsou čísla také hodně podobná: 79.506 za leden-květen 2004 a 79.580 za stejné období 2005. Jediné, co se mění, jsou následky nehod: úbývá nehod smrtelných a nehod s těžkým zraněním, přičemž počet nehod s lehkým zraněním zůstává zhruba stejný. Potěšitelné je snad jen to, že klesá počet usmrcených dětí při nehodách ve městě.

Co z toho může vyvodit nezaujatý čtenář? Koktejl R-B-P je neúčinný, nemá na počet žádný nehod vliv. Pozitivní vývoj následků nehod a jakoby posouvání spektra k lehčím úrazům není zásluha pánů z Besipu ani nikoho dalšího, ale toho, že auta jsou rok od roku bezpečnější s tím, jak mohutní jejich pancéřování. Průměrné stáří automobilů v ČR je už několik let čtrnáct roků, což v praxi znamená, že nejvíce automobilů pochází někdy z roku 1992 a taková auta na tom z hlediska bezpečnosti posádky nebyla vůbec špatně – samonavíjecí pásy, lámací hřídel volantu a opěrky hlavy v té době už byly standard.

Zbytek studie jsou jen zmrdské tlachy s mizivou informační hustotou. V podstatě se dozvídáme, že cílem pro rok 2006 se stane:

– zvýšit používání zádržných systémů
– zvýšit zapojení obcí a měst do řešení bezpečnosti silničního provozu
– zavést nová pravidla obsažená v novele zákona o provozu na pozemních komunikacích
– posílit dopravní výchovu dětí a mládeže

Z toho plyne, že koncept R-B-P bude dál fungovat ke spokojenosti všech zúčastněných, především mediálních konzultantů a spřátelených reklamních agentur. Bohužel také bez výsledku. „Zvýšit zapojení“ obcí do oprav a úprav komunikací zřejmě autoři zprávy nepovažují za potřebné, stejně jako odstranění úzkých míst způsobujících časté a rizikové zastavování provozu. Oproti tomu je zapotřebí provádět brainhacking dětí a mládeže…

… to nás teda potěš koště.

Je mi líto, že to funguje právě takhle a každý by měl zvážit, zda dopravní kampaně bude akceptovat, nebo je odmítne jako celek a nebude jim věnovat pozornost. Mám dojem, že za konceptem R-B-P stojí parta buzeriášů nevalné inteligence Paroubko-Škromachova typu a tak mám alternativu, která je určena pro rozumné lidi.

Besip je organizace, která se má zabývat bezpečností silničního provozu, ale její činnost tomu, soudě podle citované zprávy, neodpovídá. Spíš mi to připadá jako crew recyklovaných dopravních policajtů, ministerských úředníků a jiných diletantů. Nehoda je v podstatě selhání a kdyby se pánové profesionálně zabývali selháním různých systémů, věděli by, že k failure mode existuje vždy příčina, kterou je zpravidla další failure mode, který má zase svoji příčinu. Takto se dá hledat tak dlouho, až se v řetězu příčin a následků dobereme hlavní příčiny, v teorii selhání root cause. Reakce na vedlejší příčiny nebo dokonce projevy selhání nevede nikdy k efektu, maximálně ke krátkodobému potlačení projevu vady.

Pak by se třeba ukázalo, že například 60% ze všech nehod na křižovatkách nastává na 20% křižovatek. Nebo že nehody se stávají pořád na stejných místech. Způsobují je stále stejné typy řidičů. Zjistilo by se, že za podstatným podílem nehod nestojí řidiči s velkou praxí, ale diletanti, kteří neumí jezdit plynule, nemyslí dopředu a krizové situace řeší šlápnutím na brzdu. Teorie selhání pamatuje i na prosté prasení, v tomto případě je root cause špatné uvědomování si  pozice řidiče v systému dopravy, chybná interpretace vlastního ega a hlavně nedostatek inteligence projevující se akceptováním bludů typu „podle pravidel jezdí jen blbci, já mám na víc“.
 
Ukázali jsme si, že Besip nědělá svoji práci a místo toho míchá koktejl R-B-P, a to bez měřitelného efektu a za peníze státu. Ve skutečnosti bude takových subjektů mnohem více a mají značnou mediální moc. Nejsme jistě všichni tak pitomí, abychom uvěřili tomu, že když se řidiči ke stávajícím povinnostem uloží ještě nějaké další povinnosti, že tím vzroste jeho bezpečí.  I když se léta koktejl R-B-P míjí účinkem, přesto R-B-P systém dál funguje, nebudou to tedy zájmy nějakého Besipu nebo pár vyhořelých policajtů, ale nějaké R-B-P lobby.

Socialistická vláda se snaží vytvářet dojem, že se o jednoho každého z nás všetranně stará. Dává pozor, abychom si neudělali bebí v autíčku.  Levice nad námi drží ochrannou ruku, pročež jí dobrovolně odevzdáme svoje peníze i mysl. Vždyť je to tak bezpečné… a pohodlné… To je pravý účel koktejlu R-B-P.


Pro finální odreagování od těžkého tématu, veselá kampaň iBesipu o používání pásů. Hustej bodyshot zmrdích tlachů rovnou do naší hlavy.

Celkový dojem: Kampaň o bezpečnostních pásech míří úplně mimo, protože nepoužitím bezpečnostních pásů uškodí řidič jen sám sobě, když neuvažujeme nereálnou možnost zásahu třetí osoby freeware hlavou po předchozí dekapitaci. Je tedy každého věc, zda si pásy zapne nebo ne, případně strpí, aby si je nezapnul cestující za ním, důsledky nese každý sám. Kampaň se (jako všechny podobné) vyznačuje tím, že činí ze všech viníky (odkud tohle jen známe?). Kampaň má mít sice háj kavrič a cílovou skupinou jsou všichni, ale nechápu proč – já s používáním pásů vůbec žádný problém nemám. Občané v MHD jsou také cílovou skupinou, ačkoli autobusy MHD žádné pásy na pasažerských sedadlech nemají. Ovšem argumenty typu je to cool, je to sexy a každej normální to dělá vypovídají o naprosté myšlenkové impotenci autorů kampaně. Až si každej normální vrazí do prdele šroubovák, to pak také budeme muset všichni? Na tohle že platím daně? To teda fuj.

Pokud chcete spíše něco praktického a měli jste již na základní škole kouli z fyziky, zde je návod na stanovení správné vzdálenosti, která je poněkud netradičně vyjádřena v sekundách. I když je mi jasné, jak to asi autoři mysleli, nepochopil jsem podstatu měření („dvě sekundy uběhnou, když uběhnou dvě sekundy“).
 
 


21.03.2006 D-FENS

12345 (Zatím nikdo nehlasoval)
311x přečteno
Updatováno: 28.11.2015 — 0:06
D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!