Larry Elder se ve svém komentáři zamýšlí nad tím, jaký vliv mají otcové na formování charakterů, postojů a životů svých synů a nad tím, jestli vlna násilí, jakou zažíváme a z jaké mnozí viní zbraně, hry či reklamu náhodou není daná tím, že otcové z životů množství kluků zmizeli a roli rodiny převzaly gangy.
Symbolem „násilí se zbraněmi“ není škola Sandy Hook. Je jím Chicago.
V roce 2012 zažilo město, které prezident Obama přijal za rodné, 506 vražd, včetně 60 zavražděných dětí. <v Chicagu platil do konce roku 2012 prakticky zákaz na nošení zbraní na obranu – pozn. překl.>
Filadelfie, které místní televizní reportéři často přezdívají „Killadelfie“, za poslední rok napočítala 331 zavražděných. A v Detroitu bylo zavražděno 386 lidí.
Od roku 1966 se v amerických školách událo na 90 případů střelby do studentů, při kterých zemřelo 231 lidí. Ano, střelba na Sandy Hook nás šokovala. Ale pravděpodobnost, že vaše dítě zemře při „školní střelbě“ je menší, než že je zasáhne blesk.
Více než polovinu ze všech zhruba 11 000 lidí zavražděných palnou zbraní představují černoši zabiti jinými černochy, většinou ve městech a většinou ve spojení s gangy. V žebříčku příčin úmrtí mezi mladými černochy nevedou autonehody či utonutí, ale vraždy.
Rapper/herec Ice-T („zabiják policajtů“) chodil do stejné školy, jako já. Tu samou školu navštěvovali i teenageři ve filmu Johna Singletona „Boyz n the Hood“ o černošských gangsterech, kteří v tom filmu jezdili po ulici South Central Los Angeles boulevard, po které se jmenuje i ona škola.
Crenshaw High byla otevřena v roce 1968. Když z ní o méně než dekádu později odcházel Ice-T, Crenshaw již byla – slovy rappera – „Crip school“: škola ovládaná gangy. Školu provázela taková pověst násilností, že ji magazín Times nazval „Pevnost Crenshaw“. Jakkoli měla velké úspěchy v basketbalu a fotbalu, v roce 2005 škola ztratila svou akreditaci, aby ji v roce 2006 dostala nazpět, ovšem jen s dočasnou platností.
V roce 1970 jsem byl studentem v pořadí druhé třídy, která školu absolvovala. Některé z dětí, které spolu se mnou začínaly v desáté třídě, ji nedokončily. Ale tehdy to byla spíše výjimka, než pravidlo. Roku 2012 je stav takový, že pouze 51% studentů školu vychodí až do konce.
Co se stalo?
Zmizeli otcové. Nebo, mám-li použít přesnější termín Billa Cosbyho, roztrhl se pytel se „svobodnými otci“.
V roce 1965 Daniel Patrick Moynihan napsal knihu „Černošská rodina: případ pro národní akci.“ V té době se 25% černošských dětí rodilo mimo rodinu s oběma rodiči a Moynihan toto číslo nazýval alarmujícím. Když přeskočíme do současnosti, v této době se mimo rodinu narodí 72% černošských dětí. A 36% bílých dětí a 53% dětí hispánských.
Ve filmu „Boys n the Hood“ má Tre, kterého hraje Cuba Gooding Jr., ve svém životě aktivního otce. Doughboy, kterého hraje Ice-T, vyrůstal bez otce a matka jej odmítala, protože jeho otce neměla ráda.
Goodingův těžce pracující, zodpovědný otec, kterého hrál Laurence Fishburne, oproti tomu stál při svém synu. Varoval ho před tím, aby se zapletl s těmi špatnými lidmi a před kariérou pouličního zločince. A učil jej, že „každý idiot s penisem může udělat mimino, ale pouze skutečný muž dokáže vychovat své dítě.„
Studie ukazují, že děti rozvedených rodičů mohou mít výsledky stejně dobré, jako ty z celistvých rodin – pokud otcové zbytek rodiny podporují a hrají v životech svých dětí aktivní roli.
Ale co když „v sousedství“ žádní otcové nejsou?
V roce 1979 proběhl Národní průběžný průzkum mladistvých, který zjistil, že u dětí bez <aktivně fungujících> otců je dvakrát větší pravděpodobnost, že vypadnou ze školy a u děvčat bylo 2,5krát pravděpodobnější, že otěhotní během dospívání.
Profesor sociologie z Rutgers University, Davide Popeone, publikoval v roce 1996 práci „Život bez otce“, ve kterém popisoval „masivní erozi“ otcovství v Americe. Popeone došel k závěru, že kluci vyrůstající bez vlivu otce měli větší pravděpodobnost, že budou mít problémy s drogami, alkoholem, chováním a sociálními vztahy. Během 90. let několik dalších studií došlo k závěru, že rozdrolení rodiny bylo odrazovým můstkem pro vstup dětí do gangu <což dosvědčují i osobní svědectví a výpovědi mnoha gangsterů – pozn. překl.>.
Mnozí levicově smýšlející lidé shazují důležitost otců jako „pravicovou propagandu typu ‚obviň oběť.'“ Inu, rapper Tupac Shakur ve svém posmrtně zveřejněném dokumentu „Vzkříšení“ říká: „jsem si jistý, že kdybych měl otce, měl bych nějakou disciplínu, měl bych více sebedůvěry.“ Říká, že vstoupil do gangu protože chtěl patřit do rodiny; a gang nabízel strukturu, podporu a ochranu – tedy právě to, co se dá normálně očekávat od fungující rodiny.
Vzoreček pro úspěšný život ve střední třídě je jednoduchý: dokonči střední, neměj děti dokud ti nebude alespoň dvacet a než budeš mít dítě, ožeň se. Příprava na budoucnost vyžaduje odhodlání. Vyžaduje schopnost odložit požitky – tedy přesně tu disciplínu, o jaké Tupac říká, že mu chyběla, jelikož vyrůstal bez otce <my neochotu odkládat požitky nazýváme „vysoká časová preference“ a máme ji na mysli, když vytýkáme některým romům, že vůbec nemyslí na budoucnost a namísto práce pro výplatu, kterou dostanou až za měsíc si užívají života, jaký mohou mít hned teď – pozn. překl.>.
Je snadné dělat to, co se nám chce. Je těžké dělat to, co je potřeba. Otcové, tím, že každé ráno vstanete a jdete do práce vysíláte ke svým dětem mocné poselství: tvrdá práce vítězí. Nejsou zde žádné zkratky. Výsledek je nejistý – ale snaha je plně ve vaší moci.
Toto je překlad článku „‚Gun Culture‘ – What About the ‚Fatherless Culture‘?“ od Larryho Eldera, který původně vyšel na konzervativním serveru TownHall.com a který překládám v rámci většího celku zamyšlení nad nad nenahraditelnou rolí otců a škodlivé roli státní indoktrinace na školách ve výchově dětí k osobní zodpovědnosti a svobodě.
(5x známkováno, průměr: 4,20 z 5)