Proč potřebujeme občanky?

Featured Image

K napsání tohoto článku mě přivedla diskuze zde na DF ohledně všech možných průkazů, ať již občanských, řidičských, zbrojních, nebo těch do knihovny či potažmo RZ

V diskuzi je názor pana OC, dovolím si citovat: „Proč mám mít u sebe ZP a průkaz zbraně? Proč mám mít u sebe občanku? Proč mám mít na autě RZ? Všechno je to jedno velké nekonečné svinstvo k zblití :((((((((„ V následné diskuzi se vytváří dva protichůdné názory, z nichž jeden zastává princip „registrace je nutná v určitých přesně vymezených případech“ a druhá „jakákoliv registrace je porušováním práv svobodného občana a je nepřípustná“.

Ač v principu s tímto naprosto souhlasím (jakákoliv registrace svobodného člověka, a nucení ho tyto registrace nosit s sebou, je nesmysl a zbytečná buzerace), dovolím si se na to podívat i z druhé stránky. Prostě to v dnešní době není možné. Sluníčková představa, totiž to, že nepotřebuji žádný průkaz k dokázání něčeho, co běžně dělám (občanuji, řídím/vlastním auto, resp. RZ, střílím ze zbraně, chodím do knihovny) je v dnešním systému nepoužitelná.

Idea: soužití všech lidí je naprosto bezproblémové. Neexistuje kriminalita, hádky, neshody. Sluníčko svítí a my se všichni blížíme vstříc světlým zítřkům. V takovéto společnosti není potřeba žádných průkazů ani doložek o příjmu či podobných ptákovin. Každý si dovede sám dobře spočítat, jestli dokáže splatit půjčku, o kterou zažádá v bance, či jestli uživí další dítě. Na silnicích téměř neexistuje nehodovost a když se nakrásně nějaká nehoda stane, její řidiči to dovedou vyřešit bez fízlů a bez pojišťoven gentlemanskou dohodou a uznáním viny. Nikdo nekrade, jelikož všichni mají dost. Pokud by tato idea, ať už bychom jí někdy v budoucnu dosáhli cestou demokracie (pochybuji), komunismu (nemožné) či diktatury (nejpravděpodobnější) existovala, nebylo by potřeba žádných průkazů. Všechno by probíhalo na čestné slovo, které by mělo váhu. Těch pár vyvrhelů, které každá společnost v rámci mutací genofondu vygeneruje, bude prostě vypátráno svépomocí a z genofondu odstraněno. (považujte tento odstavec za ideální stav; to, že se tomu nemůžeme ani za boha přiblížit je mi prosím pěkně jasné ? )

V dnešním světě si to dost dobře nedovedu představit. Požadovat po někom, kdo to do mě v autě napálil ze zadu, přiznání viny na pojišťovně na dobré slovo, považuji za choromyslné. Toho člověka je momentálně třeba identifikovat. Pokud si to prosadíme, můžeme to dělat podle otisku prstu, DNA nebo čehokoliv jiného, co si jenom vymyslíme. Sluníčkový stav. Netvrdím, že tento způsob je to jediné pravé či proveditelné; ovšem kromě nadávek na téma „nechci občanku/řidičák“ jsem doposud neslyšel jediný návrh toho, jak to změnit k lepšímu (ale hlavně k funkčnímu) řešení. Možná jsem je přehlédl, a v tom případě se dotyčným navrhovatelům omlouvám.

Naprosto stejný princip se dá přenést na jakoukoliv činnost, ke které je potřeba státem (či jiným zřízením) uznaná a vyžadovaná registrace.

Na jednoho občana této republiky připadá deset ovčanů (ničím nepodložený odhad). Z těchto deseti ovčanů je minimálně pět zmrdů a tři vohnouti. Skutečně chcete, aby se kvůli tomu miliónu lidí, co má povědomí o morálce, slušnosti a poctivosti zrušilo označkování deseti ostatních, kteří to povědomí nemají? Já tedy ne. Pokud občan nabourá někoho v autě, svědomí mu nedovolí, aby se z toho nějakým způsobem vykrucoval. Prostě uzná chybu a udělá vše proto, aby jí napravil. Ovčan/zmrd/vohout bude hulákat na lesy, že on rychle nejel, že jste ho vybrzdili, a kdo ví co všechno jiného. Bude se vykrucovat. Nebude s vámi spolupracovat. Proto je na místě přivolat (fujtajxl) opicajty a přenechat to vyšší moci. No a ti holt prostě nějak šmejda identifikovat musí. Dneska se to dělá pomocí občanky. Kdyby nikdo neuměl lhát, tak by nebyly třeba. Všichni by správně nadiktovali svoje údaje – a v tom případě by ani opicajti nebyli potřeba. Bohužel, praxe, jak zcela jistě všichni víme, je zcela jiná.

Dohodu dvou lidí, kteří mají povědomí o tom, co je morálně správně a jsou ochotni to ze své vlastní vůle to dodržovat, není třeba nikterak dokladovat či jinak identifikovat. Až to bude, tak mi dejte vědět. Já se tak chovám, či si myslím, že se tak chovám, ale 10 dalších nikoliv. Statisticky je tedy pravděpodobné, že mě naboří zmrd a ne gentleman, či jak to chcete nazvat. „Dohodu“ od člověka, který to povědomí nemá, nehodlám podstoupit bez jeho důkladné identifikace. A jsme zpátky u ovčanek (či čehokoliv jiného, co si vymyslíte).

Utahování šroubu je věc nepěkná. Můžeme tu nadávat, že dneska potřebujeme papír na všechno. Co jsme si udělali, to máme. Zvolili jsme si takové politiky, zvolili jsme si vstoupit do EU, zvolili jsme si cestu nejmenšího odporu (myšleno na ovčany ČR, nikoliv na občany). Děláme to tak pořád, protože to je princip vývoje. Kdybychom nepotřebovali zjednodušovat stávající systém (od pravěku – nikdy bychom se nevozili v autech, kdyby nebylo vynalezeno kolo k zjednodušení jakékoliv přepravy), nikdy bychom nešplhali po evolučním žebříčku výše. Zjednodušování je to, co nás posunuje kupředu. Zjednodušování hledání viníka nějaké neplechy nás vede k tomu, že jsme si vymysleli občanky, řidičáky atd. To, že to stát nepožívá jak má či rovnou zneužívá, je věc druhá. To že to je v podstatě buzerace těch pár % slušných a poctivých lidí, je věc třetí. Osobně se radši vzdám části těchto svobod, které mi plynou z neregistrace, abych po registraci měl alespoň nějakou naději na to, že když mě někdo okrade nebo jinak poškodí, bude dopaden a že mi vrátí to, co mi patří.  Matematika tohoto stavu je prostá, 1-1=0. Původní stav. Rovnováha, obnovení statusu zero (opět, mluvím o ideálním stavu; to že to takhle nefunguje je věc další).

Dám k dobru jednu příhodu; vynálezce moderního automobilu, p. Benz, požádal zemský úřad o vydání povolení provozovat toto vozidlo (zdroj). A řidičák byl na světě. Nechám na vás, odpovědět si na otázku, proč tak učinil.

A nezapomínejme na jednu důležitou věc – registrace jako taková je tu od nepaměti. Dříve neexistovaly registry, kam by se centrálně zanášely údaje o lidech. Dříve lidí bylo nepoměrně méně než dnes. Jiří z Poděbrad byl jenom jeden, stejně tak jako Robin z Locksley (známější pod pseudonymem Robin Hood). Nikdo si nedovolil přivlastnit si toto jméno a pod tímto vystupovat, neboť dotyčný by se asi pěkně nasral a došel tomu zmrdovi rozbít tlamu. Masové rozšíření lidstva po planetě má za následek to, že jednotlivci splývají v masu a nelze je již identifikovat pouze na základě toho, že vám řeknou, jak se jmenují. Zjednodušujeme. Místo toho, abychom věřili faktům, které nám někdo o sobě řekne, se radši podíváme do občanky, kde to někdo zaznamenal, a my tomu můžeme věřit (ideální stav). Při 7 miliardách lidí na Zemi si neumím přestavit, že bychom ty občanky neměli. A teď mě můžete sežrat, ale nejdřív mi prosím řekněte, jak byste to tedy udělali vy. Rád přijmu jakékoliv jiné řešení, ani v nejmenším se občanek jako takových nezastávám, ale dokud mi někdo nenabídne něco lepšího, jedná se pouze o mlácení prázdné slámy. Já nic lepšího zatím nevymyslel.

Průkazka tu je od toho, protože lidi lžou a jsou svině. Pro velké ryby to platit nebude, falešné doklady si udělá dneska každý druhý pitomec; jedná se právě o ty malé případy, které se do televize nedostanou, článek na hovínkách o nich nikdo nenapíše. To, co se denně stává komukoliv z nás, když přijdeme do styku s nějakým vykukem, co by nás chtěl ojebat. Pokud si 10% lidí myslí, že to jsou zbytečnosti (a já mezi ně patřím), kdežto 90% lidí je pro, holt se podřídím a průkazku si pořídím. Nejsem s tím spokojen, ale jsem v menšině. Až ten poměr bude obráceně, průkazky nebudou. Na ten den se těším, ale nevěřím, že se ho dožiji.

Abych to nějak ukončil – důvod, proč jsem tenhle článek napsal je, že mi přijde, že někteří čtenáři DF žijí v nějakém uzavřeném světě, kde je všechno špatně a to, co nám nařizuje stát (či jakákoliv jiná instituce) je nutno obcházet, nedodržovat či jinak sabotovat. V některých případech se nedá než souhlasit (FSM), v některých, jako je tento, to považuji za hloupost. Průkazky jsme si vymysleli sami! Je to kvůli zmrdům, kterých je tu stále spousta (jasně, a nejen kvůli tomu). Jejich podoba či účel, ke kterým jsou používány, je nutno pravidelně přezkoumávat a měnit na základě momentálních požadavků doby. Jejich existence jako taková je podle mě v pořádku. Něco prokazují. Něco, co bychom jinak složitě dohledávali či zjišťovali. Zjednodušování. Nic víc. Nic míň.

PS: Tak nějak mám pocit, že mě v diskuzi budete nadávat do levičáků, fašistů či podobných svinstev. Předem prohlašuji, že to tedy rozhodně nejsem, a že se zdržím komentáře k jakýmkoliv podobným výlevům. To, co zde píši, je můj pohled na stávající stav; ten se mi nelíbí, a snažím se s tím něco dělat. O tom ale článek není.

Moje přesvědčení je racionální anarchista (definice v románu Měsíc je drsná milenka od R.A. Henleina; s AnCapem to nemá co dělat). Moje vidění světa není černobílé. Každá mince má dvě strany. A nemůžu se zavděčit svým názorem všem, a ani o to nestojím; pak by totiž nezbyl nikdo, kdo mi řekne, co dělám špatně. Díky za váš čas.


21.07.2013 El Tazar

12345 (Zatím nikdo nehlasoval)
151x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:53
D-FENS © 2017