aneb trochu netradiční polemika s článkem P. Hájka
Šéfredaktor Protiproudu a blízký spolupracovník Václava Klause Petr Hájek reagoval v tomto článku na článek Tomáše Pajonka.
Nebudu obhajovat pana Pajonka, ten se jistě obhájí sám, rád bych však panu Hájkovi (a nejen jemu) vysvětlil, proč jsem se stal členem politické strany.
Jsem ve věku, kdy už něco málo pamatuji. Pamatuji boj proti imperialismu, boj o zrno, boj za světový mír, boj proti globálnímu ochlazování (sic!), boj proti komunismu, boj proti chudobě, boj proti bohatým, boj proti globálnímu oteplování, boj proti kácení stromů, boj za práva toho či onoho… A jsem z toho unavený. Jsem unavený z toho, jak neustále někdo chce proti někomu či proti něčemu, za něco či za někoho bojovat. Každý z těchto „bojovníků“ totiž chce, abych se jeho boje účastnil. Když ne osobně, pak aspoň potřebuje pro svůj boj moje peníze. A vzhledem k tomu, že sám bych mu spíš žádné nedal, použije k tomu peníze, které mi vezme stát. Státu se totiž jednotlivec špatně ubrání.
Tak je to i s bojem pana Hájka. Pan Hájek nejde a nestrhne svým příkladem masy. Pan Hájek trvá na to, aby „jeho hodnoty“ bránil a vynucoval stát. Tradiční hodnoty. Kdo by mohl být proti? Národ. Rodina. Křesťanství. Hanba těm, kteří si třeba rozumějí s nějakým cizákem lépe než se svým sousedem! Těm, kteří nechtějí či neumějí žít ve státem schváleném a podporovaném heterosexuálním svazku! Těm, kteří věří v jiného boha!
Právě proto jsem vstoupil do politické strany. Do takové politické strany, která má za ideál stav, kdy stát pouze chrání život a majetek občana. Kdy jeden občan druhého neučí žít s klackem v ruce. Kdy stát občanovi nevnucuje život podle něčích hodnot, byť sebedemokratičtěji odhlasových. Ať už jsou to hodnoty, které vyznává pan Hájek, nebo hodnoty socialistů, environmentalistů, klimaalarmistů, ochránců či propagátorů toho či onoho. Role státu totiž nemá být prosazování myšlenek jednoho na úkor druhého, ale dohled nad tím, aby si každý své myšlenky prosazoval sám, za svoje a na svém. Aby každý mohl svým osobním příkladem dokázat ostatním, že jeho přístup je lepší.
Ano, souhlasím s panem Pajonkem, že Svobodní budou hlavní euroskeptickou stanou v letošních volbách do evropského parlamentu. On totiž není rozdíl mezi eurohujerem a třeba panem Hájkem. Liší se pouze v hodnotách, které nám chtějí vnutit. A lidé jsou z toho už unavení. Nechtějí neustále poslouchat, jak jsou blbí, jak nevědí, co je pro ně dobré. Lidé už nechtějí poslouchat ty stále stejné, i když měnící se „konatele dobra“, páchající své „dobro“ pomocí direktiv, nařízení, zákonů a vyhlášek. Lidé sami nejlépe vědí, co je pro ně dobré. Lidé sami nejlépe vědí, jak mají žít, jak a za co utrácet své peníze. A čím dříve se zbavíme těch, kteří realizují své sny za naše peníze, tím lépe. Ať sedí v Praze nebo v Bruselu.
(Zatím nikdo nehlasoval)