Proč jezdím starým autem - zpět na článek

Počet komentářů: 325

  1. „Také si nevzpomínám, že bych někdy našel za stěračem vzkaz „odřel jsem vám nárazník, volejte číslo…“.“

    K tomu jedna historka ze života. Vyprávěl kamarád, když dělal u stavební firmy, tak jeden jeho kolega někde jel bagrem a nedopatřením odřel zaparkované auto. Byl slušný a nechal za stěračem lísteček s kontaktem.

    Velká chyba.

    Auto patřilo nějaké právničce. Ta si to uměla zařídit, takže soud nakonec seznal, že v tom autě zrovna seděla, měla svědky a ze střetu si odnesla trvalé následky.
    Řidič bagru odsouzen k placení bolestného, náhradě škody na vozidle, soudních výloh atd. atd. Neměl šanci.

    1. Dobrá kunda.

      1. …toto oznaceni bych pouzil pro mnohem uzitecnejsi vec…

      2. jj, ale musis uznat, ze ta pravnicka taky!

    2. Tá právnička by zaslúžila jednu poriadnu po gebuli s lyžicou od bagra. Nikdy neviete na koho narazíte, preto mám v aute kameru. Mojej známej zase nejaký mamrd na križovatke vrazil do auta, keď išiel na červenú a tvrdil, že mal ešte zelenú. Samozrejme mal známeho policajt, ktorý prišiel k vyšetrovaniu nehody, tá ženská bola asi ešte v šoku, tak podpísala všetko čo jej ten policajt dal, obaja ešte robili na ňu nátlak že to musí podpísať a vlastne týmto sa priznala, akoby vinníkom bola ona. Preto nikdy nič nepodpisujte bezprostredne po nehode, aj keď na vás policajt bude tlačiť.

    3. A teď prosím tu o Karkulce…

      Pokud kolega boural služebním bagrem, bolestné, náhrada škody, soudní poplatky apod. se platily primárně z povinného ručení a pokud to nestačilo (což si nedovedu představit), platil je zaměstnavatel. Zaměstnanec odpovídá vůči zaměstnavateli do 4,5 násobku průměrného výdělku, ale pokud škodu uhradila pojišťovna, tím to končí a nic neplatí ani zaměstnavatel. Jediná varianta, kdy by zaměstnanec mohl něco platit je, že to odření udělal pod vlivem, ale to by asi těžko na sebe nechával kontakt, že jo…

      A taky ta úvodní část, jak si právnička sehnala svědky a uměla si to zařídit je hodně přitažená za vlasy…

      1. Žilo jednou jedno děvčátko a to dostalo od babičky k narozeninám dárek – červenou čepičku. Rádo ji nosilo, a proto jí říkali Červená karkulka. Babička bydlela za lesem a Karkulka ji často navštěvovala. Jednoho dne měla i babička narozeniny a maminka k ní Karkulku poslala s košíčkem plným dárků. Děvčátko muselo projít hlubokým lesem a proto jí maminka přikazovala: „Jdi rovnou k babičce, Karkulko, a nikde se nezdržuj a nescházej z cesty. Mohlo by se ti něco zlého přihodit.“

        Karkulka to slíbila, ale na svůj slib brzy zapomněla. Jakmile uviděla rozkvetlé lesní květy, začala je pro babičku sbírat do kytičky. V hlubokém lese žil také zlý vlk. Karkulku zahlédl a začal ji zpoza stromů sledovat. Po chvíli jí nadběhl, vynořil se před ní a ptal se:“Kam jdeš, Karkulko?“
        „K babičce,“ odpověděla Karkulka. „Nesu jí k narozeninám košíček plný dárků. Bydlí v chaloupce za tímhle lesem.“
        Vlk to uslyšel a pelášil k babiččině chaloupce, aby tam byl dřív než Karkulka. Zaklepal na dveře.
        „Kdo to klepe?“ ptala se babička. „To jsem já, Karkulka. Jdu ti popřát hezké narozeniny a nesu dárky,“ odpověděl jí vlk tenkým hláskem. Babička si myslela, že je to opravdu Karkulka. Pustila vlka do chaloupky a ten ji spolkl. Potom si nasadil na čumák brýle, vlezl do postele a přikryl se.

        Karkulka zatím doběhla k babiččině chaloupce a celá natěšená, že jí udělá dárečky radost, zaklepala na dveře. Vešla dovnitř, podívala se na vlka ležícího v posteli a podivila se:
        „Babičko, ty máš ale velké uši.“
        „To abych tě lépe slyšela,“ řekl vlk.
        „Ty máš ale velké oči, babičko,“ podivila se zase Karkulka a vlk odpověděl: „To abych tě lépe viděla.“
        „Ty máš ale velkou pusu, babičko,“ podivila se Karkulka a vlk zařval:
        „To abych tě mohl lépe sníst!“ Pak otevřel svoji tlamu a Karkulku spolkl taky. A jak měl plné břicho, svalil se zpátky do postele a tvrdě usnul.

        Brzy šel kolem hajný, který při svých pochůzkách lesem vždy babičku navštívil. Z chaloupky však uslyšel hlasité chrápání. Nakoukl dovnitř oknem a v babiččině posteli vidí ležet vlka s obrovským břichem! To on asi snědl babičku! Vešel tedy dovnitř a tesákem vlkovi břicho rozřízl. Jak se podivil, když z něho s babičkou vyskočila i Karkulka. Obě byly živé a zdravé.
        Všichni začali nosit kamení a sypat je vlkovi do břicha. To pak zašili. Když se vlk probudil, uháněl pryč do svého lesa. Bylo mu ale těžko a měl žízeň. Nejblíž byla babiččina studna, když se však nad vodu nakláněl, těžké břicho ho stáhlo dolů a již ho nikdo nikdy neviděl.

        1. Hele, neni to tyrani zvirat? Byla ta studna prihlasena? Byla nasledne sanovana, aby se zabranilo infekci spodnich vod? Jak to, ze dite bylo v ohrozeni zivota bez dohledu zodpovedneho zastupce? Bonzovat se nesmi, ale hlasit by se to melo!

        2. Já to znám teda jinak. Karkulka jela přes les k babičce na kole. Potkal jí vlk a žadonil, aby mu kolo půjčila. Karkulka to měla od maminky zakázané, ale vlk ji uprosil a tak mu kolo půjčila. Vlk jezdil po lese na kole jako blázen, přehlídl v rokli spadlej kmen a v plný rychlosti na něj dopadnul. Tou příšernou ranou prasknul u kola rám. Vlk se vyděsil, protože tušil, co by následovalo od Karkulčina tatínka, kdyby se ten dozvěděl, že vlk Karkulce rozbil kolo. I vydal se vlk ke kováři, aby kolo spravil. Kovář však tou dobou byl u vrchnosti platit daně nebo daně z daní, polatky za daně nebo tak něco, takže kolo spravit nemohl, ale vlk ukecal kovářku, že si může rám svařit sám. Vlk narychlo posmrkal rám a fofrem pádil do lesa za Karkulkou. Ta mezitím sbírala kytičky, cpala se ostružinami, malinami a dalším lesním ovocem. Když uviděla vlka, tak se ho udiveně ptala:
          „Proč máš tak odřené uši?“
          „To jak jsem na kole urputně urputně brzdil o větve“, odpověděl vlk.
          „A proč máš tak špinavé chlupy?“ ptala se dál Karkulka.
          „Protože v rokli je asi šílenej bordel, ne?“, povídá vlk.
          „A proč máš tak veliké červené oči?“
          „No přece vod svařování, ty krávo!“

    4. Tak to já jednou jedinkrát našel lístek za stěračem. Nějaký starší pán mi odřel nárazník na takový „japonský fábii“,co jsem s ní jezdil do práce, ale už nejezdím, protože průběh jejího konce do puntíku popsal D-FENS. I to s tou Flashkou a bankomatem.
      Tehdy jsme měli ještě kancelář v sousedství mateřské školky parkovalo se tam podélně s chodníkem. Byl tam značně zvýšený výskyt slepic a vohnoutů za volanty SUV a jiných mastodontů vjíždějících a vyjíždějích z řady vozidel a to několikrát denně. Takže obouchaný přední narazník a obtisklou kouli na SPZ jsem už neřešil. Jednou do roka jsem zakytoval hluboké rýhy a přestříkl bílým sprejem. Na tomto autě jsem ocenil, jak praktický je „sněhulák“ základní lesklý.
      Jednoho odpoledne jsem našel za stěračem lístek, kde se neznámý strašně omlouvá, že mi odřel nárazník a ke zprávě připojil telefonní číslo. Pohlédl jsem na nárazník a přemýšlel, kterou odřeninu má namysli. Napsal jsem mu SMS, že se nic neděje ať to neřeší.
      Následující den vstoupil neznámý člověk do kanceláře a hledal majitele bílého Suzuki Baleno.
      Sakra, že by fízl v civilu, co to má znamenat. Posléze se neznámý, začal opět omlouvat, že na tom autě odřel nárazník. Tak dobrý, fízl to asi nebude.
      Nutně trval na tom, že se musíme srovnat. Ujistil jsem ho, že to nemusíme řešit, že nárazník už je celý potlučený a odřený, ale že si vážím jeho slušnosti. Pán rozpačitě odešel. Za necelé dvě hodiny se vrátil a přinesl nám do kanceláře, lepší instantní kávu, balíček mleté kávy a šestibalení plechovkového Budvaru a bomboniéru.
      Pánovi bych hádal věk nějakých 55, ale zřejmě byl starší, protože říkal, že je důchodce a vyzvedával ve školce vnučku.
      No nic, tak nějak mě to zahřálo u srdce a měl jsem takovou nějakou optimističtější náladu.

  2. Jacques:
    Souhlas. Nikdy nevíte jakému zmrdovi to auto patří a jestli na vás nebude chtít vydělat.
    Mému známému se stalo, že mu praskla hadice u pračky a něco málo zateklo k sousedům. A ti si na základě toho zrekonstruovali byt a chtěli aby jim celou rekonstrukci za statisíce zaplatil on. Ačkoliv škody byly marginální, tak do 20 tisíc. Kdoví jak by to dopadlo kdyby neměl lepšího právníka, případně ex offo.

    U auta soud asi nebude řešit, že ten blb s obřím SUV za mega přijel na parkoviště až po vás a zaparkoval tak blbě, že jste děti pomalu musel vytahovat střešním okýnkem. Prostě jste škrábl a hotovo. Že jste socka, kterou ta oprava laku za desetitisíce a jeho drahý právník zdrujnuje, ačkoliv pro prachatého majitele by oprava byla za bezvýznamné drobné vzhledem k příjmu.

    1. Poškrábané SUV se neřeší u soudu, opravu laku kryje povinné ručení a tady zas někdo konspiruje už od začátku pracovní doby.

    2. dnes se dobrý právník vyplatí na jakoukoliv „banalitu“ (obranu) – vždy Vás to vyjde levněji (je to jak pojištění – pojištění proti větší škodě).

      1. Setkal jsem se s situaci, kdy klient si platil DAS a zazaloval mne pro nejaky nesmysl. Doslo to az xoudu, kde se ukazalo, ze zaloba nema sanci, ale ja jsem byl ochoten na ty dychanky chodit klidne dalsich par let. I prisel zastupce obzaloby (ta se k preliceni ani neracila dostavit) a rekl, ze kdyz pristoupime na dohodu, tak on vsechno zaplati ze sveho a usetrime si cas. Celkem mne zaujalo, ze zalobce tedy svoje prachy dostal, nicmene byly z kapsy jeho pravniho zastupce, mne to nestalo ani vorla. Bylo evidentni, ze soud bych vyhral, ale naklady by poradne nabublaly. Takze z meho pohledu – DAS funguje pro svoje klienty vytecne.

  3. To zdanění aut dle emisí je dle dobroserů dobrá věc, protože to tak mají na Západě. A protestují tam proti tomu, soudruzi? Neprotestují, takže to musí být dobré. Já jen na to říkám, že jakmile stát zdaní stará auta, úspěšně tím paralyzuje venkov. Už vidím důchodce, co si pro ježdění jednou týdně k dochtorovi a do vedlejšího městečka do Penny na nákup koupí nové auto. Ten je rád, že je rád a ani šrotovné ho z toho nevytrhne. Takže si raději utáhne opasek, zaplatí mafiánské emisní výpalné a bude to staré auto provozovat dál. Jen občas vynechá dochtora nebo se odbude rohlíkem, protože z prachů na benzín a na jídlo holt musel zaplatit fašistickému státu emisní výpalné.
    Jakou by mělo šanci rozporovat tohle zdanění u Ústavního soudu?

    1. Otazkou je, zda-li se to bude vztahovat i na veterany. Pokud ne, pak ten ucinek muze byt dost zabavny.

      1. Jak tomu rozumím já, aby se auto mohlo stát veteránem, je nutno ho vyřadit z evidence vozidel (jak to udělat, je na jinou diskusi), takže tím je také mimo dosah fašistického emisního zdanění. Takže na veterány by se to vztahovat nemuselo.
        ..jenže teď si vzpomínám na Itálii, která zakázala šmahem všechna auta nad třicet let s výjimkou veteránů. A tak si tam každý, kdo měl možnost, houfně měnil auta na veterány a jezdil vesele dál, až stát musel „přijmout opatření proti zneužívání statusu autoveterána“ a zpřísnil podmínky registrace tak, že to je v podstatě nemožné veterána si registrovat. Nedělám si iluze, že tady by to nedopadlo stejně.

        1. Vyradit auto z RV a udelat z nej veterana je uz dnes jednoduche, pokud auto projde veteranskym koleckem. Ale pravda, na tu Italii jsem zapomnel.

  4. Bohužel co se v článku píše je dost pravda. Nové auto jsem vlastnil a kvalita servisu byla taková, že jsem musel prodat a to vlastně závady nemelo, jen bylo potřeba vyměnit pneumatiky a jednou do mě naboural motorkar. Odřeniny jsem neřešil.

    Teďka mám starou monstrum dodávku/MPV a trubky všude a stejně se někomu podařilo mě odřít celej bok, jen jsem se tomu musel smát, jak se mu povedlo vyhnout trubce a trefit lak.
    Pak mám ještě kabrio, 22 let starý, vyměnil jsem po koupi, sam, ne v servisu co šlo, a dobrý, za 2 roky jedna závada. Bohužel sehnat na to díly karoserie je peklo.

    Nový auto bych si nekoupil, jedí e opěráku s 1% spoluúčasti a ještě.rafeji skodovku., Tam je asi šance na akceptovatelné služby, když to bude jejich.

    Bohužel mě čeká výměna pneumatik na monstrum dodávce, tohle nedávám na parkovišťi před panelákem, ani doplnění klimy. Tak se zas těším na ty reklamace vibrací volantu. :D zásadní optimista jsem, že.

    Lepší nevlastnit nic.

    1. „Monstr dodavku“ jsem si mimochodem poridil proto, co zminuje dfens, same SUV, takze uz jsem pres ne nevidel. Navic je taky 20+ let stara, takze sice clovek sedi nad suveckama, ale zaroven se krasne vejde do parkovacich mist.

      1. co to mas za dodvaku?

        1. dodavku

          1. space gear, navic je 2.8 dyzl, takze to kasne dava dychnout oktavkarum co maj taky nafty

  5. Musím jít proti proudu. Masochismus řídit vraždu jen proto, aby mi někdo neodřel nové auto nechápu. Nejezdím autem kvůli ostatním, ale kvůli sobě. Výběr auta dle toho, co dělají ostatní vnímám jako prohru a rezignaci na své potřeby. Pak samozřejmě můžu vykládat, jak je mi vše jedno.

    Tím neříkám, že nerozumím vlastnictví plečky v rodině pro účely stavební a podobné, logicky do svého normálního auta nenarvu cihly apod. (i když, třeba dřevěné brikety nebo cement uveze i střednětřídní sedan bez úhony). Ale abych tím jezdil když nemusím?

    Souhlasím, že lidi jsou zmrdi. Taky stávám na krajích, vzadu, vedle co nejnovějších aut a největší šrám mám na dveřích od skoro nového BMW… Osobně jsem viděl zmrda, kde k hyper-super dojela familie ve starém vraku, máma (100 kg, už na pohled na zblití) rozlítla dveře, které se zastavily o moje auto a na moje „to snad nemyslíte vážně“ řekla něco ve stylu „se neposereš“. Měla pravdu, ani jsem jim na tom křápu nevypustil gumy, nechci být kripl jen proto, že je jím někdo jiný.

    Last but not least, mě vždy nové auto sloužilo líp než to staré. Asi dělám nějakou chybu, když v mém vlastnictví chybí koncernové pekáče ze Španělska nebo italské držáky, každopádně jsem tomu rád.

    PS: mám i auto staré, 21 let a baví mě s ním jezdit, ale to není otřískaná plechovka na zničení, naopak je to velmi zachovalé auto na víkendy.

    1. je to milionkrat pohodlnejsi, nekdo ti to odres, nenasere te to, nemusis to resit, nemas v hlavne, ze to bude ztrata hodnoty pri prodeji, jako zcela to chapu, vyzkousel jsem vlastneni noveho auta soukromne a uz nikdy, a bohuzel, nebylo to tim, ze bych na nej nemel, ale proste fakt stres, navic je to siroky 2.1m, tak fakt nevim jak to mam zaparkovat do 2.2m sirokeho mista a vystoupit.

      1. evlo: asi nejsem člověk, co se zbytečně stresuje hloupostmi (takže to neřeším, nemám v hlavě ztrátu při prodeji, se kterou počítám už při koupi). Jasně, když mi někdo auto odře, tak mě to naštve, ale s ohledem na to, kolik mi auto přináší radosti při jeho užívání je to něco jako se neoženit, protože se přece taky můžu jednou rozvést. Život je smrtelná nemoc, kterou ještě nikdo nepřežil, takže proč si ho neužít a místo toho jezdit plečkou? Pokud někdo vlastnictví neplečky psychicky nedává, tak pak chápu, že ji nemá.

        Auto široké 2.1 už je fakt hodně, mám 184 a žádná výhra to hlavně v moderních podzemkách není (tam, kde jsou vždy 3 místa mezi zdí a sloupem je to místy opravdu otravné). Naštěstí i v takových garážích bývají vzdálená neobsazená místa (pár kroků navíc mě nezabije) plus do ničeho takového nejezdím víc než jednou-dvakrát za měsíc. Takže na straně jedné chápu, že člověka pohled na místo po Fabii mezi dvěma SUV nepotěší, ale že bych si kvůli tomu tu fabii koupil taky? Jen ta představa mě upřímně rozesmála.

        1. Když už jsi nakous to jestli se oženit – dneska se ženit je blbost. Jedno přísloví praví: „oženit se znamená zdvojnásobit svoje povinnosti a omezit svá práva na polovinu“ – a to řek už chlápek, co umřel v roce 1860.

          V poslední době ubylo rozvodů především proto, že ubylo svateb. Další rozmáhající se hit jsou předmanželské smlouvy.

          Ale úplně nejlepší je neženit se vůbec, spousta lidí spolu žije na psí knížku, maj děti atd. a žádnej papír na to nepotřebujou, resp. jim to funguje možná líp než kdyby ten papír měli.

          1. mjfox: chápu, že po rozvodu je člověk citlivý, ale doporučuji se toho co nejdřív zbavit. Na rozdíl od dítěte, které lze udělat neznámé krásce po pár panácích na diskotéce je na rozvod potřeba být nějakou chvíli spolu a musí tomu předcházet svatba. Mám v blízkém okolí velmi nepříjemný rozvod (zahraničí, chlap za úplného debila, přitom že je dotyčná divná a následně svině věděli všichni ostatní dlouho dopředu). Nicméně i přesto – právě kvůli tomu, že rozvodu muselo předcházet rozhodnutí se vzít – má každá mince dvě strany. Cítit se ublížený je dlouhodobě cesta do pekla.

            K tomu, že to nemáš dořešené patří i teoretizování o tom, kolika lidem to funguje bez svatby (to není argument proti ní) a že je to „možná i lepší“ (jak se to pozná?).

            PS: i pokud jsi byl v situaci toho „debila“, který si nevšiml, že si vzal svini, takže si myslíš, že máš nárok cítit se ublížený, je dobré si uvědomit, že zodpovědnost za požádání o ruku je na tvé hlavě. Na ničí jiné. Žes to neviděl? Nemohl vidět? To je možné, ale že můžeš udělat chybu jsi přece při žádosti o ruku vědět musel a když se stalo, nelze to svalovat na druhé. Přiznat si chybu je často nejtěžší na celém vyrovnání se s rozvodem nebo podobnou životní situací (např. vyhazov z práce). Ale bez toho se to nesrovná a hlavně, člověk se z toho nepoučí (on za to přece nemohl, tak co by měl dělat příště jinak, že), takže si zadělává na úplně stejné kolečko v budoucnu s tím, že je na tom obvykle ještě hůř než prve. Život je moc krátký na to, aby ho člověk prožil jako zapšklý dědek (viz nedávno v odkazech linkovaného Práška).

            1. Co dodat. Rady typu „tak sis ji neměl brát“ jsou velice hezké, ale úplně k ničemu. On totiž nikdo nepřijde před svatbou a neřekne „neber si ji“, ostatně i dotyčná se chová jinak před svatbou a jinak když má na chlapa papír. Ale všichni jsou nejchytřejší po rozvodu, kdy samozřejmě bylo jasné, jaká ta ženská je a že to přece chlap musel vidět už před svatbou, tak proč si ji bral…

              1. Ciste teoreticky, ono to vetsinou videt je, pokud teda nejde vyloženě o nektery typy sociopatu. Akorat holt to nevidi ten, co se ho to tyka. Nicmene, to ze je dotycna afektovana krava jeste nutne neznamena, ze manzelstvi nevydrzi. Znam fungujici manzelstvi, kde bych na miste manzela tu hydru davno utlouk zidli, ale on je pritom spokojenej.
                IMHO to chce mit nejake zivotni zkusenosti a neuvazat si na krk prvni nadheru co mi da.plus spolu par let zit ns hromadce. Ten papir sam o sobe takovou moc nemiva, ale spolecny souziti, ponorka a stereotyp dokazi sve.
                Jinak at se zeni nebo ne, kazdeho vec.
                Jinak ovsem chlap svazany se zenou hypotekou, pujckama a detma a zaroven tvrdici ze se zenit nebude, protoze ten papir zbytecne omezuje je ponekud tragikomicka figurka.

              2. mjfox: casteji znam „rikali, ale neveril jsem“, ale to je fuk. Ja neradim, ze sis ji nemel brat. Radim, aby prijal zodpovednost za to, ze se tak stalo. A ne se jen patlal ve vlastni ublizenosti. Ta je pochopitelna, muze byt i opravnena, ale nic neresi.

                1. Tak on taky jen maloktery kamarad rekne „je to pica, neber si ji“. Vedi totiz, ze je to zbytecna namaha a akorat to zkurvi kamaradstvi.

                  1. shane: netreba byt tak drsny. Jenze odezva je proste nulova, clovek si umi zracionalizovat uplne vse. Proc by jinak zenska byla s chlapem co ji mlati nebo chlap delal dozorce v koncentraku? Kde vladnou emoce, rozum nema sanci.

            2. Nevím, jestli fatdwi rozporuje i žití na psí knížku (tohle v příspěvku neřešil), ale něco k tomu napíšu já.
              Každý člověk má v sobě zakódováno, že jistota otupuje jeho snahu. Pokud o partnera usilujete, pracujete na vztahu víc. Pokud se oženíte/vdáte, podvědomě berete toho druhého jako jistotu a oproti předchozímu stavu ho začnete zanedbávat. Není to chtěné, u každého může být ten rozdíl jiný, ale je. A to může skončit rozvodem. Takže žití spolu bez svatby může být úspěšnější i proto, že si člověk víc připouští, že to může skončit a že by se měl snažit, aby to tak nedopadlo.

              1. Goro: nerozporuji. S popisem souhlasim, na vztahu je potreba pracovat porad, papir muze svadet k lenosti. Za sebe rikam, ze to tak nemam, ale je to zcela vedome. Kdybych nechal veci plout samospadem, nedelam si iluze, ze bych automaticky delal to stejne. Nedelal, clovek je apriori tvor liny a nejsem vyjimka. Prave proto ale aktivne delam na vecech, na kterych mi zalezi a vztah takovou veci je. Ze to i tak muze dopadnout spatne? Aspon si nebudu vycitat, ze jsem mel tohle nebo mohl tamto. Vedomi, ze jsem udelal maximum velmi pomaha (plati ve vsem, od prace po sport).

                1. No, ono je to trochu tim, ze clovek prece jen vnima rozvod jako neco osudovejsiho nez rozchod. Kdyz se moje kamaradka asi po osmi letech rozesla s kofrem, tak to dohromady nikdo v okoli neresil, zato kdyz se kolegyne po pěti letech rozvedla, tak to bylo velky tema. A pritom oboji probehlo v zasade stejne, deti nemela ani jedna.

              2. Pritom ponekud paradoxně je dneska rozvod brnkacka, pokud se civilozane dohodnou o majetku a detech a na druhou stranu, pokud se nedohodnou, tak je to pruser i v pripade psi knizky, protoze domacnost obvykle zarizuji spolecne a deti maj dohromady, takze opatrovnictvi a aliky musej resit tak jako tak.
                Ona ta neochota ke snatku pry souvisi s nevyzralou osobnosti a z toho plynouci snahou vyhybat se zavazkum, ze kterych nic moc hmatatelne neplyne.

                1. Civilizovaně…

                  1. vyhodou zivota na hromadce je v neposledni rade i transparentnost pripadne exekuce (10% obcanu v CR) na jednoho z nich .. nejak mne nenapada jake pozitivum ma manzelstvi pred zivotem na hromadce treba z danovych duvodu, pridavku na deti …? vedel by nekdo situace kdy je manzelstvi financne vyhodnejsi nez zivot na hromadce ?

                    1. napada mne jen pripadny vdovsky/vdovecky duchod na ktery lide na hromadce nedosahnou ..

                    2. Dedictvi ze zakona. Manzel/ka ma vyrazne přednost pred druhem/druzkou.
                      U exekuce to, obavam se, bude putna. Dulezita je spolecna domacnost. Tezko dokazovat ze ta televize je moje a ne partnera. A spolecny ucet neni povinnost ani v manzelstvi.

                    3. mobilarni exekuce dela jen male procento exekutoru

                    4. Plus je to jednodussi v pripade nemoci nebo u deti.

                    5. jak konkretne nejlepe na prikladech ?

                    6. Mas automaticky narok na informace o zdravotnim stavu a muzes manzela/ku zastupovat v beznych zalezitostech. Plus mas snazsi ziskat pujcku a pokud manzel/ka nevydelava, dostavas slevu na danim

                    7. z toho ma prakticky vyznam ta sleva na dani z prijmu o 25k tzn. 2000 mesicne, jenze to se tyka vlastne hlavne materske dovolene coz je dost kratka doba

                    8. Chlapi obvykle umíraj dřív, takže nějaký vdovský důchod pobírají většinou vdovy. Pro chlapa tedy těch výhod je minimum, pokud vůbec nějaké.

                      Naopak, žena by se měla vdát, přináší jí to jen samé výhody, nevýhod minimum.

                    9. Vdovskej duchod je na rok, pokud nema nezaopatreny deti. A musis o nej pozadat. A je to par susnu, zajimavejsi je sirotci.
                      Hlavni vyhoda pro zenu je, ze pokud neuvede jinak, tak deti jsou automaticky manzela.

                    10. Jinak je to prast jak uhod pro oba. Zadny velky vyhody oproti hromadce manzelstvi nema.

                    11. (jo, a manzele snaz adoptujou dite)

                    12. Bez ohledu na další jsou si osobami blízkými ze zákona, manžel/ka je dědicem/čkou v první zákonné skupině (ne však neopominutelnou), takže není-li sepsána nebo nalezena závěť… jistě by se ještě něco našlo.

                      Jinak manželství zatím požívá ještě jistého společenského statusu u střední a starší generace (a překvapivě se okolo mě tu a tam nově začínají objevovat sňatky lidí okolo dvaceti a to i v případech, kdy toto není „vynuceno okolnostmi“).

                    13. „a překvapivě se okolo mě tu a tam nově začínají objevovat sňatky lidí okolo dvaceti“

                      To nemusí byť také prekvapivé, ak uznávame teóriu „medzigeneračnej sínusoidy“, čiže nasledovná generácia zavrhuje to, čo predošlá vyzdvihovala a naopak. Niečo v tomto zmysle, založené na pozorovaní vlastnej rodiny, tvrdil už spolužiak na gymnáziu, a týkalo sa to prísnosti výchovy a spôsobu „vyčíňania“ mládeže.

                    14. Ostatne ani bych nepodcenoval symbolickou hodnotu snatku jako deklaraci toho, ze ns rozdil od predchozich partneru je tenhle natolik vyjimecny, ze budeme spolu i oficialne. Dnesni spolecensky trendy v symboliku a ritualy spis potlačují a znevazuji, ale v lidech ta potreba furt je.

                    15. Ten spolecenskej status je fakt. Brachu pro zmenu ke snatku donutily deti, kterejm ponekud zaclo vadit, ze maj jiny prijmeni nez maminka.

                    16. vdovsky/vdovecky je pokud vim casove neomezeny a nevazany na pripadne nezaopatrene deti, prumerne neco kolem 3k mesicne pro vdovce/vdovu

                      sirotci muze byt i dost pres 10k mesicne ale je casove omezeny

                    17. ve vetsine pripadu na to vdovec/vdova dosahnou

                      viz dosažení alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk stanovený podle § 32 zdp pro muže stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší.

                      ja to posuzoval podle meho otce (maminka zemrela 2008 ve veku 55 let) jemu v te dobe bylo 56 let a bere jej dosud

                    18. mama mela ID nejaky ten mesic pred smrti (karcinom prsu)

        2. Pak jsou tu ještě lidi, co jezdí starýma autama z přesvědčení.
          Mně třeba přijde docela eko jezdit celej život něčím s euro 0, protože si dokážu představit emise tý hromady kamionů vozících díly a bedny od nich do fabrik a zpátky k dodavatelům. Na jednu blbou fábii údajně dělá subdodávky 750 podniků – vyrábět pořád něco novýho musí bejt strašná ekologická zátěž.

          1. Ropák: naprosto souhlasím.

            Ale takhle bychom „kola HDP“ pořádně neroztočili, kdyby si lidi v bohatších zemích nekupovali co pár let nové auto, jak by řekli soudruzi z autoprůmyslu

          2. Ropak: výjimky prý potvrzují pravidla. Jste první koho znám, komu přijde eko smrdět ostatním pod nosem starou plečkou.

            1. Hlavně že nový auta voní po fialkách. Obzvlášť naftový. Není stará plečka jako stará plečka. Dobře udržovaný vosumdesátý léta (což už je technika poměrně na úrovni, např. vícebodový vstřikování, katalyzátor) jsou pro leckoho čuchatelnější než super hyper cool blue motion dehťák z posledních let – ten je čistější akorát v laboratoři.
              Nevím kde jezdíte, ale nebejt naprosto zoufalejch dopravních konceptů ve městech, společně s tupou stádovitostí „řidičů“ při rozjíždění, byl by vzduch asi mnohem lepší. Navíc – víření prachu a otěr brzdových destiček generuje starý auto stejně jako nový, a tyhle věci se podílí na znečištění v aglomeracích úplně stejnou měrou, jako vejfuky.
              Takže jo, připadám si krutě eko se starým autem, a dokud to bude legální, můj pohled se nejspíš nezmění.

              1. Ropak: dle nicku jsem čekal, že mluvíte právě o nějakém kvalitním pažoutu 309 s atmo dieselem. Nicméně souhlasím, že lepší starý benzín než prakticky jakkoliv starý diesel. V tom se shodneme. V čem se neshodneme, že je to „eko“. To si nemyslím ani o své „dvacítce“, co má tuším Euro 2 nebo Euro 3.

                1. Nick je poněkud staršího data, než má internetová entita.
                  Nicméně já mám na vozidlo, který stojí za údržbu, dva zásadní požadavky, ze kterých neslevím. Musí bejt zadokolka a musí bejt lehký. Ukažte mi libovolný nový auto za lidskej peníz, který tohle splňuje.
                  Jasně, jsou malosériovky jako třeba Caterham, Ultima nebo Atom (jistě mnoho dalších), ale stojí balík. A já nehodlám dalších deset let trávit v práci víkendy, Vánoce a Silvestry vod nevidím do nevidím, abych si to za deset let koupil a pak zjistil, že už mě řídit stejně nebaví. Stará kára má tohle všechno v základu a nejsou v ní žádný systémy, co řídí za mě, dokonce ani ABS.
                  Eko je právě ten přístup negenerování nepřímých emisí na výrobu nových aut, jak jsem psal výše.

                  1. V práci taky jezdím s funglovkou, ale ta nuda…
                    Chybí tomu bezprostřednost, čitelnost a boj o nadvládu nad strojem.

                    1. Chybí tomu bezprostřednost, čitelnost a boj o nadvládu nad strojem.

                      Zkuste Dacii..:-)

                    2. :D :D :D
                      Bezprostřednost je diskutabilní, čitelnost lehce taky, ale díky tomu tam může být ten boj na 100% :D :D

                    3. Muj stryc si koupil Dacii nekdy pocatkem 90ek a na zeleznicnim prejezdu mu upadla zadni naprava. Ukazalo se, ze byla prisroubovana mosaznymi srouby. No… aspon to nerezlo, ze.

                      Nevim, jestli od te doby prosla Dacie nejakou evoluci, ale nase rodina se jim od te doby vyhyba.

                    4. Tos mi připomněl, jak kdysi jeden takyšofér, bůhvíproč, vylil prahy u Carevny řídkým betonem. Taky přejel přejezd, ale netrefil nájezdovou rychlost a při dopadu na kola zjistil, že podél auta leží dva pražce.

                  2. Porad to stejne: MX-5. Dle obsahu penezenky muzete vybirat od 50k za NA/NB po 900k za novou targu. ABS se docela hodi, to clovek obvykle zjisti az kdyz ho potrebuje (na okruhu na mokru, kdyz se riti smer kacirek treba:-)

                    1. S tou Miatou máte asi pravdu. Ale nemůžu si pomoct, pro mě je otevřený auto, co nemá prostorovej rám, ale samonos, pořád sporťák tak nějak napůl. Žádnej kabriolet na tvrdým podvozku, kterej jsem kdy v životě řídil, nefungoval na limitu podle mých představ – vždycky se to nějak kroutilo jinde než mělo, a když bylo to auto tímhle způsobem provozovaný často, všechno vrzalo. Zavřená kastle tenhle problém často nemívá. No a zavřená kastle s klecí vevařenou až do klobouků nemá vůbec žádnej problém – to je prostě podvozkově úplně jinej level.
                      Mokro mi na okruhu celkem vyhovuje, člověk aspoň sem tam pozlobí ty nakoňovaný stroje. Ale ABS bych fakt prostě nechtěl.

                    2. I tak ale Miata za 900 tisíc není levný nový auto. To je podle mě do 300 tisíc. Nebejt všemožnejch (někdy značně diskutabilních) regulací, určitě by někdo dostatečně výkonnej motor s převodama, fungujícím podvozkem, přiměřenejma brzdama a něčím, co to bude všechno držet pohromadě dokázal vyrobit.

        3. fatdwi: Jste si jistý tou šířkou? Běžná šířka dnešních aut je 175 ÷ 185 cm, ale uvádí se standardně bez zrcátek, celková šířka se zrcátky bývá + cca 20 cm.

          1. cyklista: jsem si jistý tím, že je to v kolonce „šířka auta“, protože jsem to zrovna tento týden zjišťoval. U ostatních aut šířku z hlavy neznám. Počítám, že je to bez zrcátek, ta ale při parkování neomezují (i když pochopitelně průjezdnou šířku limitují). Co omezuje je samotná šířka auta a z toho plynoucí místo, které zbude na otevření dveří.

            1. Bavíme se o blbosti, ale zúžení na dálnici mají někdy i jen 2,0 m, kdy spousta aut se zrcátky je širší a většina lidí to vůbec netuší.

              1. cyklista: ve zúžení jezdím stále v levém, takže se i ta moje kisna vejde. Spíš mi přijde, že spousta lidí neumí řídit a levý blokují, protože se bojí najet vedle kamionu i s menším autem, kde pak projedu úplně normálně (teda když se klidí do pravého, což hlavně někteří kreténi s Oktávkami nejsou schopni udělat, protože když oni se bojí, nepojede nikdo).

                1. No, už jsem měl taky zrcátko nad svodidlem a brnkal o odrazky na svodidlech, když mi kamion hodil vlnu :-)

                  1. Tohle bych snad zazit ani nemusel, ale mel jsem k tomu parkrat blizko, ze stejneho duvodu. Nevyhoda sirokeho auta je mene prostoru pro chyby, sve i druhych.

                    1. jezdíval jsem v levém a předjížděl kamiony. už nějak moc nejezdím, a tvrdnu si v pravém, notabene když zrovna nevezu manželku do porodnice. předloni jsem měl příhodu, kdy si takhle předjíždím na D1 ve zúžení kamion (bo sedmdesátka mi byla málo), a najednou v protisměru kolona, v protisměru kamion najetý doleva těsně ke svodidlu, a kamioňák vylejzá ze dveří a stojí na plechovém svodidle a rozhlíží se. dopadlo to dobře, brzdy, klaksoon, on stačil zalézt a zavřít dveře, ale časová úspora jaksi pryč.

                    2. Lukas B.: jezdim dost a casto pravy prakticky stoji, takze radsi jedu. Prusvih se stat muze, ne ze ne.

        4. Jasno no, tak me nejvic stresovala neschopnost autorizaku, proste cokoliv jsem chtel, tak spatne, reaklamace a je to jeste horsi, pak proste ty vibrace od pneu, koupeny primo v autorizaku, neschopnost, a proste me nebavilo jim platit, za to, ze me nici auto (normalne proste burnouty) a smeji se me to xichtu – tak jsem to radeji prodal, protoze fakt jen nervy. Nekdo je treba s tim vpohode, ze plati za to, ze mu nici auto a neresi to, to pak beru, ze na to fakt ma, a zavidim temto lidem, me to sralo. Ale zbavil jsem se toho, tak dobry a alespon zkusenost.

          1. A teda teda u posledniho servisu uz jsem se fakt musel smat, jak to autorizak ojebava, to zu neslo jinak :D – proste vetsinu prohlidky mel platit Huyundai Motor CR, tak to bylo u auta pri koupi domluveno, tak me to servisak neveri a neni ochotny do hyundai centraly zavolat, tak to resim za nej, a jedine co udeal, ze to proste nauctuje jak me, tak hyundai, proste to nejde se pak nesmat tomu (a zaroven se toho zbavit).

          2. evlo: asi žijem v jiných vesmírech, nebo jen dělají s mými auty burnouty když to nevidím, ale tyhle zkušenosti prostě nemám (kromě výše zmíněné víkendovky mám ještě střední třídu co má skoro 10 let – kupováno když mělo auto 2 roky a bylo stále v záruce a nižší střední, kupovanou před 3 lety novou, do autorizáku jezdím s obojím).

            1. Niektoré značky by som si nekúpil práve kvoli autorizáku – odrbávajú, vysoké marže, je to ako v pohádke Oslíku otřes se – ale ten oslík ste potom vy ako majitel.

            2. Souhlasim :D. Asi nejde dokonce ani o znacku, ale spis o konkretni model. Nedavno jsem zvazoval zas koupi noveho auta, no po navsteve par autorizaku danych znacek jsem dospel k tomu, ze bud si vzdit skodovku na operak, nebo koupit bud skoda nebo dacia. Ostatni co jsem otukoval fakt neakceptovatelne, a to i ostatni nemecke znacky (skodu beru jako nemecke vozidlo).

              Kazdopadne, z moji zkusenosti, je Skoda, v kvalite sluzeb v CR neprekonatelna, nasledne Dacia a pak uz je to vylozene neakceptovatelny odpad. Muze to byt dano i tim, ze zadna zajimava auta tyto znakcy nemaji v nabidce.

      2. No, moje vozidlo má 2180mm šířku bez zrcátek, a s vystupováním u obchoďáku problém nemám. Oboje přední dveře jsou šoupačky, a když zajedu na parkovací místo kde už neotevřu ani ty šoupačky, nebo bych musel šlápnout na sousední auto abych vystoupil, prostě se zvednu, projdu kabinou a vystoupím třetími dveřmi vzadu :-)

    2. Mate v mnohom pravdu. Aj moje skusenosti nove vs jazdene su zhodne. Ale mam obavy ze aj ja sa zaradim medzi tych co kupuju stare auta. Len preto, ze pre vyrobcov som clen mensiny na ktoru seru ako na placaty kamen. Problem je v tom ze ani tych jazdenych nie je vela…

      1. Wildcat: to jsme na tom stejně. Dnes je v nabídce napříč vším jen jedno auto, které bych chtěl jako daily driver, stojí přes 2M a kdo ví, jestli na něj za 3-5 let budou peníze (počítám, že lehce jeté to bude stále cenově přes mega a to je na mě moc). Resp. nejspíš bych zvládl ještě jedno jiné, ale ani tam to není s cenou slavné, i když ne tak zlé.

        V Kanadě jste na tom líp, ale už i tam začíná řádit downsizing ve velkém. Nicméně v aktuální nabídce je pořád pár slušných aut a tak bude ještě dalších aspoň 5 let možné je pořídit rozumně ojeté. EU je v kýblu už dnes.

        1. Tuto to nie je s downsizingom az tak hrozne, aj ked niektore excesy sa objavili aj tu (1.0 ecobust u Forda, alebo to ze BMW je schopne oznacit dvojlitrove auto ako „28“). Co mna sere su prevodovky. Kupit manualne auto je coraz horsie a su v podstate obmedzene na male auta alebo kupe. No ja nechcem kompakt, ale nechcem ani Camaro ci Challenger. Lenze RWD sedany su obmedzene na trojkove BMW, SUV strednej triedy na Jeep Wrangler, full size SUV neexistuju. Kompaktny pickup v konfiguracii co by som bral (crew cab, 4×4) je obmedzeny na Tacomu, full size pickup zasa na dieselovy RAM 2500/3500. No potom si vyberte…
          Najhorsie je ze ani jazdenych ich nie je vela. Moc sa ich nepredalo a ti co ich maju nepredaju.

          1. Wildcat: jako člověk, který nikdy automat neměl a nechtěl jsem teď poprvé „v tom“. Obecně hlavně s moderními automaty (což pravda ten můj zrovna není) ale problém nemám a s ohledem na houstnoucí provoz jsem přechod bral zcela plynule, nic mě k němu nenutilo, ale tak nějak jsem to prostě chtěl zkusit s tím, že je třeba už čas. Časem možná budu psát o tom, jaká je to hrůza, kdo ví, na hodnocení je brzo.

            Díváte se sice po trochu jiných autech než já, ale požadavky máte podobně úchylné (v relaci ke standardům daných tříd) :-) Bohužel, většinový zákazník bere to, co slyšel v reklamě a četl v C&D že chtít má, aby byl in. Tak to bylo, je a bude ve všem, nemá cenu na to nějak extra hořekovat (ale chápu to a taky si na některé věci s chutí zanadávám). Beru to tak, že není nemožné mít skutečně co chci, ale cena je za to příliš vysoká (raději věnuji čas rodině než honění dalších a dalších peněz – mám pár odstrašujících příkladů v okolí, jak taková snaha končí).

            1. Ja som si svoj prvy automat kupil tiez uplne dobrovolne. V maji (kveten) 1994. Za dva roky som na nom najazdil 120kkm a predal som ho. Bohuzial v rodine, takze som si este s nim uzil svoje, ked prevodovka odisla. Na druhej strane mozem povedat ze mam za sebou vlastnorucny repas automatickej prevodovky :-)
              Potom tych automatov bolo este niekolko, vsetky uz v Kanade. Dokonca bolo obdobie ked sme v rodine mali len automaty. Teraz je to v pomere 2:1 medzi manzelkinym autom, mojim pickupom a synovym autom ktore sa da kupit len v automate. Okrem toho som v byvalej praci dost vela cestoval, co obnasalo poziciavanie aut, bez vynimky automatickych. Takze poznam velmi dobre co je na trhu. Co sa tyka mojich uchylnych poziadavok, tie budu musiet chvilu pockat. Uvidime ako bude rozbiehana servisno – konzultacna firma fungovat (byvaly zamestnavatel ma vykopol dva tyzdne pred operaciou srdca). Ale moje poziadavky su podla mnohych skutocne uchylne. Mnohi nechapu ze na rozdiel od svojich rovesnikov netuzim po Corvette ani nicom podobnom ale radsej po praktickych, pracovnych autach. Nieco s tym moze mat spolocne fakt ze v nasom okoli jednoucho niet kde si od srdca zajazdit a aj to ze sracka co som za posledne skoro 3 roky zazil zmeni cloveku perspektivu. Takze tzv. midlife crisis – a auta s nou spojene – mi skutocne nehrozi.

  6. Wildcat: Tak ten autobazar bych obesel obloukem. Kazdy, kdo ma jen trochu povedomi o autech vi, ze tento model se v bazarech neprodava, ake spise na sberatelskych forech nebo aukcich. Jedna se totiz uz o investucni auto podobne jako stratos nebo carrera 2,7 rs i kdyz jinem cenovem levelu. Pravdepodobnost, ze majitel nebo bazar nevi, co prodava tu sice je, ale asi takiva, jako ze vas trefi meteorit do kebule, kdyz pujdete po chodniku. Takze tohle auto z bazary bude asi neco hodne levyho.

  7. Jinak s autorem clanku souhlasim, sam jezdim k naproste spokojenosti v 16 let starem aute, i kdyz bmw. Uvazuji , ze o basem kazdidennim souziti sesmolim clanek k poteseni mistniho osazenstva.

  8. To se tak jednou senilní děda ze spánku vykřikne a vzbudí se i manželka, ta se podívá na zechcaného dědu, odhrne peřinu a po ložnici se rozvine i smrad, který značí, že se děda i posral.
    Nechutně se na něj zamračí a tázavým hlasem se zeptá: „Zase se ti zdálo o vstřikách, dvouhmotě a DPF?“

    Jako pane Bosch, zamyslel bych se nad tím co děláte špatně. Jezdím 8let starým autem, nemá DPF ani dvouhmotu, repasované vstřiky stojí 2500,-Kč, na dálnici jezdím 160kmh a připadám si jako nejpomalejší jak mě ostatní předjíždějí.
    Tak co ti lidi dělají špatně? Dají veškeré své úspory za šéfovo auto o které se šéf nestaral a pak to servisujou a pak s tím ještě mají tu drzost jezdit po dálnicích 160+? Kde berou na benzín když je ta oprava finančně zruinovala? Kde berou ti lidi na auta, baráky? Splácejí? Nebo se pohybují v dobrých odvětvích? Se podívej, já jsem rád když si vydělám 30.000měsíčně a tady jsou učitelé a další státní zaměstnanci, kteři mají přes 50.000,-kč, Každej rok si tak můžou jít pro nový auto a nebude je to nijak zvlášť bolet.

    Já ti řeknu kde je problém, problem je v tom že ty a já pracujeme pro ZKURVENÉ NĚMECKÉ holdingy, které nás zdírají z kůže. Místo aby nám dali plat, který nám patří, jsme sesekaní na kost. Kdejaká piča z Tesca akuflandu má víc peněz za míň přemýšlení hlavou než my dva. O ničem jiném to není. Když slyším ty manažery jak se vztekaj když chceme víc peněz, tak bych je majzl tyčkou po hlavě. Takže nezáviď druhým lepší auta, pořiď si japonca a pak se budeš jako já smát kokotům v koncernových autech jako já.

    1. Ne, o platu to není. Opravdu mě k tomu nevede výše příjmu, ale mé rozhodnutí. Provozuji celkem 4 povozy. Rodinný off, rv1997 do 15tkm ročně, mé, 1998, 30tkm ročně, manželky, 2008 30tkm ročně a off pro zábavu 1999, cca do 10tkm ročně. 2xhonda, 2x Mitsubishi. A vlastně jediné auto, kde nemám „radost“ z řízení je ta 2008. Spolehlivost maximální, náklady na údržbu minimální a tak největší náklady tvoří pneumatiky, kde na offa je to cca 15tkč za 2roky, u Hond je to sranda i s prémiovými gumami cca 7-8tkč. Jediný objektivní nedostatek starého auta je pasivní bezpečnost, to uznávám. Ale u těch offů, 2,5t prázdná váha se s tím žít dá :-)

    2. Tvl, najdi si něco lepšího, lidi hledají všude, a přestaň prudit :-)

  9. Jak v novinkách je ten link na článek o tom, jak si fízlové dělají z kamiónu zátaras. Udělal jsem tu chybu a podíval se do diskuse. Samý palečky nahoru, “dobrá práce policie”, “děkujeme” a podobný sračky. Když se tam jeden nesměle zeptá, zda je nutný kvůli tomu zablokovat celou Prahu ve špičce na dvě hodiny, je okamžitě uřván sou solí země. Je to špatný,hodně špatný.

    1. To nesmíš brát každej žblebt v těch diskusích tak vážně, tyhle „kliky systému“ jsou už dávno veřejně známý tím, že se tam (a nejen tam) v diskusích pohybuje bezpočet placených trollů tímto způsobem „utvářejících veřejné mínění“ – a bodejť by ne, když přesně na tohle Séreš a další uvolňujou desítky milionů dolarů.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017