Bylo nebylo. Policajti hledali pachatele a nemohli ho najít. Když ho našli, nemohli ho chytit. Když ho chytili, nemohli ho usvědčit. Když ho usvědčili, nemohli ho zavřít. Když ho zavřeli, tak to skončilo.
Tohle se opakuje každé odpoledne asi desetkrát. Za jedno odpoledne se odehraje v bedně tolik vražd, kolik v celém Kocourkově za rok. Plné ruce práce má kriminálka Miami, New York, Stuttgart i Anděl. Policie je tvrdá a spravedlivá, se zákony se nesere, zločince chytne a zavře. Vyslýchají nemocné na přístrojích, sem tam někoho udeří, vykopnou nějaké dveře a roztřískají pár aut. Lid jásá, to jsou správný poldové. Až dokud vám neomlátí držku o zem a nerozmlátí vrata, protože si spletli číslo baráku, nebo vás zavřou na tři roky do vazby bez soudu, protože „operativní činností“ dospěli k názoru, že je to tak správně. Ale této lekce se dostane jen nemnohým, zbytek se může těšit z úspěchů seriálově policejní práce.
Veřejnoprávní policejní píár s krycím názvem Případy prvního oddělení, epizoda 48 hodin.
Hlavní postavou příběhu je kapitál Honil. Honil je arogantní agresivní zmrd. Honil hledá pachatele, který si na poště vyčíhne důchodce, následuje jej domů, tam jej shodí ze schodů a vezme mu důchod. Protože dedukce je Honilovou silnou stránkou, čeká na pachatele na poště. Po nějaké době se Honilovi povede nachytat někoho, kdo vypadá jako pachatel ze záznamu, protože má bílou kšiltovku.
Ještě než Honil dosáhne tohoto operativního zjištění, požaduje po úřednici na poště kamerový záznam. Ta odmítne mu jej vydat, ať si přinese nějaký papír.
Mesič: Je třeba víc kamer, protože jsou tu pro naše bezpečí. Je potřeba, aby policie měla okamžitý přístup k datům ze všech kamer.
Honil tedy začne pachatele pronásledovat. Počíná si přitom tak hloupě, že ho potenciální pachatel spatří a začne před ním utíkat. Honil jej pohoní a zmlátí, přičemž nechápu docela proč.
Mesič: Je v pořádku, když policie ponižuje a mlátí lidi. Jde přece o dobrou věc.
V tomto okamžiku je třeba si uvědomit, že v neprospěch podezřelého mluví jen to, že má kšiltovku bílé barvy a že šel za nějakým důchodcem, takže není nic, co by ukazovalo, že právě on skutečně předchozí dva důchodce zranil resp. zabil. Fízlové mají v tuto chvíli v ruce velké kulové hovno. Celé je to ale podáno tak, že divák nemá žádnou pochybnost o tom, že mužíček s kšiltovkou je pachatel.
Mesič: Policie ví nejlépe, kdo to udělal. S presumpcí neviny je třeba skoncovat, jde přece o dobrou věc.
Odtáhnou tedy mužíčka na pendrekárnu a strčí ho do cépézetky. Velitel kpt. Honila, mjr. Gottwald řekne Honilovi, že na jeho usvědčení má ze zákona jen 48 hodin. Honil je frustrován, protože to skutečně není mnoho času (protože má hovno, jak jsem již psal).
Mesič: 48 hodin na zadržení bez obvinění je zoufale málo. Policisté potřebují více času, aby nás ochránili. Ideální by bylo tak 100 let.
Major Gottwald je vůbec zvláštní týpek. Je furt nemocnej. Je chabrus úplně na všechno. To má z těch jablek, co si pořád krájí a žere. V jednom minulém dílu byl nemocný a teď ho zase bere žlučník. Nesnáším lidi, co lezou nemocný do práce.
Mesič: Policajti hrozně trpí.
Mužíček se ukáže být zákeřným zadrženým. S policisty totiž nekomunikuje.
Mesič: Kdo odmítá mluvit s policisty je automaticky kriminálník.
Co horšího, nekomunikuje ani, když se na něj fízl Honil vysírá a provokuje ho.
Mesič: Policie si může dovolit co uzná za vhodné, protože policii jde vždy o dobrou věc.
Honil se pokouší vyslechnout druhého napadeného důchodce. Je evidentní, že mluvit nebude a nepomohlo by ho ani zmlátit. Což je velmi mrzuté.
Mesič: I lidé v kómatu by měli s policií hovořit.
Honila to všechno velmi frustruje. Dělá, jako by byl u policie druhej den a o tom, že může zavírat lidi za mříže na 48 hodin bez důvodu nikdy předtím neslyšel. Vnucuje se otázka, jak vůbec celé šetření naplánoval, když sám sebe vmanévroval do této situace. Nezajímal o stopy z místa činu a zpackal pronásledování. Osobně pokládám jeho postup za nezodpovědný, protože vsadil na náhodu (že mužíček opět přijde na poštu). Kdyby pachatel nebyl dementní a lehce změnil modus operandi, jak nakonec většina z nich dělá, mohl by páchat loupežné vraždy dodnes. Zásadní výhoda televizního dílka je v tom, že nám vytrvale předkládá pouze jednu variantu, totiž že mužíček, kterého Honil honil, je skutečně pachatel. Představte si zde, že by Honil chytil omylem někoho jiného, třeba přímo vás, protože jste byl omylem na nesprávném místě v nesprávný okamžik s nesprávnou kšiltovkou. V tom okamžiku by se děj policejní hrdinské historky velmi proměnil. Honil přitáhne na fízlárnu člověka s rozbitým ksichtem, neví, zda je pachatel nebo je zcela bezúhonný, a má 48 hodin na to, na něj něco najít, protože jednal zcela zbrkle. To nevypadá moc dobře.
Honil zkouší na mužíčka něco vyštrachat, ale všechno selže. Honil se však nevzdává. Začne zkoumat věci, které má mužíček u sebe. Není toho právě mnoho. Jízdenka z Kladna do Prahy a klíč s visačkou, zapalovač a drobné. Zde se opět ukáže, že Honil je mistr dedukce, protože když mužík má jízdenku z Kladna, asi přijel z Kladna a je třeba na Kladně najít zámek, do kterého bude pasovat klíč. Díky spolupráci s místními policajty, na které je Honil taky protivný, se podaří dostat se do ubytovny, kde mužíček přespává. Na ubytovně dojde k problému – Honil nemůže vniknout do mužíčkovy cimry, protože nemá povolení. Kpt. Honil by klidně vykopnul dveře a vloupal se tam stejně jako dělají ti, které má jinak policie chytat, ale obává se, že by to znehodnotilo získané důkazy a tak musí žádat o povolení.
Mesič: Zákony jsou špatné, protože neumožňují policii neomezeně šmejdit v soukromých prostorech. Je třeba také skoncovat s nedotknutelností obydlí. Kdo nemá doma nic špatného, nemá co skrývat a kdo nemá co skrývat, jistě návštěvu policistů bez problému strpí.
Honil, stále pod časovým tlakem, shání pomocí podivínského kolegy Sršně povolení. To je taky problém, protože povolení postrádá některé formální náležitosti a soudce s tím Sršně vyhodí.
Mesič: Nejen že zákony jsou špatné a obsahují reliktní ustanovení neslučitelné s doktrínou moderního policejního státu. I soudci by se nad sebou měli zamyslet a vycházet policii bez výhrad vstříc. Jde přece o dobrou věc.
Nakonec to dobře dopadne a Honil najde, co potřebuje. Pro jistotu ukradne v mužíčkově pokoji dva doutníky.
Mesič: Policie si může dovolit co uzná za vhodné, protože policii jde vždy o dobrou věc (ale to už tu bylo).
Epizoda tedy byla docela slušnej policejní channelling. Děj má různé odbočky, například nemocného fízla Plíška (Bolek Polívka), které také přispívají k finálnímu rozuzlení, ale tím jsem se nezabýval, protože jsou to jen takové krávoviny okolo, aby to vystačilo na celou hodinu veřejnoprávního vysílání.
Jinak doporučuji seriál sledovat. Narozdíl od zahraničních předloh, je založen na reálných postupech a dozvíte se mezi řádky, jak se v této zemi fízluje. Například to úplně první, po čem fízlové vždy jdou, jsou záznamy z kamer. Naopak děj postrádá operace v šedé zóně, jako používání informátorů a operativní techniky, fízlování mobilních telefonů apod., ale jinak to stojí za to utrpení.
Takže podporujte svého šerifa, protože v base je televize a dost času ji sledovat. Na každého se jednou něco najde. Další díl dávají zase v pondělí.
(17x známkováno, průměr: 2,59 z 5)