Přímá demokracie a referenda reloaded

Featured Image

Původní článek uživatele pipe.maze na mě působil jako shrnutí toho, co se událo. Myslím, že potenciál má tohle téma větší a dá se psát a diskutovat hlavně o příčinách toho stavu. Politická reprezentace všech barev, uskupení a ideologií se shoduje na tom, že lidi sou moc blbí a referendum bejt nesmí a dost voličů jim to žere, kromě Svobodných.

Ti, kteří tak nějak věřili v demokracii jsou teď zase na chvíli probuzení z letargie – jedinou výjimkou jsou v tomhle případě média, která mají obvykle svobody a vlády lidu plná ústa, ale tentokrát to jde proti jejich agendě a tak je ticho po pěšině. Musím poznamenat, že jakkoli s názorem 97 % většiny národa nesouhlasím, nikdy mě nenapadlo jej nerespektovat a nutit ostatním svůj, násilím. Zdá se ale, že tato otevřenost diskusi opačně nefunguje. Jakmile teče levičákovi do bot, hodí celej národ přes palubu jako kýbl hoven a valí si po svém. A čím větší je to průser, tím má levičák méně sebereflexe. Měrnou jednotkou by mohl být 1 Juncker.

Myslím, že to, co se děje s Evropou je pojmenovatelné jako „krize civilizace“. Krníme. Sociální stát totiž rozdal mnoho sociálních jistot, což se ale dá vyjádřit také pojmy jako odebral odpovědnosti, zakázal seberealizaci, zrušil individuální práva. Každá ze změn, která byla na národ uvalena, začala jako dobrý nápad, který měl řešit nějaký problém a konat dobro – například semafor, který měl usnadnit dopravu. Dostali jsme se až tam, kde jsme dnes – za bukem na druhé straně křižovatky sedí dva policisté a číhají na někoho, kdo na prázdné křižovatce uprostřed noci zastaví, rozhlédne se a protože nevidí důvod čekat, projede na červenou. Dostane ohromnej flastr, bude s ním zacházeno jako s vrahem, přestože nic neudělal a nezpůsobil nikomu škodu. Takhle jsme to přece nechtěli. Co kdybychom teda zrušili zákonnou povinnost poslechnout semafor, odebrali policajtům jeden kohout na prachy a dali lidem odpovědnost se v provozu chovat tak, aby nebourali? Tenhle nápad by mezi elitou, kavárnou a asi i věřejností vyvolal ukrutný ryk. Lidi by se pozabíjeli, postříleli, povraždili. Ze všech by se přes noc stala krvelačná monstra pražící po smrti. To by nikdy nefungovalo, každej by jezdil na červenou. Lidi sou přece blbí a jezděj jako blázni. No bodejť by ne, učíte jako rodič svoje dítě řídit? Proč byste to dělal, vždyť stát za tímto účelem zřizuje a certifikuje autoškoly, ty naučí mladé řídit! Kdo nemá řidičák od státem certifikované autoškoly, ten přece nesmí na silnici! A jak nám to u mladých řidičů skvěle funguje, jen 10 mrtvejch za první víkend! Co kdybychom tedy zrušili řidičáky a nechali na lidech odpovědnost naučit svoje děti dobře řídit? No to by byl průser jako barák, všichni by se pozabíjeli navzájem. Proč? Vy byste snad sami neinvestovali tolik času, kolik by jen bylo potřeba, abyste to nejdražší ve svém životě (to dítě, ne to auto), naučili řídit jak nejlíp dokážete? Vy byste se nechali vozit po městě 20 minut jako u zkoušky a to by vám stačilo k tomu, abyste dítě s důvěrou posadili za volant a nechali ho řídit? Kolikrát už jsem to slyšel, že novopečenej majitel řidičáku podle vlastních slov neumí číst značky, ale závěrečky udělal, papíry má, uf, je to za mnou, na kufr si nalepim Z a mám po starostech! Vy byste jako rodič takovýho dacana poslali do provozu a sami před sebou si obhájili, že jste odvedli dobrý kus rodičovské práce? Vy asi ne, ale stát jo a nikomu to nevadí. No ale vostatní sou blbí a nic by ty svoje děti nenaučili a zabíjeli by se a zabili by i tebe a tvoje dítě! A jsme u toho.

Regulace a zákazy tady nejsou, protože bych je já potřeboval, ale protože oni, tamti ostatní sou všichni blbí a na ty ostatní musí bejt přísnost, jim se to musí zakázat, protože sou blbí. To kvůli těm ostatním lidem to všechno je, ne kvůli mně. Já sem samozřejmě chytrej a krásnej a kvůli mě to není.

což eskaluje v kavárenském prostředí na další level

I já občas udělám chybu a je správně aby se to trestalo, protože když já dělám chyby, tak je určitě dělaj všichni a s tím se musí něco dělat. Pokuty bych zvýšil, aby si to každej pamatoval.

Posedlost určovat pravidla ostatním ale ne sobě není něco, čím trpí jen naše politická garnitura, ale především snad každej v tomhle státě, kdo má doprdele díru. Každej vohnout v horní dolní nemá, nezná, neví, nezkusil, neviděl, nezažil, ale to mu nebrání mít názor, jak by všem něco zakázal, nebo něco zreguloval, protože by to bylo pro všechny lepší. A proto platí, že:

Nikdy nebudete svobodní, pokud nechcete svobodu i pro druhé.

Jak to funguje v praxi si ukážeme na modelu ze Švýcar. Ve Švajcu je týpek, kterej se oblíká jako Hitler, jeho žena se oblíká jako Eva Braun a svoje děti pojmenoval Heidrich a Goebels, nebo tak nějak. Někdo ho dal k soudu a ten rozhodl, že do jeho individuálních práv stran vyznání, politického přesvědčení a ideologie prostě nemá co kdo kecat. Představte si to. On tam přišel v nacistické uniformě a soud do jeho očí a do očí všech přihlížejících potvrdil, že to je jeho právo. Tady není důležité, že stát mu jeho činnost povolil na základě jeho práv, tady je důležité, že celá země má toho člověka za kokota.

Skrze svobodu vyznání, nezakazování knih a ideologií a skrze odpovědnost rodičů vzdělávat své děti se Švýcarská veřejnost dostala do stavu, kdy je tohle svinstvo povoleno, ale nikdo to nedělá a ten kdo ano je považován za magora – a všichni vědí proč.

To je neuvěřitelné. To je přece přesně takový výsledek, ke kterému jsme se v EU chtěli dobrat zakazováním a určováním, co je pro každého dobré a vhodné! Jak je možné, že za dvacet let konání evropského dobra v EU se Švýcaři zabývají implementací kryptoměn do veřejných služeb, zatímco v EU se posledních deset let řeší, jak zabránit vlastnímu rozpadu?! Švýcaři totiž přímou demokracii praktikují už nějakou dobu a troufnu si tvrdit, že mnoho z nich si dobře uvědomuje, jakou ohromnou sílu a odpovědnost jejich hlas v referendu má a tak k tomu i přistupují. Jak líp chcete demonstrovat odpovědnou a vzdělanou veřejnost, než na výsledcích referenda o nepodmíněném příjmu, právě ve Švýcarsku, kdy veřejnost tuhle bolševickou pakárnu rázně odmítla, zatímco v Nizozemsku už se to plánuje?

Tím je jasně vysvětlena příčina, proč jsou u nás lidi blbí. Protože jim nikdo nedovolil bejt chytrý. Jak má dítě dospět k názoru, že Hitler byl magor, když si dobovou literaturu koupit nemůžete, nebo dokonce nesmíte? Šesťáci na základce si pamatují, že Hitler byl ten zlej, protože to chce učitelka slyšet, ne protože by je zajímalo proč táta hledá dědu v popelníku.

Každý další zákaz, který na ostatní uvalíme v zájmu našeho přesvědčení, každý další den, kdy se veřejnost bude muset takovým nařízením řídit a každá další regulace, která veřejnosti odebere nějaké právo, k tomuto stavu nevzdělanosti, neinformovanosti a neodpovědnosti přispívá, situaci zhoršuje a činí nápravu těžší.

To si můžeme ukázat na zbraňové legislativě. Mezi českou veřejností jsou zbraně vcelku běžné, za 26 let od revoluce jsme měli jeden mass shooting, při kterém neumřelo ani 200, ani 100, ani 50, ale 8 lidí + střelec, kde bylo jasně prokázáno, že systém funguje extrémně dobře a řadí česko mezi nejbezpečnější místa planety co se týče zbraňově kriminality. Ponechme stranou, že starý a psychicky nemocný muž s povoláním svářeč/pomocný dělník zahnal na ústup dva profesionální policisty po zuby ozbrojené a vybavené balistickou ochranou. K mému překvapení nikdo nechce řešit, že se policajti na všechny vysrali a šli hnípat do auta a místo toho se oko regulátorů zaměřuje na legální držitele zbraní, což je skupina několikaset tisíc lidí, která měla jeden vážný exces za 26 let a najednou je potřeba jim zbraně brát. Veřejnost je vzdělaná a zbraně jsou do jísté míry ponechány lidem, a tito mají odpovědnost se podle toho chovat a mezi sebou se nepostřílet. Funguje to zjevně nejlíp na světě. Teď se podívejte do Velké Británie. Střílí se tady skoro denně, přestože zbraně jsou veřejnosti zapovězeny už dvacet let. Dovedete si představit, co by se stalo, kdyby byly zbraně teď lidem zpřístupněny? Jaký by to byl pro veřejnost šok, mít najednou k takovým věcem otevřený přístup? Naše společnost tuto schopnost má, pro nás to žádný šok není – kdo zbraň chce, má ji, kdo ji nechce, nemá ji. Odpovědnost za její držení je pro nás běžná věc. Britské společnosti bylo toto právo odebráno a o schopnost rozumně se rozhodovat ve věci držení zbraní během jedné generace přišla. Přál bych vám vidět hrůzu, nenávist a bezmoc v očích mých kolegů, když se svěřím, že máme doma v Česku plnej trezor zbraní. Když můj muslimský kolega vypráví, jak na britském venkově vraždí ovce na halal maso a nechá zvíře pomalu krvácet z krku, aby zemřelo pomalu a v ukrutných bolestech, tak to není nic proti tomu, když já řeknu, že jsem byl o víkendu v ČR a byl jsem s tátou na střelnici zastřílet svoji novou CZ-75 DUTY, se kterou sem jako chodil mezi LIDMA a TAKHLE sem ji držel v ruce a EŠTĚ SEM Z TOHO MĚL RADOST JEŽIŠIKRISTE!

V naší kotlince se teď peče zákaz Islámu. Z toho, co jsem napsal a odkázal výše by mělo být nad slunce jasné, proč to nic nevyřeší, nikomu to nepomůže a naši společnost to zbaví další odpovědnosti. Odpovědnosti za vlastní kulturní kontinuitu. Pokud ponecháme Islám jako právo na vyznání garantované ústavou a zákony, veřejnost se angažuje ve veřejném sektoru a bude aktivně blokovat výstavby mešit, bude volit tak, aby mešity nevznikaly, budeme mít právo prohlásit, že jsme vlastní pílí, aktivitou a odpovědností ochránili naše kulturní dědictví a budeme mít právo být na to hrdí. Pokud Islám zakážeme nějakým umělým zákonem, jak je u nás zvykem, můžeme pouze prohlásit, že jsme na takový sraní s tim byli moc leniví a radši jsme tím pověřili stát, na kterej pak budem nadávat, až naše děti přijdou domů s ručníkem na hlavě, protože to bude zrovna cool. Jak se to jen mohlo stát, vždyť stát jim měl vysvětlit, co je Islám za svinstvo a já rodič jsem měl jenom přijít k hotovýmu!

Odpovědnost za práva společnosti, zvyk, nebo vědomosti k jejich realizaci je něco, co společnost má, učí se tomu, zdokonaluje to a šíří vzdělání a zkušenosti mezi sebou. Jakmile odpovědnost společnosti odebereme formou zákazu, jen tím podporujeme stav, že lidi sou blbí.

Na závěr si zkusme zasadit tyto poznatky do kontextu dnešních událostí. Ze všech stran se na nás valí odpor k provádění referend a přímé demokracii. Je to přímý přenos bourání hlavního pilíře, na kterém stojí naše civilizace a který je už 26 let nejčastěji skloňovaným slovem v ústech našich politiků. Najednou z úst těch stejných politiků zaznívá, že vlastně demokracie jako teda jo. Ale jenom někdy. Když je to rozumný. Stejně jako svoboda slova. Jako jo. Ale jenom když budete říkat hezké věci. My vám teda jako určíme, které to jsou. Nejvlídnější reakce, jaká se v masmédiích ohledně BREXITu vyskytuje je ten podivný druh smutného a pohrdavého uznání výsledků nějakým kavárenským autorem. Jakési povzdychnutí nad tím, že lidi sou blbí a proto to dopadlo, jak to dopadlo a my s tím teď budeme muset navždycky žít a lepší by bývalo bylo se lidí ani neptat. Pravda je ovšem jenom jedna:

Ti, kteří stojí proti přímé demokracii a referendům jsou ti samí, kteří podporují odebírání svobod jednotlivcům a jsou to právě oni, kdo mají lví podíl na tom, že lidi sou blbí.

Je to právě jejich snažení, díky kterému z ankety mezi školáky vyplyne, že Hitler byl komunista a zemřel v bitvě na Bílé Hoře. Jejich ideologie zákazů má za úkol lidi chránit a udržovat náš způsob života. Zajišťují však naprostý opak, protože zdegenerovaná společnost, které jsou dnes upírána i práva na vzdělání se (formou zákazů, inkvizice nežádoucí literatury, rušením svobod projevu), už svoji kulturní identitu dávno zapomněla, odpovědnost za ni a její pokračování zbaběle odevzdala státu a teď se diví. Jak jinak si chcete vysvětlit, že angličtí REMAINeři označili starší část obyvatelstva (majorita starších volila pro LEAVE) za nevzdělané senilní blbce, kteří nic nechápou a mladí teď budou s jejich rozhodnutím muset žít. Jako host v této zemi anglické, jsem průběh nijak nekomentoval a své názory nikomu z místních nenutil. Tohle byl ovšem jediný případ, u kterého jsem nevydržel a vysoptil. Jak tupej a zdegenerovanej levičák musí člověk bejt, aby jedním vrzem zahodil názor lidí, kteří potem a krví bránili svoji zemi a mohou tedy poskytnout tu nejcennější komoditu – informace a zkušenosti nám, mladým a nezkušeným. Jaká dávka pokrytectví stačí k tomu, abych ignoroval názor toho, kdo už tohle viděl, zažil a ví, jak to dopadlo, protože proti tomu musel bojovat ve snaze bránit svůj vlastní život, se samopalem v ruce. Vzpomenul jsem, jak můj praděd vyprávěl o svých statcích a polnostech, zaměstnancích a jejich vztazích, a o tom, jak mu to komunisti všechno sebrali, když odmítnul vstoupit do JZD. Tenkrát jsem tomu moc nerozumněl, dneska vidím co za charakter musel starý pán být, když šlo o všechno a přece se neohnul. Neustoupil. Kdyby žil, nevím, co bych mu řekl. Nemám slov k tomu, abych svým předkům omluvil jednání mojí generace, která staví zprávu o novém modelu mobilního telefonu nad zprávu o cenzuře médií.

Zkušenosti všech našich předků a starších ročníků jsou to jediné, co máme, co má skutečnou cenu a co má kurevskou argumentační váhu. Jejich názor by měl být respektován, podroben kritice, diskutován a šířen. Jen úplný debil by nad zkušenostmi a poznáním starších, získanými letitou praxí, mávnul rukou a označil je za senilní bláboly.

Poučení na závěr – až i Vám bude někdo vyprávět, že referendum se o důležitých věcech dělat nesmí, protože lidi sou blbí a na jejich názor se nedá spolehnout – protože tomu nerozumí – pošlete ho do prdele.


10.7.2016 Masiton

12345 (351x hodnoceno, průměr: 1,16 z 5)
17 801x přečteno
Updatováno: 10.7.2016 — 23:58
D-FENS © 2017