Blížící se šaškárna jménem volby se poněkud odlišuje od podobných aktů v minulosti, takže se soustředíme na hlavní vychytávky, kterými nás polodementní politici obšťastnili.
Trik 1: Velká koalice
Bacha na to, tyhle volby jsou schvalovacím aktem velké koalice!
Občané mohou skrze urnu říci, že velkou koalici chtějí od srdce anebo že ji chtějí, protože je to nejmenší zlo. Programová východiska obou hlavních stran, tedy oranžové levicové a modré levicové, se už natolik sblížila, že není jiná možnost. Obě strany mají stejný ideový základ. Ani jedna nechce minimální stát, obě chtějí více nebo méně sociálně-inženýrsky ovládat společnost a říkat lidem, co je správné – a z toho odvozovat svoji moc.
Dokonce se zdá, že během procesu sbližování došlo k fyzickému průniku obou hlavních představitelů největších stran. Naposled jsem někde zachytil, že o rozpočtu chtějí hlasovat na základě široké shody, co je to jiného nežli velká koalice? Měli jsme tu také několik zkoušek velké koaly v malém, například současnou úřednickou vládu nebo dojemnou shodu, kterou prokázali modří a oranžoví poslanci při schvalování některých zákonů v poslední době. V podstatě se po volbách dozvíme, že velké koalice je potřeba, protože: a) musíme být odpovědní a bojovat proti krizi b) musíme být odpovědní a zabránit nástupu komunistů k moci c) musíme být odpovědní a zachovat proevropskou orientaci d) něco jiného stejně slaboduchého.
Trik 2: Kinoautomat
Kdysi v časech komunistického filmu, kdy se na FAMU tolik nehulilo, vznikl projekt zvaný kinoautomat. Měl přinášet komunistickému divákovi iluzi, že může něco ovlivňovat. Ve skutečnosti byly ovšem všechny alternativy a následné scénáře dopodrobna popsány a předtočeny. Konkrétně to vypadalo tak, že v ději filmu nastal stop a divák, který až dosud seděl a vejral, měl rozhodnout, zda chce modré nebo oranžové… pardon… nějak se mi to plete… zda variantu á nebo bé. Filmařům bylo docela jedno, co si soudruh divák vybere, byli připraveni na obě varianty stejně dobře, tak mu vyhověli a o pár desítek minut dále se děj zase nenápadně spojil tak, jako by k žádné volbě nedošlo.
Pak taky máme slibomat. Ten vymyslela ODS jako opatření proti obvyklému problému, kdy strany kolikrát naslibují občanu i to, co nechce. Na stránkách ODS vyplní volič dotazník, kde uvede, co všechno chce naslibovat, a ODS mu to pak naslibuje. Každopádně se dalo ušetřit. Co by se stalo, kdyby před voliče předstoupil například Tlučtchoř a řekl – my vám slibujeme všechno! Většina voličů ODS by to uvítala, kdo po zkušenosti z roku 2006 bude volit ODS, musí být stejně padlý na hlavu. Od ODS stejně už nikdo nečeká, že by nějaké volební sliby plnila, tak co.
Trik 3: Koruptostrana
Kleptostrana, to už tu bylo. Strana zelených se to jmenuje.
Koruptostrana je něco nového. Zatím to fungovalo tak, že strana dosadila do vedení důležitých orgánů dosud nezkorumpované aparátníky a ti až pak začali zneužívat svoje funkce. Zásadní kvalitativní skok je ovšem v tom, že existuje strana, o které už dopředu víme, co budou její ušlechtilé osobnosti dělat. Jmenuje se TOP09 a vyznačuje se tím, že jsou v ní skuteční experti. Zejména jmenujme poslance Šustra, který trávil celé roky ve sněmovně letargický. Ožíval jen při postdemokratických aktech tzv. porcování medvěda, při kterých usilovně sháněl peníze pro tělovýchovnou organizaci Orel, ze které pak pumpoval peníze do soukromých eseróček vlastněných jeho příbuznými. Ze státního vemene vydojil řádově desítky milionů korun. Orel je úspěšný. Z 1000 obyvatel Telnice je jich 400 v Orlovi. Ve zdravém těle zdravý duch.
Trik 4: Koruptostrana s výtažkem ze Starostů
Správná poznámka je, že kdo chce bojovat proti korupci, musí ji nejdříve pochopit, a v tomto směru shromáždila TOP09 významné know how. Znáte ty reklamy, kde je vždy něco s něčím, například šampon s výtažkem z perel, pleťový krém s výtažkem z jantaru a tak. TOP09 je s podporou Starostů. Starostů s velkým S, protože se nejedná o podporu všech starostů v Kocourkově, ale jen o podporu jejich minoritní části, která svého času založila politickou stranu. Musíme rozumět jejich pozici. Oni jsou takoví novodobí feudálové v prostředí svých měst, nařizují lidem, co budou kde pít, zda budou kouřit, vytvářejí si svoje sbory zbrojnošů k prosazování svých feudálních zájmů, vybírají daň z rychlosti jako určitou novodobou obdobu mýta, ale přesto k naplnění jejich vladařských ambicí cosi chybí. Například právo první noci, daň z komínu nebo daň ze záchodku. Aby mohli lépe prosazovat svoji moc, vytvořili svého času nátlakový spolek, který nyní zkoaloval s TOP09. Starostové jsou takoví lokální předáci systému korupce a klientelismu. Dělají to denně, přijdou do práce, rozhodují, zamítají, schvalují, posuzují, pak jdou unaveni domů, a druhý den zase… dobře si TOP09 vybrala ženicha.
Trik 5: Boj s korupcí
Vypadá jako obligatorní highlight všech volebních programů. Strany, které jsou omočeny v korupčních skandálech, které by všude jinde mimo Kocourkov a EU přivodily pád vlády, slibují občanům, že budou bojovat s korupcí. Najde se někdo, kdo tomu věří? Je někdo tak blbý? Kdyby tohle nestačilo, upozorňuji na zajímavý paradox. Nikoli jedna, ale obě hlavní strany mají právě nyní několik vynikajících příležitostí s korupcí bojovat. Nemusejí přece čekat na volby. Uvádím jeden – v celostátním měřítku jistě velice banální, neškodný a někdy dokonce užitečný – příklad. Je jím přidělování V.I.P poznávacích značek, které se vesele praktikuje na magistrátech ovládaných libovolnými stranami. Fakt chtějí tyto strany něco dělat s korupcí? Jistěže ne. Vypustili by si rybníky, louže a loužičky s jejich příjmy z téhož.
Trik 6: Ignorant jako předseda strany
Existuje rozdíl mezi Topolánkem a Paroubkem. Paroubek je inteligentní člověk, jen z něj pořád čiší to bolševické aparátnitctví. Sice mu asi mnohokrát řekli, aby to nedělal, ale on se neuhlídá a tak někdy žvaní jako Gottwald. Je to v něm, je to aparátčík jak svině. Ale není vůbec blbý, má takový ten přímočarý způsob myšlení, co se u politiků moc nevidí. Topolánek je obyčejně lidsky hloupý. Prostě někdo se tak narodí. Navíc se zdá, že pod tlakem trochu degeneruje, takže ho dost často slyšíme, jak nadává svým oponentům a novinářům do bláznů a do pitomců, protože a) nerozumí, co a hlavně proč mu to říkají b) podvědomě tuší, že mají pravdu c) frustruje ho, že mají mentálně navrch, zatímco on je jen vidlák z Valašska. V normálních poměrech by mohl například dělat úředníka, prodávat zeleninu nebo dělat tělocvikáře na základní škole. Naše společnost je však natolik tolerantní, že i takovým lidem najde prestižní uplatnění. Musíme to napravit.
Trik 7: Nejmenší zlo vs. maximální užitek
Nejmenší zlo je volit politický subjekt, který sice volit nechceme, ale domníváme se, že pravděpodobně napáchá nejmenší škody. Není přitom záruka, že tyto škody budou nejmenší, viz chování ODS po minulých volbách.
Největší užitek je volit politickou stranu, s jejímž programem jsme zajedno. Není přitom záruka, že se tato strana do parlamentu dostane.
Žádný člověk, dokonce ani živočich se přirozeně nechová tak, aby vyhledával nejmenší zlo. Tak se chová jen zmanipulovaný euroobčan. Zbylé organismy vyhledávají maximální prospěch. Je to triviální a přesto na to valná část elektorátu dávno zapomněla. Podívejme se například na úředníky. Všichni úředníci, které znám, volili ČSSD, protože věděli, že tato strana s jejím ohromným přerozdělovacím programem prohloubí jejich moc a příjmy. Krásný příklad maximalizace užitku při volbách.
Myslím, že tyto krásné pozdně letní dny jsou ideální k pohřbu konstruktu nejmenšího zla a nutkavého přesvědčení, že volit malé strany znamená dát hlas komunistům. Tahle poučka platila někdy v devadesátých letech, kdy proti sobě stáli Ti rudí a Všichni ostatní, což už není pravda.
Paradox nejmenšího zla v těchto volbách nebude fungovat navíc ještě z racionálního a matematického důvodu. Hlasy, odevzdané stranám, které nedosáhly volební klauzule 5%, se rozpočtou při skrutiniu mezi ostatní strany podle klíče, který je přibližně poměrný. Modré a žluté musíme sečíst, protože trik 1. Pokud se tedy necháte nachytat na „nejmenší zlo“ a budete volit třeba modré, dostanou váš jeden hlas. Když se budete řídit pravidlem největšího prospěchu a zvolíte menší stranu, která se nedopatřením do parlamentu nedostane, její hlas bude rozpočten, přičemž modrooranžoví získají něco mezi 0,6-0,7 tohoto hlasu a mysteriózní komunisté pouze 0,1 hlasu. Racionální řešení (maximální zisk) se skoro vyrovná iracionálnímu (nejmenší zlo). Zbytek viz např. teorie her, kapitola vězňovo dilema.
(Zatím nikdo nehlasoval)