Přednášky a nová kniha

Mnozí z vás možná pamatují časy, kdy jsem byl na tomto serveru velmi aktivním autorem i diskutujícím; některým to lezlo na nervy pekelně, jiným jen trochu, další za to byli rádi, takže mi i dnes (byť už zřídka) chodí maily s dotazy, proč zde již tolik nepublikuji. Důvodů je celá řada a jeden či dva z nich jsou pro tento článek důležité; dělám totiž jiné věci, které by vás mohly potenciálně zajímat (nebo se jim lze v opačném případě alespoň řádně vysmát v diskusi, k čemuž mají vysoký potenciál, takže snad win-win).

Jen pro úplnost začnu důvodem, který pro tento text není moc důležitý, ale považuji jej za zajímavý: Na D-F se zdržuje mnoho velice inteligentních lidí s ohromným rozhledem a zajímavými názory, od nichž jsem hodně pochytil (a děkuji za to, ač jsem mnohé ocenil až zpětně), leč způsob vedení diskusí je zde dle mého názoru příliš konfrontační. Problém není v tom, že by mi to vadilo, nýbrž v opaku – mně to totiž nevadí. A tomu, co člověku nevadí, nesmírně snadno přivykne; jenže já nechci debatovat agresivně a shazovat diskusní oponenty, což jsem bohužel v nemalé míře dělal nejen zde, ale ovlivnilo to i můj diskusní styl celkově. Raději jsem si o někom na základě nedorozumění pomyslel, že je idiot, než abych se jej snažil pochopit a porozumět tomu, co říká. Tímto směrem se však nechci ubírat, takže ač zde stále čtu všechny články a mnohé diskuse (a D-F i nadále považuji za naprosto jedinečné a kvalitní médium), už se tolik nezapojuji.

Jsem ale pořád aktivní libertarián, ač vystupuji mírněji, než si asi někteří pamatují; pochopil jsem, že nekonečné hádky mezi anarchokapitalisty a minarchisty ničemu nepomáhají (diskuse vedené s respektem samozřejmě mohou), takže je třeba hledat společnou řeč (což není v současném rozpínavém státu s Babišem v čele bohužel vůbec tak složité).

Co tedy dělám, když už tolik nepíši? Na základě textů, kterých jsem publikoval (tady i jinde) požehnaně, mi začaly chodit pozvánky do nejrůznějších panelových diskusí a občas (zatím zřídka) mě se zájmem o rozhovor či článek na různá libertariánská témata osloví i nějaké to tištěné médium. Postupem času se začaly množit i žádosti o přednášky (a teď už je jich tolik, že musím některé odmítat); ve školách, různých spolcích, organizacích, zejména pak v Paralelní Polis, se kterou velmi úzce spolupracuji a tvořím jeden z jejích nejpopulárnějších programů, jenž trvá již skoro rok a nese název Anarchokapitalismus. Tím se dostávám k první pointě článku: Máte-li zájem, přijďte se podívat na přednášku a následnou diskusi! Koná se například dnes (18. října) večer ve 20 hodin v Paralelní Polis (Dělnická 43, Praha Holešovice) a tématem je sociální stát a důchodový systém; je-li to moc narychlo, můžete přijít ve stejný čas na stejné místo v úterý 31. října a poslechnout si i podebatovat o volném neregulovaném trhu práce.

Dále jsem dokončil práci na své knize, jež vychází z článků o anarchokapitalismu, které jsem zde před lety publikoval; kniha je však jednak rozsáhlejší, obsahuje úplně nové texty, a navíc jsem ty původní v mnoha ohledech přepracoval, neboť jsem s nimi zpětně nebyl úplně spokojen (někde jsem se nechal příliš unášet a dostatečně o všem nepochyboval; člověk se však musí párkrát zmýlit, aby mu to došlo). Tím se dostávám k druhému důležitému sdělení: Protože se jedná o mou první knihu, takže vůbec netuším, o kolik výtisků bude zájem, rozhodl jsem se pro kampaň na Startovači, kde mohou lidé na knihu přispět, předkoupit si ji, případně se v ní nechat zvěčnit mezi těmi, kdo jí pomohli vdechnout život. Budu rád, pokud tak učiníte. Pro předkoupení či dar v korunách klikněte sem (pozor: Startovač ukazuje, že cíle je dosaženo již na více než 150 procent, protože se hned první den vybralo přes sto tisíc dřív, než jsem se dostal k tomuto článku; jedná se však o procenta z minimálního cíle, tedy opravdu malého nákladu v papírové vazbě – pro ne úplně malý náklad knížek v provedení, které se čtením neničí, je potřeba výrazně více peněz); avšak chcete-li raději přispět v kryptoměnách, můžete tak učinit zde; oba linky obsahují více podrobností.

Nakonec bych rád poděkoval D-FENSovi za to, že mi poskytl na svém serveru prostor pro tento text, a všem zdejším diskutujícím, kteří mi kdy oponovali či poukazovali na mé chyby, čímž mi pomohli jednak s knihou, přednáškami i debatami, ale především také si spoustu věcí ujasnit; jsem vděčný i mnohým z těch, jejichž komentáře mi dříve přínosné nepřipadaly, až časem jsem třeba pochopil, co jste se mi snažili sdělit. Děkuji.

Související články: