Přechytralé město - zpět na článek

Počet komentářů: 152

  1. pk202:
    Ach, povědomý závan kapitalistického socializmu „zlatých devadesátek“, kdy učitelé informatiky za podpory ministerstva školství dělali Microsoftu za peníze daňových poplatníků zadarmo marketingovou kampaň a školení, které by Mrdkosoft stálo desítky miliard za toho čtvrt století, co se tak děje.
    A to neberu v potaz úřední idioty s VŠ, kteří prostě nemůžou na internetu dokument zveřejnit aspoǚ v tom pitomém .pdf, ale zásadně v licencovaném uzavřeném formátu, na který, pokud jej chceme legálně a korektně přečíst, potřebujeme software za minimálně 5 000 (Win+Office).

    A to už je prosím linux veřejně známý a slušně použitelný od přelomu tisíciletí. Je vidět že se někdo od Mrdkosoftu hodně činí, aby vše zůstalo při starém (pase pár vysoce postavených úřednických šlapek na ministerstvu).

    1. Linux je na desktopu na piču a nikdo ho nechce. Stejně jako v těch zlatých devadesátých.

    2. Linux na nějaké domácí síťování OK, ale jinak celkem na nic. Zrovna jsem si doma testoval Linux Mint a Ubuntu a u obojího jsem vybouchl na grafické kartě, jejíž ovladač od nVidie přímo pro oba systémy se mi nepovedlo rozchodit bez nějakých škodlivých vedlejších efektů. Zrovna u Mintu mne to zklamalo, protože ten se chlubí vyspělou podporou i uzavřených ovladačů. Holt nVidia je asi tvrdý oříšek i navzdory faktu, že výrobce přímo podporuje dané systémy. A proč ten rant na ovladače? Protože si doma občas zapařím (oba Portály, The Talos Principle, Half-Life 2, X-Com nebo třeba hry od Blizzardu jako Diablo 3 nebo Star-Craft 2) a bez funkčního ovladače grafiky jsou ty hry dost nanic, co se výkonu grafiky týče. Stejně tak programování pro PLC, kdy jsem hromadu věcí musel řešit windowsovským virtuálem.
      Ale uměl bych si to představit někde na úřadě jako kancelářský desktop nebo na učebně informatiky pro brouzdání na netu, to zas jo.

      1. Asi tak nějak. No a vokenní formáty celkem bez problému už minimálně poslední pětiletku vodvírá Libre Office, já už na mrkvo$oftí oficy poslední dekádu nesahám vyjma z donucení (zákazník je na tom závislej a hrozně to chce) takže myslim, že ten blázen zase mele z hladu.

        1. Zjevně jste nezkusil v LO otevřít dokument vyprodukovaný státní správou. Třeba tabulku s parametry pro zadávací řízení či jiný “bezvýznamný” soubor.

          1. …kdysi jsem si myslel, že státní správa taky docela fandí LO (znal jsem obce, které z principu odmítaly kupovat Office). Situace se tedy asi změnila, konstatuji…

          2. Problém jsou vyžadovaný obskurní certifikace a podobný píčoviny, který vydává ten správnej kamarád, případně že tam ty dokumenty vůbec nejsou. Rozhodně ne že by nešly otevřít.

        2. Zde bych si dovolil nesouhlasit.
          Zkus si v Libre Office otevrit nejakej excel, kde se masivne pouzivaj makra (my v tom mame v praci napriklad nejake kalkulatory cen sluzeb). Za boha to nejde. (mozna tam jsou nejaka specialni makra, ja nevim. Co vim jiste, ze to otevru v libovolnem office)
          Imho pokud se tyce psani/cteni (word), tak je to ok…Ale jak chce clovek pouzivat nejak vice excel, tak je to zle :-(

      2. nVidia je tvrdy orisek protoze neotvira specifikace a ta „podpora“ spociva v tom ze vydavaji binarni driver ktery se musi zkompilovat do formy kernel modulu. To ze ten jejich binarni kod vyrobeny buhvi jak buhvi na cem bude na ruznych systemech zpusobovat ruzne problemy neni prekvapeni. Linux a nVidia se nemichaji – zkuste ATI a nebo na hrani neco co je na to vyladene jako Steam OS.

    3. kaBrnak: Asi úžeh :-)
      Škola příprava na budoucí povolání a protože MS Office bylo a je v ČR nejrozšířenější, nepřekvapivě je velmi vhodné to vyučovat.
      Prohlížet dokumenty, nikoliv editovat, lze prohlížečem zadarmo, naprosto stejně jako PDF.
      Linux je na desktopu a notebooku stále v nepoužitelném stavu, jeho místo je na servery a routery.

      1. Uz asi 3. NTB co mam doma na takove to bezne brouzdani, koukani filmu, zpracovani obrazku z dovci atd. mi bezi na linuxu, poprve jsem ho ze zvedavosti nahodil nekdy v 2008 kdyz jsem se vydesil pri zkouseni VIST. Bylo to krkolomne, hodne jsem hledal po netu,ale nakonec jsem tomu dal sanci a v soucasnosti nevim proc bych pro bezne domaci pouziti porizoval WIN. LinuxMint je vetsinou schopen behat na beznem zeleze bez komplikaci hned po instalaci. Nacpal jsem ho i mym rodicum a nemaji potiz. Ale uznavam ze sem tam na specialni veci je nutne WIN pustit, treba kdyz si clovek poridi mobil s androidem od LG/SAM/kdovikoho – vetsina jejich servisnich aplikaci pro system zalozeny na linuxu je psana pro WIN :D Nebo pro komunikaci se statni spravou, specializovanyma systemama pro zamestnance a pod – holt zivnostnik na nej asi neprejde, ale pro bezne pouzivani PC naprosto v pohode.

    4. kaBrnak >> A to už je prosím linux veřejně známý a slušně použitelný od přelomu tisíciletí.

      Akorát, že žádný operační systém linux neexistuje. Existují jen stovky a tisíce linuxových distribucí, které mohou používat obchodní značku Linuse Torvaldse „Linux“. Každá z těchto distribucí je totálně odlišná, jinak vypadají a jinak se ovládají. Pro jistotu i každá distribuce se mění rychle v čase.

      Naprogramovat program pro Linux je neřešitelná úloha. Protože Linux nic nezaračuje. Zatímco Windows nebo MacOS mají standard. Jako programátor můžete počítat s tím, že na počítači s Windows či MacOS bude nějaká minimální množina funkcí. U Linuxu je jen chaos a nemůžete počítat vůbec s ničím.

      Když před nějakým časem tuším RedHat chtěl vytvořit standard, co musí být na každém linuxovém systému – byl linuxovou komunitou seřváván, blokován a kritizován.

      Programovat pro Linux je zhruba stejná zábava jako kdyby nikde nebylo nic standardizovaného. Třeba v každém domě by bylo jiné napětí v elektrické sítě. Soused by měl v zásuvkách třeba 50 V/80 Hz, já bych tam měl 6000 V/100 Hz a brácha by měl v zásuvkách 230 V/50 Hz- A zkuste pro tohleto dělat elektrické spotřebiče. – A toto je přesně Linux z programátorského hloediska. Není vcelku divu, že se na Linux dost kálí a nebere se v řadě případů vůbec v úvahu.

      Bohužel linuxová komunita chce chaos – a výsledky tomu odpovídají. Do enterprise se dá třeba RedHat s určitými zárukami. Nebo si do malé sítě někdo udělá linux servery na míru.

      Pro běžné lidi je Linux úplně na vagínu. Protože laik se naučí, které klávesy má zmáčknout, když něco potřebuje. Stejně jako se naučí, co uvidí v různých situacích – u Windows či Macu. Ale u Linuxu je ovládání každého počítače zcela jiné – a naučí se taK kulové.

      Neadorujte ten Linux, nic takového jako standard Linux neexistuje. Na rozdíl od Windows/MacOS/Androidu, atd. který má určité záruky, co bude na každém zařízení s tímto systémem.

      1. Jako programátor můžete počítat s tím, že na počítači s Windows či MacOS bude nějaká minimální množina funkcí. U Linuxu je jen chaos a nemůžete počítat vůbec s ničím.

        Checht, to budou asi desítky ta jistota a prosperita, žejo? Trolol. No, eště že sedmičky zatím stále fungují, i ta Vista se dá uchodit (a je to v podstatě totéž).

        1. Zkuste si napsat program pro Windows a pro Linux – pochopíte. To, že Vista a 10 jsou úlet se nijak nedokýtá programátorského rozhraní pro psaní programů. Linux ovšem žádné standardní rozhraní pro programy nemá – proto se také Linux často vynechává, když se něco řeší na desktopech.

          To, že linuxová komunita přebarvuje Linux na růžovo, a dává mu lživé PR – to je běžná věc.

          A to říkám já, který jsem vyrostl na unixech, a znám unix lépe než Windows. Kdybych chtěl jít do konfliktu, tak napíši, že existuje jen málo zdrojů lživějších než je linuxová komunita. Dělal jsem na unixech řadu let mnohem dříve než Linux vůbec kdy vznikl. A tolik lží a mýtů a mystifikací, jako jde z linuxové komunity, to nedokázalo ani Rudé právo.

          Nicméně unix i Linux byl o tom, že každá instalce unixu/Linuxu je individuální a jedinečná. To je skvělé pro servery, ale na exkrement pro masy a desktop. Dodnes unix i Linux funguje na principu, že nemá rozumný standard pro programování. Prostě co tam při instalaci dáte tam bude, co nedáte tam nebude. Počítá se s tím, že programy přeložíte na míru ze zdrojáků. Což samozřejmě téměř žádná komerční firma neudělá, že vám dá své zdrojáky.

  2. jak:
    Ehm, začátkem devadesátek byl M$ Office určitě „nejrozšířenější“ na úřadech.
    Tou dobou tam byl leda tak „MS Psací stroj, papír a průklepák office“.
    Ještě na přelomu tisíciletí se běžně jelo v T602 v textovém režimu.
    Vždyť dodnes i řada firem, pokud nepotřebují výkonné servery a velké databáze, jede na informačních systémech založených na WinXP. Viz ty probírané jídelny, informační kiosky, donedávna i bankomaty apod.

    „Nejrozšířenější“ byl M$ Opice až když to M$ všude vnutil, podplatil a zkorumpoval. Protože bylo správcům IT oddělení na úřadech známo, že zatímco T602 mohl běžet roky na starém železe, tak na to aby stará sekretářka sesmolila ten samý dopis se dvěma odstavci nebo pětiřádkovou tabulku jako v x602, bylo potřeba koupit tehdy ještě brutálně drahé počítače za desetiticíce. Což při tradičním dvojnásobném předražení státní zakázky znamenalo malou domů pro všechny zainteresované co se kolem toho motali. Stamiliony lítaly sem a tam.

    Jen si vzpomeňte jak za každým velkým projektem na ministerstvu nebo v celostátním měřítku (např. InDoŠ) byla mediální aféra a mnohamiliardový tunel v rozpočtu. A na konci hromada podřadného věčně nefunkčního šrotu, který neplnil to co měl.
    Ty aféry se samozřejmě vždy zametly pod koberec, protože média s ČT v čele jsou tu od toho aby maskovaly veškeré zločiny porevolučních estébáků a podobných gaunerů.

    A jaký je výsledek slavné elektronizace státní správy? Když chcete po úřadu nějakou informaci, tak to trvá stejně dlouho a stojí vás to stejně, jako když před 25 lety stařičká úřednice musela jít do sklepního archívu a správu pro vás sesmolit na psacím stroji. Jen je v tom větší bordel, a důvěrné informace o vás si zjistí každý, kdo strčí flašku úřednici co má přístup k databázi.

    1. Sračky dostávají proto, že cena je až na prvním místě a neumí si specifikovat co chtějí (takže dostanou strašnej šrot), případně je to samozřejmě cinklý a zakázka je na nějakej obskurní bazmeg co je na tom taky bůhvíjak (rozhodně neopravitelnej pže je to naprostej atyp).

    2. Mně se líbí ty lži o tom, jak se Word/MSOffice dostal na úřady. Přitom je to pro neschopnost jiných sw firem. Připomenu vám tu historii:

      @@@@@@@@@

      Microsoft dostal Word na úřady jednoduše. Všechny sw firmy na světě hodili bobek na češtinu. S výjimkou Microsoftu. Angličtina stačí všem. Úřady budou pracovat přeci v anglických programech! Angličtina je povinnost pro každého od kolébky.

      Takže na jedné straně byl T602 pro MS-DOS. A firma Software602 zaspala dobu, stačilo jí rejžovat na T602 pro DOS. Cca 3000 Kč za licenci byl v 90. letech vejvar jako na Klondiku. Jaksi ale nebyli sto vydat verzi T602 pro Windows – to by byli na úřadech dodnes.

      Pro Windows existoval jediný rozumný textový editor v češtině a zvládající češtinu – Word. Nebyla rozumná alternativa. Proto také na úřadech i ve školách vlezl Word. Neměl žádnou konkurenci, naprosto žádnou alternativu. Nebylo nic jiného v češtině, vůbec nic.

      Teprve až po mnoha letech se firmy vzbudily a začali vyvíjet či lokalizovat textové editory v češtině a pro Windows. Ale to už se řadu let používal Word.

      1. A zřejmě pořád neexistuje nic lepšího. Nebo aspoň méně špatného než Word :-) Což je docela otravné.

        1. Nelžete, prosím.

          V polovině 80. let o nějakém Wordu celkem ještě nikdo ani nevěděl, že existuje a Wokna sama byla tehdy ve zcela nepoužitelné versi 1-2 — ale dávno bez nejmenších problémů fungovala čeština (kupříkladu a zdaleka nejen) ve WordPerfectu, ChiWriteru…

          shiT602 nepřinesl vůbec nic nového, vyjma pomalosti tak strašlivé, o jaké se na téže platformě nezdálo o deset let starším věcem.

          A Word by — nebýt právě a pouze té státně-úřední cesty — nepoužíval vůbec nikdy vůbec nikdo.

          1. Milý Onřeji Čado – mluvíme o době po roce 1989, kdy se nastavovaly standardy. Tedy v podstatě o 90. letech, což dokonce zmiňuji. To, že neumíte číst a chápat text, je váš problém.

            Navíc lžete jako když tiskne.

            ChiWriter nebyl kompatibilní ani sám se sebou. Byl to graficky založený editor, kde si každý uživatel určil své vlastní znaky. Jen díky tomu zvládl jakýkoli jazyk, klidně klingolštinu. Váš textový soubor produkovaný ChiWriterem nebyl čitelný pro souseda, který měl rovněž ChiWriter, protože každý uživatel si mohl libovolně definovat mapování znaků na čísla (tedy rozšiřovat ASCII). To je určitě „skvělá deviza“ pro úřady.

            ChiWriter se používal mezi lidmi jen v případě nejvyšší nouze a se sebezapřením a nechutí. Když prostě potřebujete speciální znaky, které jinde nejsou.

            A to nemluvím o tom, že textové editory neuměly česky. Uměly vysázet český text, ale menu, nápověda i manuál na vás mluvily émericky či jinou svahilskou řečí – pro většinu Čechů nesrozumitelnou. Možná jste žil na Marsu, ale v 90. letech byla znalost angličtiny mezi lidmi velice mizivá.

          2. T602 přinesla velmi nového: Celý program mluvil na uživatele česky.

            MS Windows a MS Word přinesli inovaci, která je pro textové editory a české uživatele hodně podstatná: Unicode a českou lokalizaci.

            MS Word se prosazovat nijak nemusel, na Windows konkurenci pro české uživatele neumějící anglicky neměl. Tedy i pro úředníky a úřednice. Jako alternativu pak různí mimoňové nabízeli třeba:

            1) TeX, který kromě složitosti ála nutnost doktorátu z atomové fyziky, tehdy česky uměl hodně blbě až skoro neuměl. Češi si ho nakonec pro češtinu upravili s obskurním kódováním Cork, ale dodnes umí TeX česky hodně blbě.

            2) ChiWriter, který neuměl přečíst textový soubor uložený jinou instalací ChiWriteru z jiného počítače.

            3) WordPerfect či AmiPro, které trpěly americkou nadřazeností s tím, že celý svět bude umět anglicky a basta fidli. Češi dodělali WordPerfectu češtinu až v roce 1998 mimochodem.

          3. WordPefect byl dosovský program, který nepřežil přechod na Windows. Vývojáři těžce nezvládali, například špatně umístili několik znaků (už v době existence ISO 10646) a pak po převzetí Corelem ho úplně dojebali tím, že špatné mapování nechali, ale vyzáplatovali to úpravou kódových stránek pro tisk. S WorPerfectem defacto vymizely pravé wordprocesory, zůstal jen Word, což byla původně utilita na psaní kancelářské korespondence, kterou nesystémově a s dodnes neodstraněnými hrubými chybami rozšířili do současné podoby. Oba programy znám od kotěte, vím jak se to vyvíjelo.

            BTW, jestli víš o nějakém použitelném (tj. ve firmě, ne ve fanclubu LaTeXu :-)) wordprocesoru jiném než Word, sem s odkazem :-)

        2. Dnes už existuje řada alternativ, ale prostě Word byl mnoho let jediný použitelný kancelářský textový editor na Windows. A zaháčkoval se.

          Nicméně cílem mého příspěvku bylo upozornit na to, proč se Word uchytil. Protože ostatní se na české prostředí pod Windows jednoduše vykáleli, a to včetně Software602. Nebyla řadu let žádná alternativa k Wordu.

          Softwarové firmy to v 90. letech vedly hodně namyšleným stylem. Například jsem slyšel, že Microsoft zlikvidoval IBM OS/2 jako konkurenci Windows. Pravda je taková, že Windows stály 3000 Kč, OS/2 stálo 50000 Kč i více. Lidé pak hlasovali peněženkou. Kromě toho jako uživatel OS/2 jsem dostával každých půl roku od IBM dopis, že OS/2 bude končit a mám přejít na jiný operační systém. Takto IBM rozesílalo dopisy asi 10 let, uživatelé OS/2 je púokaždé uprosili, ať nekončí. Až jednou je neuprosili. Microsoft nemusel nic dělat, na vše stačila debilita firmy IBM.

          Proč se prosadilo Windows? Protože bylo kurevsky levné. Víte, kolik tehdy stála licence unixu na počítač? Ani se neptejte a zjistěte si to, protože mi ty astronomické částky neuvěříte. Proč Linus Torvalds chtěl vyvinout unix zdarma, tedy Linux? Protože to byla jediná možnost, jak unix ještě zachránit. Ty prachy, co chtěly firmy za unix prostě byly nereálné.

          Ono je vůbec hodně mýtů a legend, co vše zničil Microsoft – ale z 99 % jsou to jen lži. Jako s tím Wordem na úřadech.

          A takových pohádek, jak něco Microsoft zničil ještě uslyšíte. Ale většinou jsou to lži jak Brno.

  3. CzechDave:
    Hry byly na Linuxu vždy problém. Ale dnes už to není problém Linuxu, ale výrobců karet, jejich uzavřených ovladačů a neochota vydávat ovladače pro Linux, mohutně podpořená lobingem a nekalými obchodními praktikami (tajné dodatky ke smlouvám atd.) Microsoftu, protože si je moc dobře vědom, že když začnou hry fungovat pod Linuxem, tak má Microsoft po monopolu. Navíc je Microsoft IT pobočka CIA, což se naplno ukázalo s vydáním Windows 10.
    To se to obchoduje, když za sebou máte jednu z největších tajných služeb světa, která vám kryje záda a umetá cestičku, a vy jí pak na oplátku vyrobíte backdoor který se hrabe uživatelům v harddisku, má přístup ke kameře a mikrofonu a to vše posíláte na jejich centrálu.

    Třeba Ubuntu má ovladače dobře zvládnuté. Na nejnovějším nebo nějakém obskurním hardwaru to občas ale může být problém.
    Pokud jde o starší hry na XP, tak ty jdou mnohem lépe zprovoznit na Linuxu pod Wine, než na Win 7,8,10 kde je to často velký problém (úmyslná nekompatibilita?).
    Linu je perfektně použitelný na brouzdání a běžnou práci. Třeba čínští výrobci už u svého hardwaru snad 8 let běžně dodávají přibalené i linuxové ovladače, na rozdíl od těch amerických.
    Miliardová Čína frčí na linuxu, Rusko od windows taky začíná ustupovat. Jen v našem zkorumpovaném zaostalém bantustánu se ješte dlouho budo M$-CIA Windows držet. I kvůli takovým líným konzervám, neschopným se naučit něco nového.

    ps: poslední dobou už i ten Linux začíná lehce „windowsit“ zejména kvůli americkému backdooru jako systemd a dalším prasárnám co se snaží pod taktovkou tajných služeb firmy jako Redhat do původně funkčního, jednoduchého a přehledného linuxu nacpat. Nejednomu linuxákovi se stýská po jednoduchosti kernelu řady 2.4 . Takže svobodná budoucnost je asi spíš v BSD (jejichž kód masivně vykrádá jak Apple do svého MasOXu tak i M$).

    pps: hádanka pro počítačově gramotné – na jakém systému běží velké servery které M$ poskytuje větším firmám?

    1. kaBrnak: K systemd jsou volně ke stažení zdrojáky. Kde přesně je ten backdoor?

      1. https://bugs.debian.org/cgi-bin/bugreport.cgi?bug=761658 (pokud není nakonfigurován DNS server, automaticky se použije 8.8.8.8) Někdo též může backdoor vidět v tom, že jak je to všechno komplikovanější, tak je složité to bezpečně nastavit.

        1. Diskuse pod tím bug-reportem je jen obtížně uvěřitelná. Kdybych někdy v budoucnu začal mít chuť zase zkusit Linux, tak Debian to určitě nebude.

          1. Ne že by to v jiných distribucích bylo nějak podstatně lepší.

            1. Zaznamenal jsem, že byly tlaky nepoužívat v jádru Linuxu další zdroje entropie pokud HW disponuje TPM modulem a podobně, ale myslel jsem, že je komunita kolem Linuxu poněkud odolnější.

    2. Americkému backdooru? Lennart Poetering není Američan, ty jelito. Nejsem přítel systemd, ale dá se s tím fungovat a to, že to přebrali i jiné distra, je jejich věc a nijak nesouvisí s Amerikou.
      Stýská po 2.4.? Aktuální jádro bez systemd je 2.6…, takže nevím, o čem točíš. U nás core systémy běží pořád na něm, protože je stále podporováno a patchováno.
      Budoucnost neleží v BSD, protože certifikace. Nikdo do korporátu nenasadí klon BSD bez certifikátu a pořádného supportu. Mimochodem, Apple nemá s BSD až tolik společné, jak se soudí, poohlédl bych se spíše po nexstepu…
      Hádance nerozumím, ale ještě sem neviděl velký MS Server, možná proto, že jsou stavěny na middlerange, ne na velké věci.

      1. Co si tak představujete pod termínem „jádro bez systemd“? Jádru je celkem fuk co je v userspace za init a co spouští služby.

        1. Ano, to je pravda. Měl jsem na mysli „distro na jádře…“

          1. Aktuální Debian (původní kernel 4.9, v backportech 4.16) není problém provozovat bez systemd, stačilo udělat apt-get install sysvinit-core.

    3. Konkrétně Azure běží na Woknech, ale to asi nebude správná odpověď.

  4. Já bych OpenCard nehodnotil jako neúspěšný projekt. Vyvařit miliardu na plastových kartičkách s čipem, které lze nakoupit za pár šupů. A pak se ještě vyvléci z dlouhodobé podpory. Dámy a pánové, nechci se vás dotknout – kdo z vás to má?

  5. Noo, hezky, to jsem vubec nevedel, ze tady mame takovou peknou sracku. Asi proto, ze mone dite je jeste daleko pred tim vekem. No a s tim Ruskem, ach jo, ja bych to osobne spis videl na jednu takovou zajimavou skupinu lidi a jsou po celym svete 😉. Ale to bych odbocil. Kazdopadne diky pisatelce za info!

  6. Pár postřehů k té rekonstrukci Veletržní v Prahe.
    Ty argumenty proč rekonstruovat a změnit, jsou docela smysluplné. Mimo špičku ta ulice zeje prázdnotou. Zřejmě její funkci převzala jiná komunikace nebo tunely Blanka či tak nějak (to budou pražáci vědět líp).
    Potíž je v tom způsobu rekonstrukce. Nějaký pablb to naprojektuje tak, že nakonec z toho budou nasraní jak automobilisti tak i cyklisti a místní co tam bydlí. Klasický způsob jakým řeší věci magoosrát – vlk se nenažral a koza zmizela. Původní nevýhody zůstanou, nic se tím nevyřeší, a ještě vzniknou problémy nové. Ale za to si můžou vohnouti sami, že se nestarají o detaily projektu kterým se je lokální politici chystají oblažit.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017