Žijeme ve věku práv.
Všichni mají nějaká práva.
Děti mají práva, menšiny mají práva, zvířata mají práva, dokonce i voliči sociální demokracie mají práva.
Všichni samozřejmě při nejrůznějších příležitostech zdůrazňují, že mají svá práva. Obvykle především tehdy, když potřebují urvat z obecních peněz něco navíc pro sebe.
Základním dokumentem, ve kterém jsou naše práva definována, je Listina základních práv a svobod. Je součástí Ústavy ČR, která je nejvyšším právním dokumentem státu a veškeré další zákony, předpisy, nařízení, směrnice a metodická pojednání, kterými nás v hojné míře oblažují naši zákonodárci, jsou jí podřízeny.
LZPS je něco, o čem všichni slyšeli, všichni se na ní v případě nouze odvolávají, ale nikdo jí ve skutečnosti nečetl.
Celé znění LZPS sem pastovat nebudu, omezím se jen na ty nejvýživnější články. Hezké počtení a nesmějte se u toho moc nahlas, pokud jste v práci.
Článek 6
(1) Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením.
(2) Nikdo nesmí být zbaven života.
(3) Trest smrti se nepřipouští.
Článek 8
(1) Osobní svoboda je zaručena.
(2) Nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon. Nikdo nesmí být zbaven svobody pouze pro neschopnost dostát smluvnímu závazku.
Článek 10
(1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.
(2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života.
Článek 28
Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon.
Článek 30
(1) Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele.
(2) Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek.
Článek 31
Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.
Článek 33
(1) Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon.
(2) Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách.
Článek 35
(1) Každý má právo na příznivé životní prostředí.
(2) Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů.
Už ten začátek!
Když je lidský život hoden ochrany už před narozením, proč máme u nás povolené vraždy nenarozených dětí pod politicky korektním pseudonymem „přerušení těhotenství“? Ledaže by právo na bezstarostný a nezodpovědný sexuální život nás narozených bylo nadřazeno právu na život těch nenarozených! Tak to potom jo…
Ovšem právo na bezstarostný život jsem v LZPS hledal dosud marně, i když některá ustanovení k tomuto idálu přímo směřují. Například články 28, 30, 31 a další.
Proč já se vůbec snažím, pracuji na zaměstnavatele, zvyšuji si kvalifikaci, proč pravidelně sportuji, abych si udržel zdraví – když mám vlastně na všechno jen tak právo?
Když jsem lempl a nechce se mi dělat, mám právo na pomoc, neb jsem v hmotné nouzi.
Když si zhuntuju zdraví chlastem a cigárama, mám právo na bezplatnou zdravotnickou péči.
Když jsem desetkrát seděl v lochu za krádeže, nikdy nemakal a tudíž nedostanu důchod, mám stejně právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří.
Ano – přesně takhle uvažuje drtivá většina našich spoluobčanů a pak jde volit někoho, kdo má plnou hubu práv a slovo povinnost slyšel naposledy v souvislosti se školní docházkou. A myslí to upřímně.
Většina našich spoluobčanů je také rozladěna, pokud plnění těchto jejich „svatých práv“ není podle jejich představ a propadá pocitu, že je politici okradli. Houfně dávají sbohem červené růži a dětsky upřímné tváři našeho nynějšího premiéra a jdou volit toho pána s křivou hubou, který jim slíbí ještě mnohem větší práva, v tomto případě tedy spíš léva.
Ale třeba mně tu něco neštymuje.
Jestliže mám právo na ochranu zdraví, tak musí nutně existovat někdo, kdo má povinnost moje zdraví chránit. Můžu to být já, může to být někdo jiný, to je fuk.
Jestliže mám právo na spravedlivou odměnu za práci, musí být někdo, kdo je povinen mi jí vyplatit.
Jestliže mám dokonce právo na příznivé životní prostředí, musí se někdo postarat, aby skutečně příznivé bylo.
Plyne z toho jediné – celá slavná Listina základních práv a svobod je vhodná tak maximálně k vytření řitního otvoru v případě nutnosti. Je to výplod světového zmrdstva, sdruženého v OSN a dalších organizacích, kde se mele hubou a přijímají rezoluce plné velkých slov, nepodložených žádnými činy.
Bez povinností nemůže být práv, přičemž ta povinnost musí být prvotní, aby mohlo právo vůbec vzniknout. Navrhuji proto Listinu základních práv a svobod nahradit Listinou základních povinností a omezení a každému, kdo se bude ohánět svými nezadatelnými právy, říkat spolu s Cimrmanovým inspektorem Trachtou:
„Hovno, Majere, hovno máš“.
Kult práv bez povinností byl zaveden společnou péčí socialistů a liberálů.
Ti první vždy ochotně slíbí všechno všem a pak se to za jejich peníze pokouší realizovat.
Vědí nejlépe, co je pro nás, vobyčejný lidi, kurňa, to nejlepší a dávají nám to na vědomí stohy dokumentů z Bruselu a Prahy. Všecičko za nás zařídí, abychom se nemuseli starat. Jenom nám musí každý rok o maličko zvýšit daně, protože ta péče něco stojí.
To liberálové, ti vysoké daně nenávidí a nejraději by je zrušili úplně, protože nikdo, kurnik šopa, nesmí být do ničeho nucen. Takže vlastně také nemá žádné povinnosti.
Hurá.
Jsou ovšem bílé vrány, které se objevují čas od času ve vrcholné politice a které se snaží řídit podle hesla – tohle je důležité, na to si dáme fakt bacha a tohle necháme plavat, ať si každý dělá co chce.
Takové bílé vrány se nazývají konservativci a u nás jejich výskyt dosud nebyl prokázán. Pokud vás při slově konservativec napadlo KDU-ČSL, tak na to zase rychle zapomeňte. To je sociální konservatismus, speciální český hybrid, nikde jinde nevídaný.
Spíš si vzpomeňte na Ronalda Reagana, nebýt jehož, měli bychom dodnes u nás ÚV KSČ. Být na jeho místě liberál, nenapadlo by jej vměšovat se do našich vnitřních záležitostí. Liberálové mají potíže s rozeznáváním dobra a zla, čímž tomu zlu vlastně slouží, neboť prodlužují jeho existenci. Bush junior je také konservativec a pevně doufám, že bude v listopadu znovu zvolen.
Vůbec většina konservativců se nachází ve Spojených státech, což je asi hlavní důvod, proč tato země je tam kde je. A sociálně-liberální Evropa se jí marně snaží již mnoho desetiletí dohnat a předehnat.
Chcete-li u nás něco zlepšit, staňte se konservativci.
Již slyším řadu hlasů, které mne v komentářích k tomuto článku posílají do milovaných USA, když se mi tam tak líbí. Odpovídám jim předem:
„Nasrat, jeďte radši vy na Kubu. Já jsem tady doma, a chci se tu mít dobře. Nechci žít ani ve světě miliónu nařízení ani v anarchii bez pravidel. Chci žít v normální, tedy konservativní společnosti.“
(Zatím nikdo nehlasoval)