Přestože v současné době jezdím spíše autem, v dálkových autobusech jsem zejména za studií strávil mnoho hodin. Jako zkušený autobusový veterán bych se s vámi chtěl podělit o některé postřehy, které jsem během těch tisíců kilometrů na sedačce načerpal.
Absolvoval jsem i několik superdálkových jízd do jižní Francie, severního Španělska, či do Bulharska. K nejsilnějším zážitkům patří jízda „luxusní“ Karosou do severního Skotska. V následujících řádcích se tedy budu věnovat dálkové jízdě mezi městy, případně státy.
Příprava na jízdu
Nedoporučuji se před jízdou jakkoliv zušlechťovat. Čerstvě umytá pokožka svědí dokud se na ní nevytvoří ochranný film z mazu, potu a špíny. Po hladkém oholení naskáčou pupínky. Deodoranty a antiperspiranty jsou umělé chemické přípravky a mohou vyvolat pálení nebo dokonce ekzém, zvláště na nechráněné umyté pokožce. Mastné vlasy lépe kloužou po hlavové opěrce, takže se příliš nerozcucháte.
Na cestu oblékněte měkkou a pohodlnou teplákovou soupravu. Slušnější oblečení by se vám sezením pomačkalo.
Cesta bude dlouhá, proto si těsně před odchodem z domova dopřejte své oblíbené jídlo. Mně se osvědčila fazolová polívka a karbanátky, které zasytí na dlouhou dobu. Přesto je dobré si jeden dva karbanátky s chlebem zabalit do alobalu, kdyby vám předčasně vyhládlo.
Nástup do autobusu
Není třeba ztrácet čas rezervací místa nebo brzkým příchodem na odjezdové stání. Stačí když vyhrábnete z koše starou místenku a se suverénním výrazem se zařadíte za místenkáře, kteří nastupují přednostně. Po nastoupení papírek schováte a normálně zaplatíte. Pokud se na místenky nehraje, je dobré si ihned stoupnout ke stojanu a pilně studovat jízdní řád. Následně se nenápadně vmísíte do fronty a tváříte se, že jste v ní stáli odjakživa. Přitom pamatujte, že kde je loket, tam je rameno a kde je rameno, tam je celý člověk.
Placení jízdného se bohužel většinou nevyhnete. Můžete zkusit nepozorovaně vniknout do autobusu ve chvíli, kdy řidič otevírá zavazadlový prostor nebo se přifařit k nějaké větší skupince. Běžným trikem je koupit si jízdenku do bližšího místa než skutečně jedete. Máte-li velké zavazadlo, naložte ho nepozorovaně do nákladového prostoru, aniž byste jej řidiči přiznali. Malý batoh, který přesto přesahuje stanovené rozměry, ponechte na zádech. Řidič ho nevidí a nebudete za něj muset platit.
Výběr místa
Volba sedačky je klíčový okamžik pro průběh celé další cesty a čím dále jedete, tím je pečlivé zhodnocení všech pro a proti důležitější. Jako muž musím konstatovat, že se mi lépe sedí vedle žen, protože se neroztahují a lze případně navázat příjemný rozhovor nebo se alespoň „nechtěně“ otřít. Staří mazáci nechají nejprve nastoupit několik mladých děvčat, aby si mohli vybrat tu nejhezčí a k ní přisednout.
Vyberte si místo za nímž prozatím nikdo nesedí a ihned si sklopte sedačku, protože se pak už nebudete muset dovolovat. Chcete-li na dlouhé cestě pohodlně spát, sedněte si na zadní pětisedačku doprostřed, obložte se taškami a tvařte se zle. Pokud si nikdo nepřisedne, jste king of the bus a můžete trávit noc vleže. To však předpokládá, že jste skuteční tvrďáci a nevadí vám hluk motoru a houpání jako na lodi.
Panuje rozšířený blud, že lepší je místo u okénka nežli u uličky. Místo u okénka má pofidérní výhodu, že se můžete dívat ven. To se však po chvíli změní v nudnou záležitost, protože pokud zrovna nejedete do Číny, baráky a stromy jsou zhruba všude stejné.
Místo u uličky je velmi operativní a dává vám mnoho možností. Sednete-li si na dvojsedačku jako první, účinně zamezíte tomu, aby si vedle vás někdo přisedl. Zkušení borci ihned po usednutí předstírají tvrdý spánek. Pokud je autobus narvaný a stojí-li nad vámi přitažlivá žena, deaktivací loketní opěrky můžete vejít v těsný kontakt. Loketní opěrka je též užitečná, chce-li se vám po fazolové polívce prdět, protože se můžete lehce opřít a nadzvihnout půlku. Karbanátkový puch lze krknout do uličky, abyste neotravovali spolusedícího. Ohlédne-li se někdo, ohlédněte se také.
Z vnitřní sedačky je možno se vyklánět do uličky a skrz čelní sklo ostražitě pozorovat cestu před busem, kdykoliv trochu přibrzdí. Z vašeho místa se lépe dostanete k zavazadlové síťce, ale s tou drobnou nevýhodou, že špatně upevněné předměty vám mohou při jízdě padat na hlavu.
Můžete si natáhnout nohy do uličky, případně si položit nohy na sedadlo naproti a pohodlně se opřít o svého spolucestujícího. Z vnitřního místa lze rychle vystoupit a nemusíte čekat, až se zvedne soused. Ten je naopak na svém místě zabetonovaný a nemůže sdílet vaši svobodu.
Během cesty
Pohodlně se usaďte, hoďte svůj batoh sousedovi pod nohy a zujte si boty. V zahraničním autobuse se chvilku zabavíte než vyzkoušíte, zda všechno funguje jak má. Pokuste se najít páčku sklápění sedadla, zaaretujte loketní opěrku, sklopte jídelní desku integrovanou v sedačce před vámi. Pokračujte prověřením klimatizace, světla a nakonec zmáčkněte červené tlačítko nad vámi.
Výběr činností, které můžete v autobusu provádět, je velmi omezený. V zásadě lze spát, něco si číst, koukat z okna, poslouchat hudbu, hovořit a konzumovat potraviny. Začněte jídlem, protože malá svačinka nikdy neublíží. Vybalte svačinu, vyndejte láhev s čajem a protože jste čistotní, drobky z klína smeťte na zem.
Pokud se chcete seznámit s vedle sedící slečnou, můžete to zkusit přímo, a to nejlépe otázkou: „Dobrý den, nevíte jak je to daleko?“, následně se zeptat: „Kam vy vlastně jedete?“ a dále improvizovat dle odpovědí. Jestliže si netroufáte na takovou rychlovku, zahrajte na intelektuální strunu. Vybalte noviny, hlasitě jimi šustěte, vztekle listujte stránkami a polohlasně komentujte články. Tím dáte slečně prostor, aby si promyslela případné odpovědi, načež zahájíte rozhovor otázkou týkající se textu v novinách. Osvědčenými tématy jsou politika a počasí, na to se chytne každá. Nepodaří-li se vám prolomit ledy, můžete zkusit předstírat spánek a kácet se na spolujezdkyni. Ženám to připadá roztomilé a jsou pak mnohem vstřícnější.
Výstup
Jakmile se budete blížit k cíli, zkuste nepanikařit. Pečlivě se připravte, abyste mohli vystoupit co nejrychleji a zamezili tak nebezpečí, že vás autobus odveze do další zastávky. Síťku pro zavazadla raději čtyřikrát zkontrolujte. Přebytečné odpadky strčte do síťky na opěradle před vámi nebo je přiklopte jídelní deskou. Vystrčte jednu nohu do uličky, aby vás nikdo nepředběhl. Pak už zbývá jen bleskově vystoupit a užívat radostný pocit z dobře strávené cesty.
Doufám, že moje těžce nabyté poznatky pomohou zpříjemnit nudnou a dlouhou cestu vám i vašim spolucestujícím.
(7x známkováno, průměr: 3,00 z 5)