V posledních letech nabírá tempo represe řidičů ze strany státních složek na obrátkách a nezdá se, že by to širší veřejnosti nějak vadilo. Marketing tohoto legislativního úsilí je úspěšný a s každou novelou většina národa v podstatě souhlasí, protože se o to sdělovací prostředky vhodnou formou již předem postaraly.
Pokud nepatříte k této širší veřejnosti – zkusme ten šroub alespoň zpomalit a třeba i kousek vyšroubovat zpátky. Oslovme širší veřejnost a provádějme reverzní marketing, který vytluče ten stávající. Za velmi dobrou variantu považuji prosté informování obyvatelstva o širších souvislostech nových úprav silničního zákona.
Semtam záměrně otvírám téma dopravních přestupků a příslušných sankcí při debatách s lidmi ve svém okolí. Někdy nevycházím z údivu. Tak naposledy mi jeden (jinak velmi inteligentní) známý obhajoval chystanou tzv. absolutní odpovědnost provozovatele vozidla, protože lidé se u nás vyhýbají placení pokut…,
… což je špatně.
Když pominu to, že několika příklady jsem ho přesvědčil, že taková absolutní odpovědnost popírá základní právní principy (presumpci neviny), tázal jsem se, co je tak bytostně správného na placení pokut za dopravní přestupky. Bylo mi odpovězeno, že jsme přeci morální lidé!
Zkusil jsem se nad tím zamyslet vlastní optikou. Osobně bych považoval za nemorální, pokud bych v autě:
– způsobil někomu hmotnou škodu, a tuto nevyrovnal vrchovatým způsobem
– způsobil někomu zranění nebo dokonce smrt. Z tohoto by mě vnitřně nevykoupilo ani jakési vězení nebo kompenzační náhrada škody – morálně bych s tím měl problém celý zbytek života.
– se choval za volantem jako debil, ohrožoval ostatní a podobně.
Všimněte si, že ani do jednoho mi nezapadá, že morálním vykoupením z čehokoliv je finanční poplatek PČR nebo státní správě. A já se vás tedy ptám, protože to pořád nechápu: co je morálního na tom, že pokud mi policista za bukem někde naměří nějakou rychlost, tak já mu za to musím odevzdat část svých peněz? Když pominu neefektivnost takové represe (z hlediska nějaké prevence čehosi virtuálního), co je morálním imperativem pro takovéto počínání?
Moje matička už má svůj věk, ale ještě šoféruje. Onehdy jsem z ní vytáhl, že zaplatila policajtům pokutu. Šlo o parkoviště u jejího bydliště, kde často stává a z kterého lze dle zákona vyjet pouze doleva, neboť v tomto místě začíná jednosměrná komunikace. Každý má dvě možnosti. Buď jede doleva a pět minut objíždí sídliště, aby se pak velkolepě vrátil o pár metrů více vpravo, nebo (když nic nejede) odbočí vpravo a za tři vteřiny je na tom samém místě. Matička měla tu smůlu, když jí při provádění toho logičtějšího úkonu zahlédl pan policista, co do těch míst zřejmě nějak zabloudil. Na místě bez keců zaplatila tisíc korun pokuty, což je pro ni samozřejmě hodně, např. jeden den usilovné práce. Maminko, pročpak? Ptal se její synek. Odpovědí bylo…
…pokuty se přece platí.
U starší generace je to všechno trochu těžší, protože za minulého režimu se policajtům neodporovalo. Esenbák na zákony sral, klidně na místě nové vytvářel dle chuti, právní jistota neexistovala a každý to věděl. Tam se pokuta platila a alternativy nebylo. Nicméně zaplatit tisíc korun jen tak z plezíru u ní bylo zjevně navíc výsledkem toho, že si vnitřně připadala jako morální vyvrhel a finanční trest jí přišel správný, něco jako středověké odpustky.
Na druhou stranu mám v rodině i úspěchy. Neplatit pokuty a zahajovat správní řízení jsem naučil otce, sourozence a v neposlední řadě manželku. Tudy vede cesta. Lidé musí znát lépe svoje práva a vytvářet tlak na serióznost přestupkových řízení. Představte si například, že příští měsíc by všichni občané ČR, kteří budou vyzvání (na místě nebo dopisem) zaplatit pokutu za rychlost, šli cestou správního řízení. Staly by se nejméně dvě věci:
– policie/státní správa by musela vynaložit úsilí k tomu, aby korektním způsobem potrestala ty, co mají potrestanými býti, a omilostnit ty, které nemůže usvědčit pro nedostatek důkazů nebo pro vágní záznamy o přestupku. Což chceme.
– měření rychlosti by přestalo být výnosné, což taky chceme.
Vybavit obyvatelstvo municí vzdoru není vůbec jednoduché (traduje se povídačka o „svádění na osobu blízkou“, podobné nesmysly je třeba každému uvést na pravou míru), navíc je nutné každému v klidu vysvětlit, že nejde o nějaké obcházení zákona (protože mnozí by s tím měli morální problém), naopak o jeho využití.
Ještě se na skok vrátím k morálce. Nepřijde vám paradoxní, že silové složky se naopak téměř neangažují v opravdu morálních poklescích, které jsem vyjmenoval ve třech odrážkách o stránku výše?
– monopol na řešení škod si vytvořil stát skrze speciální zákon. Výsledkem je taková divná deformace, jež se nazývá povinným ručením. Je téměř pravidlem, že když vám někdo rozbije auto, nedostanete z jeho pojistky dostatek peněz na jeho opravu – přestože jste nic nespáchal, jste de facto potrestán. Tak tohle přijde nemorální mně.
– když se chováte na silnici jako debil, nebo ohrožujete ostatní, většinou se vám ze strany státních složek nic nestane. Třeba když jste cyklista a prasíte po přechodu pro chodce, že musí lidé uskakovat. V takových případech dle možností státní složky supluji (nevybírám peníze, znehybňuji).
Morální východisko případu mojí máti by pak mělo pak být následovné: ona odbočí doprava, protože tam nikomu nepřekáží, nikdo toho mocensky nezneužívá a policajt sbírá psí hovna, aby byl aspoň trochu užitečný.
Jak tedy zastavit utahovaný šroub? Variantou je vytvoření nějakého webu, nebo D-F podsekce s pevnou URL. Totiž – materiálu na tomto weblogu je dost a dost, stačilo by ho uspořádat, neboť nový návštěvník bez samostatného hledání nenajde. Cílem by bylo masově informovat alespoň v těchto bodech:
– neplaťte pokuty blokově, nýbrž využijte možnost správního řízení (pro zvídavé příslušné citace zákona).
– abyste byl obviněn z nějakého přestupku, musí vám být předloženy důkazy. Věta policajta „jel jste osmdesát“ není důkaz.
– jste-li obviňováni z přestupku a předvoláni k podání vysvětlení, využijte možnost důkazy sám nevytvářet a odmítněte vysvětlení podat (pro zvídavé příslušné citace zákona).
– většina blokových pokut je nezákonných, policisté mají důmyslné metody lhaní atd.
Takový website by mohl mít sílu a mohl by splnit účel. Existují různé neplattepokuty.cz, kde se na problematice přiživují advokáti (nic proti nim) a zadarmo na nich nic k přečtení není, tedy nenašel jsem žádný stávající uspokojivý informační web.
Když by byl přehledně napsán, mohl by být poté website řádně propagován. Na internetu, ústně nebo nálepkou na autě. Mohl by být protiváhou k vágním hospodským moudrům o osobě blízké a mohl by mít potenciál něco znamenat na celostátní úrovni. Takový web bych zkrátka nalinkoval svému známému z tohoto článku a své máti – a bylo by už na nich, jak by s informacemi naložili. Přiměl by občany více přemýšlet o svých právech, možná i o průniku morálky a zákonů v různých historických dobách a třeba by měl potenciál k mírné nápravě našeho přeregulovaného korupčního prostředí, kde řidič je dojnou krávou mocných.
Našel by se někdo, kdo je ochoten se přidat?
(2x známkováno, průměr: 3,00 z 5)