Následující text je otázkou, na kterou mi nikdo nechce odpovědět. Nevěřící krčí rameny, věřící mi spílají do entit, o kterých rozhodně dobrý křesťan ani nemá vědět, že existují. Proč?
Babička Boženy Němcové strávila tři dny na pěší Svaté pouti z Ratibořic k Devíti křížům, každý rok. Babička a její kamarádi byli hluboce věřící a jejich cesta a její cíl vyjadřovaly úctu hodnotám, kterým věřili. Jedna z hlavních náboženských hodnot je vyjádřena slovy: klid a mír.
V našem městě je to takto: Každoročně od roku 1720 se věřící o víkendu okolo 14. srpna vracejí poklonit panně Marii, která se zde l.p. 1420 zjevila pasáčkům dobytka. Na svatém místě zjevení dnes stojí poutní kostel a klášter. Poutníci svaté místo Pouti svaté nemohou minout. V okolí tří kilometrů se rozléhají repro songy, oblíbené letos v v rádiu Kiss anebo ty oblíbené před třiceti lety v San Remu, které doprovázejí lochnesku a jiné atrakce. Po prvotní, zvukové navigaci, následuje vizuální avízo. Nejprve získáte dojem, že Panna Marie byla Vietnamka, protože žlutí domestikovaní Češi v okolí 2 km kolem kláštera nabízejí levný textil z Vietnamu a korálky z Peru – zkušení poutníci však již vědí, že směr je správný. V bezprostřední blízkosti kláštera najdete stánky s nabídkou předražených cukrovinek neznámého (možná nebezpečného) původu. Když se věřící po dobře značené stezce a za doprovodu hitu „Fuck it“ ve všech vydaných cover verzích dostanou až ke klášteru, zatímco dají vydělat několika desítkám stánkařů nevydávajících daňové doklady a ztuha mluvících česky, čeká na ně poslední lákadlo – svatý stánek s nabídkou okopčených (legálně?) CD s obrázky z bible pro děti a svatých obrázků, okopčených (legálně?) ze svatých knih. Tehdy mohou vstoupit do svatostánku, za tím účelem, za kterým přišli – poutní zpověď. Nevím, zda má odpustek nějakou předkupní platnost a pokrývá i to, že hned cestou z kláštera se očištěný zastaví U Nousků, odkud se do dvou do rána ozývá zpěv věřících – kupodivu nepějí náboženské chorály, ale temně hučí… Myslím, že mezi nimi nenajdete ani jednoho zpěváčka-kastráta, bohužel také nikoho zdrženlivého alkoholu.
Občané přilehlé čtvrti mají zkažený víkend od pátka oběda do nedělní půlnoci.
Je mi to divné. Proč je hlavním znakem Svaté pouti všeobecný chaos, nepořádek a hluk v celé obytné čtvrti, statisticky obydlené 89% nevěřících? Proč má církev zapotřebí lákat své ovečky na kolotoče, lochnesky, střelnice a vietnamské hadry? Jak je možné, že v bezprostřední blízkosti kláštera můžete několikrát za hodinu slyšet fakit, což by slušný křesťan snad neměl (bez zpovědi) vypustit? Kdo pronajme plochu stánkaři nabízejícímu 40 metrů od dveří kostela vonítka do auta s obrázky Pamely Anderson v oděvu přesně negativním k oděvům místních jeptišek (paradoxem pak je, že klášter se proslavil masakrem Adamitů)? Proč je oslavou zjevení pany Marie jízda na kolotoči, kterou provozuje Róm (pravděpodobně) neplatící daně? Proč je oslavou téhož nákup vietnamského povlečení nebo trička s Britney s holým pupíkem (daně dtto)? Kdo platí OSA (nestojím za jejími nároky!) poplatky za reprodukci – pořadatel? Provozovatel lochnesky? ON sám? Je porušení zákona hříchem? Je nevkus hříchem? Platí večer ukradnu – ráno se vyzpovídám? Proč poutníci, se sobě vlastní pokorou, neujdou půl kilometru pěšky, ale parkují v co nejtěsnější blízkosti kláštera, i za cenu, že stojí na soukromém záhonu? Jsou to tedy ještě poutníci? Jaké hodnoty lze uctít jízdou Favoritem ke kostelu?
Proč se tohleto jmenuje „Pouť svatá“? Kde je klid? Kdo je vohnout a kdo zmrd?
(Zatím nikdo nehlasoval)