Dočkali jsme se dalšího pokusu o „odstranění osoby blízké“, jak tomu říkají média. Předešlu, že jde o účelovou právní konstrukci, která nemá za cíl odhalit více pachatelů přestupků, ale pouze vybrat více peněz na pokutách.
Je to již celkem sedmý pokus zákonodárců tento problém vypořádat, což ukazuje na enormní význam, který této problematice přikládají, narozdíl od jiných nevýznamných věcí, jako například schodek státního rozpočtu, korupce, prosrané státní arbitráže a podobně.
Pro zajímavost, v předminulém roce prý využilo svého práva nevypovídat asi půl milionu informovaných a zákona znalých občanů, tedy zhruba každý třetí podezřelý. Při průměrné výši pokuty 2.000 Kč nepřitekla systému jedna miliarda. Při průměrných nákladech na jedno správní řízení 200 Kč vynaložil systém zbytečně dalších sto milionů. Tento stav se opakuje rok co rok; má jej na svědomí bodový systém. Pokud jsem mohl svým skromným dílem přispět k tomuto výsledku, jsem určitě hrdý a říkám – more to come.
Nejnovější prostředek na zalepení díry se jmenuje „objektivní odpovědnost provozovatele“. Do projednávání úplně jiného zákona ji prostrčil esenbák Huml v druhém čtení a ve třetím čtení byl schválen 15.6.2011, což je přímo metelesku blesku, aby do toho nikdo nekecal. Tím se ukrojení dalšího kolečka ze salámu našich ústavních práv stalo víceméně realitou, protože si nemyslím, že by to a) senát zastavil (protože jeho veto lze vzhledem k podpoře ve sněmovně přehlasovat) b) prezident nepodepsal (na to je myšlenkami moc mimo tento svět). Jak uvedu dále, bylo by dokonce i nevýhodné, aby to někdo vrátil.
Jak to tedy bude fungovat? Text návrhu zákona naleznete například zde. Zjednodušeně takto:
– pokud je přestupek zjištěn pomocí automatického zařízení nebo se týká zastavení a stání a lze jej projednat v blokovém řízení, úřad pošle provozovateli vozidla výzvu k úhradě pokuty.
– tato pokuta je určena jako výše pokuty v blokovém řízení, nejvýše však 10.000 Kč
– je splatná během 15 dnů a pokud tak provozovatel učiní, úřad věc poté odloží
– pokud provozovatel nezaplatí, zahájí se přestupkové řízení, přičemž provozovatel může ještě předtím písemně např. napráskat manželku nebo rodiče, což jsou alternativy, které se zdejším moralistům v diskusi jistě budou zamlouvat.
– v tomto přestupkovém řízení je buď pachatel přestupku buď zjištěn, nebo není zjištěn a pak se uplatní § 125f odst. (4) odrážka druhá, úřad tedy může opětovně zahájit stíhání provozovatele pro správní delikt. Není mi známo, co se bude dít, když provozovatel opět nezaplatí a tak pořád dokola, s ohledem na § 125g bude muset správní orgán nejprve stíhání provozovatele pro správní delikt ukončit a pak, po neúspěšném zjišťování řidiče – pachatele přestupku, jej zase zahájit proti provozovateli.
– onen správní delikt je účelová právní konstrukce, který má pouze zajistit legálnost udělované sankce. Podle ústavy, se kterou bývalí esenbáci jednou provždy zatočí jako celkem, není totiž možné nikoho potrestat, aniž by něco spáchal. Proto ona objektivně formulovaná komická povinnost provozovatele zajistit používání vozidla v souladu se zákony, kterou prakticky nelze jinak než z pozice řidiče naplnit
Co z toho plyne?
– stát a obce rezignují na hledání pachatelů určité skupiny přestupků. Jde jen o to, aby se určil někdo, kdo zaplatí pokutu.
– není zájem určité přestupky bodovat. Když jde o prachy, musí šikana počkat. Bodový systém už očividně státní správu omrzel.
– zavádí se rozdíl mezi přestupkem zjištěným automatickou zařízením a jiným zařízením, ačkoli oba jsou co do své závažnosti stejné
– otevírá se celkem solidní prostor pro soukromé podnikání v dopravní represi
– prakticky budou postupovat tak, že vytvoří příslušné rychlostní pasti se stacionárními radary nebo úsekovými měřeními, vzhledem k Humlově předchozí iniciativě o zrušení značek co nejvíce skrytá, a na základě získaných důkazů rozesílat provozovatelům výzvy k úhradě rychlostního poplatku podle registrace v evidenci vozidel. Špatně zaparkovaná auta bude stačit fotografovat.
– poté budou doufat, že si co nejvíce obeslaných nadělá do kalhot (evtl. po masáži skrze spřízněná média) a prachy pošlou. Pokud někdo bude klást vytrvalý odpor, nechají zaniknout přestupek na jednoroční expiraci, protože to splňuje současně podmínky maximalizace zisku a minimalizace námahy a hlavně, nedostane se to k soudu
– k tomu, aby platební kázeň při výběru rychlostní daně byla přijatelná, slouží motivační činitel. Kdo zaplatí „za správní delikt“, bude potrestán stejnou „sazbou“ jako v případě blokového řízení, čili nižší pokutou. Body nebudou připsány. Kdo naopak bude prudit, trvat na přestupkovém řízení a neustojí to, dostane větší flastr a jako bonus body.
– samotné „osoby blízké“, tedy práva odepřít výpověď, se to nedotýká vůbec nijak
Jak řečeno, jedná se o důsledek zákonodárné kreativity poslance Humla a několika mladých zmrdů z Ministerstva dopravy, které tam natahal zmr. Bárta. Protože to neviděla legislativní rada vlády ani ústavně právní výbor parlamentu, vypadá to tak, jak to vypadá. Hlasování o stěžejních bodech proběhlo vcelku očekávaně, pouze 13 poslanců bylo proti. Starostenská lobby TOP09 hlasovala jako jeden muž, nikdo nebyl proti. V táboře ODS zase úřadovala obvyklá lobby Czech Radar (Plachý, Čechlovský, Bendl…). Přetáhnu osobně holí přes ruce každého, o kom se dozvím, že chce ještě volit ODS nebo TOP09, volební lístek bude muset donést do urny v ústech. Neprošly amatérské a naivní návrhy poslance Humla, u kterých jsem pochyboval o esenbákově mentální způsobilosti, například aby obce směly zjišťovat přestupky pouze zařízeními, které mají v majetku.
Myslím, že se jedná o pokus obejít některé principy, na kterých stojí listina základních práv a svobod (zejména princip materiální pravdy). Bezostyšná je konstrukce, která k tomu byla vytvořena a jejíž účelovost je naprosto zřejmá – zajistit příjem ve formě určité rychlostní daně.
Pokud ode mně čtenáři očekávají nějaký návod, jak tuto legislativní prasárnu obejít, tak nehodlám sloužit, aspoň ne nyní. Ten zákon je pořád ještě v procesu schvalování a pokud bychom v něm začali hledat mezery (které tam evidentně jsou), stane se to, že jim ho pomůžeme opravit ještě v době, kdy ho opravit bez problémů lze. Tak se například děje na MF DNES i různě jinde. Je třeba se postarat o to, aby to schválili přesně takhle a také se to přesně takhle implementovalo v praxi. Čekal jsem, že z nich něco vyleze, ale že zrovna takovej zprasek, to jsem nečekal. Svým způsobem bych to označil za perverzní radost. Upozornil bych na jeden aspekt.
Výše zmíněných půl milionu řidičů samozřejmě nejsou ovce a nenechají si nasrat na hlavu, předtím ani potom. Pokud nebudou mít možnost odvrátit postih za přestupek nespoluprací s úřady, budou hledat cestu jinou a nepochybně ji i najdou, protože to lze. Má-li návrh za cíl „nápravu“ současného stavu, jedná se o nápravu zvláštním způsobem. V 76% případů odmítnutí výpovědí se prý jedná o „výmluvu“, ve zbylých 24% to tedy nejspíš žádná „výmluva“ není a auto skutečně řídil někdo jiný. Znamená to, že 24% = asi sto tisících případech bude nyní potrestán „za správní delikt“ někdo, kdo automobil vůbec neřídil. Demokratická legislativa se zde při řešení dilematu „nepotrestat viníky vs. potrestat nevinné“ dopracovala k pozoruhodnému skóre, které připomíná spíše právní systém Třetí říše. Každopádně těchto asi sto tisíc pachatelů správních deliktů nebude zrovna štastných, když bude muset platit za přestupky, které jako řidič spáchala kamarádka přítelkyně jeho syna z předešlého manželství s jeho autem, když jeli odněkud z diskárny. Budou hledat různé cesty jak napadnout získané důkazy nebo trvat na opravných prostředcích, na které by se předtím rovnou vykašlali. Za pár měsíců tu bude pobíhat malá armáda nasraných a to není vůbec špatné, zdálo se mi totiž, že relativní pasivita utahovačů šroubů v minulých dvou letech byla věci tak trochu na škodu.
(Zatím nikdo nehlasoval)