Politicky nekorektní (ne)létající talíře - zpět na článek

komentářů 225

  1. Jen technická: Rákosníček je zelený, nikoli bílý..

    1. Ano správně, bílí byli Křemílek a Vochomůrka, ale ti mi zase dost často připadali jako buzny

      1. To taky byli a ještě ke všemu s k nim chodil občas nechat protáhnout kanón Kazbunďák.

      2. Kdyby byli teplí, tak jak by přišli ke dvěma pěkným panenkám? Viz epizoda 26:

        https://www.youtube.com/watch?v=rdWevOUy55I

        1. To byly lesby a mely s Křémou a Vochym fingovany manzelstvi, aby je sousedi nepomluvili. :-)

      3. Swingers s panenkami 😎

    2. Navíc v jednom díle ten domnělý heterosexuál významně pokukoval po rybě!

      1. Kapr nekouše, kapr žužlá.

  2. Otázka je, zda je uvedené běsnění příznak umírajícího koně který z posledních sil kope kolem sebe a kolem sebe metá hořké sliny skonu. Anebo se ta eurobestie protáhla a vylezla ze sluje a vyřvává po okolí a jako další budou následovat krvavá jatka ?

    1. Na umírání je to nějak moc dlouhé…

    2. …Was dich nicht umbringt, macht dich stark…

    3. Aby to nebyla varianta ‘nezmar zelený’.

  3. Technická: Ta 135 nezavisela až tak na defekaci presidenta nadrobitele. Tam byl problém s podvozkem, který se fakt nedal stihnout, protože pozdě, protože mnoho let peníze do betonu místo do přesného strojírenství, protože přesun výroby na Slovensko a zpět do Radotína, atd,atd.

  4. Měl jsem za to, že Revell přebaluje už snad skoro všechno. :-)
    Stran té 109ky z USSR, koupili od Helleru formy na kde co, třeba Northrop P-61, ale i 109ku? Tu jsem nikdy neviděl..

    1. P61 od ?zvezdy? jsem mel, ale v tech dobach nebylo internetu a na krabicce bylo napsano neco jak istrebitel 14, coz jsem si zdarne prelozil a pak patral v knihach co za stihacku 14 to mam :D rusaci tam zasadne nepsali nic o puvodu a typu, ale byla radost dotahnout odnekud z obchodu cokoli jineho nez z KP a nebo od SMERU. revelky si z tedoby nevybavuju,ale nejake airfixy mam pocit jsem mel

      1. Myslím, že to měli pod značkou NOVO. Po devadesátém už i značili, co je které letadlo zač. Na ebayi se ještě dají sehnat. Pár těch už značených ještě mám, že jednou…
        Tu P-61 kdysi v osmdesátkách popisovali v Abc, s dodatkem, že nejlepší, jak se k tomu dostat, je družit se se sovětskými pionýry a měnit. :-)
        Airfix a Heller se dal sehnat (možná jen Tuzex, nevím, já byl rád za KP a Směr), na konci osmdesátek už určitě i Revell.

      2. http://www.modelarovo.cz/rusky-frog/
        Tak je to tak, je tam ta Černá vdova. :-)

  5. Heh, naskočila mi vzpomínka, jak jsem při lampičce z Avie tvořil mezka. Největší problém byl u mne s imatrikulací, kterou jsem se snažil seřezaným štětcem a Unicolkami alespoň přiblížit fotkám. No nebylo to top.

    1. Unicolky. Modeláři museli komančům něco strašlivého udělat, jinak si tuhle pomstu nedovedu vysvětlit.

      1. Vždycky jsem byl přesvědčený, že Unicolky jsou jen rozlévané Industrolky. :-)

      2. Unicolky se musely naředit do správné konzistence a musely být čerstvé, potom se s nimi dalo jakž takž dělat.
        Kdo měl onkla v Německu, ten ovšem kupoval v Tuzexu Revellky za bony.
        Co se slepovaných modelů týče, tak v osmdesátých letech byl u nás Revell asi jednička, alespoň se dal koupit v Tuzexu.
        K té politické korektnosti:
        už dlouho je jasné, že Evropa páchá sebevraždu, bohužel většině lidí je to jedno, tudíž s tím několik procent nic nezmůže.
        Dokud bude co žrát a pít tak se nic nestane.
        (nebo dokud se neobjeví nějaký ručníkář se sapíkem u nich v kuchyni)

        1. Jo, Unicolky… Já takhle v cca ´87 koupil u babičky na moravském maloměstě tu menší sadu (6ks, tuším?) a rovnou i doporučené ředidlo S6006. Byl jsem štastnej jak blecha, protože v Praze tenkrát zrovny nebyly k mání, tedy aspoň ne tam, kam jsem je chodil poptávat. No doma (v Praze) jsem otevřel první lahvičku a zjistil, že už není co ředit – byly už všechny úplně tvrdý… Další „úžasná“ věc bylo lepidlo „Lepí M“, s nanášecím štětečkem, integrovaným do spodku víčka. Když jsem pak, ještě za socíku, někde zase náhodou objevil revelláckou Contactu v tubičce s tenkým nanášecím hrdlem, připadal jsem si jak v jiném světě, když ta tuba šlo i po měsíci zase otevřít… O něčem, jako je stříkací pistole, jsem si v té době mohl nechat jen zdát…

          Jinak Revell prováděl autocenzuru, co pamatuju. Na všech přebalových obrázcích německých druhoválečných letadel byly svastiky na SOP zakryty (koso)čtverečkem, samotné obtisky v krabicích ale byly kompletní. Vlk se nadlábl a koza neutrpěla…

          1. Lepí M se nanaselo zásadně párátkem. Nejakej stetecek na spodku vicka jsem v ty dobe v zivote nevidel, akorat u laku na nehty.

            1. Sypu si popel na hlavu – jasně, párátka, přece… To víčko se štětečkem jsem musel zabavit někomu z nějaké jiné lahvičky, asi tedy skutečně z laku na nehty… Už je to víc než 30 let, zapomínám, sorry.

            2. Štěteček na víčku je u moderních extra řídkých (též „zatékacích“) lepidel. Ale Lepí M rozhodně extra řídké nebylo. ;-)

              1. Nastrouhat kousek licího rámečku do flaštičky od léků, zalít toluenem, případně směsí toluen:xylen 2:1, nechat rozpustit a ideální lepidlo je na světě.
                Lze jej libovolně zahustit nebo zředit. Lepený spoj má stejné mechanické vlastnosti jako zbytek modelu, dá se ohýbat, brousit, řezat, rýt po libosti.
                Tu flašku toluenu jsem koupil kdysi v sedmdesátkách v drogerii a je ještě z poloviny plná. Moderní lepidla ať jdou k čertu :-)

                1. Nejsem si zcela jist. Když bych „přetáhnul“ s Lepí M či toluenovým či xylen-toluenovým samodomo lepidlem, tak bych se bál o povrch modelu. S Tamiyí Extra Thin se „přetahuje“ skoro vždycky (nechává se navzlínat do spáry mezi díly nebo se s ní dokonce čistí rytí paneláže) a když si do toho člověk nehrábne, tak je to pak v pohodě.

                  1. Když přetáhnu, po zaschnutí to snadno seříznu. Povrch je tak jako tak potřeba přebrousit a přerýt, paneláž bývá moc hrubá a nemodelová.

            3. Poprve jsem videl lepidlo na polystyren se steteckem v Pesti pocatkem 80ek, bylo od Revellu a ja na to koukal jako tele. Tehda jsem tam jezdil prave pro veci na modelarinu, protoze Madari to xeftovali s Rakusakama a nektere tyto veci tam xehnani byly.

              Lahvicka byla asi tak 2x vetsi, nez od LepiM, takze jsem po vyblemtani kapitalistickeho lepidla do toho prelejval LepiM (pri moji spotrebe se mi to nechtelo vyrabet, stalo to snad neco pres korunu (? uz nevim), ale stetecek na maly plochy byl zcela ku hovnu. Paratko lepsi, ale za komaru brouseny paratka nebyly a ty hranaty „kramle“, co vyrabelo Solo, tvorily kapicku husteho LepiM pomalu vetsi, nez ten stetecek od Revellu…

              Jaaaj… to byla doba. Jeste ted si pamatuju, jak jsem mel par plechovicek barev, obrovska svatost a kdyz mi po letech nektere vyschly (i pres pikladnou peci se supercistym okrajem plechovky i nalestenym vickem), taxem to vyskrabal ven, rozemlel v treci misce, promichal s redidlem a jelo se dal…

          2. Misto strikaci pistole jsme pouzivali fixirku. A kdyz nahodou nebyla zrovna xehnani, taxme si je vyrabeli z brcka na piti a trubicky z plechovky od Lybaru. Holt, rozstrik jako krava, ale co se dalo delat… pak nejake prvni strikaci pistolky privezl Tuzex, hned byly pryc, samozrejme.

        2. Když zapátrám v paměti, pak některé modely letadel a lodí od Revell se daly koupit v naší místní prodejně Narpa (v Táboře). Vč. HMS Victory, někdy v roce 1987. Tamtéž se daly koupit barvy Revell, v omezeném sortimentu tuším za 12Kčs. Další barvičky (stejné malé plechovičky) byly hůře dostupné, Humbrol a tuším Modelud. Unicolky taky nebyly běžně k dostání, spíš podpultovka. Bohužel rychle vysychaly. Lepí M bylo v pohodě, dál jsme si dle návodu z ABC dělali lepidlo rozpouštěním lisovacích rámečků v toluenu („toulenu“) nebo Čikuli. Dobře se pamatuju i na své první dva modely, Avia B21 a Avia B35 od KZ Prostějov. Docela sentimentální vzpomínky. Daly se koupit i modely od polského výrobce, jméno se nepamatuju…. pak něco z Ruska (tam šlo i o modely lisované z forem, koupených na západě) a taky z NDR (k modelům dávali plechové tuby, které se musely propíchnou, lepidlo bylo příšerné).

          1. Jojo, ze SSSR to byly povetsinou jejich dopravni letadla. Vychodni Nemci zas spachali tank, kterej kdyz se slepil a souply do nej R14 monoclanky, tak diky dvema motorkum se s nim dalo jezdit. Al ta kabelaz… takovy pruhledny srace, ani ohnout nesly. Mozna ze SSSR, tam na neohybne kabely byli experti.

            Ja jsem jako kluk obracel kazdou kacku a mam ten dojem, ze nejlevnejsi byl prostejovskej Mi-2 za 8 Kcs, takze tech jsem si postupne koupil nekolik…

            V Brne byly modelarske prodejny dve, jedna na Kozi a druha na Masne. Plus MVVS na Jarosce, ale to nepocitam mezi modelarske prodejny. Na Kozi byly spis kity, na Masne spis drevo a tak. Obcas se tam objevila balsa, kdyz zbyla z bratislavskych lodenic a nekdo to narezal na prkynka.

            1. Já měl ty první dvě stavebnice právě z Brna z Kozí, byl jsem tam tehdy s mámou, bylo mi tak 9-10. Revelly mi sháněl někde táta (asi Tuzex), pamatuju ty první Brewster Buffalo a Sopwith Triplane. Dostával jsem je pouze 1 x do roka (Vánoce). Tehdy jsme hltali články v ABC, kde byly popisy modelů od Helleru, Alfieri, Airfixu atd….. pro nás věci z říše snů. Stavebnice dopraváků ze Sojuzu taktéž pamatuju, obrovský letadla. U nás byl taky výrobce modelů dopraváků, mělo to jen pár dílů, nic moc. Měl jsem Convair 880. Tank s baterkama měl kamarád z paneláku. Ze CCCP ale byly i stavebnice bojovejch letadel. Bylo to dělané na export a potištěno v angličtině, na jméno výrobce si nevzpomenu. Taky jsem se snažil přestavět Avii S199 na mesouna. Docela sentimentální vzpomínky. Modely mě pustily někdy v r. 1991/2….

              1. Ja jsem odebiral Modelare nekde od roku ’70, tusim. A taky si docela pamatuju, jak koncem 80ek se tam obcas objevila fotka modelarske prodejny z prohnileho zapadu, kde byly pidiregalky s pidiplechovickama a clovek vlastne pomalu nevedel, co si vybrat.

                Ja jsem s modelarinou seknul presne v okamziku, kdy na letiste v Medlankach zacali chodit typci, kteri sice modelarit neumeli, zato ale meli vatu a vsechno si koupili, nejlepe i komplet sestaveny ero. To mne tak totalne znechutilo, ze ze dne na den slo vsechno do beden a od te doby jsem to nevytah‘.

                Pred tydnem jsem neco hledal na pude, otevrel bednu, v ni QBcko s MVVS, protocil jsem motor – jo,ten parafinovej konzervak porad drzi… a zase jsem to zavrel. Nemam srdce to vyhodit, ale ani chut to exhumovat. Dneska jde vsechno koupit, ten genius loci je definitivne fprdeli.

                1. Otec se hodně věnoval RC modelům, někdy od r. 1980 tak do r. 95/96. Byla u nás tehdy taková parta nadšenců, létalo se na táborském vojenském letišti. Pamatuju se ještě i na to, jak vytahovali modely větroňů navijákem, netuším, zda se to ještě dneska dělá.

                  Letadla stavěná pochopitelně od základu, dle výkresů (popř. vlastní konstrukce) z balzy, vysílačka taky vlastní výroby, stejně jako přijímač…. hezké časy. Otce to myslím přestalo bavit ze stejných důvodů…. komerce, letadla ke koupi hotová….

                  1. Vysilacka vlastni vyroby? Ja si pamatuju, jaka byla onanie si zaregistrovat vysilace Modela Digi. Koncem 80ek pak byly soupravy T4AM a T6AM, tam uz stacilo jen ohlaseni ale s tim, ze byl vyslovny zakaz pouzit koncak do neceho jineho (co kdyby nedej Boze nejaky lumpik to namoduloval a na 27 MHz sdelil nejake velike tajemstvi na Volstryt, zejo). Takze prijimace ano, ty se stavely, ale cela 70. leta byl dost utrum s vysilaci. Alespon tak si to pamatuju. Kdyz jsem si postavil prvni AMku vysilacku v tomto pasmu, tak mi dokonce prisel jeden sulda z radiokomunikaci zkontrolovat antenu, aby mela spravnou vlnovou delku.

                    Ne, ze bych tomu neveril, spis mne to prekvapuje, pokud to meli ofiko. Nacerno se samozrejme delalo kdeco a zejmena neproporcionaly. System se stavbam branil uz jen tim, ze solidni VF trandak se proste nedal sehnat. Na par miliwattu se neco naslo, takze ‚vysilacka s elektretem‘, co delala odposlech pro radio a mela dosah par desitek metru, to jeste ano, ale jinak dost bida.

                    Tohle by asi nejlip vedel Servisdok.

                    1. Jo, první vysílačka byla vl. výr. cca 1980 nebo 81, včetně krabice. Ty další 2 už koupené. Jestli to měl otec ofiko, nevím, ale byl podplukovník z povolání, třeba to nějak obešel…. optat se už bohužel nemohu. Stran technických aspektů vysílaček a přijímačů ale expert nejsem. Na to, aby mohli s modelama na táborské voj. letiště, bylo tehdy potřeba povolení. Dneska je dráha na většině délky v děsivém stavu, ale pořád tam modeláři jezdí.

                    2. Pokud byl u armady, pak to mel s bastlenim jednodussi. Dodnes si armada muze ‚temer‘ delat co chce, pokud jde o pridelene frekvence, takze je mozne, ze na stabu oznamil, ze chce provozovat neco na 27 MHz do 1 W AM a protoze v osmdesatkach armada na tomto pasmu nic neprovozovala (na zapade to uz tehdy bylo ISM), tak jim to bylo prdel. Je to sice moje spekulace, ale tipuju, ze to tak mohlo byt.

                  2. No komerce… Buď jste hlavně modelář a těžiště koně je okolo stavění, bastlení, shánění výkresů apod. a pak máte třeba období 1/2 roku stavba, 2 lety nehoda a znova 1/2 roku bádání a stavby.
                    Nebo jste hlavně pilot – chcete především lítat a přesně na to jsou hotové modely. Když se rozbije jeden, vytáhne se z auta další a prostě se lítá – stavbu neřešíte a opravy a vylepšení jenom ty drobné. Ve výsledku jsem zjistil, že ta druhá skupina si to obvykle lépe užije a často jsou to také lepší piloti, bo mají nalétáno víc a nebojí se tolik o éro.

                    1. Chapu, ze pokud teziste pozitku je v pilotazi, pak samozrejme ano. Pro mne bylo radost oboji, jak stavba, tak pilotaze. Ostatne delal jsem i raketoplany, magetaky a dalsi nerizene hracky, kde se o ‚pilotazi‘ hovorit neda.

                      Nicmene, pocatkem devadesatek uz sly koupit polystyrenova jadra kridel, laminatove trupy, takze ona ta stavba uz pak nebyla o sprdleni a zebrech a pul roku cumeni do spendliku. Ero slo sfouknout klidne za tyden dovolene.

                      Pochopitelne kdyz nekdo hlavne lita a neni kopyto, musi byt lepsi pilot. To vubec nezpochybnuju.

                    2. Sice v jiných oborech, ale mám to podobně. Stavba je součást celku…. nebo třeba sběratelství (hmyz, minerály, fosilie) – někdo jen nakupuje, jinej i sbírá v terénu, další jenom sbírá a nákupy neuznává.

                      Asi od tématu, ale znám třeba vynikající vyježděné řidiče s nájezdem > 1mega km, kteří neumí ani vyměnit žárovku, nebo dolít brzdovou kapalinu – o to se stará korporace. Jeden můj kamarád z dané skupiny dokonce ve Švédsku bezmyšlenkovitě natankoval naftu do benzíňáku a myslel si, že Švédové jsou divný, neb průměr tankovací pistole je tam jinej.

                      Za sebe, kdyby mě bavily RC modely, nutně bych se dostal ke stavění. Asi bych nebyl top pilot, ale zas bych věděl, jak model funguje….

              2. Ta velká dopravní letadla (1:100) nebyly ze Sojuzu, ale od východních němců, VEB Plasticard. Ale je to vcelku jedno.

                1. Ja mel doma par ruskych, to vim urcite, tatik mi je vozil, kdyz jezdil ucit Rusy na tu jejich polygrafickou VS v Mosqe nektery speky, co se umely jen tady. Obcas mi privezl i sroubovacky (pouzivam dodnes), tehdy prosnuly MK-17 ktery byl na mem uprvnim upoutanci apod.

                  Tusim od VEB jsem mel jakysi obojzivelny dvouplosnik, velky ero, ale uz si nevzpomenu na jmeno. Tlacny motor to melo, ja jsem z toho byl unesenej.

                  1. Na ten model se také velice matně pamatuju, já ho neměl, ale kamarád z paneléku o patro níž. Ze SSSR byla i stavebnice lodě Porqoui-pas, v katalogu hraček z 80. let ji nazvali „PURKULAPA“ :-)

                  2. Já měl právě od VEB TU-20 (na ten čumák se zapomenout nedá…), Tu-114, IL-14 a pak toho maličkýho Drakena. http://www.modelarovo.cz/veb-plasticart/ Ty túčka byly pěkně velký krávy…

                    1. Dík za odkaz, tak záhada sovětských modelů voj. letadel rozluštěna, NOVO
                      http://www.modelarovo.cz/jak-se-frog-dostal-do-sssr-historie-novo/

                    2. No, však o NOVO píšu výše. Já měl teda zafixované v paměti formy od Helleru, tak to je možná špatně.. Ale aspoň tenhle článek potvrzuje to, co si myslím. Že za komárů v sojuzu modely druhoválečných německých letadel určitě nelisovali a pochybuji, že by někdo někdy ze sojuzu dovezl model stodevítky.

                    3. A další záhada vyřešena, malé dopraváky: Dubena. Polské modely: Mikro. Tohle bych už ze vzpomínek nedal.

  6. Myslíte, že V2 se taky dělaly z papundeklu?

    1. Myslím že ne – to by nevydrželo ty extrémní rychlosti a namáhání. Jinak to ale bylo ve své době naprosté technologické porno

      1. Rychlost po shoření paliva 5000 km/h – v tý době naprosto nedotknutelná a nesestřelitelná věc….

        1. Ale ta tuna výbušniny, co to neslo, byla na tak komplikovanou a drahou zbraň dost málo.

          1. Drahou… dokud sly vykradat evropske zdroje, tak to zase tak hrozne nebylo a zcela jiste se pocitalo s „lepsi“ hlavici, nez jen konvencni. Holt, nastesti nebyl cas a nebyl obohacovac uranu, ten meli Amici.

            1. Se zas divím že třeba nepoužívali nějaký bojový plyny. Tuna je fakt hodně, dyž pak s tím stejně bombardovali Londýn, tak to by udělalo docela masakr.

              1. Domnivam se, ze plyn na Londyn by byl dost nahovno, slo o demenstruaci moci a tudiz cim vic rozflakanejch baraku, tim lip. Plyn je spis fajn nekde na fronte a i tak za druhy valky ty plyny nebyly v otevrenych prostorach zadna slava.

              2. Plynu se bali jak cert krize. Britove ho meli taky a nevahali by jim to vratit.
                Ve mestech by byl plyn naopak vyborna vec, to svinstvo je tezsi mez vzduch, takze zaleze do sklepu, vitr ho nerozfouka a dekontaminovat vsechny ty zaclony, matrace, tebichy a kanape je prakticky nemozny.

                1. Pravda, to mi nedoslo. Jen se mi zdalo, ze dira v ulici na lidi pusobila vice. Ale ted jsem se docetl, ze povetsinou ty psoukadla pousteli v noci, takze plyn by asi byl vice odstrasujici, to je fakt.

                  1. Jo.navic za druhy valky uz meli k dispozici opravdovstvy svinsta, lewisit, sarin, tabun, soman.. Proti tomu byl prvovalecnej chlor nebo yperit jen takova drsnejsi cichaci sul.
                    Mezi valkama byl plyn stejnej strasak jako za studenyho valu atomovky.

                    1. Proc to pak Ada nenahazel na RA, kdyz mu tekla voda do prdele? To uz byl ke konci tak sjetej, ze ho to nenapadlo? Na nemecke civilni ztraty sral, spojenci hazeli blockbustery jak pri dni Nezavislosti, takze kdyby v tom byla chemie, uz by to vyslo skoro nastejno.

                      Co mu v tom branilo?

                    2. Pry to chtel hodit na Leningrad, ale Britove ho upozornili, ze v tom pripade to oni zacnou sypat na Berlin. Asi to je UL, ale nejake komunike v tomhle smeru probehlo a adolf mel navic z plynu hruzu, v roce 1918 ho zplynovali a na mesic oslepl.

                    3. Plus bude duvod i v tom, ze bojovy chemicky latky uz byly na takovy urovni, ze uz vlastne zadnou vyhodu neskytaly. Meli je vsichni a zamoreni by komplikovalo zivot vsem. Takze je meli ve skladech jako zalohu, ale nikdy je nepouzili, protoze nechteli pustit dzina z flasky.

                    4. Re: shane
                      5.7.2018 v 22:41

                      To je prave ta moje klicova uvaha, proc…? Ada byl fprdeli a vedel to, i kdyz do posledni chvile cintal pohadky o zalohach okolo Berlina. Zoufali lide delaji zoufale veci a uz jen to, ze si zobnul cyankali plus prostelil budku svedci, ze mu pak uz bylo vsechno jedno. Kdy presne se toto stalo? Rusove a spojenci byli u Berlina par tydnu, takze mohl vydat nejaky totalne sileny rozkaz.

                      Jina vec ovsem je, jestli by ho nekdo splnil. Nemecka armada se rozpadala, lampasaci zdrhali ke spojencum a ti jeste vyssi rovnou do JA, takze nejaka HJ, co branila Berlin by asi tezko nahazela chemii nekam na protivnika. Ale pokud by par vernych s bombardery mel?

                      Prijde mi, ze duvod, proc to Ada neudelal, nebyl to, ze nechtel pustit dzina z flasky, jemu uz to asi bylo ke konci fuk. Ale je mozne, ze i kdyby takovy rozkaz vydal, nebyl by uz splnen.

                      Jen spekuluju, vim o tom prd.

                    5. Protoze plyn v podstate zadnou vyraznou taktickou vyhodu neprinasel. Plyn je blbej, zabiji bez ohledu na barvu munduru a naklady a komplikace spojeny s jeho nasazením prevysuji tu pofiderni taktickou vyhodu. Pohyb po zamorenym bojisti je stejně komplikovanej pro obe strany, imrvere musis odmorovat, chcipaj lidi na obou stranach, ale diky IPCHO jicz furt zbyde dost aby byli schopny efektivne bojovat. Uz za prvni valky byl plyn vícemene k prdu, protoze nedokazal vylidnit nepratelske zakopy tak, aby je bylo mozno dobyt, ale za prvni valky zoufale zkouseli co mohli aby se dostali z patovy situace zakopovy valky.
                      A nezapomen na dopad na moralku vojsk, kdy je krome nepratelskyho plynu decimuje i vlastni, protoze treba takovej lewisit dokazal kontaminovat cokoliv na tydny.

                    6. Dyť to je úplně jedno. V době házení na UK všeho, co tam dohodit šlo, neměli jak to někam do hloubi území dostat zpátky. Takže toho nebylo třeba se bát.

                      Reich byl agresor, všichni ostatní byli untermensch a kdyby nějak výrazněj vylidnili pár měst a vypakla úplná panika, tak na tom nic špatnýho nebylo. Zamoření na nějakou dobu? No šak než by se tam vylodili…

                    7. Projel jsem si ted Yperit a jak vidno, je stale popularni a aplikovan – jak jinak – v zoufalych situacich. Neco, co by slo vyresit pouzitim konvencni zbrane, ktera by i byla k dispozici, bylo vyreseno Yperitem.

                      No, zkusim nekdy popatrat, jestli o tom, proc Nemci nepouzili chemii na konci valky, bude nejake pojednani. Chapu ruzna pro a proti, trosku jsem si ucesal nazor, ale stale mi v tom chybi ono „proc to neudelali, kdyz byli v zoufale situaci a hur uz moc byt nemohlo“. Jestli problem by ryze technickeho razu – aby toho bylo dost plus Neruduv problem ‚kam s tim‘ a nebo jestli byly duvody jine.

                      Ostatne dnes napriklad bile prilby s oblibou pouzivaly false flag chemickeho utoku prave v situaci, kdy agresor mel byt v nejake zoufale situaci. Jo, ze to postupne prerostlo v reprizy, kdy udajny agresor ma pouzit chemii, ackoli je naprosto v pohode a situaci ma pod kontrolou, to uz je jina pisen. Ale puvodne to bylo pouzivano prave v teto konotaci.

                    8. Kdyz uz je rec o tech chemickych zbranich, nemate nekdo nejake zakulisni info ke Skripalovym II? Skoro cekam, ze zitra budou v novinach fotky Putina, jak se strikackou v ruce obchazi Salisbury a na nahodne objekty patla Novicok… :-P

                    9. Re: Caleb
                      6.7.2018 v 0:53

                      Do Salisbury jede babes ve svem babamobilu, bude se tam svetit parcela a stavet kaple, protoze se tam stal prokazatelny zazrak. Novicok, ktery diky mistnimu vlhkemu pocasi se behem nekolika minut deaktivoval tak, ze vlastne Vrzalovym neublizil, se po nekolika mesicich destu opet aktivoval.

                    10. Caleb: Dle mého obyčejného názoru to nebyla práce tajných služeb. Skripal se asi zapletl do něčeho, do čeho neměl a dostal varování, proto se s tím svezla i jeho dcera, něco jako – hele, i tvoje dítě může umřít – tohle bylo ryze osobní, protože jinak už byl ryl nosem krchov. Pochybuji, že by tajné služby se zapletly do amatérismu nejhrubšího zrna. Tajné služby nelikvidují rodinné příslušníky, či známé nějakých agentů, nemají důvod a navíc by to ani nebylo pak efektivní. Když bude chtít tajná služba zlikvidovat nějakýho agenta, bude to beze svědků a čistá práce a rozhodně se o tom nedozvíte celé romány z médií ;-)

                    11. Ono to chce trosku zacenichat, coze to pan Vrzal presne delal za praci, nez dostal ten kasilek. Nepamatuju si presne nazev toho jeho mista, ale volne receno zodpovidal za export chemie na Blizky vychod a to prave v onom chemickem komplexu.

                      Bohuzel z toho nelze vydedukovat, komu ze presne slapl na kuri oko.

                    12. Info nemám, jen spikleneckou teorii, že je to z tý laborky v Port Dawn a někdo si hraje…..

                    13. Proti plošnému nasazení chemie na frontě se stavěl Hitler sám, měl z toho bobky, protože údajně v první válce zažil útok chlórem či čím.
                      Plynování tou dobrotou od IG Farben, později BASF, prošlo až po Himmlerově alarmující zprávě pro vůdce, že klasickými metodami jednak nestíhají a jednak jsou i finančně nákladné. „Sprchy“ zdaleka nefungovaly od začátku jako plynové komory, byly to opravdické sprchy, do kterých byla i přivedena voda a měla tam skutečně probíhat očista a dezinsekce před vstupem do baráků.
                      Jako nesmírně účinný prostředek k rychlé anihilaci celého transportu během několika hodin se sprchy začaly používat až po jmenovitém vůdcově schválení. Do té doby si ani Himmler nedovolil porušit ten vůdcův zákaz chemie.
                      Až ho přesvědčili argumentem, že se na likvidaci těch, co nenáviděl utrácejí prachy, který akutně chybí jinde – chytrý manipulátor Goebbels vymyslel záminku, že chybějí Goeringově Luftwaffe na údajný vývoj nových letadýlek. Který samozřejmě běžel kontinuálně a ne z peněz, získaných činností SS, tedy státu ve státě.
                      To je mimochodem jedna z těch zásadnějších příčin, proč to Říše projela tak brutálně. Je pravděpodobný, že kdyby Áda dostával ještě v době, kdy byl plně při smyslech správné a nezkreslené informace, mohlo to vypadat jinak – a to si o vůdcově diletantismu myslím taky své. Takhle byl odkázaný jenom na kusé informace přítele Speera, co mu taky ve vlastním zájmu neřekl úplně všecko, že..

                    14. Hitler neměl po osobní zkušenosti ze světové války bojové plyny rád.

              3. Němci nervově paralytické látky prokazatelně měli, v únoru r. 45 Sarin a Tabun v množství použitelném v boji. Pokud se pamatuju na literaturu, zejména Goebbels je chtěl použít konkrétně na západní frontě. V té době spojenci neměli proti těmto látkám naprosto žádnou ochranu. Proti použití toho svinstva se postavila větší část generality, která byla s touto možností seznámena (protože výsledek války to zvrátit nemohlo a šlo by o jednoznačné porušení ženevské úmluvy) a zelenou tomu nedal ani Hitler. Tam se spekulovalo o tom, že důvodem byla jeho vlastní zkušenost s chlórem v r. 1918.

                1. ? Nemci hrali na Zenevskou konvenci? To ziram… Zeby generalita cuchala, ze by se pak hur prochazelo spojeneckymi lagry?

                  1. Zbrane jsou haagska, zajatci zenevska.
                    Nemci proti zapadnim spojencum dodrzovali oboji, vuci Rusum pak pouze haagskou. Na zenevskou kaslali a SSSR ji pro jistotu ani nepodepsal. Nemci to nedodrzovani oduvodnovali prave tim nepodepsanim ze strany SSSR.

                    1. Haagská samozřejmě, pomotal jsem to. Jinak máte pravdu, že Němci na západě obě konvence víceméně dodržovali, když pomineme excesy typu popravy/vraždy po útěku ze Stalag Luft III nebo Malmédy. V SSSR měli důvod nedodržovat, viz jak jste napsal výše.

                  2. Tak myslím, že přinejmenším část generálního štábu vč. Jodla a maršálů/generálů byla v tomto celkem příčetná. Plus v době, kdy bylo jasné, že kapitulace je otázkou času, mohlo „zachování si čistého štítu“ pro poválečné období hrát také roli.

            2. Jo, tu úvahu o atomové hlavici jsem taky četl. Jinak 3000 střel a 7000 mrtvých, oproti 20 000, které dostala V1… Mnoho povyku pro nic.

              1. Hm,to je ucinnost pomalu jak u americke pechoty ve Vietnamu, tam tusim na jednoho mrtveho rakosnika bylo snad 20000 naboju do utocne pusky.

                Asi mel Londyn dobrou Luftschutz :-)

                1. Někde jsem četl: za občanské války 17 střel na 1 mrtvého, za 1. světové 7 000, ve Vietnamu 69 000.

                  1. Ono je to logicky-jina taktika. V roce 1865 po sobe strileli z jednorannych predovek na 150 metru, kadence 2-3 rany za minutu a po par salvach nepritel bud zdrhnul, nebo se do sebe pustili bodakama. A uroven mediciny veskera zadna, neznali ani sterizaci nastroju, takze umrtnost desna. Plus umrtnost na choroby z velkyho poctu lidi ma jednom miste – cholera, tyfus,coz nutne zkresluje statistiku. Vic lidi zdechlo na choroby nez v boji.
                    V roce 1918 uz sice meli opakovacky a masinkvery, ale petiranna opakovacka mela realnou kadenci tak 15 mirenych ran za minutu a kulomet kolem 500,ale cile byly vetsinou dobre kryty. Medicina uz velmi dobra, slusna sance na preziti i devastujicich zraneni typu ustrelena spodni celist. Sanitace vyborna, epidemie minimalni, krome spanelsky chřipky. Navic se plne prosadila doktrina kryci palby a nasyceni prostoru palbou a ve velkem se pouzivala dělostřelecká baráž.
                    Rok 1970, automaticka puska s kadenci 500 za minutu a zasobnikem na 30 ran, kulomety s kadenci az 5-6 000 ran za minutu. Palebne kryti, baraze, vzdusna podpora (gunshipy dokazaly z kulometu pokosit hektar džungle za par vterin), medicina vynikajici.

              2. Presnost V2 17 km… no… chapu, ze Londyn je docela velkej, ale tohle neni nic moc, pravda. Na druhou stranu, oznamit na kruhu o prumeru 20 km, ze tam neco zuchne a at si lidi davaj majzla je taky nalevacku, uznavam.

                1. Myslím, že v době, kdy vrchol hrubého výpočetního výkonu byla „paní s mechanickou kalkulačkou“ a matematický koprocesor byl „inženýr s pravítkem“ (logaritmickým – samozřejmě :-) nešlo o tak špatný výsledek – vlastně svůj účel to plnilo – zásah Londýna

                  1. A tak ono na Londyn letela jen necela pulka raket, oni to nackove pousteli na vselijake strany. Raketa rizena gyroskopem… jako jo, na ten dostrel je ta presnost pomerne slusna, kdyz clovek uvazi vliv pocasi. Tipuju, ze problem ani tak nebyl ve vypoctech, to by se nejakym mechanickym strojem asi taky jakz takz spytlikovalo a na mechaniku Nemci byli kadri, ale problem spis byl v tom, ze nebylo tak nejak moc co pocitat. Musis mit nejaka real-time data, ktera prepoctes a udelas korekci. A jaka data mas? Rychlost se spis urci empiricky, protoze ono to hori a pada skoro porad stejne, pokud motor ma tah po nejake porad ‚stejne‘ krivce, GPS nemas, kameru taky ne,… vlastne vis hovno, kde zrovna ses,… ten gyroskop na tehdejsi pomery byl asi nejlepsi reseni. Ostatne Rusove se ho jeste nejakej patek taky drzeli a jeste Kaddafi hazel na opozici rakety na stejnem principu, Iracane na Zidy behem valky v zalivu taky.

                    1. O mechanickém gyroskopu (avšak spřaženém již s elektronickým počítačem) se uvažovalo i v raných fázích lunárního Apolla. Problém ale byl, že ačkoliv mechanika dosáhla své nejvyšší možné přesnosti, tak na vzdálenosti země-měsíc by to pořád udělalo tak velikou chybu, že by to prostě nešlo. Takže ano – mechanický gyroskop byl rozhodně ještě nějakou dobu po válce to nejlepší řešení.

              3. Zlatej hrebik – motory se ve finale delaly v Hermann Göring Werke v Dubnici nad Vahom. Ted uz chapu, odkud ty prosnule „Raketove motorceky RM“ mely takovou tradici :-)

              4. Nemůžete brát jen čísla. V2 byla naprosto převratná zbraň (asi jako kdyby se dnes najednou objevil mezi běžnými vojáky terminátor T1000 (či jaký to byl Arnold vlastně model)), proti které neexistovala vůbec žádná obrana. To spojenci věděli a způsobovalo to na jejich straně značné šílenství. Jednak najít způsob, jak to zastavit a hlavně jak to ukořistit a okopírovat. Z tohoto hlediska byla V2 dost úspěšná.

                1. Jasne, kdyz se to hazi na civily, tak to ovoce prinese. Ale na fronte nepouzitelne. Tim to neshazuju uplne, ale tohle prohlasovat za „tajnou zbran, ktera vyhraje valku“, jak se tim Ada rad prezentoval, je imho trosku precenene.

                  Samozrejme, ze Ada s tim byl o vesmir dal pred Amiky i Rusy v te dobe, takze obe party pak sly po rozebrani fabrik jako slepice po flusu. Ti stastnejsi meli Paperclip, ti smutnejsi skladali odpad, nez to dali dohromady. Jako betaverze raket pro studenou valku samozrejme k nezaplaceni.

                  Cetl jsem, ze udajne meli Nemci pracovat na male jaderne zbrani, JPP ze se jim snad i neco podarilo (udajni ociti svedkove), ale nemeli matros, jeho vyroba byla pomala a tak to slo do kopru, proste to nestihli. Tam bych uznal, ze toto by umelo udelat na fronte velkej problem.

                  1. On rakety tohohle typu snad nikdo ani nezkousel vyvijet. Rusove polozili zaklady moderni raketove vedy, ale katuse a jejich nemecky a spojenecky protejsky byly v podstate to samy co Congreve strilel na Napoleona, akorat s o neco lepsi naplni a stabilizaci.

                    1. Nemci na tom protekli majlant a nebyt koristnich zdroju plus vlastnich vynikajicich fyziku, tak by to taky nedali. Rusove nemeli sanci tim jejich kovarskym stylem dat do kupy gyroskop a nebo solidni turbo pro krmeni motoru. Nemci proste v tomto byli dal, protoze neusnuli na bobkovem listu. Rusove sice kdysi meli teoretika Ciolkovskeho, ale to samozrejme na V2 nestaci. Nemci vlastne z pocatku taky nemeli zdroje, projekt V2 se dostal do otacek az po preklopeni valky, kdy vykradli Evropu a hlavne meli hafo lidi v koncentrakach, co makali jako srouby.

                      Je to jako s furou jinych veci, valka posune vyvoj hodne veci kupredu. Diky druhe valce se podarilo letet do kosmu driv. Jina vec ovsem je, k cemu to vlastne bylo, kdyz na Mesici jsme udajne byli nekdy pred 50 lety a od te doby prd.

                  2. Nezlikvidovali taky norští odbojáři výrobu a zásoby těžké vody?

                    1. Netusim. Ja jsem cetl, ze alfa a omega jaderneho vyzkumu byl obohaceny uran, jenze Nemci to pytlikovali ve strasne malych mnozstvich, takze i na jednu bombu trvalo priserne dlouho, nez to dali dokupy. Jediny zarizeni na obohacovani uranu na svete, ktery bylo schopno vetsi produkce, bylo v USA, ale Amici zase neumeli bombu poskladat.

                  3. Dělali hlavně na reaktorech – jaderný motory. Ale sázeli na deuterium jako moderátor, což byl docela problém, malá produkce. To jim eště výsadek v Norsku zničil fabriku, tak tím skončili.

                  4. Tak jediné vyloženě taktické použití V2 bylo ostřelování mostu v Remagenu. Pokud mám správné info, žádná raketa most netrefila (na rozdíl od Arad 234, kde se pár letadel trefilo).

                    1. Odkud to odpalovali? Z Haagu jako na Londyn? Vzhledem k ‚presnosti‘ mi to prijde byt pomerne uchylny napad, pokud je to pravda.

  7. Ten model Haunebu je navic historicky nepresny. Mozna je to cilena dezinformace. Je prece jasne, ze v tech koulich pod talirem nebyly kanony, ale antigravitacni motory!

  8. Hajlující panáček z Lega na dětské oslavě, jehož proces se táhne snad už 7 let je důkazem, že česká bolševická justice se taky činí. Ani k tomu nepotřebuje síť neziskovek jako ta německá:
    https://paragraphos.pecina.cz/all/nase-pripady/carodejnicky-proces/neciste-rejdy-clenek-rwu-odhaleny

    Lego by mělo pro evropský trh přibalovat politicky korektní příručku, pod jakým úhlem je zvedání panáčkovy ručičky ještě pozdrav a pod kterým už trestný čin hanobení rasy a národa a podněcování k rasové nenávisti. Případně by pravá ručička legáčka měla být pro evropský trh nepohyblivě spojena s trupem, aby s ním nebylo možné trestný čin spáchat. Bezpečnost především.

    1. „Hrubal se stavěl proti socializaci vesnice a postihla ho revoluční spravedlnost.

  9. Ehm, Horten Ho-229 je/byl velmi reálně existující stroj, postavený ve třech exemplářích – jeden bezmotorový prototyp a dva plnohodnotné, z nichž jeden havaroval následkem selhání jednoho z motorů a třetí těsně před finální kompletací padl společně s kluzákem do rukou spojenců a dnes je v inventáři Smithsonian National Air and Space Museum a je k vidění ve Steven F. Udvar-Hazy Center.

    1. A dokonce měli i proudové motory. Říká se že chyběl týden k tomu aby nasadili proudové motory a dneska by jsme mluvili německy.

      1. Nemci ale proudova letadla nasadili uz v cervnu 1943 a vyrobili jich pomerne dost, asi 1500 kusu. Zadnej extra uspech s nima ale nemeli.

        1. Němci měli za války spoustu technicky povedených zbraní, bohužel jim chyběly zdroje, často spolehlivost a nakonec i soudnost. Zato jim (hlavně Hitlerovi) nechybělo seběvědomí, myslet si, že dokážu ovládnout půlku světa… Kdyby se spokojili s územím dobytým na počátku války, mohli si ho uhájit. Možná.

          Ostatně ani když už válku projížděli a neustále ustupovali zpět a bylo jasné, že skončí jako poražení, nedokázali Němci kapitulovat (Hitler to zakázal), takže to stálo zbytečně spoustu životů, na obou stranách. Plus zničený Berlín a další města, spoustu mrtvých civilistů, znásilněných žen…

          Jenže kdyby byly na silnici ryby…

          1. Vetsina novinek ale byla akorat ve stadiu prototypu a jadro tvorily modernizovane predvalecne modely. Pripadne kanibalizovali zastarale nepouzitelne modely a na jejich podvozky nabastlili neco s kanonem.
            Za valky tusim zavedli me 262, me 163 komet (spis pruser), fw 190 byl tesne predvalecnej, Panther, 2 Tigery, StG 43, Panzerfaust a Panzerschreck a V1 a V2. Coz bylo tak vsechno a na kusy to zaostavalo za predvalecnou klasikou.

            1. Mě tedy připadá první proudové letadlo, první raketové letadlo, první balistická raketa, první útočná puška, enigma atd jako dost inovativní a původní.
              Nejak si nevybavuju, že by spojenci řekli třeba von Braunovi, když se jim vzdal „Jo tohle? To je přece akorát zvětšená silvestrovská raketa, ale že ti to s tou lebkou na čepici tak sekne, tak pojď k nám a můžeš to ještě zvětšit aby to dolítlo na měsíc“

              1. Cemu nerozumis na slovu Vetsina? Btw, enigma je puvodem komercni masina z konce 20. let.

                1. Pod to se schová ledacos. Pračka je v podstatě taková vylepšená valcha, lednička je takovej zmenšenej sklípek, letadlo furt kopíruje ten stejnej tvar křídel, auta maj furt 4 kola a volant, takže kromě polovodičů je za posledních 50 let většina výrobků jen vylepšování těch, co už tu dávno byly.

                  Jako ukazatel beru osud vědců a vynálezů po válce. Kdo koho zaměstnal, kdo nad čím ohrnul nos, co se dál vyvíjelo.

                  1. Ale jo, napady meli, to nikdo nepopira. Jen ze vetsina tech napadu se nedostala dal nez do stadia prototypu a vsedni realita nemecke armady uz tak hi-tech nebyla.
                    V dost věcech naopak zacali vyrazne zaostavat. Treba v radarech a lokatorech jim ujel vlak tak strašně, ze uz ani pomalu nebyli schopni reverzniho inzenyringu z koristnich kusu.

                    1. Pokud armáda řeší výpadky v dodávkách podkov a lepidla na překližku, těžko se dostanou nápady do praxe. Dokud vyhrávám, není důvod měnit pístová letadla za proudová a když prohrávám nejsou zdroje. Spojenci se do nějakých brutálních inovací také nepouštěli, lepší je chrlit dál to co mám, pokud to přináší výsledky, než zastavovat výrobu a měnit linku na něco nového nevyzkoušeného.

                    2. Shane, nic proti Vám v zásadě nemám. Ale teď strašlivě kecáte a zrovna v radarech byste si měl udělat ordnung. Minimálně inženýři tří stěžejních firem, konkrétně Lorenz, Telefunken Eigentum a Gema by s Vámi tak strašně nesouhlasili..
                      Stav „podílu radiolokace“ k r. 1945: Německo 39,5%, USA 27,1%, GB 22,4%, zbytek cca 11% je různě rozdělen do devíti technologicky vyspělých zemí.
                      Ten reverzní engineering je zrovna v případě výše jmenovaných firem už skoro směšný. Slušelo by se přidat ještě Siemens a AEG – z těch větších firem, které se podílely např. na pohonech apod.
                      Nemusíte pátrat nijak hluboko, někam až do 20.let – stačí si jen ze seriózních zdrojů zjistit /nikoli ovšem z již hrubě pozměněné historie na internetu/, kdo jako první začal sériově produkovat vakuovou techniku pro mikrovlnná pásma. A to nikoli v nějaké „použitelné“ kvalitě, ale v kvalitě, označované dnes obecně „military“.
                      Sami Němci to za denacifikace moc vytrubovat nesměli, ale byli to právě oni, kdo během cca sedmi let posunuli vakuovou techniku a tím celkově radiotechniku zhruba o dvacet let vpřed. Když to obrazně přeženu, tak na válku se nechystající zbytek světa v roce 1934 ještě pořád používal báně, velké jako flašky od sodovky. Německý Telefunken v téže době dělal totéž, ale mnohem výkonnější, úspornější, otřesuvzdorné, pro kratší vlnové délky a ve velikosti cca žaludu /toho z dubu/. AF7 vs. RV12P2000.
                      Velmi dobrý a přitom seriózní zdroj politicky nezkreslených, čistě technických informací je např. seriál v časopisu Praktická elektronika /dříve Amatérské radio/ nazvaný „Rádio Historie“. Jako zcela vyčerpávající a seriózní zdroj bych pak doporučil číslo 1/2008 časopisu ARadio, nazvané příznačně „Radar-kníže temnot“. Jde o „modrou“, původně konstrukční řadu stejnojmenného časopisu /tehdy to bylo ARadio/, dvouměsíčník.
                      Na 40 stranách A4 se dozvíte nezkresleně vše podstatné.

                    3. Kdysi jsem četl názor, který by se dal zestručnit tak, že němci byli v radarové technice jednoznačně napřed, ale vlastně je nakonec za války zdržela snaha opisovat od angličanů. Mysleli si, že na tom jsou na ostrovech lépe, než oni sami a podcenili vlastní techniku. Za války pak zdrželi vlastní vývoj v domnění, že jdou špatným směrem.
                      Moc už si to nepamatuji, ale takhle nějak se to dalo interpretovat.
                      Epizoda, kdy na Bismarcku zachycovali signály radaru z anglického křižníku (Norfolk?) a usoudili, že angláni stále vědí, kde jsou, zatímco na Norfolku už dávno nebyli schopni přijímat odražený signál by tomu odpovídala..

            2. Inu, novinek… jak se tu (a nejen tu) spousta lidi rozplyva nad tim, kam technologie pod vedenim nacistu pokrocila… Mam tu zajimavou knizku. „DIE RAKETTE FUeR FAHRT UND FLUG“ od A.B. Sherschevskeho. Krom nakresu prototypu balistickych raket jsou tam treba takove perlicky, jako bezocasa letagla ve tvaru jednoho velkeho kridla (presne to, s cim Nemci prichazeli na konci valky) a dalsi perlicky. Cely vtip je v tom, ze tahle kniha byla vydana v roce 1929 (nektere zdroje uvadi 1928) v dobe, kdy o nackove meli dve a pul procenta hlasu ve volbach a prumerny nemec by jmeno Hitler jeste ani neznal.

              1. To není nic překvapivého. Nacisti stejně jako žádní jiní politici k výzkumu ničím nepřispěli, jen do probíhajícího vývoje přesměrovali zdroje všude, kde cítili, že to je k něčemu ve válce. Takže letecké fabriky a raketoví kutilové měli za nacistů žně, výrobce dokonalejších ledniček asi podporu nedostal.
                Ve dvacátých letech dělal do raket a proudových motorů kdekdo – celkem daleko byli Italové.

                1. Mě osobně právě přijde silná vlastnost Němců (resp. jejich elit a vzdělaných lidí) nejen za války, ale i dnes právě v managementu. Pochopit proces, sehnat nejlepší lidi, natlačit prachy a lidské zdroje a jet.

                  1. Doplním – management + systematičnost. Z toho následně vyplývající povědomí o disciplíně, bez té by to nešlo.
                    Němec si nemá potíž popovídat o chybě a poučit se z ní. Čech bere každou debatu o nějakém selhání jako osobní urážku a naježí se.

                    1. Ono to má svoje důvody, protože ono povídání si o chybách obvykle znamená „kdo za to může“.

                    2. No já nevím. Pravda je, že části Gruppe Stemmermann se podařilo probít z obklíčení u Korsuň-Čerkasy a nekonal se tak druhý (ač menší) Stalingrad, ale žádná sláva to taky nebyla.
                      A přijít se slovy „Hele, Dolfi, nebudeme nějak rozpatlávat, žes to u Stalingradu posral ty, ale povím ti, co bylo špatně, aby ses pro příště mohl poučit“ by byla zaručená vstupenka za onu bránu, zpoza níž se prý člověk dokáže dostat prací, ale ve skutečnosti se jich většina dostala mimo tento areál jen ve formě dýmu.

              2. Ona i ta jejich slavna koncepce blitzkriegu vychazela primarne z praci predevsim britskych tankovych teoretiku jako Liddel-Hart. Nemci meli kliku, ze kdyz se zacala znovu budovat nemecka armada, tak se mladi progresivni tankovi teoretici dokazali vlisat nacistum do prizne a prosadit svou koncepci.

          2. Rusové by znásilňovali kapitulace nekapitulace. Měli v sobě oprávněně strašně zloby za zvěrstva nacistů v rusku, to americký voják nezažil a nemohl pochopit. Nicméně chování ruských vojáků v německu nebo na ukraině bylo zvěrstvo nejhrubšího zrna, které dokázal přikrýt pouze bolševik.

            1. Já myslím, že ruskej voják znásilňoval proto, že si chtěl zašukat.
              Nic hlubšího bych v tom nehledal.

              1. Zpusob vybiti stresu. Pokud vis, ze pro svoje velitele a vladu nemas zadnou cenu, tak se to na psychice podepise. Podminky v sovetske armade za valky byly priserne a sukat a mnozit se v dobe ohrozeni spolecenstvi je zakladni instinkt.

                1. Ono když člověk běží s kvérem vpřed a přitom šlape po čerstvých mrtvolách svých kamarádů, tak to asi změní životní perspektivu. “Vem si všechno a teď hned, protože je to jedno. Do hodiny budeš stejně mrtvej.”

            2. Tak Německo se mohlo vzdát Američanům, to by byl docela rozumný tah.

              1. Bezpodmínečná kapitulace. To jde pak rozum stranou.

              2. A v čem by jim to pomohlo? Poražený moc nerozhoduje o tom jak s ním bude naloženo? O tom se rozhodlo jinde a dříve.

            3. To je částečně tím, že je v tom vedení podporovalo, částečně to bude východní mentalita.
              V době napoleonských válek si pár kronikářů na Moravě poznamenalo, že největších škod zaznamenalo obyvatelstvo od ruských spojenců. Nepřátelské francouzské vojsko se chovalo líp.

      2. Těžko. Co se deltakřídel týká, tak na tom nejsou nejlépe se stabilitou (což se s počítačem mění na výhodu) a asi by dalších pár let potřebovali k tomu aby to mohl pilotovat i Helmut co zrovna vylezl z kurzu.

        1. Krom toho, koncem valky uz skopcaci nemeli suroviny skoro na nic a i jejich prumysl kapacitne kolaboval. Oni Nemci za celou valku moc novinek do vyroby nezavedli a vesmes vylepsovali uz drive zavedene.

          1. No počkej, myslel jsem si, že třeba tanky prošly v Německu během války bouřlivým vývojem?!

            1. Spis zdokonalovanim. Panther byl tusim uz predvalecnej projekt a Tigery jsou co se tyce efektivity dost rozporny. Odolny pevnosti, ale moc drahy a poruchovy. A tezky a pomaly. Na obranny boje dobry, na utok nic moc. Jadro Panzertruppe tvorily Pz III a Pz IV. Trojka tak do roku 1943,ctyrka celou valku. A pak kvanta samochodek a stihacu tanku, ale to byly vesmes boudy s kanonem nabouchany na podvozky z vyrazenejch bojove bezcennejch starejch lehkejch tanku.

              1. Abych nebyl zase vedle, jako s tím lepidlem, ale – Panther byl první německej tank se zkoseným čelním pancířem a inspirací pro tohle řešení přídě byl T-34/76, který byl poprvé nasazen až v průběhu války na východní frontě, tzn. nejdříve 1941. Tudíž Panther šel do výroby logicky až po T-34 a nemělo by se tedy jednat o před válkou navržený stroj…?

                1. S Pantherem máte pravdu Vy a shane se mýlí.

                2. Panther nebyl předválečnej, asi nejhezčí tank tý doby. Ale vyrobenej v malým počtu. Tigerů taky moc nebylo, jádro armády tvořily právě Pzkpfw IV a III. Nebejt „inteligence“ sovětskýho velení, tak to v Rusku mohlo skončit rychlejc. Už jen to, že do ruských tanků se nedávala vysílačka skoro až do konce války, prostě chaos. Jinak Tiger nijak zvlášť pomalej nebyl, navíc ten kanón byla třída sama o sobě. Těžkej byl akorát na ruskou podmáčenou půdu. Němci na to měli svéráznou taktiku. Když Hans vylezl Gruberovi na ramena a Gruber se postavil na jednu nohu, aniž by se propadl, tak tam Tiger projel na pohodu. Převodovky byly ale poruchový svině, který Němce stály nejeden tank.

                  Oni žádnej super tank nepotřebovali. Sověti to nevedli moc dobře, proto ty obrovský ztráty. A americkej Sherman byl výsměch, dokud na něj nedali britskej kanón. Nejlepší taktika je ovšem bezesporu posadit na velitele Brada Pitta. To se i z tý pojízdný rakve stane nesmrtelná pevnost.

                  1. Němci byli obě války v početní územní i materiální nevýhodě. Takže taktika vybudovat v míru špičkovou vycvičenou armádu s parádním vybavením a dát první ránu, aby nebylo potřeba dávat druhou, protože když se protivník zvedne, je jen otázka času, kdy je umlátí čepicema.
                    Jenže jejich germánská mentalita nedokáže v těžkých časech ořezat výrobek na jádro pro masovou produkci. Takže jejich výrobky jsou precizní, vypiplané, opracované i v místech, kam nevleze ani celník. Ale zatímco v továrně leští vnitřek nádrže Pantera nebo pečlivě frézují vroubky na tělo MP38, někde na sibiři vyjíždí ošklivá a po všech směrech horší pátá T34ka a z lisu padá desátý PPS43, hnusný jak prdel, ale se stejnou funkčností jako ta vypiplaná MP38. A než se Hans naučí sborku, rozborku a pečlivou údržbu své dokonalé zbraně, pět negramotných mužiků už po něm střílí z toho jejich krámu.

                    1. Ona i ta špičkova armada s prvotridnim vybavenim je do jiste miry mytus vychazejici ze spickove nemecke propagandy. Vystavba wehrmachtu mela byt dokoncena nekdy v roce 1946 a i kdyz to obsazeni CSR ponekud urychlilo, tak v roce 1940 byla nemecka armada co se tyce techniky logisticka nocni mura se stovkama vzajemne nekompatibilnich typu vozidel, navic jich byl nedostatek, takze na rozdil od amiku, britu nebo francouzu byli celou valku hippomobilni.
                      Po okupaci zapadni Evropy na tom byli Nemci jeste hur, to mnozstvi typu, modelu a razi bylo strasidelny.
                      Vycvik meli ale vynikajici.

                    2. Za války se hodí kdeco, i kdyby s tím měl stát někdo u brány nebo tím držet civily nebo partyzány na uzdě. Na náhradu koní by stejně neměli dost benzínu, ovsa měli dost.
                      Ale pointa je, že to co měli si nachystali, vycvičili a vyleštili před válkou a nedokázali to pak doplňovat, když se to protáhlo. Zatímco rus se dokázal soustředit na to podstatné a chrlit to po milionech.

                    3. Rus měl zdroje. Lidí, surovin, všeho. Němci měli zdroje omezené, to byl ten problém; plus to, že si to Hitler nedokázal spočítat. Taky se stal obětí rčení „s jídlem roste chuť“, takže když se mu na začátku války podařilo bleskově dobýt okolní země, myslel si, že stejně lehce dobude i Rusko, Velkou Británii… V Rusku se navíc proti Němcům postavilo i počasí. To už skoro vypadá jako jiné pořekadlo „na posraného i hajzl spadne“.

                    4. Ono je to obráceně. Aby mohl dobýt Rusko o což mu primárně šlo, musel vyřídit Francii a Anglii, aby neměl dvě fronty. Zbytek vyplynul za pochodu. Kdo chce do Francie nemůže vynechat Belgii. Když chci ponorkovou a leteckou válku na udušení Británie, tak musím mít Norsko. Když nechci mít problém s dovozem surovin ze Švédska, přidám Dánsko. Když to můj spojenec podělal na Balkáně a mohli by tam vlézt Britové, musím do Řecka a Afriky a když byl v Bělěhradě převrat a nové probritské vedení by mě mohlo odříznout od rumunské ropy, musím to vyřešit i tam. A teprv pak se zpožděním můžu jít na hlavní cíl. Prostě klasický krizový management :-)

                    5. Hilter chtěl primárně dobýt Rusko? To byl plán od začátku války?

                    6. On asi Adolf vylozene primarni cil nemel. Chtel expandovat. Francie a Britanie mu po napadeni Polska vyhlasili valku, s tim nic nenadelal. Nebejt toho, tak by mozna sel driv do Ruska, ale tezko rict.

                    7. Zrušení následků Versailské smlouvy, životní prostor na východě a boj proti (žido)bolševismu. Co si myslel otevřeně napsal v době, kdy přednášel stovce lidí v pivnici, vyhrál s tím pak volby a pak to i plnil. Všecko to v té své knížce má a zcela to zapadá do následných událostí.
                      Smrtelný nepřítel Německa je Francie, prostor máme na východě, spojence si má stát hledat tam, kde nemá spory (Itálie,Británie)

                      Co akorát nepochopil je, že cílem Británie je vždy rozdělená Evropa, takže sice nemá s Německem žádné třecí plochy, ale v momentě, kdy se libovolná mocnost v Evropě stane hegemonem, Británie bude do krve bojovat za druhou stranu a dohoda nebude možná ani za zlatý prase.

                    8. Tak hezky priklad je Sten vs MP 38/40. Stengun je v podstate ocesany MP38 zjednoduseny na maximum a vybaveny prepinacem rezimu strelby, coz MP 38/40 nemel. Vysledek je vyrazne levnejsi, rychleji vyrobitelny, ale se stejnou bojovou hodnotou. Zkazky o poruchovosti stenu jsou do znacne miry mytus, na tom werku se nema co rozbit. Jako vsechny zbrane strilejici z otevreneho zaveru mel problem se znecistenim komory a zasobniky mely tendenci se sekat pri spatnem uchopu za zasobnik a mely problemy s jednoradymi vyvodkami u dvouradych zasobniku. MP38/40 mel tyhle problemy taky, stejne jako obdobne zbrane stejne konstrukce.

                    9. Sten a MP 38 podle mě nejsou úplně stejné konstrukce, ale to asi zbytečně rejpam. Mají zásobník stejné konstrukce, ale u Stenu se zbraň jinak než za zásobník skoro nedala držet a nahnutí zásobníku způsobovalo velmi časté zasekávání nábojů. Gabčík by mohl vyprávět. U MP 38 si o zasekávání nic nevybavuji a neslyšel jsem o tom, nemáš nějaký zdroj?

                    10. je to v i origo manuálu. MP se má držet za šachtu. Držení za zásobník způsobuje závady. Předpokládám že MP38 neměl takové vůle jako sten, ale stejně. Sten se má správně držet za ten plášť kolem hlavně a šachta zásobníku spočívá na předloktí levé ruky.
                      Gabčík by nemoh vyprávět nic, proč nestřílel se neví, resp. Stehlík před před časem vyšťoural materiály z výcviku a ten probíhal tak, že nejdřív šla bomba a pak dávka. Takže Gabčík nestřílel proto, že střílet neměl a když střílet měl, tak se to zvrtlo, protože už měl v sobě střepiny a Klein s Heydrichem tahali pistole.

                    11. „byla nemecka armada co se tyce techniky logisticka nocni mura se stovkama vzajemne nekompatibilnich typu vozidel“

                      Noční můra vypadá jinak – Za první světové zjistili Rakušáci, že nemají dost pušek, tak zrekvírovali všechno, co měli skladem ve Steyru a dostali to bojové jednotky. Takže různé zbraně různých ráží vyráběné pro země od Argentiny po Nizozemí. TO byla noční můra :-)

                    12. Nemci na tom ovsem byli za druhy vojny stejne. A u nahradnich dilu na techniku je to jeste horsi. Puska potrebuje akorat naboje a do prvni linie tyhle koristni rarity neposles a u k vycviku a do straze tech naboju moc nepotrebujes.
                      Ale kdyz mas u jedny divize 80 typu nakladnich a osobnich vozidel a u druhy divize 60,ale z toho pulku jinejch nez u ty prvni a na kazdej typ potrebujes jiny vybaveni a dily… Se z toho poseres. Zrudnosti typu atlanticky val kde v useku jedne divize mas dela 120 ruznych typu a razi a dobra polovina druhu potrebne munice se uz nevyrabi radsi nezminuju

                    13. Atlantický val fungoval jako taková kůlna nebo půda, kam se daly všecky krámy, které by se někdy mohly hodit, ale nebyly už na regulérní použití.
                      Pokud mám nějaký kanón a k němu vagon střeliva, tak to zabetonuju a mám pevnost.

                    14. Někde jsem četl, že skupina armád Střed v roce 1941 potřebovala milion (!) druhů náhradních dílů.

                    15. Fuj. Ted to po sobe ctu – hipomobilni, kurva, hipomobilni. Ne hippo.

                    16. Hippomobilní mohl být třeba Rommel, kdyby se dostal do Egypta. Hroch má kromě přepravní kapacity i značnou bojovou hodnotu, ale v rusku by podle mě zmrzl :-)

                    17. Mezi nevýhody hippomobility bych ještě započetl obtížnou řiditelnost a nemalé emise skleníkových plynů (metan).

                    18. Naopak výhoda je slušná zásoba masa :)

                    19. Emise tehdy nikdo neřešil. Severní Afrika byla tehdy plná specialistů na řízení koní, oslů koz i velbloudu, jistě by to spolu s německými inženýry zvládli vymyslet – v podstatě to i z rasového hlediska je jen tlustší kůň. Navíc je třeba vypíchnout obojživelnost, bezpečné parkování přes den a automatický přesun v noci, kdy je snížená aktivita královského letectva. Jako určitý problém vidím jen nutnost přepravy bazénků a cisteren s vodou, což v pouštním nasazení představuje podobný problém jako přeprava stanů a paliva.

                    20. Ada:+1

                      Druhý odstavec je moc pěkné a stručné shrnutí jednoho z mnoha důvodů, proč válka nakonec dopadla, jak dopadla. Nedávno jsem někde četl, že již při (válečné) výrobě T-34 byla životnost tanku plánována na pouhých několik týdnů a proto ani nebyl kladen důraz na snahu o precizní zpracování čehokoliv v/na tanku. prostě se jim víc vyplatilo ukovat novej kus, než spravovat rozbitej…

                      Taky mě zaujalo, že Tiger I, aby se vůbec dal přepravit po železnici, musel být před naložením na vagon „obut“ do užších pásů a po složení na místě určení zase do pojezdových, aby se v terénu nepropadal. Jedno takové přezutí zabralo v ideálním případě 4 hodiny.

                      Co se zmíněného filmu Fury týče, byl jsem na něj docela zvědavej, kvůli obsazení jediného pojízdného exempláře Tigeru I na světě. Film sám je strašnej, ztráta času. Jeden z těch, o kteých vím, že už je nikdy dobrovolně neuvidím znovu.

                    21. Na ten film by se dalo koukat do tý doby, než jim ten tank přestal jezdit. Pak to byla strašná píčovina, Němci je mohli rozstřílet pancrfaustama ze všech stran, mohli je prostě obejít obloukem a zmizet v dáli (stejně jenom odněkud ustupovali), ale ne, skákali jim před hlavně a nechávali se postřílet jako kuřata… jeden nepojízdný tank zabavil asi 1000 Němců na dva dny a většinu z nich i zabili.

                    22. mjfox – přesně tak, první 2/3 fajn, pak tam měli všichni z Shermanu zařvat během 10 minut a byl by to super film.

                    23. Na ten „jediný pojízdný exemplář Tigeru“ bych byl opatrný, kdo ví co mají ještě lidé po kůlnách :)))

                    24. :-) „Naposledy projel městem během sněhové kalamity v roce 1978, kdy pomáhal odklízet sníh“ Tak to by dnes už asi opravdu nešlo…

                    25. geniální :))))

                    26. Re: gogan
                      2.7.2018 v 17:10

                      Na YT jsem shlednul par videi, jak nabrnkli Tigera pres ten jeho setrvacnik a pokud si pamatuju, tak jedno byli nejaci nadsenci v Germanii a druhe video bylo snad nekde z Anglie, nebo U.S., pricemz ale oba ty tanky jely. Tak nevim, kde je pravda.

                    27. Jediny funkcni Tiger je Tiger 131, ktery maji v UK v muzeu v.. jak se to – Bovington? a dvakrat rocne poradaji Tiger Days, kde s nim jezdi. Prvni film, ve kterem se ukazal (jako jediny skutecny Tiger) byl prave Fury. Ostatni filmy pouzivaly nejake predelavky. Treba rusky White Tiger byl podle kol neco jako IS a predpokladam, ze vez na tom byla z papundeklu :)
                      Ono vubec dost filmu si s nejakyma tankama hlavu nelame – vzpominam si na jeden americky, kde „Nemci“ jezdili v SU-100 :)

                    28. Ano, Bovington tank museum. Hodně toho mají Rusové v Kubince (včetně ukořistěného Mausu), ale nejedná se o pojízdné exempláře.

                      U těch filmů jsem se vždycky začal smát (třeba „Bitva v Ardenách“ z roku 1965), když jsem viděl, jak se pouhým přestříkáním na šedo a namalováním trámových křížů z amerického tanku stal německý…

                      S nějakou chvályhodnou snahou o autentičnost německé vojenské techniky přišel až Spielbergův Ryan, tam ta T-34 byla do podoby Tigeru I překábátěna docela zdařile, v rámci možností. Ale proporčně to stejně nebylo (a asi ani nemohlo být) úplně ono a třeba ty jednoduchý pojezdový kola jsou nepřehlídnutelný… Ale když se na to divák vyloženě nesoustředí, tak to jde. Pak si ještě vybavuju Jagdpanthera v Band of Brothers, taky přepapundeklovanýho z něčeho jinýho, ale snahu nelze upřít, v seriálu samotném to ani nebylo poznat, JP se tam mihne jen v pár záběrech. A třeba ve filmu Stalingrad z roku (asi) 1992 (část se točila i u nás) byly pro potřeby filmu použity T-34/85, které se v čase bitvy u Stalingradu ještě nevyráběly. Jenže když není kde brát…

                    29. Stejně je zvláštní, jak jsou druhoválečný výbušniny, ženijní trhaviny i obyčejná munice stabilní, i po tolika letech. Zvláště, když vezmeme v úvahu, že mnohé exempláře byly vyrobeny v provizorních podmínkách, často ve spěchu a naprosto nekvalifikovanými silami. Napovídají to koneckonců i jejich obaly. Druhdy perfektně zpracované bedýnky či balení, jsou u pozdější výroby snad ještě horší, než bedýnky na ovoce. Ale ten obsah, ten obsah je vždy prvojakostní, včetně bezchybné funkce, i po tolika letech.
                      Nemáme opravdu mnozí ani tušení, co všecko se ukrývá ve všelijakých kůlnách, sklepích, garážích, pod baráky sběratelů a kde všude jsou naprosto vyhovující prostory, o kterých se vůbec neví. A když píšu vůbec, myslím vůbec. Často, téměř zpravidla se tam vyskytují naznačené sběratelské artefakty v množství všem možném, jen ne malém.
                      Zdůvodňováno se samozřejmostí sběratelům vlastní, totiž naprosto markantní odlišností celkového zpracování i použitých materiálů na jednotlivé série. Což musí přeci vidět i ten největší ignorant, to je jasný :D
                      Proto jsem se vůbec nedivil např. u případu, kdy po úmrtí dotyčného je z baráku a jeho příslušenství vyvezeno dohromady okolo dvou tun chemikálií, za jejichž získání a vlastnictví by byla vděčná a byla by pyšná leckterá vojenská laboratoř.
                      Stejně tak se to má u některých jedinců, co mají jako „koníčka“ druhoválečnou, převážně německou komunikační techniku. Je tu jeden ďábel, znám ho už přes 40 let. Pomáhal jsem mu dávat do perfektního pucu i funkce opravdu velice výkonnou, německou i část ruské komunikační techniky. Laickým pohledem je to jen hromada skeletů a krabic z lehkých slitin, plných drátů a sakra výkonných lamp. Ale když si zasvěcený člověk uvědomí, v jakých pásmech to jede a jaký to má dosažitelný výkon…no, prostě je mezi náma spousta lidí se zálibami, o kterých vůbec nic nevíme a asi je to tak dobře :D

                    30. Uz jsem to tady daval tusim k dobru, ze jsem byl na oslave Silvestra v jedne nejmenovane dire na Zlinsku a hostitel mel doma legalni utocnou pusku (k vykonu povolani, neni nutno rozebirat). O pulnoci z ni s radosti strilel slepymi, ovsem pouze do okamziku, nez se zpoza kopce ozval flak a na obloze objevila stopovka. Takze jme se na to vysrali a sli zase chlastat.

                      Lidi maji doma dodnes neuveritelne veci a podle mne to je spravne, pokud to jen spi na vecne casy. Nebezpecny muze byt i krumpac, takze… asi tak.

                      Co se stability zejmena trhavin tyce, tak TNT je tim pomerne prosnuly, o neco hure na tom je amatol, kterym se TNT ke konci valky dost rezal, ale pokud je pouzdro granatu neporusene a nedostala se dovnitr voda/vlhkost, pak to muze takto byt skoro na vecnost taky. Granaty na bazi TNT z druhovalecne vyroby jsou dodnes funkcni a jejich spolehlivost je dana jen spolehlvosti roznetky, coz je ostatne nejvetsim bezpecnostnim problemem.

                      Jinak u nas v 90kach byla ostuda, mozna nekteri pamatuji, kdy se prodavaly po strelnicich naboje .45 ACP, velmi spolehlive (osobne pamatuju, kdy majitel strelnice mi rekl, ze snad jeden z tisice selhal) a ukazalo se, ze je to z rozkradeneho daru americke armady Rusum behem druhe valky. Nebyl to prodej, pry to meli Rusove za cosi dostat, detaily uz si nepamatuju, takze z toho byla ostuda. Ne nase, ale ruska. Nicmene, valelo se to v ruskych skladech desitky let, vyndalo a fungovalo. Ostatne… proc ne, pokud to bylo skladovane spravne, jako ze evidetnne bylo.

                      Ja se obcas s vojenskymi sklady setkavam, prakticky az doposud byly srovnatelne konstrukce, ted se jen pridavaji zabezpeceni ve forme jinych vrat. Co jsem zatim videl, tak jsou tam takove skladovaci podminky pro vybusniny a sterelivo, ze tam proste stoji cas.

                    31. Hlavně sucho. Slyšel jsem o chlapíkovi, který v devadesátkách střílel z mosina výhradně carské náboje, bez nejmenšího problému.

                    32. Mám jednoho fiktivního kamaráda, kterého vůbec neznám, a ten má mj. špeků Sturmgewehr 44 v top stavu. Jakoby jej právě vyrobili. Ale jak jsem napsal, neznám jej a nic jsem neviděl :-)

                    33. Sranda je, ze par takovych lidi neznam i v Bavorsku. A jsou to mnohdy rodinne klenoty, protoze s tim dedek odnekud pritah‘, kdyz se ten vandr s Adou nepodaril. Jak to udelali, kdyz je spojenci odzbrojili, nebo jestli valcili v Germanii a nekde si to zasili, to uz netusim. Ale nevidel jsem par takovych veci a docela jsem neziral.

                    34. Tak taky bych to opečovával, jako klenot, kdyby to existovalo. A nikdy jsem z toho nestřílel a ten děravý kýbl tam taky nebyl.

                    35. Samozrejme,jsme dbali Ustavy CR,o tom zadna.Na tomto serveru jsou vyhradne bezuhonni lide.

                      P.S. pro Ucho: zase nic.Odloz blok a tuzku,snad jindy.

                    36. Na tu nemeckou preciznost ukazoval muj oblibenej youtuber (The Mighty Jingles) na prikladu nejakeho Brity ukoristeneho nemeckeho tanku (nepamatuju si, co to bylo zac). Ukazoval retizek, na kterem visel kolicek drzici viko schranky na naradi. Na jedne bedne byl puvodni nemeckej retizek – krasna, temer hodinarska prace, jedno ocko jako druhe. Druhy retizek byl britsky, vyrobeny po ukoristeni – prace nejspis nejakeho ucednika, ktery udelal retizek z kusu dratu pomoci kombinacek. Ohavny, ale splnil presne stejny ucel, a vyroba trvala nekvalifikovane sile asi tak desetinu casu.
                      Dalsim prikladem byl jeden T-34-85, ktery mel nad motorem mezi bocnim a hornim pancirem mezeru, kam se vesla dlan. Ten tank byl ovsem „good enough“ pro boj, protoze ta mezera nicemu nevadila.
                      Anebo pasy na T-34… vetsina tanku ma cepy spojujici clanky pasu nejakym zpusobem na venkovni strane zajistene, treba zavlackou, aby cepy nevyjizdely ven. T-34 na nejake zavlacky sere. Na bocnici je navareny kus zeleza, na ktery kazdy cep pri pruchodu okolo narazi a ten kus zeleza ho zatlaci zpatky do pasu. Primitivni, ale „good enough“, a na vymenu roztrzeneho clanku pasu staci velke kladivo a nahradni cep.

                    37. O tom žádná, viz Tiger / Tiger II a opruz s přepravníma pásama, kdy pár vlaků s tankama rozstříleli dříve, než tyto vyměnily pásy za bojové…. a taky skvělá, ale složitá převodovka, atd….

                  2. Sherman byl na válečný soud, pokud si člověk uvědomí, že amíci měli Walthera Christie

                    1. No, angláni vlastně jenom Agathu.

                    2. Sherman nebyl tak špatný tank, robustní, spolehlivý, relativně jednoduchý na výrobu i údržbu. A tak pomalý taky nebyl. kanon na tigera ani panthera nestačil, to je fakt. 76mm kanon T34 taky ne.

                    3. Velkej problém bylo to, že Sherman jezdil na benzín a ne na ropu, takže hořel jako papírová koudel. Plus slabej kanón i panceřování. M 26 bylo jinačí kafíčko :)

                    4. Nemecky tanky taky jezdily na benzin. Na naftu jezdili akorat rusove.
                      Po invazi v Normandii pak spojenecka technika jezdila na leteckej benzin, protoze jedno palivo pro vsechno vyrazne usnadnovalo logistiku (technika mela vyvlozkovany motory, protoze letecks benzin mel vic oktanu, ci co).

                    5. Pamatujete tuhle knížečku?
                      https://www.databazeknih.cz/knihy/tanky-zasahuji-163316
                      To byly časy…

                    6. No jeje. Meli to u nas v mestsky knihovne. Snad jediny co v ty dobe o necem takovym vyslo, krome ábíčka.

                    7. Ty starý tatrovácký motory maj něco do sebe, jede to na všechno, co hoří a aspoň trochu teče. Takže mimo mazutu všechno :D

                3. Prace na Pz. V začaly v roce 1938.predpokladam, ze se podoba v prubehu praci menila.

                  1. Nebude to spíš tak, že v tom roce si akorát řekli, že v budoucnu bude potřeba ještě těžší tank než je čtyřka a ten bude logicky pětka? V dostupné literatuře se uvádí návrh 1942, a že je to reakce na T34, kterou potkali na podzim 1941 a původně to chtěli jen pro rychlost okopírovat.

                    1. Ono to vychazi z Projektu VK20 co zacal v roce 1938 jako nahrada za Pz III a IV. V roce 1941 ho ukoncili a v roce 1942 se k tomu vratili s tim, ze misto 25. tunoveho tanku z toho udělaji padesatitunovy. Nicmene Panther konstrukcne vychazi z praci Projektu VK 20.

                    2. Logicky. Do června 1941 bylo to nejtěžší, s čím se němci setkali, Char B a Matilda, řekněme ještě Somua S35. Navíc německé tanky nebyly určení pro tankové bitvy, PzI i II měli projet frontu a řádit v týlu, na to ty kulomety a 20mm kanon stačily.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017