Média jako TV, tisk a rádio moc nesleduju, jelikož se jim nedá věřit ani datum, natož něco jinýho. Čas od času však nedobrovolně vyslechnu nějaké moudro pronesené v hlavní zpravodajské relaci čété jedna (TV HOVNA mi doma nejde; né že bych tady neměl signál, ale před lety jsem schválně pootočil anténu tak, aby mi tato skvělá stanice nefungovala).
To co jsem slyšel před pár dny od šéfa dopravky mě opravdu nadzvihlo…
Little worm pravil, že za listopad tohoto roku (2007) bylo nejmíň mrtvejch na silnicích za posledních snad dvacet let a že to je jasně zásluha nového dopravně policejního ředitele a jeho politiky, osvěty v médiích a činností policistů.
A já říkám že VELIKÝ HOVNO!
Je to tím, že my co jezdíme opatrně jsme jezdili ještě opatrnějš a s většíma rezervama, na zelenejch jsme ještě častěji pouštěli ty co jezdí na červenou, dodržovali jsme bezpečné vzdálenosti i za ty druhý a vůbec měli oči na šťopkách a tím pádem ty dobytkové míň bourali. A že se to začátkem prosince zase zhoršilo? Jasně pane dopravně policejní řediteli – ten dobytek se na silnicích začal ještě víc roztahovat a my slušní mu budeme muset udělat ještě větší místo.
Ale vážně. Jednoměsíční výkyv v počtu úmrtí na silnicích nemůže normální člověk považovat za něco signifikantního. Jde o normální náhodu, (lokální extrém, jak by řekl matematik) byť milosrdnou. Pokud by tento trend pokračoval déle než dva tři měsíce, pak by se dalo o nějakém vnějším vlivu diskutovat. Ale takhle?
Celé to prohlášení byla jasná ukázka, jak udělat z lidí blbce a nakukat jim to, co chtějí slyšet. Ano, my, dopravní policisté v čele s naším ředitelem jsme Vás v listopadu 2007 spasili a několika z Vás jsme zachránili život. Směšné. Ale ovčímu stádu, jakým valná většina populace je, to asi vyhovuje, být živen podobně křiklavými nepravdami, kterým snad nemůže věřit ani sám mluvčí.
Byl bych velmi zvědav, co by nám řekl pan policejní ředitel dopravky po nějakém (nedej Bože) černém měsíci, kdy by počet mrtvých na silnicích překonal všechny dosavadní rekordy.
Jo, taky jsem slyšel, že v některejch autoškolách učej‘ údajně nový adepty předjíždět tak, že se nejdřív musí nalepit tomu co jede před nima až na kufr (resp. motor, dle typu vozu) a pak jej předjet. V rychlosti 130 km na D1 jsem tento nešvar dnes pozoroval mnohokrát.
Zkrátím to. Kdykoliv vyjedu na silnici, tak je mi nějakej policejní ředitel se svejma akcema a prohlášeníma hovno platnej. Hovada a primitivy mezi řidičema, jakožto vzorkem populace, najdeme vždy, a tak nezbývá než jet tak, aby člověk všechna možná i nemožná nebezpečí ze strany silničních prasat co nejvíce eliminoval svým přičiněním, zkušeností, předvídavostí a trochou toho štěstí.
(Zatím nikdo nehlasoval)