Pokrytectví v článku o pokrytectví ve společnosti

Featured Image

Tento článek je reakcí na (vzhledem ke svému názvu překvapivě pokryteckou) kritiku prostitutek a pornohereček (kupodivu nikoliv explicitně prostitutů a pornoherců) nazvanou Pokrytectví ve společnosti; ač jsem chtěl původně reagovat komentářem, nakonec jsem zvolil tuto formu, abych nebyl autorem obviněn, že něco skrývám (což v článku opakovaně podsouvá lidem, kteří mají na problematiku odlišný názor).

Protože celým původním článkem prostupuje teze, že lidé s myšlením podobném tomu mému (autor je posměšně nazývá „liberální hrdinové“) dokáží své názory vyjadřovat pouze anonymně, protože se za ně stydí (pozoruhodné tvrzení od někoho, kdo se pod článek nepodepsal ani pseudonymem), před další diskusí hodlám z anonymity vystoupit; udělám to v tomto odstavci, který bude obsahovat některé intimní informace z mého života, které k diskusi přímo nepatří, proto prosím čtenáře, které toto nezajímá, nechť přeskočí na další odstavec. Původní článek dokonce obsahuje větu: „A jestli mi někdo chce oponovat kravinami typu, že je ženatý, ale chodí za prostitutkami, ale že na tom není nic špatného, ať to laskavě nečiní anonymně, ale vystoupí z davu, představí se a řekne to skutečně veřejně – i svému okolí včetně partnerky a dětí.“ Inu, ctěný autore, jak si přejete: jmenuji se Martin Urza (nick Urza je zároveň i mé příjmení), což k identifikaci stačí, neb jsem v celé ČR jediný, ale aby náhodou nedošlo k pochybnostem, žiji na Kladně se svou manželkou a dětmi, jsem programátor. Krom mé ženy a dětí (pro které nic z toho, co si v článku přečtou, nebude překvapení) čte tento web ještě mnoho mých přátel, kamarádů, příbuzných i známých. Čtou jej také mí kolegové a vím i to, že jej čte nemálo mých studentů. Je to teď dostatečně veřejné a neanonymní? Doufám, že ano, protože teď Vám říkám: ano, chodím za prostitutkami (dokonce tam chodíme spolu s manželkou) a nevidím na tom nic špatného. Chodíme také na swingers a máme několik stálých milenek a milenců. Nikomu takový přístup nenutíme, ale ani jej neskrýváme a nestydíme se za něj (ani před dětmi).

Teď k článku, na který reaguji. Autor se v první polovině textu točí na tom, že všichni ví, že provozování sexu za peníze je špína, proto jsou lidé schopni to přiznat jen anonymně, ale nikoliv svému okolí pod svým jménem. To je zajímavá konstrukce, až na to, že zaměňuje příčinu a následek. Představte si, že existují i takoví lidé, kteří prodávají své tělo za peníze, za špínu to nepovažují, ale znají reakci nerolerantní společnosti, která by je za to ihned odsoudila (viz. bývalá kolegyně autora, kterou lidé s podobnými názory jako on dotlačili k tomu, že z práce odešla). Oni to nemusí tajit (a patrně také netají) proto, že by se za svou práci styděli, ale proto, že nechtějí být odsouzeni svým okolím. Ač tohle nemohu podepřít žádnou fundovanou statistikou (to asi nikdo), tak na rozdíl od autora původního článku, který si své tvrzení o studu prostě vycucal z prstů, já mám opak podložený minimálně osobními zkušenostmi několika lidí; má velmi dobrá kamarádka točila porno a mám též dvě známé, které byly/jsou prostitutky – z jejich postojů (které podle nich sdílí i většina jejich kolegyň) celkem jasně vyplývá, že to není stud, ale obava z reakce společnosti, proč své bývalé či současné zaměstnání tají.

Aby bylo jasno, netvrdím, že neexistují lidé, kteří prodávají za peníze své tělo a stydí se za to. Určitě takoví budou. Stejně jako bude mnoho takových, kteří se za to nestydí. Tvrdím pouze to, že těžko může někdo kategoricky používat fakt, že zůstávají v anonymitě, jako důkaz toho, že vědí, že dělají něco špatného. Nesnažím se toto tvrzení nahradit opakem (nemám představu o tom, které motivy utajování převládají většinově), jen jej vyvracím a poukazuji na to, že existuje i jiné vysvětlení a uvádím příklady.

V celém článku je též několikrát řečeno, že prodávání svého těla za peníze je svinstvo. Můžeme se dokonce dočíst, že nedílnou součástí práce prostitutek je sex s ženatými muži a otci od rodin, že prostitutky svádí muže, aby podváděli své ženy. A tohle je důvod k tomu, abychom řekli, že prostitutky jsou špína? To mi trochu zavání nesmyslnou tezí „příležitost dělá zloděje“. Jenže nedělá. Ne svody prostitutek, nýbrž nezodpovědnost a charakterové vady jejích klientů rozbíjí rodiny. Prostitutky pouze nabízí sex za peníze; takové služby mohou využít stejně dobře osamělí muži nebo (asi ne moc často) třeba manželské páry. Jen kvůli tomu, že část jejich klientů je využívá k něčemu neetickému, bychom měli vinit prostitutky? To je podobná logika jako zakazování zbraní proto, že s nimi jdou dělat špatné věci. A stejně jako nezabíjejí zbraně, ale lidé, tak rodiny neničí prostitutky, ale jejich klienti.

Navzdory tomu se společnost dívá na prostitutku jako na póvl, jako na něco horšího, než na jejího klienta. V případě pornoherců a pornohereček je to ještě mohem markantnější. Sledování porna není v dnešní většinové společnosti odsuzováno vůbec. Točení porna ale odsuzované je. Logiku v tomto dvojím přístupu najít nelze. Lidem prostě nedochází, že kdyby nebyl o porno zájem, nikdo by takové filmy netočil. Pouze společenská poptávka a uspokojování potřeb davů tvoří pornoherce a pornoherečky. Kdo tvrdí, že dívat se na porno není problém, ale točit porno je svinstvo, nemá moc konzistentní pohled na svět, protože sledování porna nevyhnutelně předcházelo točení porna a navíc tím sledováním vzrůstá poptávka, což nepřímo vede i k točení dalšího porna. V případě prostituce je situace stejná. Kdyby nebylo zákazníků, nebylo by prostitutek. Protože jsou ale například v Praze prostitutek tisíce (a to mluvím jen o těch, co se prodávají na internetu), jejich klientů musí být minimálně desetitisíce, možná malé statisíce. To je ve městě s dvěma miliony obyvatel (a tedy ani ne milionem mužů schopných sexu) nezanedbatelné procento. Chce-li tedy někdo měnit společnost a zavádět mravnost, měl by začít u výše zmíněných mužů; pokud oni přestanou služeb placeného sexu využívat, prostitutky zmizí samy.  Krom toho není ani nutné, aby prostitutky „mizely“, protože i v nějaké ideální „mravní“ společnosti mohou poskytovat sex za peníze osamělým mužům a/nebo manželským (a jiným) párům.

Mimochodem, když jsme u těch zákonů nabídky a poptávky, jak autor původního článku ví, jaký druh pornografie točila jeho bývalá kolegyně? Kde se naučil rozlišovat mezi profi a amatérským pornem? Že by se někdy v životě na porno sám podíval? A jak vlastně ví, co píší prostitutky v inzerátech? Že by takové inzeráty někdy pročítal? A informoval o tom v zájmu své kampaně proti pokrytectví svou ženu a děti? Jistě, možná o pornu pouze četl v encyklopedii, o typu porna jeho kolegyně mu řekli (zajisté proti jeho vůli) kolegové a inzeráty prostitutek prostudoval jako materiály pro napsání článku…. ale moc tomu nevěřím.

Dále autor poukazuje na špatný vliv názorů „liberálních hrdinů“ (jeho slova i jeho uvozovky) na mládež. Protože mládež musí být podle něj vychovávána ve světě, kde je jasně deklarováno, že poskytování sexu za peníze je špatné (opět bych rád upozornil na to, že autor v článku opakovaně a explicitně kritizuje POSKYTOVÁNÍ sexu za peníze, ale o jeho PŘIJÍMÁNÍ se nezmiňuje). Ani tady nemohu souhlasit. Dle mého názoru je prostě špatně, pokud společnost, ve které řádově desítky procent mužů za sex někdy platily, deklaruje, že POSKYTOVÁNÍ sexu za peníze je špatné a o jeho přijímání mlčí (případně to zkritizuje jen v některých případech a za některých okolností).

Ano, beru plně na vědomí (a vždy jsem bral), že svými názory, které veřejně prezentuji, ovlivní další generaci, ve které jsou i mé děti. Z celého srdce si totiž nepřeji, aby z mých dětí vyrostli lidé, kteří budou sledovat porno, ale pohrdat pornoherečkami. Nepřeji si, aby se dívaly skrz prsty na prostitutky, ale ignorovaly jejich zákazníky, nebo dokonce tyto považovaly za sváděné oběti. Nepřeji si, aby mé děti odsuzovaly sex za peníze jen proto, že jde o sex za peníze (jiná věc je samozřejmě podvádění a ničení rodin, nicméně ne každý sex za peníze rozbíjí rodinu a ne každá rozbitá rodina byla rozbita sexem za peníze). Nepřeji si, aby z nich vyrostli netoleratní zabedněnci, kteří budou někoho odsuzovat jen proto, že se to od nich společensky očekává.

Autor jde ale ještě dál. Ptá se, co bych jako ten jeho „liberální hrdina internetových diskusí“ řekl svým dětem, kdyby si chtěly vydělávat sexem. Pravdou je, že samotný sex za peníze pro mě nepředstavuje hodnotící kritérium. Jsou jiné faktory, které by mě mohly vést k tomu, abych je od toho odrazoval, což by záleželo na konkrétní formě té práce. V případě prostituce by mi nejvíc vadilo nebezpečí, které taková práce představuje (ale mé znepokojení by nebylo o nic větší, než kdyby šlo o práci kaskadéra). Kdyby ke mně ale některé z dětí přišlo s tím, že chce hrát v pornu, stavěl bych se k tomu jako k jiným psychicky náročným zaměstnáním, protože zde určitě existuje riziko změny přístupu k sexu jako takovému a následné problémy v partnerském životě. Rozhodně bych tedy měl nějaké obavy, ale to bych měl i tehdy, pokud by se některé z mých dětí rozhodlo pracovat například v nemocnici s umírajícími lidmi. V obou případech by ale věcně prošel rizika a pokusil se zjistit, zda je na to můj potomek alespoň do nějaké míry připravený. Každopádně by měl mou podporu a pokud by ho pak ta práce bavila a uspokojovala, radoval bych se z toho.

Závěrem bych chtěl dodat, že tento článek není primárně míněn jako „obhajoba sexu za peníze“, nýbrž jako kritika názoru, že prostitutky a pornoherečky jsou póvl jen kvůli tomu, čím se živí. A jestli provozování sexu za peníze představuje celospolečenský problém (podle mě nikoliv, jedná se pouze o formy projevu jiných problémů), pak viníkem tohoto problému nejsou prostitutky a pornoherečky, nýbrž klienti prostitutek a diváci porna. A uznáme-li sledování porna jako něco společensky přijatelného, nelze konzistentně odsuzovat pornoherečky a pornoherce. Vychovávat své děti k tomu, že lidé, kteří točí porno, jsou opovrženíhodní, ale zároveň mlčet o všech, kteří na porno koukají, je pokrytecké; nikoli naopak (lze pochopitelně také zcela odsoudit natáčení i sledování porna, stejně jako prodávání i kupování sexu; takový pohled je sice konzistentní, ale vychováte-li v něm důsledně své děti, budou opovrhovat většinou společnosti a velmi pravděpodobně minimálně kluci v pubertě i sami sebou).


21.5.2012 Urza


Související články:


12345 (4x hodnoceno, průměr: 1,00 z 5)
553x přečteno
Updatováno: 13.12.2015 — 22:34
D-FENS © 2017