… aneb Má tohle D-F zapotřebí?
Jsem policista a pravidelný čtenář D-FENS!
Obojí již trvá více než pět a méně než deset let, a s odstupem let je tak nepodstatné, s čím jsem začal dříve, obojí spadá do přibližně stejné doby. D-FENS čtu, protože chci, nikoli proto, že by to snad patřilo k popisu mé práce (jak tu kdysi někde zaznělo). Je pravdou, že už tímto zaměřením patřím v policii zřejmě k menšině, ale nemusí pršet, stačí když kape.
Již mnohokrát jsem dostal obrovskou chuť polemizovat s některými informacemi z tohoto webu, ale vždy jsem si to nakonec rozmyslel. Dlouhé zimní večery a dvě sdělení, která jsem si zde přečetl v poslední době a se kterými nemohu souhlasit, mě ale konečně motivovaly k napsání pár řádků.
První, co mě donutilo psát i něco jiného než protokoly, byl odkaz „Pomáhat a chránit v praxi Policista v neúplné uniformě odmítá předložit důkaz o přestupku“, odkazující na videozáznam řešení dopravního přestupku mladým policistou. Pomineme-li fakt, že jde o prachsprostou dopravní buzeraci kdesi na konci obce, kde z jedné strany jsou už jen pole, je k situaci třeba říci následující.
Policista č. 312023 jedná na záznamu profesionálně a v souladu se zákonem (o policii a o přestupcích). Řidiče vyrozuměl o tom, že se dopustil přestupku – překročení povolené rychlosti – a optal se, zda je ochoten zaplatit pokutu. Řidič zaplacení pokuty odmítá a případné zaplacení podmiňuje předložením důkazu – záznamu z měřícího zařízení.
To je ale nemožné technicky (stanoviště, které auta zastavuje, tento záznam nemá, je logicky v autě s radarem, předání informací obvykle probíhá radiostanicí) a také právně. Blokové řízení, ve kterém chce policista přestupek řešit, je možností projednání přestupků, které jsou spolehlivě zjištěny a objasněny. S dalším dokazováním se nepočítá, právně tudíž není upraveno, zda a jakým způsobem se přestupce může seznamovat s důkazy atp. Překročení rychlosti s následným zastavením hlídkou lze považovat spolehlivě zjištěný a objasněný přestupek, je tedy správné jej vyřešit blokově. Pro případy, kdy přestupce s blokovým řešením nesouhlasí, existuje standardní řízení o přestupcíh. To je zvláštním případem správního řízení, řídí se zákonem o přestupcích se subsidiárním užitím správního řádu. V řízení má obviněný z přestupku všechna práva účastníka řízení, tedy i právo nahlížení do spisu, právo seznámit se s důkazy atp. Pro blokové řízení však takové právo, jak jsem již uvedl výše, zakotveno nikde není.
Sečteno podtrženo, policista na záznamu postupoval v souladu se zákonem, nadto vcelku profesionálně. Řidiče poučil a pro jeho nesouhlas s blokovým řízením sepsal oznámení přestupku. Další diskuse byla zbytečná, představovala by pro policistu pouze zdržení a tak lze s troškou ironie říci, že korektním postupem policista zvýšil efektivi své práce, za což by od čtenářů tohoto webu měl v obecné rovině dostat spíše pochvalu.
Není bez zajímavosti, že policista v podstatě použil taktiku D-FENSova FSM – řekl jen nezbytné informace a nechal mluvit protistranu, které tak brzy došel dech, neboť opakovat dokola to samé bez reakce protistrany není pro řečníka zrovna příjemné. Rozhodně se tak (zejména za situace, kdy ho na webu uvidí tisíce diváků) zachoval lépe a reprezentativněji, než kdyby se s řidičem nějak trapně dohadoval.
Chápu, že policista pokutující překročení rychlosti je zosobněním zla, i kdyby téhož dne zachránil dítě před utonutím, zadržel pachatele brutální loupeže na sedmdesátileté paní a v závěru služby by skvěle zvládnutými prvotními úkony na místě činu napomohl k objasnění vraždy. Proto dost obhajoby neobhájitelného a k věci:
Tím, co mě ve skutečnosti motivovalo k psaní, byl nadpis jako z Rudého práva: „Policista v neúplné uniformě…“ Na videozáznamu je zachycen policista pořádkové služby (modrá košile), který má na sobě KOMPLETNÍ UNIFORMU v letní variantě, což odpovída tomu, že je 6. srpna, 10:10 hod.
Druhý příklad užití novinářské verze metody „účel světí prostředky“ jsem zaznamenal v článku Nižší princip. S celkovým vyzněním textu opět více či méně souhlasím, jeden odstavec jsem ale opět nevydýchal, protože (zejména zvýrazněná část) naprosto zásadně neodpovídá realitě. („Nedávno jsme poslouchali skuhrání, že Ústavní soud v jednom určitém případě označil za nepřípustné důkazy, které byly získány nezákonně. Prý že takový rozsudek umožní nepotrestat tuneláře a mafii. Že nezákonně získané důkazy nejsou platné, je ovšem základem každého právního státu. Je chyba policie, že si neopatřuje důkazy podle zákona, vlastně je to zcela nepřijatelné. Kdybychom takové postupy akceptovali, spadneme rovnýma nohama do dob Honzy Zemana. Ale pokud jde o „tuneláře“ a „mafii“, pak budiž všechno jinak“.)
Nejde rozhodně o návrat do doby Honzy Zemana a vůbec není pravdou, že bychom bez Ústavního soudu nevěděli, že důkazy získané nezákonně jsou nepřípustné. Text odkazuje na nález Ústavního soudu, který přinesl do našeho právního řádu novou absurditu – pro prohlídku jiných (tj. nebytových) prostor (často kanceláře, ale třeba i plechové garáže či zahradní kůlny, sloužící jako varna pervitinu, anebo zrezivělé Škody 120, ve které spoluobčané převážejí ukradené barevné kovy) jsou po zásahu ÚS přísnější pravidla, než pro prohlídku domovní! Pro tuto prohlídku postačil dříve příkaz či souhlas státního zástupce (tedy orgánu činného v trestním řízení odlišného od policejního orgánu!), nyní je nutný příkaz předsedy senátu, zatímco pro nařízení prohlídky domovní postačí příkaz „obyčejného“ soudce. Důkazy získané zákonně na základě příkazu státního zástupce tak lze nyní označit ZPĚTNĚ za nepřípustné.
Nález ÚS byl vydán v případu pěstírny marihuany umístěné v nebytových prostorách (tuším bývalé JZD nebo něco podobného). Při realizaci tohoto případu byly jednak provedeny domovní prohlídky (v souladu se zákonem a tedy s řádně odůvodněným příkazem soudu) u majitelky velkopěstírny a na základě příkazu státního zástupce dále prohlídky onoho zemědělského objektu, tedy prostor zjevně nebytových. Majitelka pěstírny takový postup napadla ústavní stížností, které bylo vyhověno. Stížnost směřovala pouze proti prohlídkám jiných prostor, nikoli proti provedení prohlídek domovních!
Nabízí se otázka. Pokud soudce v téže kauze nařídil prohlídky domovní, odmítl by prohlídku jiných prostor? Je prohlídka bývalého kravína horším zásahem do soukromí, než prohlídka bytu? Porušili policisté prohlídkou kravína ústavní právo stěžovatelky na nedotknutelnost obydlí? Policisté v daném případě zákon neporušili a na „protiústavnost“ trestního řádu ohledně prohlídky jiných prostor nemohli usuzovat ani kdyby vyhulili všechnu trávu, co v prohlédnutém kravíně rostla. Policisté tedy v daném případě jednali V SOULADU SE ZÁKONEM.
K danému nálezu ÚS ještě jednu poznámku. Soudkyní zpravodajkou zde byla tatáž soudkyně, jejíž největší ústavněsoudcovské perly (jedna z nich známá jako „internet jako základní lidské právo“) byly i na tomto webu po zásluze propírány.
Řádky výše nejsou žádnou obecnou apologetikou policie. Jsem si plně vědom toho, že jsme jako organizace značně drazí, neefektivní a často i směšní a že od Vás, kteří nás platíte, si za to zasloužíme dost kritiky. Pokud půjde o kritiku konstruktivní, která mi pomůže zefektivnit práci, budu ji číst rád a pokusím se z ní poučit. Nepovažuji za svoji ostudu, že jsem policistou. Nejsem jím ani proto, abych si masíroval své ego, ani proto, že bych se jinde neuživil. I policejní mince má dvě strany, dovolil jsem si čtenářstvu předložit tu svoji.
I pokud bude můj text na cucky roztrhán a zkritizován, budu rád, že byl vůbec publikován a že mi byl dán prostor říci, že web D-FENS nemá zapotřebí uchylovat se ve svých textech a odkazech k metodám, které jsou jeho prostřednictvím oprávněně kritizovány. Dvě tvrzení, která mě motivovala k napsání tohoto textu, však bohužel takovým přístupem zavánějí.
Prosím čtenáře o zdrženlivost v diskusi. S panem autorem nejsem v žádném sporu, naopak, jsem rád, že nám některé věci vysvětlil. Očividně není omezenec jako mjr. Huml, informační hodnota jeho článku je rozhodně nenulová a jako takový ho čtěte. Není to polemika, není to kritika, my jsme si to s panem autorem už trochu vyříkali. Jsou to než další informace do sbírky. Děkuji. D-F
(3x známkováno, průměr: 2,33 z 5)