Počkej, Koněve, my si tě najdem

Featured Image

O zakrytí sochy tovařišče Koněva poblíž Kulaťáku bylo v minulém týdnu napsáno mnohé, ale přesto bych se rád pokusil tuto debatu oplodnit několika ryze praktickými postřehy, protože většina komentářů se dosud nesla na zcela ideologické rovině.

I přes solidní znalost dějin druhé světové války nedovedu posoudit, jaký byl přínos tovarišče Koněva k osvobození naší vlasti, protože si myslím, že k osvobození nedošlo. Došlo k plynulé náhradě jedněch okupantů jinými okupanty, kteří pak svoji různě intenzivní přítomnost ukončili až po 45 letech. Z vojenského hlediska úspěch, z historického katastrofa. Také je evidentní, že Koněv nikdy nebude hipsterský idol, byl to vojcl, který neuměl nic jiného, než hnát vojáky před sebou vstříc německým hlavním, někdy úspěšně, někdy méně úspěšně.

Socha sama byla vztyčena na začátku 80. let, kdy přece jen bylo na vzdání díků maršálovi poněkud pozdě. Socha byla tedy od počátku poněkud mimo historicky-společenský kontext. Také se nachází mimo místní kontext, protože mi není známo, že by Dejvice byly s Koněvem nějak propojené, například tam guljál v párke. Zhmotnilo se do ní něco jiného, totiž intenzivní potřeba části „národních“ elit zalézt do prdele uzurpátorovi, ať je jím kdo chce. Socha tedy není jiného, než velká bronzová anální sonda. Vsadil bych se, že se už někde v Čechách připravuje forma na Angelu Merkel a doufejme, že tuto práci svěří tomu panu umělci, co vysochal Věru Špinarovou. Kromě toho si myslím, že ta socha je hrozná slátanina. Pokud si to dobře vybavuji, na Praze 6 stojí Koněv v mantlu a rubášce, jednou rukou komusi kyne a druhou drží kytici šeříků. Žulí se u toho, jako by zrovna s Jeremenkem vyhulili brčko. Není mi známa žádná fotka, která by zachytila Koněva v tomto rozpoložení, vypadá jako namakaná buzna, která si vyšla doprovodit svého přítele po skončení Gay Pride na vlak.

Sochu tedy vnímám nikoli jako sochu Koněva, ale jako artefakt pohnuté doby, ve které socha vznikla, a jako taková se mi jeví poměrně hodnotná i pro dnešní dobu, protože i nyní částí obyvatelstva cloumá neukojitelné nutkání olízat řiť každému, kdo přišel odněkud zvenčí a mohl by mít nějaký vliv, a v tom prostředí tepla a vlhka ještě kazatelsky spílat svým méně pokřiveným spoluobčanům, že jsou málo uvědomělí, zaostalí a nevzdělaní. Pražského „Koněva“ jsem naposled viděl letos na jaře, byl hezky vydrbaný a leskl se jako psí kulky. Nechápu proto ten náhlý obrat.

Osobně si myslím, že mezi Koněvem a vedením Prahy 6 je jen minimální rozdíl.

Řada ruských nižších vojenských velitelů v Koněvově době byla přesvědčena, že dobyté území je odteď jejich území a mohou si na něm dělat co chtějí, například zabíjet, znásilňovat nebo okrádat civilní obyvatelstvo. I za Koněva se to dělo, a to měrou výrazně překračující hranice individuálního excesu, a není mi známo, že by se proti tomu Koněv nějak zásadně stavěl, pravděpodobně by se tomu nemohl postavit, ani kdyby chtěl, protože taková tehdy byla prostě zaběhnutá praxe, která z mnoha důvodů okupantům vyhovovala. No a komu by se to nelíbilo, ten s tím stejně nemůže nic dělat, takže bude lepší se schovat a čekat, až se to přežene a okupanti ukojí svoje potřeby.

A úplně stejně jako ruský kaprál se chová vedení Prahy 6. Ti si také myslí, že pokud je jednou zvolili a dobyli tak území svého volebního obvodu, tak si na něm také mohou začít dělat, co chtějí, protože odteď je na čtyři roky jejich. V případě některých obzvlášť mocichtivých druhořadých stran, které se potácejí na hranici volitelnosti, jako třeba TOP09, STAN nebo Zelených, je tahle dobyvatelská mentalita velmi silná. V podstatě se cítí povoláni vtrhnout na obsazené území a řídit životy lidí na něm od prvního okamžiku, kdy byli zvoleni. Úplně jim uniklo, že jejich mandátem je ujmout se veřejné správy, nikoli implementovat obecní vyhláškou právo první noci.

Především mě fascinuje to jemné zneužívání moci, které pan starosta praktikuje. Prý na sochu někdo čmáral sprejem, tak bylo nutné kolem ní postavit konstrukci z trubek a zakrýt ji, aby tak byla ochráněna bezpečnost maršála Koněva. To je přece velmi směšné, zejména v případě Hlavního města Prahy, které je tak aktivní v odhalování a stíhání nejrůznějších přestupků. Když se podařilo polapit dívku s jointem a vyhlásit frontální boj chodníkovým pirátům na koloběžkách, jistě nebude problém polapit čmáraly se sprejem. Celkem je na území hlavního města Prahy umístěno 1100 kamerových stanovišť a 99 monitorovacích pracovišť MKS. Těžko lze uvěřit tomu, že při tak enormní péči o „bezpečnost“ občanů žádná z kamer nepostřehla osoby podezřelé z poškození pomníku. Ale i kdyby, Městská policie hl. m. Prahy má celkem 2520 tabulkových míst strážníků, z nichž je asi 2300 obsazených. Tento neuvěřitelně početný sbor roste průměrným tempem asi 100 strážníků za rok a ročně stojí kolem dvou miliard korun, přičemž rozpočet naroste během dvou let na 2,25 miliardy. Pro zajímavost, spojka mezi D1 a Běchovicemi má stát asi 9 miliard, městská policie tak prožere za čtyři roky dálniční spojku a za dvacet let celou trasu metra D. Je to naprosto fascinující, co všechno by v Praze šlo financovat, kdyby neměli takto luxusní ozbrojený sbor, který ovšem nemůže pohlídat, aby nějaký frustrovaný chudák neničil obecní majetek. To vše bez toho, že by počet obyvatel Prahy nebo kriminalita nějak zásadně rostla, to jen novodobí dobyvatelé posilují svoje jednotky pro boj s obyvatelstvem na obsazeném území. Jistě by Městskou policii a náročné úkoly, které plní nijak neoslabilo, kdyby tam po nějakou dobu dva platfusáci hlídkovali, protože jak řečeno, je jich přes dva tisíce a výpadek dvou strážníků ve třech směnách k ochraně obecního majetku nemůže tento přebujelý ozbrojený sbor vůbec pocítit.

Vybavuje se mi nedávná událost, kdy se do ČR dostavili dva poněkud neduživě vypadající občané Spolkové republiky Německo a na Karlův most nastříkali sprejem nápis Sepsis. Nevím, co tím chtěli vyjádřit, zda tím nějak komentovali společenskou situaci ve své domovské zemi, nebo zda je trápila nějaká nemoc, každopádně oba byli na základě nevím čeho velmi rychle usvědčeni, polapeni a stanuli před soudem. Bohužel se podařilo soudní řízení zpackat, takže rozsudek není pravomocný, nicméně také nebylo nutné most obalit fólií. Stejně tak raději nespekuluji, co by následovalo, kdyby někdo zohyzdil sprejem sakrální předmět všech pravdoláskomilů, totiž Havlovu lavičku, která je ještě děsivější slátanina než Koněvova socha.

Je nepochybně urážka, když ruský ministr kultury nazývá starostu Prahy 6 Gauleiterem. Urážka Gauleiterů. Každý Gauleiter by to bral osobně. Pozici pana starosty odpovídala pozice Ortsgruppenleiter nebo Kreisführer, tedy o příčku až dvě nižší. Kromě toho někteří Gauleiteři byli docela schopní a měli zájem na rozvoji svěřeného území a ne pouze na jeho ovládání.

Očekával bych, pravděpodobně marně, že stržení či přemístění monumentu bude předcházet veřejná diskuse o tom, zda socha skutečně má nějaký význam nebo ne, případně jak s ní dále nakládat. Ale to bych asi chtěl moc, protože takový postup je na pravdoláskovní pokrokáře z TOPky přiliš konzervativní. Protože teď bude celé území i se sochou čtyři roky jejich.

Pražáci, kam jste rozum dali, když byly ty volby. Teď abyste se taky schovali a čekali, až se to přežene.

 


08.09.2019 D-FENS

12345 (368x hodnoceno, průměr: 1,45 z 5)
16 999x přečteno
Updatováno: 8.9.2019 — 21:48
D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!